Nový svět Moravského podzimu nalákal diváky do nových prostor

23. říjen 2023, 1:00
Nový svět Moravského podzimu nalákal diváky do nových prostor

Druhý ročník festivalu Nový svět Moravského podzimu začal ve čtvrtek v brněnském Besedním domě. Projekt studentek a studentů Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění původně z velké části vznikl v předmětu praktické dramaturgie a byl zamýšlený jako jednorázová záležitost předloňského Moravského podzimu. Posléze se ovšem přihlásili další studenti a začali pracovat na ročníku dalším. Dramaturgie pro Nový svět 2023 se ujali bicisté Adéla Spurná a David Paša, fagotisté Aneta Kubů a Josef Paik a multimediální skladatel Martin Janda. V rámci tohoto minifestivalu byly přichystány tři koncerty ve dnech 19., 20. a 21. října.

Čtvrteční koncert byl rozdělený do tří částí; každá se odehrávala v jiném prostoru. První se uskutečnila v salonku u foyer Besedního domu, kde se představila dvě tělesa složená ze studentů dechového oddělení JAMU. Na úvod zazněla skladba Concert champêtre (Venkovský koncert) pro hoboj, klarinet a fagot od francouzského skladatele Henriho Tomasiho v podání hobojistky Anny Kapsové, klarinetistky Natálie Hrdové a fagotisty Josefa Paika. Toto neoklasicistní dílo, rozdělené do pěti miniatur, se formami i harmonickými postupy odvolávalo právě na klasicismus, ale také renesanci či středověk. Venkovský koncert v sobě nesl několik úskalí. Party jednotlivých nástrojů nebyly jednoduché a například fagot byl v některých pasážích napsaný poměrně vysoko. Ačkoliv se v interpretaci objevilo pár nepřesností a muzikanti nebyli vždy úplně stoprocentně sehraní, nejednalo se o profesionální těleso a se skladbou si hudebníci poradili dobře. Jako druhý zazněl Dechový kvintet Carla Nielsena. Annu Kapsovou a Josefa Paika při jeho interpretaci doplnili flétnistka Kateřina Čechová, klarinetista Dominik Sedlák a hornistka Kateřina Soukupová. Podobně jako u skladby úvodní se jednalo o dílo technicky náročné. Všichni muzikanti měli velmi hezký tón, a i náročnější běhy zvládali dobře. Během interpretace se však objevilo pár nepřesností, které však nekazily celkový dojem z kompozice.

mezi_nebem_a_zemi_2023_MP_01

Na druhou část se publikum přesunulo do přilehlého Café Morgal, které se v současné době, kvůli rekonstrukci Moravské galerie, nachází na nádvoří Pražákova paláce naproti vchodu Besedního domu. Zde zazněla Kuchyňská revue Bohuslava Martinů opět v podání studentů HF JAMU, které tentokrát doplnili i jejich pedagogové. Sextet ve složení Dalibor Spilka – klarinet, Roman Novozámský >– fagot, Petr Čižinský – trubka, Katarína Kožúriková – housle, Nikita Ruzhavinskii – violoncello a Dominik Gál – klavír, dirigoval Vít Spilka. Café Morgal bylo pro interpretaci tohoto díla poměrně nezvyklým prostorem. Překvapila především obstojná akustika, a ačkoliv bylo v restauračním zařízení trochu rušno a atmosféra připomínala spíše posezení v klubu s hudebním doprovodem, ke Kuchyňské revue se vše hodilo. Muzikanti skladbu provedli naprosto profesionálně jak technicky, tak i po tónové stránce. Celkově se tedy jednalo o moc hezký zážitek, který přinesl jiný pohled na kompozici než její klasické provedení v koncertním sále.

mezi_nebem_a_zemi_2023_MP_02

Na poslední část večera se diváci přesunuli do půdních prostorů Besedního domu. Jelikož byla účast větší, než pořadatelé původně předpokládali, muselo být publikum rozděleno na dvě poloviny, jelikož by se všichni na půdu nevešli. Tam zazněla experimentální kompozice Cageti od Martina Jandy. Jméno skladby je spojením jmen Cage a Ligeti a byla inspirována jejich kompozičními postupy. Skladatele Martina Jandu, který obsluhoval elektroniku, doplnila fagotistka Aneta Kubů. K nim se v určitých místech podle pokynů přidávalo i samotné publikum, které se tak stalo součástí této kompozice. Diváci se přidávali se třemi různými zvuky vytvářenými pusou a jedním, který měli vytvořit pomocí předmětů, které měli u sebe po ruce (například klíče, zipy u bund nebo mobily). Jak mají na pokyny reagovat bylo popsáno v programu a dovysvětleno před uvedením díla. Cageti bylo rozděleno do tří částí. V první z nich se k elektronice přidali diváci a byli hned od začátku naplno vtažení do produkce. Druhá část pak patřila elektronice a fagotu a ve třetí se všechny elementy spojily. Koncert nabídnul originální koncept, který dobře fungoval a posluchačům přinesl zajímavý zážitek.

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Nejčtenější

Kritika

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více