Nový svět Moravského podzimu nalákal diváky do nových prostor

23. říjen 2023, 1:00
Nový svět Moravského podzimu nalákal diváky do nových prostor

Druhý ročník festivalu Nový svět Moravského podzimu začal ve čtvrtek v brněnském Besedním domě. Projekt studentek a studentů Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění původně z velké části vznikl v předmětu praktické dramaturgie a byl zamýšlený jako jednorázová záležitost předloňského Moravského podzimu. Posléze se ovšem přihlásili další studenti a začali pracovat na ročníku dalším. Dramaturgie pro Nový svět 2023 se ujali bicisté Adéla Spurná a David Paša, fagotisté Aneta Kubů a Josef Paik a multimediální skladatel Martin Janda. V rámci tohoto minifestivalu byly přichystány tři koncerty ve dnech 19., 20. a 21. října.

Čtvrteční koncert byl rozdělený do tří částí; každá se odehrávala v jiném prostoru. První se uskutečnila v salonku u foyer Besedního domu, kde se představila dvě tělesa složená ze studentů dechového oddělení JAMU. Na úvod zazněla skladba Concert champêtre (Venkovský koncert) pro hoboj, klarinet a fagot od francouzského skladatele Henriho Tomasiho v podání hobojistky Anny Kapsové, klarinetistky Natálie Hrdové a fagotisty Josefa Paika. Toto neoklasicistní dílo, rozdělené do pěti miniatur, se formami i harmonickými postupy odvolávalo právě na klasicismus, ale také renesanci či středověk. Venkovský koncert v sobě nesl několik úskalí. Party jednotlivých nástrojů nebyly jednoduché a například fagot byl v některých pasážích napsaný poměrně vysoko. Ačkoliv se v interpretaci objevilo pár nepřesností a muzikanti nebyli vždy úplně stoprocentně sehraní, nejednalo se o profesionální těleso a se skladbou si hudebníci poradili dobře. Jako druhý zazněl Dechový kvintet Carla Nielsena. Annu Kapsovou a Josefa Paika při jeho interpretaci doplnili flétnistka Kateřina Čechová, klarinetista Dominik Sedlák a hornistka Kateřina Soukupová. Podobně jako u skladby úvodní se jednalo o dílo technicky náročné. Všichni muzikanti měli velmi hezký tón, a i náročnější běhy zvládali dobře. Během interpretace se však objevilo pár nepřesností, které však nekazily celkový dojem z kompozice.

mezi_nebem_a_zemi_2023_MP_01

Na druhou část se publikum přesunulo do přilehlého Café Morgal, které se v současné době, kvůli rekonstrukci Moravské galerie, nachází na nádvoří Pražákova paláce naproti vchodu Besedního domu. Zde zazněla Kuchyňská revue Bohuslava Martinů opět v podání studentů HF JAMU, které tentokrát doplnili i jejich pedagogové. Sextet ve složení Dalibor Spilka – klarinet, Roman Novozámský >– fagot, Petr Čižinský – trubka, Katarína Kožúriková – housle, Nikita Ruzhavinskii – violoncello a Dominik Gál – klavír, dirigoval Vít Spilka. Café Morgal bylo pro interpretaci tohoto díla poměrně nezvyklým prostorem. Překvapila především obstojná akustika, a ačkoliv bylo v restauračním zařízení trochu rušno a atmosféra připomínala spíše posezení v klubu s hudebním doprovodem, ke Kuchyňské revue se vše hodilo. Muzikanti skladbu provedli naprosto profesionálně jak technicky, tak i po tónové stránce. Celkově se tedy jednalo o moc hezký zážitek, který přinesl jiný pohled na kompozici než její klasické provedení v koncertním sále.

mezi_nebem_a_zemi_2023_MP_02

Na poslední část večera se diváci přesunuli do půdních prostorů Besedního domu. Jelikož byla účast větší, než pořadatelé původně předpokládali, muselo být publikum rozděleno na dvě poloviny, jelikož by se všichni na půdu nevešli. Tam zazněla experimentální kompozice Cageti od Martina Jandy. Jméno skladby je spojením jmen Cage a Ligeti a byla inspirována jejich kompozičními postupy. Skladatele Martina Jandu, který obsluhoval elektroniku, doplnila fagotistka Aneta Kubů. K nim se v určitých místech podle pokynů přidávalo i samotné publikum, které se tak stalo součástí této kompozice. Diváci se přidávali se třemi různými zvuky vytvářenými pusou a jedním, který měli vytvořit pomocí předmětů, které měli u sebe po ruce (například klíče, zipy u bund nebo mobily). Jak mají na pokyny reagovat bylo popsáno v programu a dovysvětleno před uvedením díla. Cageti bylo rozděleno do tří částí. V první z nich se k elektronice přidali diváci a byli hned od začátku naplno vtažení do produkce. Druhá část pak patřila elektronice a fagotu a ve třetí se všechny elementy spojily. Koncert nabídnul originální koncept, který dobře fungoval a posluchačům přinesl zajímavý zážitek.

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více