Opery ke kávě, věnečkům a knihám

Opery ke kávě, věnečkům a knihám

Opera je mnohými lidmi vcelku právem považována za jednu z nejvýše postavených forem artificiální tvorby. Není se ostatně čemu divit – nejenže v sobě snoubí hudbu i divadlo, ale pro mnohé skladatele představuje zvládnutí celého operního aparátu nejvyšší možnou kompoziční metu. Lze ale i pochopit, že někomu může operní tvorba připadat vzdálená a cizí, odtržená, přespříliš „vyumělkovaná“, zbytečně závažná a někdy snad až lartpourlartistická. Projekt Hausopera se snaží tuto strnulou krásu opery přenést do každodenního života a ušít operu konkrétnímu prostoru na míru. V říjnu 2018 tak zaznělo Poslední polo, první opera projektu, v lázních na Rašínově ulici a dnes – tedy ve dnech 17., 18. a 19. září – zavedly opery Věčná slečna bledá a Hra o Malinu posluchače do Zemanovy kavárny a cukrárny, dále do pasáže Alfa před Knihkupectví Michala Ženíška. Kostýmy u obou děl navrhla Zuzana Rusínová a scénografii Tomáš Rusín. Light design Věčné slečny bledé vytvořila Barbora Jágrová, Pavla Beranová pak navrhla light design u Hry o Malinu. Oba tituly režíroval Jiří Nekvasil.

Věčná slečna bledá aneb Operní nejistota pro široké masy skladatelského dua Markéty Dvořákové a Ivo Medka netradiční večer zahájila. Libreto, stejně jako v případě Posledního pola, pochází z pera Josefa Škarky, ten v opeře ostatně i vystoupil v roli obchodního cestujícího Bartoše. Titulní roli ztvárnila Aneta Podracká Bendová a dvojici vypravěčů Matěj Pytluk a Lucie Matulová. Příběh pana Bartoše čekajícího na majitele cukrárny, se kterým má domluvenou schůzku, začíná bezstarostně a půvabně, takřka čapkovská laskavost opery se však postupně mění v absurdní a zneklidňující „kafkovinu“ a je na divákovi, jak pochopí rozuzlení celého díla. Hudební stránka opery osciluje mezi fraškou, groteskou, šlágry a tradičnějším kompozičním jazykem. Skladatelské duo zvolilo pro operu obsazení akordeon (Ondřej Zámečník), violoncello (Lukáš Svoboda), flétna (Kristina Vaculová) a bicí (Kristýna Švihálková), řídil Michal Jančík. Výraznou část hudební estetiky díla tvoří tzv. „Mickey Mousing“, tedy většinou krátké zvukové efekty doprovázející jevištní akci. Všemožná glissanda, frullata a cinkání však v tomto případě neodpovídají pouze na to, co se děje na pódiu, ale mnohdy reagují spíše na samotný zpěv. Ten je v případě Věčné slečny bledé neméně zajímavý – jednotlivé postavy neustále přecházejí z mluveného slova do „sprechgesangu“ i tradičního zpěvu, někdy společně zpívají a někdy zpívá pouze jedna z postav, zatímco druhá má spíše deklamační projev. Zpěváci podali celkově velmi dobré výkony. Mladí vypravěči Matěj Pytluk a Lucie Matulová dokázali pevně udržet i ne vždy zpěvné intervaly a jejich deklamace byly srozumitelné a dobře artikulované. Ústřední dvojici v podání Anety Podracké Bendové a Josefa Škarky není vesměs co vytknout – zpěvačka dokázala zaujmout sametově měkkou barvou hlasu, která v kombinaci s jejím něžným pianissimem podtrhovala tajuplnost postavy. Naproti tomu Škarkův zpěv byl pochopitelně mnohem vypjatější a náladově barvitější. Oba pěvci se také mohli pochlubit skvělou deklamací a intonací.

Po první opeře následoval přesun do Alfa Pasáže, kde před Knihkupectvím Michala Ženíška čekaly na posluchače sluchátka a židle. Hru o Malinu složil Lukáš Sommer a původně zazněla na festivalu Opera 2020. Zatímco první opera vyžadovala malé komorní uskupení, Hra o Malinu si vystačila s akordeonistkou Žanetou Vítovou. Příběh o nevýdělečném knihkupectví a manželské dvojici, která se pře o to, zda by knižní nabídka obchodu neměla být obohacena o méně kvalitní, avšak žádanou literaturu, je doprovázen převážně hravou a rozvernou hudbou. Velká stylová změna související s nečekaným odhalením je povedenou proměnou, která zbytek opery staví do úplně jiného světla. Role Manžela se ujal opět Josef Škarka, jeho ženu ztvárnila Andrea Široká a knižního dealera Marek Olbrzymek. I v tomto případě bylo obsazení silné, a to nejen po pěvecké, ale také herecké stránce – trojice byla přesvědčivá a situace uvěřitelné, přesto komické a bez výrazného přehrávání. Pěvecky nejzajímavější a nejpůsobivější pak byla část, ve které hudba dostala temný podtón a zpěváci v triu a mírné dynamice zpívali ostře deklamovaný text. Závěrečné rozverné hudební hemžení pak bylo skvělým kontrastem k této části.

Projekt Hausopera znovu dokázal, že sitespecific art má osobité kouzlo a umí vrhnout nové světlo na umění i na zvolené místo. Především však opět potvrdil, že ačkoliv hlavním lákadlem může být zasazení hudby a divadla do netradičních prostor, bez kvalitní hudby, povedených interpretačních výkonů a citlivého nastudování by se jednalo o pouhé a bezcenné pozlátko. To však naštěstí vůbec nebyl tento případ.

produkce Lucie Kořínková & Anna Pinknerová & Josef Škarka

asistent produkce Jakub Václavek

dramaturgie Boris Klepal

vedoucí PR a kampaně Jitka Miková

grafický design Adam Hubocký

Věčná slečna bledá

aneb Operní nejistota pro široké masy

hudba Markéta Dvořáková & Ivo Medek

libreto Josef Škarka

režie Jiří Nekvasil

dirigent a hudební nastudování Michal Jančík

sbormistryně Veronika Novosádová & Anna Řiháčková

scénografie Tomáš Rusín

light design Barbora Jágrová

kostýmy Zuzana Rusínová

Bledá Aneta Podracká Bendová

Pan Bartoš Josef Škarka

Vypravěč 1 Lucie Matulová

Vypravěč 2 Matěj Pytluk

akordeon Ondřej Zámečník

cello Lukáš Svoboda

flétna Kristina Vaculová

bicí Kristýna Švihálková

Hra o Malinu

hudba Lukáš Sommer

libreto Josef Škarka

režie Jiří Nekvasil

scénografie Tomáš Rusín

light design Pavla Beranová

kostýmy Zuzana Rusínová

zvuk Jana Jelínková

produkce Lucie Kořínková & Anna Pinknerová

sluchátka Kinorent

Manžel Josef Škarka

Manželka Andrea Široká

Dealer Marek Olbrzymek

Girls Pavla Fendrichová & Veronika Benešovská

akordeon Žaneta Vítová

Premiéra 17. září 2021

Reprízy 18. a 19. září 2021

Foto Ludvík Grym

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Ve zrekonstruovaném sále největší české Sokolovny na Kounicově ulici v Brně se setkali folklorní nadšenci z celé Moravy. Tradiční už sedmdesátý první ples zde v sobotu 21. ledna uspořádal Slovácký krúžek Brno. Propojily se tak dva spolky s hlubokou prvorepublikovou tradicí. Dohromady jim to ladilo, jako by po celou tu dobu až dodnes patřily k sobě.  více

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více

Noam Vazana, vystupující pod přezdívkou Nani, je izraelská zpěvačka, která se věnuje písním v židovském jazyce ladino. Na album Andalusian Brew z roku 2017 shromáždila lidové písně, z nichž některé slýchala jako malá od své babičky. V roce 2021 natočila své první autorské album s písněmi v ladinu, nazvané Ke Haber. Na podzim 2022 vystoupila v Brně v klubu Music Lab v duu s brněnským perkusistou Jakubem Škrhou. Před koncertem vznikl následující rozhovor.  více

Drama, filozofii nebo zajímavě nastíněnou psychologii děl nabízel poslední velký koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle. Posluchačsky přívětivý program s příhodným názvem Dávné nordické příběhy nastudoval a s orchestrem provedl dánský dirigent Michael Schønwandt (*1953), nynější šéfdirigent Orchestru Národní opery Montpellier. Jeho obliba propagování soudobých skladatelů se projevila v samotné dramaturgii. Kromě známých děl od Edvarda Griega nebo Jeana Sibelia měli posluchači možnost se seznámit i s dánským autorem Hansem Abrahamsenem (*1952). Publiku se v jeho díle představila také americká sopranistka Nicole Chevaliervíce

Na předvánočním koncertu kapely Musica Folklorica v klubu Stará pekárna nečekaně oznámil svůj odchod do důchodu vydavatel a zakladatel vydavatelství Indies Milan Páleš. Stalo se tak symbolicky při křtu posledního loňského folklorního počinu, který nese název Rok na Slovácku. Jaké jsou jeho plány v důchodovém režimu? A nezmizí folklor z edičního plánu tohoto prestižního vydavatelství?  více

Dvacet let spolupráce ve skupině Květy slavili nedávno Martin Kyšperský a Aleš Pilgr. Zatímco spoluhráči a nástroje kolem nich se během dvou dekád měnili, oni dva zůstávají konstantou jedné z nejzásadnějších kapel brněnské scény tohoto století. Jde ovšem o konstantu – řekněme – dynamickou –, protože oba protagonisté střídají různé nástroje a přístupy. Martin si od kytary odskakuje k dalším nástrojům a Aleš se z bubeníka stal kontrabasistou a od roku 2023 bude znovu bubeníkem. Tento kontext je pak důležitý i pro pochopení nového alba Duo, které natočili Kyšperský s Pilgrem jako – ano, duo.  více

Rumunská skupina Fanfare Ciocărlia, přezdívaná „nejrychlejší dechovka světa“, pochází z malé vesnice Zece Prajini, ležící na severovýchodním okraji Rumunska, u hranic s Moldavskem. Vznikla před čtvrtstoletím, v roce 1997. Skupina romských hudebníků s tubami, tenorovými rohy, trubkami a saxofony se tehdy rozhodla šířit balkánskou dechovou hudbu po světě. V rámci svého zdánlivě nekonečného turné přijela v létě 2022 také do Brna, kde vystoupila na festivalu Maraton Hudby. Koncert, který byl ozdobou festivalové Balkánské scény, si připomeneme v rozhovoru se saxofonistou Oprică Ivanceou. Z rumunštiny tlumočil a odpovědi spontánně doplňoval Henry Ernst, původně německý zvukař, který kapelu pro svět objevil a dodnes je jejím manažerem a také vydavatelem.  více

Saucējas je ženský vokální soubor z Lotyšska, který se věnuje lidovým písním z této pobaltské země. V repertoáru má mimo jiné písně pastýřské, pracovní, písně na oslavu dobré úrody, případně písně k jednotlivým ročním obdobím. V létě 2022 skupina vystoupila živě na festivalu Maraton Hudby v Brně a tam jsme s nimi také natočili rozhovor, který vám nyní nabízíme jako ohlédnutí za koncertním létem v Brně. Na naše otázky odpovídají členky souboru Vineta Romāne a Elīna Ellene.  více

O tom že fake news nejsou záležitostí pouze našeho století se mohli přesvědčit návštěvníci závěrečného koncertu letošního 19. ročníku cyklu Barbara Maria Willi uvádí... – v sále Konventu Milosrdných bratří 14. prosince s programem Renesanční fake news pro potěchu dneška aneb Lenguas Malas (zlé jazyky) vystoupil španělský vokální soubor Cantoría sestávající ze sopranistky Inés Alonso, altisty Oriola Guimery, tenoristy a uměleckého vedoucího souboru Jorgeho Losana a basisty Oriola Quintana. Vokální kvarteto je součástí prestižního mezinárodního projektu EEEMERGING+.  více

Třetí adventní pondělí 12. prosince vystřídal hudební klub Stará pekárna rock za folklor, když hostil kapelu Musica Folklorica, která zde pokřtila své další album s názvem Rok na Slovácku. Booklet představuje litografie Františka Pavlici, které jsou přiřazeny každému měsíci v roce a tvoří kalendář. Ten pak tematicky doplňují jednotlivé sady písní.  více

Masarykova univerzita v čele s rektorem Martinem Barešem každý rok pořádá adventní koncert, který se po tříleté odmlce uskutečnil ve středu 7. prosince v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Kromě domácího Pěveckého sboru Masarykovy univerzity se také představil VOX IUVENALIS, působící pod Vysokým učením technickým v Brně, a smíšený sbor Kantiléna. Všechna jmenovaná tělesa vystoupila pod vedením sbormistra Jana Ocetkavíce

Prvního prosince brněnský klub Fléda nabídl koncert ukrajinského kvartetu DakhaBrakha inspirovaného lidovou hudbou. „Dávat“ a „brát“ je překlad názvu kapely (v originále ДаxаБраxа), vyňatého ze staré ukrajinštiny. Co člověku může dát setkání s válkou poznamenaným národem? Zejména poznání, co vše bere válka. Avšak nejen proto byl tento koncert jednou z neopakovatelných příležitostí zažít hudbu plnou silných emocí na jevišti i v hledišti.  více

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Folklor sice ve své prapůvodní podobě patří na venkov, ale už od roku 1892, kdy Leoš Janáček zorganizoval známý Lidový koncert, ho mohou Brňané vídat i v honosných městských sálech. Stejně tomu bylo i 19. listopadu, kdy v Mahenově divadle oslavil své třicátiny slovenský folklorní soubor Púčik.  více

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více