Poletování Čínou v závěsu s Musorgským

Poletování Čínou v závěsu s Musorgským

S více jak půlročním odstupem se na prkna Janáčkova divadla s Filharmonií Brno vrátil kazachstánský dirigent Alan Buribajev. Orchestr a sólista Matthew Barley pod jeho vedením podali v netypickém multimediálním koncertu čínského skladatele Tan Duna výborný výkon. O poznání menší úspěch se pak dostavil v provedení Musorgského Obrázků z výstavy.

Tan Dunův koncert pro violoncello, video a orchestr s názvem Mapa uvedla filharmonie v české premiéře. Kompozice o devíti větách z roku 2002 může posluchače v kontextu Tan Dunova známého díla lecčím překvapit. Zatímco jeho tvorba pro film (ve snímku Tygr a drak oceněná dokonce soškou Oscara) je přímočará a míří na světové publikum, Mapa je spíše experimentální záležitostí. Autor sám natočil videa zachycující přežívající hudební tradice a rituály na čínském venkově, aby k nim posléze složil hudbu pro orchestr a sólistu. Každá z vět je tak po skladebné stránce naprosto unikátní díky nutnosti interakce s odlišnými podněty.

filharmonie_brno_Tan_Tun_2016_Jelinek02Do sólového partu violoncellisty Matthewa Barleyho zakomponoval autor četná glissanda, čínsky znějící melodické postupy a časté oscilace mezi dvěma tóny. Ze začátku projekce v polovině první věty s podtitulem Tanec duchů reprodukovaná zvuková stopa místy poněkud přehlušila orchestr i sólistu. Za ní se navíc hudebníci na pódiu i lehce opožďovali. Postupně však provedení získávalo na suverenitě a souhra mezi perkusisty na obrazovce a na jevišti byla kompaktnější. Tribalisticky rituální rytmika dobře šlapala a Barley, který před lety koncert hrál přímo pod taktovkou autora, byl ve svém výkonu suverénní a uvolněný. Sólový part celého koncertu nebyl zatížený klasickou virtuozitou a celek proto působil celistvě a organicky.

Ve druhé větě skladatel skvěle pracoval s imitačním principem. Dechová sekce se sólistou nejen napodobovala zvukovou linii pískajícího chlapce z videozáznamu, ale také předjímala. Celek tak pro svou nelineárnost vytvářel velmi zvláštní pojetí času. Třetí věta disponovala rytmickou úsečností, výborné staccatové frázování žesťů nemělo daleko k bigbandové tradici. Náhlý konec ve formě šuhajského „hej!“ ale budil úsměv na rtech. Věta Miaoská suona nabídla statný melodický duel mezi hráčem na šalmaj na promítacím plátně a orchestrem, věta po ní pak lyricky zpracovávala dialogicky vystavěnou vokální linku. Tato věta byla pro svoji zpěvnost jednou z nejsnáze zapamatovatelných melodií celého Tan Dunova koncertu.

filharmonie_brno_Tan_Tun_2016_Jelinek03Tan Dun se svým přístupem uchovává a rozvíjí čínskou lidovou hudbu, a přesto by bylo značně zavádějící označit ho jako neo-folkloristu. Skladba Mapa není postavena jen na vrstvení živé produkce na reprodukci, ale i na překrývání jednotlivých video stop. Pro diváka pak není nouze o vjemy. Jako celek jde Mapu z pozice Evropana emočně vnímat mnoha způsoby. Stejně tak jako má světlá místa, dokáže vzbuzovat i nezanedbatelný duševní neklid. Ve výsledku skladba i provedení dalece přesahují pejorativní škatulku „zajímavé“, kterou při uhýbavém hodnocení soudobé hudby rádi používáme.

Druhá polovina večera se dramaturgicky ubírala konzervativnější cestou. Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského v instrumentaci Maurice Ravela jsou jedním z nejznámějších kusů ruského repertoáru a Filharmonie Brno je nezřídka hraje.

Už v úvodní Promenádě menšímu kiksu neunikl trumpetista Jan Broda, jinak se však orchestru vydařil vcelku majestátní zvuk. Trhavý pohyb ve Skřetovi mile korespondoval s předchozí skladbou, ve druhé Promenádě i Starém hradu se dařilo sekci dřevěných dechových nástrojů. Saxofon zněl nanejvýš měkce, fagot předváděl stabilní ostinata. Dřevům se taky velmi vyvedly úprky Tanci kuřátek ve skořápkách.

Zádrhel přišel u Goldenberga a Šmujleho. Čtyřnásobná staccata Jana Brody nestíhala dirigentem nastavené tempo a pasáž tak ve výsledku znatelně drhla. Polehčující okolností budiž fakt, že zde v partituře byl skladatel vůči hráči po technické stránce nemilosrdný  a že také jazyk zkušeného hráče má limity. Dále skladba plynula obstojně. Trh v Limoges nepostrádal jiskru, ani po stránce soudržnosti si orchestr nevedl zle. 

Provedení Musorgského Obrázků z výstavy rozhodně nebylo žádné fiasko, jen prostě mělo několik slabých míst. Výsledný dojem z koncertu dal tušit, že většina času při zkouškách pravděpodobně padla na Tan Dunovu koncertní premiéru. Což je ale pořád lepší, než kdyby tomu bylo naopak. Odbýt českou premiéru takového díla by byla škoda. Čínskou volbu dramaturga orchestru lze jen pochválit a doporučit. Druhý koncert se odehraje dnes v Janáčkově divadle v 19.30 hodin.

Mapa a Obrázky z výstavy. Tan Dun: Mapa, Modest Petrovič Musorgskij: Obrázky z výstavy, orch. Maurice Ravel. Filharmonie Brno, dirigent Alan Buribajev, violoncello Matthew Barley, technická realizace Yichuan Li a Radek Odehnal. Janáčkovo divadlo, 8. prosince 2016.

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Zpěvačka Lenka Nová se narodila V Brně. Dodnes se sem často a ráda vrací. Loni na podzim vydala svou třetí profilovou desku Čtyřicítka, na které je desítka osobních písní s texty Michala Horáčka. Nedávno byla nominována na hudební cenu Anděl v kategorii Zpěvačka roku. Letos 8. a 9. března v baru U kouřícího králíka v rodném městě zahájila s nově nazkoušeným repertoárem koncertní turné Čtyřicítka Tour, jehož jarní část uzavře pražský koncert ve studiu DVA 21. května. A o tom všem jsme si povídaly…  více

Láska na dálku je současná opera, která už je nicméně jasnou klasikou. Národní divadlo Brno nastudováním skvělého díla Kaiji Saariaho sáhlo do světového repertoáru. Výběrem i realizací inscenace v tuzemském kontextu jedinečně a výrazně zabodovalo.  více

Zahlédl jsem jej na dolním konci ulice Kobližná. Tak přece! Je to vzácný exemplář, zřídka kdy k vidění. Tímto záznamem se mi obrázek brněnské hudební fauny pěkně zacelil. Jaké by to bylo město hudby, kdyby se v něm aspoň občas nevyskytoval flašinetář!  více

Basista Jan Martiník v klavírním doprovodu Davida Marečka v brněnském Besedním domě zakončili třítýdenní turné po České republice. Program byl semknutý – umělci provedli kompletní cyklus Zimní cestou, jedno z klíčových děl Franze Schuberta a písňové formy vůbec.  více

Podle ankety jazzových publicistů a odborníků, kterou na přelomu roku uspořádal Český rozhlas Jazz, je nejlepším domácím jazzovým albem roku 2016 novinka kytaristy Davida Dorůžky s názvem Autumn Tales. Dorůžka se svým triem toto své CD živě představí 23. března v Sono Centru v rámci úvodního večera festivalu JazzFestBrno.  více

Jedenadvacátého března se brněnským koncertem uzavírá ojedinělé tuzemské turné basisty Jana Martiníka a klavíristy Davida Marečka, při němž postupně pro pět měst připravili Schubertův písňový cyklus Zimní cesta. Pěvec, ostravský rodák, si pro tento projekt našel čas v programu svého berlínského operního angažmá, pianista čas hledal vedle své práce manažera: po několika letech strávených v ředitelském kresle Filharmonie Brno zastává nyní už šestým rokem stejnou funkci v České filharmonii. Uprostřed turné, po Ostravě a Plzni a před Zlínem a jihomoravskou metropolí, vystoupili 8. března v pražském Rudolfinu.  Rozhovor, vedený v noci hned po koncertě, prozradil pohodu osobního i uměleckého přátelství obou hudebníků, ale také obvyklé uvolnění, které se po zdařilém vystoupení dostavuje. David Mareček se před usednutím k mikrofonu však na delší dobu vytratil.  více

Velmi vtipné a tedy i zábavné, divadelně nápadité a hudebně zajímavé a navrch inteligentní: to vše jsou přívlastky, kterými lze označit novou hudební komedii Bítls v produkci Městského divadla Brno. Ztřeštěný muzikál postavený na písních legendárních Beatles je ukázkou původního divadla, které diváka skoro tři hodiny budí k salvám smíchu a zároveň má přidanou hodnotu v podobě nenucené a trefné sondy do naší socialistické minulosti.  více

Písničkáře Filipa Drlíka znám z jihomoravských kol Porty. V roce 2014 se v něm umístil dokonce na druhém místě, a postoupil tak do semifinále v Řevnicích u Prahy. I když jsem byl tehdy členem poroty, sám jsem měl jiné favority. Filip na mě působil jako průměrný autor a interpret s ne úplně vyrovnaným repertoárem. Jenže co člověk stihne posoudit během soutěžního minivystoupení o třech písních, že? Proto jsem byl docela zvědavý na Filipovo debutové album, které vyšlo v roce 2016 pod názvem Hudba ze světlíku. Je krátké – trvá jen málo přes půl hodiny –, ale přesto příjemně překvapí hudební pestrostí. Drlík se na něm představuje jako skladatel, textař, zpěvák a kytarista, ale velmi důležitá je přidaná hodnota v podobě hudebních hostů. Nevím, zda jsou aranže přímo dílem písničkářovým, nebo se na nich výrazněji podílel Martin Mynář jako mistr zvuku a producent alba. V každém případě však proplouvání mezi různými hudebními styly zachraňuje celek před hrozící šedivostí.  více

Za dirigentský pult brněnských filharmoniků se téměř přesně po roce vrátil americký dirigent Case Scaglione. Loni si v Janáčkově divadle vytvořil renomé výborného umělce, které včerejším koncertem v Besedním domě jen stvrdil.  více

Hudebník, skladatel, zpěvák a producent Martin E. Kyšperský má za sebou pestrý rok. Psal nové písně pro svou skupinu Květy, která změnila sestavu. Produkoval album písničkářce Lucii Krpalové. Vydal sbírku básní. Hrál ve dvou televizních seriálech. Moderovat rozhovory v rádiu. Organizoval čtenářské kroužky. A vydal nové sólové album, zajímavé zvukem i tématem. S Martinem jsme hovořili o radosti z tvorby i o bolesti ze ztráty přítelkyně.  více

Italská opera nemusí být nutně reprezentována jen jménem Verdi. Ponchielliho Gioconda ze sedmdesátých let devatenáctého století je toho důkazem. Tím spíš, když se její inscenace povede tak jako nyní v Národním divadle Brno.  více

Jiří Plocek si muzikantské řemeslo vyzkoušel ze všech možných úhlů pohledu: jako řadový hráč ve skupině Poutníci, jako kapelník Teagrassu, jako vydavatel i rozhlasový redaktor. Jeho zamyšlení o hudbě každý rok moc rád poslouchám na odborném kolokviu v rámci Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou. Nedávno se Jiří pustil do velkého díla. Chce prozkoumat a jako knižní monografii sepsat a vydat fenomén, který nazval Píseň duše.  více

4. února uvede Janáčkova opera Národního divadla Brno poprvé ve své historii operu La Gioconda italského skladatele Amilcare Ponchielliho. S režisérem Tomášem Pilařem a dirigentem inscenace Jaroslavem Kyzlinkem ve videorozhovorech odkrýváme více z připravované operní inscenace. La Gioconda byla již při své premiéře v milánské La Scale v roce 1876 odměněna dvaceti oponami a v roce 1883 byla jedním z vybraných titulů první sezony Metropolitní opery v New Yorku. V titulní roli brněnské inscenace se představí maďarská sopranistka Csilla Boross a Iveta Jiříková, v roli Enza jihokorejský tenorista Sung Kyu Park a Luciano Mastro.  více

Filharmonie Brno uspořádala další skvostný koncert, nad jehož silou účinku zůstává rozum stát. Vzhledem k tomu, že nás v poslední době takto blaží týden co týden, nabízí se otázka, čím to všechno skončí. Odpověď známe: zavřením Janáčkova divadla a dlouhými prodlevami mezi koncerty. Právě světová úroveň zdejší dramaturgie, jež mimo Vídeň stěží hledá obdobu na stovky kilometrů daleko, je vhodným řešením pro nárazově fungující orchestr, který nyní přichází o poslední důstojné působiště.  více

Brněnská skupina Tranzan vznikla transformací z kapely Model Bazaar. Kytaristu Jana Řeřuchu, který odešel do projektu IAN, vystřídal pianista Ondřej Strouhal. Ostatní členové – kytarista a zpěvák Radek Malý, violoncellistka Soňa Malá, baskytarista Jakub Šimáně a bubeník Pospe – zůstali. Přestože šlo o pouhou výměnu jednoho člena (a jednoho nástroje), změna názvu je na místě. Zatímco Model Bazaar měl anglické texty, Tranzan se orientuje na slova v češtině a jasné a srozumitelné poselství je jeho devízou. Jde vlastně o monotematickou nebo koncepční kapelu – pod dlouhým názvem alba Příběhy o životě, smrti a o tom, co je mezi tím se totiž skrývá pásmo ekologicky laděných písní. Více než o laciné „agitky“ však jde o poetické příběhy a písně plné silných obratů, které doufám osloví i posluchače, který zatím nedokáže rozlišit modrý kontejner od žlutého.  více