Mušketýři, kteří tasí kordy i ukulele

19. červen 2018, 14:00
Mušketýři, kteří tasí kordy i ukulele

Podtitulem Bohatýrsko-milostná hudební komedie o dvanácti obrazech označilo svoji nejnovější inscenaci Tři mušketýři Městské divadlo Brno, které tímto titulem zároveň zahájilo provoz letní scény v Biskupském dvoře. Není třeba se kočkovat o žánrové vymezení této ponejvíce hry se zpěvy. Důležitější je, co tato open air produkce divákovi nabízí…

Zastavme se nejdříve u scénáře. V roce 1934 oslovila dramaturgie Vinohradského divadla tehdy čtyřiatřicetiletého básníka Vítězslava Nezvala, aby pro tuto známou scénu připravil dramatizaci slavného Dumasova románu. Neméně slavný tuzemský básník (tehdy stále ještě okouzlený poetismem a surrealismem) slavnou předlohu tehdy přetavil do zvučných, vynalézavých, krásu i rytmické možnosti češtiny plně využívajících veršů. Nezval zdařile použil dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) rýmovaný verš tedy alexandrín. Jen s malou nadsázkou se dá říci, že příběh slavné čtveřice rekovných mušketýrů už takto zaklel do hudby a taktů poezie. V roce 1953 – to zase na objednávku divadla v Karlíně – ke svým veršům Nezval navrch dopsal písničky a dokonce i hudbu k nim. Nynější brněnská inscenace Igora Ondříčka využívá Nezvalova originálu včetně písňových textů, jen muziku si nechali Brněnští ušít zcela novou od Davida Rottera.

tri_musketyri_2018_mdb_03

Výsledný tvar Ondříčkovy inscenace ponejvíce určil génius loci a specifická atmosféra Biskupského dvora, který se ukázal jako ideální místo právě pro tuto látku. I když se adaptovaný první díl Nezvalových divadelních Tří mušketýrů odehrává v první polovině 17. století, je renesanční podloubí a zdejší jednopatrová arkádová lodžie ideální kulisou. Toho si byl vědomý zřejmě i scénograf Tomáš Rusín, který renesanční architekturu překryl její divadelní replikou. Zkrátka před originální arkády postavil bezmála navlas stejné s mohutným schodištěm po levé straně, čímž rozlehlý prostor jeviště zmenšil a zkomornil. Navíc je v této hře zapotřebí bytu se stropním přístupem, čemuž se tato dvouúrovňová výprava ideálně hodí. Výsledné scénografické řešení Tomáše Rusína zčásti upomíná na mansionové divadlo, a tak je škoda, že režie po čase až monotónně naráz otevírá oponky v jednotlivých arkádách a nevyhrála si s jejich možným jednotlivým střídáním.

To jsou ale vcelku marginální věci. Důležité je, že Ondříček z velké části našel ideální balanc mezi romantickým patosem předlohy a jejím humorem. Zkrátka, že si tady užijete odlehčené zábavy či přímo ironické nadsázky, stejně jako vzletných dialogů a citů. Dvorskou pompu tady obstarávají ve zlatých odstínech řešené šaty dam, z blyštivých šperků královny až bolí oči a vévoda Buckingham v dobových šatkách a plášti symbolizuje majestát kombinací královské modré a stříbra. Výpravnost této hudební komedie je jednou z jejích kvalit.  

Vedle oblečků je to však zejména humor tady v podobě zveličování a nadsázky. A tak se lehce stane, že proradní kardinálovi žoldáci (při dělání křoví svému lídrovi) berou do ruky rumba koule, jindy se zase kordy promění a vás čeká pánské cvičení s černou stuhou nebo si mušketýři berou do rukou namísto zbraní ukulele. Tyto originální vtípky dávají ději švih, odstup i nadhled nad ním. Protože oné romantizující vznešenosti je ke konci možná i o vous více než je třeba a lze si představit ještě důslednější stylizování děje do romantické hyperboly. I když je pravda, že dialogy roztoužené královny Anny a tokajícího vévody z Buckinghamu by asi nebylo účelné pojednávat jako grotesku. Naopak groteskní používání zvuků při bitkách a úderech do jednotlivých částí těla nebo moment, kdy chrabrý mušketýr naráz odhodí celou hromadu nepřátel, jsou zdařilou ukázkou, jak se na romanticky pocukrovanou látku dívat dnes.   

tri_musketyri_2018_mdb_02

Čeho si na výsledku, který je opravdu ukázkovým příkladem zábavného letního divadla pod širým nebem, cením možná nejvíce, je režijní i herecká práce s Nezvalovými verši. Dokonalé zvládnutí alexandrínu nebývá v tuzemsku u jiných klasiků zdaleka tak samozřejmé. A čeština se tady v takto pečlivě pronášeném básnickém slovu třpytí daleko více ne ony diamantové královniny přívěsky, o které se tady hraje intrikánská kardinálova hra.  Pečlivě zvládnutá mluva dává této přece jen poněkud dlouhé inscenace potřebný plynulý a ideální rytmus, který tady doplňují songy.

Zalidněná inscenace pulsuje osmnácti písničkami. Rotterova nová muzika nemá charakter líbivých hitů, ale je spíše náladotvornou ilustrací či hudebním popisem songů zpívaných tady na half-playback.  Ať už jde o sborovou ouverturu a uvedení do děje, písně milostné (královna, vévoda Buckingham), pijácké (Porthos) či řekněme politikařící (kardinál, kancléř). Jak už bylo řečeno, nejde o muzikál, ale o hru se zpěvy, které děj neposunují, ale obtahují ráz a povahu jasně rozvržených charakterů.  Rotterova muzika využívá těchto nuancí a zní v ní ponejvíce akordeon. Tahací harmonika (či chcete-li dršťky nebo zednický klavír) zní logicky v lidovějších číslech, milostné songy nejvyšší aristokracie mají pochopitelně blíže ke sladkým muzikálovým áriím. Hudební výbava inscenace je příjemným a ústrojným doplněním večera, je dobře, že tyto Mušketýry nehrají v první verzi bez písniček. Hudba podtrhuje zábavný a odpočinkový charakter kusu.

Psát o jednotlivých výkonech v inscenaci o čtyřiapadesáti účinkujících je téměř nemožné. A tak pochvalme jen ty nejvýraznější jako je tklivě odezpívaná, ale nepřeslazená Královna Anna v podání Lucie Bergerové, jemně a nenuceně karikovaný D´Artagnan Jana Brožka, předpisový intrikán a vemlouvající se kardinálský zloduch Jiří Mach či zajímavá, hubatá, cudná i láskou planoucí služtička a švadlenka Elišky Skálové.

Inscenace Tři mušketýři je ukázkou zdařilého hudebního divadla, které zná a naplno ukazuje svoje možnosti i meze. Ve zpěvném titulu nezaniká krása Nezvalova básnického slova, s nímž se tady zdařile herecky šermuje. A to je devíza větší než zachráněná čest královny Anny…

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a rezidenční umělec tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Po prvním úspěšném koncertu rezidenčního souboru festivalu Concentus Moraviae na zámku ve Slavkově se těleso vedené houslistou Pavlem Fischerem rozšířilo o klavíristku Katyu Apekishevu. V této sestavě v neděli 12. června ve Velkém sále mikulovského zámku představilo mnohým neznámou tvář hudebního jazyka maďarského skladatele Bély Bartóka v podobě jeho Klavírního kvintetu C dur. Spolu s Fischerem a Apekishevou vystoupili také houslistka Markéta Janoušková, violista Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hüttervíce

Na tuzemské jazzové scéně stále ještě rezonuje loňské 100. výročí od narození Gustava Broma. Na samém konci roku 2021 vyšel komplet 4 CD Gustav Brom – 100 let, který nabízí průřez repertoárem orchestru od písňové tvorby přes jazz až po průniky k soudobé vážné hudbě. Vedle toho se u téhož vydavatele (Indies Happy Trails) objevilo i album mapující dlouholetou spolupráci Bromova orchestru s Karlem Velebným. Na obou počinech se jako jeden z producentů podílel rozhlasový redaktor a jazzový hudebník a pedagog Jan Dalecký.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zavítal ve své sedmadvacetileté existenci již na celou řadu netradičních a jedinečných míst. Nedělní program Homo sapiens – příběh rytmu ve Velkém Meziříčí získal potenciál patřit mezi ty vůbec nejzáslužnější koncerty festivalu. V běžně nepřístupných prostorách Nové synagogy, která již po léta slouží jako centrum levného nákupu, vystoupili 5. června hudebníci OK Percussion Duo – Martin Opršál a Martin Kleibl – společně s hosty a svými studenty Tomášem Javorou a Kryštofem Vašíčkem. Koncert se konal ve spolupráci s Evropským festivalem filosofie, Židovskou obcí Brno a městem Velké Meziříčí. Současně šlo o součást projektu Z obchodního centra ke kulturní komunitěvíce

Letošní 27. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae je sice stále ještě na začátku svého takřka měsíčního programu, přesto se dramaturgicky vůbec nedrží zpátky. Po zahajovacím průletu argentinským a uruguayským tangem v Boskovicích a balkánské hudbě v Ivančicích přivedl festival ve čtvrtek 2. června do atria radnice v Kyjově smyčcové kvarteto Arcadia, které společně s přáteli z Transylvánské filharmonie provedlo Smyčcový oktet C dur rumunského skladatele George Enesca. Kromě členů kvarteta (houslisté Ana TörökRăsvan Dumitru, violista Traian Boală a violoncellista Zsolt Török) tedy vystoupili houslisté Vlad RăceuValentin Șerban, violista Mihai Oșvat a violoncellista Ștefan Cazacu. Záštitu nad koncertem převzala velvyslankyně Rumunska v České republice J. E. Antoaneta Barta.  více

S houslistou Pavlem Fischerem jsme se potkali u metra na Budějovické a cestou k divadlu Dobeška stihli probrat jeho dovolenou v Itálii. Zároveň jsme už naplňovali podtitul letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae „Od kořenů k budoucnosti“. Vedle Dobešky, kde hrává divadlo Sklep, totiž stojí takzvaný dřevník, kde už pětatřicet let zkouší Škampovo kvarteto. Pavel Fischer byl zakládajícím členem ansámblu, z něhož odešel v době, kdy sklízel jeden mezinárodní úspěch za druhým. Jak sám říká, lákala ho větší hudební volnost i klidnější život. Na Dobešce ho po našem rozhovoru čekal koncert s violoncellistou Olinem Nejezchlebou a kytaristou Norbim Kovácsem. Začali jsme u něj, i když naším hlavním tématem byla Fischerova rezidence na letošním ročníku Concentu Moraviae.  více

Harafica ovládla středeční večer 25. května brněnskou Flédu. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště, která už dávno překročila hranice tohoto města, ale i zdejšího folkloru. Sál byl téměř zaplněn diváky všech generací – od fanoušků v pubertě až po babičky. Dvouhodinový koncert plný pecek, na které jsme u kapely zvyklí, byl okořeněný dávkou zážitků z letošního turné cimbálovky po Americe.  více

Další z řady tematických „výročních“ orchestrálních konceptů Jiřího Kotači pro jeho big band připomněl sto deset let od narození kanadsko-amerického jazzového pianisty, skladatele, kapelníka a především geniálního aranžéra Gila Evanse a jeho úspěšnou spolupráci s legendárním trumpetistou Milesem Davisem na sklonku padesátých let minulého století.  více

Už v roce 1999 se režisér a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša se svým inscenačním týmem rozhodl upravit slavný muzikál My Fair Lady přímo pro brněnské prostředí. Namísto londýnského nářečí cockney použil brněnský hantec, děj zasadil do současnosti a vznikla divácky velmi vyhledávaná inscenace My Fair Lady (ze Zelňáku). Nyní se s odstupem bezmála čtvrtstoletí k oblíbenému titulu brněnské divadlo vrací znovu. A režisérem i autorem úpravy je opět Stanislav Moša, který se nyní rozhodl děj posunout do počátku 20. století. A secesní háv tomuto staronovému titulu sluší.  více

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Jozef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce

Nejčtenější

Kritika

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a rezidenční umělec tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více