Pohádka Filharmonie Brno se šťastným koncem

Pohádka Filharmonie Brno se šťastným koncem

Brno je město plné kontrastů. Již krátká procházka po jeho centru odhalí kuriózní protiklady: pasáž Rozkvět vedle Domu pánů z Lipé nebo obchodní dům Omega zasazený do historického centra jsou zářnými příklady. I brněnská filharmonie staví své hudební produkce na kontrastu starého s novým. Nejednou jsem chválil svěží dramaturgii koncertů, která sahá k protikladným hudebním dílům a uvádí kombinace skladeb, které jinak vedle sebe většinou nemají šanci zaznít. V případě koncertu nazvaném Romantické pohádky ze středy 24. ledna se však dramaturgové drželi při zemi. Neobjevily se žádné nenadále disonance nebo nástrojové kombinace a ani hudební jazyk nijak zvláště nevybočoval z umírněných konvencí. Nemáme však pouze protiklady starého a nového, známého a neznámého, ale naneštěstí také kvalitního a nekvalitního a v neposlední řadě i zajímavého a nezajímavého.

Program večera zahájila předehra k opeře Čarostřelec od Carla Maria von Webera. Pominu-li nejednotné nástupy žesťových nástrojů a fakt, že samotná předehra není nejzajímavější částí opery, lze být s provedením spokojen. Zařazení Čarostřelce je pochopitelné vzhledem k tématu, ale neslaná, nemastná a až líbezně nudná předehra nenastolila romantickou pohádkovou atmosféry. Jistě mnozí k Weberovu dílu zaujímají podstatně vřelejší postoj než já. Z hlediska samotného provedení není příliš co vytknout než zmíněné. Snad jen dynamické odstupňování mohlo být závažnější a mohutnější. Předmětem kritiky tedy není nekvalitní interpretace, ale dramaturgie. Přiznávám, že tato otázka je navíc velmi subjektivní.

romanticke_pohadky_fb_2018_foto_jelinek_02

Klarinetový koncert č. 3 B dur skladatele Antonia Casimira Cartellieriho navázal na Weberovu předehru. Dílo i osobu skladatele postihlo téměř úplné zapomnění a byl takto doslova vytažen ze zaprášených polic archivů Pražské konzervatoře a Českého muzea hudby. Revize a spartace, kterou Emil Drápela (sólový klarinetista Filharmonie Brno) provedl, je bezpochyby záslužná. Nejedná se o první dílo, které Drápela pro orchestr takto připravil. Přes melodickou svěžest, hravost a nezpochybnitelnou virtuozitu se však hudební dílo nevyhnulo typické dobové plytkosti. Orchestr je zde redukován na pouhý doprovodný prvek, který po většinu času nevystupuje do popředí hudební faktury. Pakliže se tak skutečně stane, jde vždy o pár kratičkých taktů vyplněných základními harmonickými funkcemi a sloužících pouze k uvedení nebo uzavření další fráze sólového klarinetu. Tento přístup se bohužel nijak zásadně nemění v žádné ze čtyř vět koncertu. Violoncella hrají většinou alespoň půlové noty, housle a violy podobny metronomu tepou osminková staccata, a tak to jde stále dál a dál až skladba skončí. Jedinou příjemnou změnou byla krátká plocha s pizzicatem.  A nad tím vším se vznáší sólový klarinet. O interpretačních kvalitách pana Drápely není třeba pochybovat – pravidelně bývá obsazován v náročných partech a na kontě má nemálo nahrávek. Jeho výkon byl i nyní chvályhodný. Pouze před reprízou s úvodním tématem se v záplavě rychlých běhů a figurací ozval nezamýšlený tón. Nebýt pouze symbolického doprovodu orchestru, možná by se ztratil v hudební faktuře úplně. Může mi být vytýkáno, že koncerty takto koncipovány bývají, nicméně málokterý skladatel konce 18. a 19. století zcela rezignoval na snahu o alespoň částečně invenční doprovod, jako se tomu bohužel stalo v tomto případě.

Mohlo by se zdát, že se program již nepodaří zachránit, že navzdory snaživé práci dirigenta Roberta Kružíka a dobře nastudovanému hudebnímu materiálu bude celý koncert pouze průměrným zpestřením středečního večera. A ejhle! Dílo Infantčiny narozeniny skladatele Franze Schrekera představovalo tolik vytoužený šťastný konec pohádky. A zároveň onen kýžený kontrast k předcházející ne tolik zajímavé první polovině večera. Baletní pantomima na motivy pohádky Oscara Wildea přestavovala dílo, na které mohlo publikum čekat. Orchestr se pustil do díla s vervou a dirigent Robert Kružík se zdál více ve svém živlu. Skladba samotná byla pojata energicky, s ostrými dynamickými kontrasty. Ostatně dílo je plné náhlých změn rytmů, nálad a přízvuků. K vrcholům večera tuto část přiřadilo samotné baletní provedení, kterého se ujala skupina ProART Company. Její umělecký vedoucí Martina Dvořáka ztvárnil také postavu Smrti-Zrcadla a ujal se režie i choreografie. Postavu Infantky hrála Kristýna Křemenáková, Růži-Lásku tančila Irene Bauer a trpaslíka Lukáš Lepold. V představení účinkovali také žáci Taneční konzervatoře Brno – Amálie Malinová, Bianca Tesařová, Ondřej Knápek a Jaroslav Vitula. Bylo působivé sledovat, jak je relativně malý prostor pódia Besedního domu schopen pojmout orchestr a nemalé množství tanečníků. I za toto si zaslouží toto číslo pochvalu. Vrcholem skutečným však byla sama choreografie. Jemná, symbolická, působivá a všeříkající gestika dokázala s minimem prostředků zaujmout právoplatné místo po boku hudby. Povznesené a elegantní pohyby tanečnic v kontrastu s až zvířeckým vířením trpaslíka byly překonány pouze postavou Smrti-Zrcadla, která v závěru skladby zaháněla prohlédnuvšího trpaslíka do úzkých a s jistým cynismem napodobovala každičký jeho pohyb. Diametrálně odlišné typy tance charakterizovaly každou postavu zvlášť a dodávaly inscenaci živost.

romanticke_pohadky_fb_2018_foto_jelinek_03

Po nepříliš přesvědčivém nastolení úvodní atmosféry a následném odpočinkovém času pro orchestr se tak celý večer uzavřel ve velkém stylu a poslední představení právoplatně sklidilo největší potlesk. Dnes (25. ledna) a zítra zazní reprízy, osobně návštěvu určitě doporučuji, i kdyby jen kvůli Infantčiným narozeninám. Filharmonie Brno totiž dokázala, že její Romantické pohádky mají šťastný konec.

CARL MARIA von WEBER Čarostřelec, předehra, ANTONIO CARTELLIERI Klarinetový koncert č. 3 B dur (novodobá premiéra), FRANZ SCHREKER Infantčiny narozeniny, taneční pantomima podle pohádky Oscara Wilda

klarinet Emil Drápela, ProART Company, umělecký vedoucí, režie, choreografie Martin Dvořák, kostýmy Jindra Rychlá, rekvizity Jana Jano

účinkují: Irene Bauer (Růže/Láska), Martin Dvořák (Smrt/Zrcadlo), Kristýna Křemenáková (Infantka), Lukáš Lepold (Skřítek), žáci Taneční konzervatoře Brno v alternaci: Alžběta Janíčková, Amálie Malinová, Bianca Tesařová, Ondřej Knápek a Jaroslav Vitola

Filharmonie Brno, dirigent Robert Kružík

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Velikonoční festival duchovní hudby letos slaví třicet let své existence. Tradičně je jeho program rozčleněn do dvou velikonočních týdnů. Letos se festival koná mezi 2.–16. Dubnem. Jak sám dramaturg Vladimír Maňas zmiňuje, jubilejní ročník vnímá jako „příležitost k vykročení a hledání nových horizontů“. Myšlenku zrcadlí také festivalové téma, kterým je přetváření – hledání zapomenutých skladeb, střet staré a nové hudby či uvádění hudby soudobé. Kromě provádění duchovní děl minulých staletí i současnosti se program festivalu dramaturgicky opírá o liturgii velikonočních svátků. Rozdělen je do devíti koncertů konajících se v šesti brněnských chrámech, z nichž dva vyčnívají svým nákladných vokálně–instrumentálním aparátem.  více

Závěr postní doby ústí do pašijového týdne s připomínkou Kristova utrpení, jehož motiv byl také hlavní dramaturgickou myšlenkou koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Lamento. Středeční večer 29. března patřil dílům věnujícím se lamentacím českých a britských skladatelů. Příhodně si těleso pro tento koncert zvolilo prostor barokního sálu Konventu Milosrdných bratří, který postní atmosféru umocňoval.  více

Nejčtenější

Kritika

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více