Opera Diversa otevřela bránu do Druhého města

18. prosinec 2023, 12:00
Opera Diversa otevřela bránu do Druhého města

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).

Opera Druhé město vznikla na motivy stejnojmenného románu Michala Ajvaze, ve kterém bezejmenný hrdina objeví v zapadlém antikvariátu knihu psanou nerozluštitelným písmem. Postupně se hrdina dozvídá čím dál více o záhadném „druhém městě“, které existuje paralelně s naší realitou, a snaží se toto místo objevit. V něm se pak setkává s tajemnými zvířaty a bytostmi, které ho nepochopitelně přitahují, ale zároveň se ho snaží připravit o život. Čím více roste hrdinova touha poznat střed „druhého města“, tím více se však vzdaluje světu reálnému.

Před samým začátkem inscenace předstoupily před diváky režisérka Kateřina Křivánková a autorka scény a kostýmu Sylva Marková, které společně připomněly 20 let Ensemblu Opera Divera a s humorem shrnuly, jak toto uskupení funguje. Podle jejich slov Brně není sál, který by Diversa nenavštívila, zároveň ale nikde není doma a rekvizity skladuje v garáži. Poté Sylva Marková poděkovala všem partnerům a sponzorům a Kateřina Křivánková pochválila skvělé vztahy v tomto uskupení. 

Jako první zaujalo diváky zvláštní postavení orchestru, který nejen že byl netypicky v zadní části jeviště ale zároveň byl otočený zády k publiku. Toto řešení bylo nutné z akustických důvodů, neboť kdyby byli muzikanti před zpěváky, bylo by téměř nereálné, aby byli protagonisté dobře slyšet. Otočení orchestru pak bylo zvoleno proto, aby dirigentka herce viděla a mohla s nimi alespoň částečně komunikovat. Ačkoliv by se takovéto umístění muzikantů mohlo zdát akusticky závadné, ve výsledku tomu tak nebylo. Celkový zvuk hudebníků byl vyvážený, dobře čitelný a žádný z nástrojů se neztrácel a ani z celku nevyčníval. Gabriela Tardonová dokázala z orchestru vytáhnout maximum a v celé opeře nebylo slyšet jediné zaváhání. To samé se dá říci i o zpěvácích. Všichni zpívali čistě a s velkým dynamickým rozsahem jak v sólových, tak ve sborových pasážích, k čemuž navíc přidali i výborné hraní. Až neuvěřitelná se zdála sehranost orchestru a sólistů, neboť většinu času byli herci k dirigentce zády. I přes takto velký hendikep nedošlo k ani jedinému rozchodu a všichni instrumentalisté i zpěváci byli perfektně sehraní. Mluvená role hlavního hrdiny, ztvárněná Lukášem Riegerem, představovala jakéhosi vypravěče, který diváky prováděl dějem a zároveň přednášel myšlenkové pochody hlavního hrdiny. Jeho přednes byl procítěný, a i přes pár přeřeknutí (která ve výsledku, vzhledem k protagonistovu psychologickému rozložení, téměř nevadila) byl na velice vysoké úrovní. 

 

Právě výborné herecké, instrumentální i pěvecké výkony daly naplno vyniknout hudbě Ondřeje Kyase. Ta byla plná kontrastů, nápaditých ostinat, výrazných rytmů a motivů, které kolikrát hraničily s jazzovou a rockovou hudbou, a mísila se v ní silná expresivita s krásnými melodiemi, které se v několika místech (zejména duet dívky a mladíka na lodi) svojí zpěvností přiblížily Pucciniho operám, ovšem s použitím moderních hudebních prostředků (osobité harmonie, syntezátorové zvuky a výrazná role perkusí). Také Kyasovo libreto fungovalo velice dobře. Děj opery byl sice náročný a místy těžce pochopitelný, to je ale dáno samotnou předlohou a dějová linka se zdaleka nedá označit za nejdůležitější část tohoto díla.

To je jeden z důvodů náročnosti scénického uchopení této opery. S touto výzvou se ovšem režie Kateřiny Křivánkové, s pomocí scény a kostýmů Sylvy Markové, skvěle vypořádala. Uvedení bylo popsáno jako poloscénické, což byla, vzhledem k počtu postav a náročnosti vykreslení „druhého města“, ta nejlepší volba. Samotná scéna byla jednoduchá. Její součástí byl pouze stůl s několika rekvizitami (knížka, dýmka, popelník, zápalky, pivo, ad.), malé pódium a dvě řady barových židlí, které byly obsazeny zpěváky. Tyto jednoduché prvky doplňovala dvojice pláten po obou stranách jeviště. Na levém se ukazovala videoprojekce stolu v reálném čase, která divákům ukazovala, jak hlavní hrdina jednotlivé věci na stole používá. Toto video se mísilo s dalším, které natáčel sám protagonista. Záběry stolu byly střídány s různými obrazci, které se měnily podle místa, ve kterém se zrovna děj odehrával. V tomto došlo k jedinému výraznějšímu zaváhání, kdy videa nebyla přepnuta zcela přesně a na plátně se tak objevilo logo výrobce projektoru. Ani to ovšem nebylo nic strašného a ve zbytku inscenace už všechny přechody proběhly hladce. Na pravém, menším plátně se objevovala jména postav, které v dané scéně vystupovaly. To byl, vzhledem k tomu, že jeden herec ztvárňoval více postav, naprosto geniální tah umožňující použití poměrně jednoduchých kostýmů, které nemusely být měněny. Všechny postavy, až na hlavního hrdinu, který měl hnědý kabát, byly celé oděny v černém. Tato kostýmová jednoduchost k dílu velmi dobře seděla. 

Ensemble Opera Diversa nadělil návštěvníkům Co.labs předvánoční dárek v podobě světové premiéry opery Druhé město Ondřeje Kyase. Kombinace originální hudby, zábavného scénického řešení a perfektních hudebních i hereckých výkonů se postarala o krásný kulturní zážitek a divákům nezbývá něž doufat, že se nejednalo o uvedení první a zároveň poslední. 

Ondřej Kyas: Druhé město

Ensemble Opera Diversa

Gabriela Tardonová – dirigentka

Kateřina Křivánková – režie 

Sylva Marková – kostýmy a scéna

Aleš Janiga – A. – hlavní hrdina, zpívaná role

Lukáš Rieger – A. – hlavní hrdina, mluvená role

Jana Vondrů – Alweyra, Klára, sudička 

Pavel Slivka – proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu

Tomáš Chloupek – vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast

Aneta Podracká Bendová – dívka z lodi, tajemná dívka, sudička

Michael Robotka – knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast

Alžběta Symerská – číšníkova žena, sudička, Felix

Libor Skokan – kněz, číšník, štamgast

kulturní centrum Co.labs, sobota 16. prosince 2023, 19 hodin

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Daniel Lazar je rumunsko-srbský houslista, Almir Mešković je akordeonista z Bosny. Potkali se v Norsku, kde oba studovali na akademii. Oba také svou hudbu, která vychází z balkánských folklorních kořenů, obohacují o prvky hudby severské. Nevyhýbají se ani inspiraci klasickou hudbou nebo třeba hudbou romskou a mezi hosty na svém oceňovaném albu Family Beyond Blood mají i nedávno zesnulého špičkového afrického hudebníka Toumaniho Dabatého. Duo, které letos na jaře stanulo na čele Balkan World Music Chart, vystoupí na festivalu Maraton hudby Brno. Představí se v sobotu 10. srpna v rámci scény Balkan Soirée.  více

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Nejčtenější

Kritika

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více