Pohádka Filharmonie Brno se šťastným koncem

Pohádka Filharmonie Brno se šťastným koncem

Brno je město plné kontrastů. Již krátká procházka po jeho centru odhalí kuriózní protiklady: pasáž Rozkvět vedle Domu pánů z Lipé nebo obchodní dům Omega zasazený do historického centra jsou zářnými příklady. I brněnská filharmonie staví své hudební produkce na kontrastu starého s novým. Nejednou jsem chválil svěží dramaturgii koncertů, která sahá k protikladným hudebním dílům a uvádí kombinace skladeb, které jinak vedle sebe většinou nemají šanci zaznít. V případě koncertu nazvaném Romantické pohádky ze středy 24. ledna se však dramaturgové drželi při zemi. Neobjevily se žádné nenadále disonance nebo nástrojové kombinace a ani hudební jazyk nijak zvláště nevybočoval z umírněných konvencí. Nemáme však pouze protiklady starého a nového, známého a neznámého, ale naneštěstí také kvalitního a nekvalitního a v neposlední řadě i zajímavého a nezajímavého.

Program večera zahájila předehra k opeře Čarostřelec od Carla Maria von Webera. Pominu-li nejednotné nástupy žesťových nástrojů a fakt, že samotná předehra není nejzajímavější částí opery, lze být s provedením spokojen. Zařazení Čarostřelce je pochopitelné vzhledem k tématu, ale neslaná, nemastná a až líbezně nudná předehra nenastolila romantickou pohádkovou atmosféry. Jistě mnozí k Weberovu dílu zaujímají podstatně vřelejší postoj než já. Z hlediska samotného provedení není příliš co vytknout než zmíněné. Snad jen dynamické odstupňování mohlo být závažnější a mohutnější. Předmětem kritiky tedy není nekvalitní interpretace, ale dramaturgie. Přiznávám, že tato otázka je navíc velmi subjektivní.

romanticke_pohadky_fb_2018_foto_jelinek_02

Klarinetový koncert č. 3 B dur skladatele Antonia Casimira Cartellieriho navázal na Weberovu předehru. Dílo i osobu skladatele postihlo téměř úplné zapomnění a byl takto doslova vytažen ze zaprášených polic archivů Pražské konzervatoře a Českého muzea hudby. Revize a spartace, kterou Emil Drápela (sólový klarinetista Filharmonie Brno) provedl, je bezpochyby záslužná. Nejedná se o první dílo, které Drápela pro orchestr takto připravil. Přes melodickou svěžest, hravost a nezpochybnitelnou virtuozitu se však hudební dílo nevyhnulo typické dobové plytkosti. Orchestr je zde redukován na pouhý doprovodný prvek, který po většinu času nevystupuje do popředí hudební faktury. Pakliže se tak skutečně stane, jde vždy o pár kratičkých taktů vyplněných základními harmonickými funkcemi a sloužících pouze k uvedení nebo uzavření další fráze sólového klarinetu. Tento přístup se bohužel nijak zásadně nemění v žádné ze čtyř vět koncertu. Violoncella hrají většinou alespoň půlové noty, housle a violy podobny metronomu tepou osminková staccata, a tak to jde stále dál a dál až skladba skončí. Jedinou příjemnou změnou byla krátká plocha s pizzicatem.  A nad tím vším se vznáší sólový klarinet. O interpretačních kvalitách pana Drápely není třeba pochybovat – pravidelně bývá obsazován v náročných partech a na kontě má nemálo nahrávek. Jeho výkon byl i nyní chvályhodný. Pouze před reprízou s úvodním tématem se v záplavě rychlých běhů a figurací ozval nezamýšlený tón. Nebýt pouze symbolického doprovodu orchestru, možná by se ztratil v hudební faktuře úplně. Může mi být vytýkáno, že koncerty takto koncipovány bývají, nicméně málokterý skladatel konce 18. a 19. století zcela rezignoval na snahu o alespoň částečně invenční doprovod, jako se tomu bohužel stalo v tomto případě.

Mohlo by se zdát, že se program již nepodaří zachránit, že navzdory snaživé práci dirigenta Roberta Kružíka a dobře nastudovanému hudebnímu materiálu bude celý koncert pouze průměrným zpestřením středečního večera. A ejhle! Dílo Infantčiny narozeniny skladatele Franze Schrekera představovalo tolik vytoužený šťastný konec pohádky. A zároveň onen kýžený kontrast k předcházející ne tolik zajímavé první polovině večera. Baletní pantomima na motivy pohádky Oscara Wildea přestavovala dílo, na které mohlo publikum čekat. Orchestr se pustil do díla s vervou a dirigent Robert Kružík se zdál více ve svém živlu. Skladba samotná byla pojata energicky, s ostrými dynamickými kontrasty. Ostatně dílo je plné náhlých změn rytmů, nálad a přízvuků. K vrcholům večera tuto část přiřadilo samotné baletní provedení, kterého se ujala skupina ProART Company. Její umělecký vedoucí Martina Dvořáka ztvárnil také postavu Smrti-Zrcadla a ujal se režie i choreografie. Postavu Infantky hrála Kristýna Křemenáková, Růži-Lásku tančila Irene Bauer a trpaslíka Lukáš Lepold. V představení účinkovali také žáci Taneční konzervatoře Brno – Amálie Malinová, Bianca Tesařová, Ondřej Knápek a Jaroslav Vitula. Bylo působivé sledovat, jak je relativně malý prostor pódia Besedního domu schopen pojmout orchestr a nemalé množství tanečníků. I za toto si zaslouží toto číslo pochvalu. Vrcholem skutečným však byla sama choreografie. Jemná, symbolická, působivá a všeříkající gestika dokázala s minimem prostředků zaujmout právoplatné místo po boku hudby. Povznesené a elegantní pohyby tanečnic v kontrastu s až zvířeckým vířením trpaslíka byly překonány pouze postavou Smrti-Zrcadla, která v závěru skladby zaháněla prohlédnuvšího trpaslíka do úzkých a s jistým cynismem napodobovala každičký jeho pohyb. Diametrálně odlišné typy tance charakterizovaly každou postavu zvlášť a dodávaly inscenaci živost.

romanticke_pohadky_fb_2018_foto_jelinek_03

Po nepříliš přesvědčivém nastolení úvodní atmosféry a následném odpočinkovém času pro orchestr se tak celý večer uzavřel ve velkém stylu a poslední představení právoplatně sklidilo největší potlesk. Dnes (25. ledna) a zítra zazní reprízy, osobně návštěvu určitě doporučuji, i kdyby jen kvůli Infantčiným narozeninám. Filharmonie Brno totiž dokázala, že její Romantické pohádky mají šťastný konec.

CARL MARIA von WEBER Čarostřelec, předehra, ANTONIO CARTELLIERI Klarinetový koncert č. 3 B dur (novodobá premiéra), FRANZ SCHREKER Infantčiny narozeniny, taneční pantomima podle pohádky Oscara Wilda

klarinet Emil Drápela, ProART Company, umělecký vedoucí, režie, choreografie Martin Dvořák, kostýmy Jindra Rychlá, rekvizity Jana Jano

účinkují: Irene Bauer (Růže/Láska), Martin Dvořák (Smrt/Zrcadlo), Kristýna Křemenáková (Infantka), Lukáš Lepold (Skřítek), žáci Taneční konzervatoře Brno v alternaci: Alžběta Janíčková, Amálie Malinová, Bianca Tesařová, Ondřej Knápek a Jaroslav Vitola

Filharmonie Brno, dirigent Robert Kružík

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více

Série koncertů s názvem Harafica tour 2019 se v úterý 16. dubna přenesla ze slovenské Skalice do Brna. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště na něm představila neuvěřitelně pestrou směsici žánrů, hostů a občas i pocitů.  více

Kostel svatého Josefa se včera stal místem soukromých výpovědí skladatele Františka Gregora Emmerta a houslisty Milana Paľy. V pozvolna se stmívajících prostorách chrámu zazněla skladba Ecce Homo, symfonie pro sólové housle.  více

Letošní ročník festivalu JazzfestBrno nabízí nepřeberné množství rozmanitých crossoverů , žánrových směsic a fúzí. V duchu tohoto stylového spektra v rekonstruovaném (akusticky významně vylepšeném) sále Janáčkova divadla nabídl svůj vyhlášený osobitý nadžánrový sound klasik jazz fusion a britský kytarista John McLaughlin se svou formací The 4th Dimension. V Brně se představil vůbec poprvé.  více

Koncert s podtitulem Nova et Vetera zahájil na Květnou neděli 28. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Ceremonie/Je dobré slavit Pána. Kromě gregoriánského chorálu svatého týdne v podání tělesa Schola Gregoriana Pragensis, který včerejší koncert zahájil, zazněla světová premiéra skladby So Shall He Descend estonského autora Toiva Tuleva v provedení sopranistky Ivany Rusko, mezzosopranistky Bettiny Schneebeli, tenoristy Jaroslava Březiny, barytonisty Jiřího Hájka, sboristek Anety Bendové Podracké, Jany Vondrů a Pavly Radostové, sboru Ars Brunensis pod vedením sbormistra Dana Kalouska a Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Denise Russella Daviese. Dílo vzniklo na objednávku festivalu a přímo na míru katedrále svatého Petra a Pavla.  více

Festival JazzFestBrno letos rozšířil svou nabídku o „elektronickou“ programovou linii Tension. V rámci které vystoupily 28. března v prostoru Praha v Brně formace Zabelov Group a HRTL Spaghetti Ensemble. Ideově blízko však k této nové řadě měl i dvouhodinový koncert, který se odehrál 5. dubna ve vyprodaném Sono Centru. Manchesterské trio GoGo Penguin sice využívá desetiletími prověřený instrumentální půdorys jazzového klavírního tria, ale na svých albech i koncertech osciluje kolem elektronické hudby coby východiska.

Přestože obecně bývá pozornost posluchačů zaměřena především na již lety prověřená hudební tělesa, včerejší koncert nově vzniklého ansámblu Camerata Brunensis v Historickém sále brněnského Biskupského dvora dokázal, že i mladá krev může nabídnout pozoruhodný umělecký zážitek. Koncert vznikl ve spolupráci Moravského zemského muzea a Akademie staré hudby při Masarykově univerzitě, kterou interpreti Cameraty Brunensis navštěvují. Ansámbl tvoří sopranistka Veronika Vojířová, která vystupovala například se soubory Collegium Marianum, Collegium Floreum, Capella Regia Praha či Cappella Mariana, a flétnistka Michaela Durajová, kterou mohli posluchači slyšet například s Orchestrální akademií Filharmonie Brno, s Moravskou filharmonií Olomouc, s orchestrem Czech Virtuosi či s Pražským filharmonickým orchestrem. Také kontrabasista a violonista Matyáš Berdych pravidelně hraje s významnými hudebními tělesy, jako je například Musica Florea, Collegium Marianum nebo Czech Ensemble Baroque. Páteř ansámblu tvoří cembalista Jan Hajič fungující jako korepetitor pražského sboru Vagantes, na Pražské konzervatoři doprovází koncerty a mistrovské kurzy a pod vedením Roberta Huga působí jako záložní varhaník pražské Akademické farnosti.  více

Filip Míšek a Ema Brabcová spolupracují už dvacet let. Pokrali se v roce 1999 v kapele Roe-Deer, v jejímž rámci pak vytvořili vlastní projekt s názvem Khoiba. Pod tímto názvem vydali alba Nice Traps (2004) a Mellow Drama (2007), zazářili na tuzemské scéně a dali o sobě vědět i v sousedním Německu, ale poté se každý z protagonistů vydal vlastní cestou – Filip si vymyslel sólový projekt Dikolson a Ema působila nejprve v kapele Luno a poté se stala součástí skupiny The Antagonists pod vedením Jana P. Muchowa. Až v lednu 2019 na sebe upozornila znovuzrozená Khoiba – nejprve singlem Log a o dva měsíce později albem Khoiba. Dvojice je v rámci intenzivního jarního turné přijede představit i do Brna. Koncert v Kabinetu múz se koná 24. dubna a Khoibu na něm podpoří Jan Boroš s Čarami života, oceněnými letos cenou Apollo.  více

Každá premiéra Vojenského uměleckého souboru Ondráš je událostí, která se těší velkému zájmu folklorních nadšenců. Nejinak tomu bylo ve čtvrtek v lehce stísněných prostorách Divadla Bolka Polívky. Koncert s názvem Krajinou času byl vyprodán více než měsíc předem.  více

Včerejší koncert z Šéfdirigentské řady Filharmonie Brno představil v komorně pojatém programu koncertní mistryni Coloradského symfonického orchestru houslistku Yumi Hwang-Williams. Společně s šéfdirigentem brněnské filharmonie Dennisem Russellem Daviesem přednesla některá z klasických i moderních děl zkomponovaných pro housle a klavír. Brněnské publikum tak mělo možnost seznámit se sólistkou ještě dříve, než zítra stane po boku samotného orchestru Filharmonie Brno.  více

V téměř čtyřhodinovém programu mohli ve Veselí nad Moravou diváci i účinkující slavit osmdesáté narozeniny legendy horňáckého folkloru Martina Hrbáče. Koncert, který se v neděli 24. března k této příležitosti konal, se však zapíše do dějin nejen svojí délkou, ale zejména plejádou folklorních legend, které se na jevišti vystřídaly.  více

Klavírní recitál šéfdirigenta brněnské filharmonie Denise Russella Daviese a jeho manželky klavíristky Maki Namekawy včera v Besedním domě nabídnul skladby tří výrazných tváří amerického minimalismu. V průběhu večera zazněla minimalistická tvorba Steva Reicha v podobě díla Piano Phase, skladba Hallelujah Junction Johna Adamse a Four Movements for Two Pianos Philipa Glasse.  více

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Nejčtenější

Kritika

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více