Poletování Čínou v závěsu s Musorgským

Poletování Čínou v závěsu s Musorgským

S více jak půlročním odstupem se na prkna Janáčkova divadla s Filharmonií Brno vrátil kazachstánský dirigent Alan Buribajev. Orchestr a sólista Matthew Barley pod jeho vedením podali v netypickém multimediálním koncertu čínského skladatele Tan Duna výborný výkon. O poznání menší úspěch se pak dostavil v provedení Musorgského Obrázků z výstavy.

Tan Dunův koncert pro violoncello, video a orchestr s názvem Mapa uvedla filharmonie v české premiéře. Kompozice o devíti větách z roku 2002 může posluchače v kontextu Tan Dunova známého díla lecčím překvapit. Zatímco jeho tvorba pro film (ve snímku Tygr a drak oceněná dokonce soškou Oscara) je přímočará a míří na světové publikum, Mapa je spíše experimentální záležitostí. Autor sám natočil videa zachycující přežívající hudební tradice a rituály na čínském venkově, aby k nim posléze složil hudbu pro orchestr a sólistu. Každá z vět je tak po skladebné stránce naprosto unikátní díky nutnosti interakce s odlišnými podněty.

filharmonie_brno_Tan_Tun_2016_Jelinek02Do sólového partu violoncellisty Matthewa Barleyho zakomponoval autor četná glissanda, čínsky znějící melodické postupy a časté oscilace mezi dvěma tóny. Ze začátku projekce v polovině první věty s podtitulem Tanec duchů reprodukovaná zvuková stopa místy poněkud přehlušila orchestr i sólistu. Za ní se navíc hudebníci na pódiu i lehce opožďovali. Postupně však provedení získávalo na suverenitě a souhra mezi perkusisty na obrazovce a na jevišti byla kompaktnější. Tribalisticky rituální rytmika dobře šlapala a Barley, který před lety koncert hrál přímo pod taktovkou autora, byl ve svém výkonu suverénní a uvolněný. Sólový part celého koncertu nebyl zatížený klasickou virtuozitou a celek proto působil celistvě a organicky.

Ve druhé větě skladatel skvěle pracoval s imitačním principem. Dechová sekce se sólistou nejen napodobovala zvukovou linii pískajícího chlapce z videozáznamu, ale také předjímala. Celek tak pro svou nelineárnost vytvářel velmi zvláštní pojetí času. Třetí věta disponovala rytmickou úsečností, výborné staccatové frázování žesťů nemělo daleko k bigbandové tradici. Náhlý konec ve formě šuhajského „hej!“ ale budil úsměv na rtech. Věta Miaoská suona nabídla statný melodický duel mezi hráčem na šalmaj na promítacím plátně a orchestrem, věta po ní pak lyricky zpracovávala dialogicky vystavěnou vokální linku. Tato věta byla pro svoji zpěvnost jednou z nejsnáze zapamatovatelných melodií celého Tan Dunova koncertu.

filharmonie_brno_Tan_Tun_2016_Jelinek03Tan Dun se svým přístupem uchovává a rozvíjí čínskou lidovou hudbu, a přesto by bylo značně zavádějící označit ho jako neo-folkloristu. Skladba Mapa není postavena jen na vrstvení živé produkce na reprodukci, ale i na překrývání jednotlivých video stop. Pro diváka pak není nouze o vjemy. Jako celek jde Mapu z pozice Evropana emočně vnímat mnoha způsoby. Stejně tak jako má světlá místa, dokáže vzbuzovat i nezanedbatelný duševní neklid. Ve výsledku skladba i provedení dalece přesahují pejorativní škatulku „zajímavé“, kterou při uhýbavém hodnocení soudobé hudby rádi používáme.

Druhá polovina večera se dramaturgicky ubírala konzervativnější cestou. Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského v instrumentaci Maurice Ravela jsou jedním z nejznámějších kusů ruského repertoáru a Filharmonie Brno je nezřídka hraje.

Už v úvodní Promenádě menšímu kiksu neunikl trumpetista Jan Broda, jinak se však orchestru vydařil vcelku majestátní zvuk. Trhavý pohyb ve Skřetovi mile korespondoval s předchozí skladbou, ve druhé Promenádě i Starém hradu se dařilo sekci dřevěných dechových nástrojů. Saxofon zněl nanejvýš měkce, fagot předváděl stabilní ostinata. Dřevům se taky velmi vyvedly úprky Tanci kuřátek ve skořápkách.

Zádrhel přišel u Goldenberga a Šmujleho. Čtyřnásobná staccata Jana Brody nestíhala dirigentem nastavené tempo a pasáž tak ve výsledku znatelně drhla. Polehčující okolností budiž fakt, že zde v partituře byl skladatel vůči hráči po technické stránce nemilosrdný  a že také jazyk zkušeného hráče má limity. Dále skladba plynula obstojně. Trh v Limoges nepostrádal jiskru, ani po stránce soudržnosti si orchestr nevedl zle. 

Provedení Musorgského Obrázků z výstavy rozhodně nebylo žádné fiasko, jen prostě mělo několik slabých míst. Výsledný dojem z koncertu dal tušit, že většina času při zkouškách pravděpodobně padla na Tan Dunovu koncertní premiéru. Což je ale pořád lepší, než kdyby tomu bylo naopak. Odbýt českou premiéru takového díla by byla škoda. Čínskou volbu dramaturga orchestru lze jen pochválit a doporučit. Druhý koncert se odehraje dnes v Janáčkově divadle v 19.30 hodin.

Mapa a Obrázky z výstavy. Tan Dun: Mapa, Modest Petrovič Musorgskij: Obrázky z výstavy, orch. Maurice Ravel. Filharmonie Brno, dirigent Alan Buribajev, violoncello Matthew Barley, technická realizace Yichuan Li a Radek Odehnal. Janáčkovo divadlo, 8. prosince 2016.

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Multižánrový festival letos přivítal desítky umělců z domova i zahraničí a více než 16 000 diváků. Druhý srpnový víkend se Brno rozeznělo hudbou doslova na každém rohu. Na několika pódiích se vystřídali umělci různých žánrů od jazzu, folkloru, klasiky, rocku po balkan, pouliční divadlo a mimořádný bezuliční busking. Brno navštívil i nový cirkus. Francouzsko-belgický soubor Collectif Malunés vystoupil hned třikrát a roztleskal celé šapitó.  více

Jazzový kontrabasista Vincenc Kummer loni oslavil 75. narozeniny. Při té příležitosti připravil knihu, v níž shrnuje svůj umělecký i osobní život.  více

Desítky účinkujících největšího letního festivalu moravské metropole Maraton hudby Brno jsou připraveny ke startu. Druhý srpnový víkend Brno zaplaví hudba doslova všech žánrů, od balkánské dechovky přes komorní a orchestrální klasiku, jazz, folklor, etno, rock, kapely pro děti až po netradiční tzv. bezuliční busking. Hudební program ozdobí exkluzivní trojice představení nového cirkusu, chybět neubude pouliční divadlo, kouzelník či unikátní akrobatický heliový balón. To vše a ještě více od 11. do 13. srpna. v Brně. Nezapomeňte na již tradiční hudebně-maratonské heslo: Není důležitá rychlost; především si dobře rozvrhněte síly, abyste si toho užili co nejvíce!  více

Folkové prázdniny v Náměšti nejsou „jen“ navýsost hudebním festivalem. Jsou také světem, v němž se uskutečňují vize. Vize dramaturgické i umělecké. Jsou světem, kde se člověk může ledasčemu naučit, ledasco se dozvědět, s ledaským se setkat. Kromě hudby, jež je těžištěm festivalu, jsou Folkovky bohatou přehlídkou dílen (výtvarných, řemeslných, hudebních, tanečních a dalších), filmů (o muzikantech a jejich osudech) a přednášek (Kolokvium).  více

Existují hudební festivaly fádní, vcelku zajímavé, velmi zajímavé, skvělé… a Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Festival výjimečný nejen svou žánrovou šíří (folk v názvu klame, jak pravidelní návštěvníci věcí), tak zejména promyšlenou koncepcí s mnoha přesahy nejen hudebními. Každý ročník festivalu má své téma. Každý den má své téma. Na hlavním pódiu se střídají české legendy s kapelami ze světa, které v Česku hrají úplně poprvé. A pódium v náměšťském zámeckém parku (případně v blízké jízdárně, prší-li) zažívá každý rok několik premiér, mimořádných projektů, neopakovatelných hudebních setkání. A kromě toho patří k „Folkovkám“ desítky, ba stovky nejrůznějších výtvarných, hudebních a lecjakých jiných dílen, dvoudenní odborné kolokvium, méně vážné rozpravy o hudbě nebo open scéně, v jejímž rámci se na řadu dostane i český folk.  více

Zatímco s kapelou The Fireballs hraje rokenrol a v B-Side Bandu přijde do styku s tradičním i moderním mainstreamovým jazzem i s úpravami popových hitů, v několika svých vlastních projektech se klarinetista a saxofonista Pavel Zlámal věnuje improvizované hudbě. Vystupuje sám, v duu, v komorních uskupeních, ale tak s většími ansámbly. Právě vydal nové CD v roli dirigenta improvizačního tělesa Divergent Connections Orchestra. A tato živá nahrávka byla hlavním tématem našeho rozhovoru.  více

Chrámové mysterium i vizualizovaný koncert. Obojí charakteristika je přítomna v projektu Hudebního festivalu Znojmo s názvem Příběh o Kristu, v umělecky silném pojetí oživujícím dílo Heinricha Schütze. Na programu je po čtvrteční premiéře v reprízách ještě 22. a 23. července.  více

V Náměšti nad Oslavou na Folkových prázdninách 2017 vystoupí mimo jiné dvě výrazné skupiny z Dánska. V pondělí 24. července to bude instrumentální uskupení Dreamers’ Circus a ve čtvrtek 27. července kvarteto Nordens Tone. To tvoří tři jazzoví hudebníci (piano, kontrabas, saxofon) a zpěvačka Jullie Hjetland, která zpívá v osmi různých severských jazycích. A právě s ní jsme telefonicky hovořili.  více

Textařka a zpěvačka Lada Šimíčková a skladatel a hudebník (jinak též písničkář) Ivo Cicvárek vydali po pěti letech druhé společné album. Kolekce Hotel v tiché ulici z roku 2012 tak nezůstala jednorázovým projektem. Bereme-li druhé album jako příslovečný prubířský kámen, obstálo duo na výbornou. Pět let je doba dostatečně dlouhá na nashromáždění nového materiálu a písně, které se nakonec na třičtvrtěhodinový výběr dostaly, mají šanci stát se veřejnými, jakkoli název alba hlásá něco jiného.  více

Každý, kdo tuší o The Plastic People of the Universe víc než jen to, že to byla „zakázaná“ skupina, ví, že se její hudba na přelomu 70. a 80. let po formální stránce vymykala tehdy běžné rockové produkci. Slavné pásmo Pašijové hry velikonoční na biblický text promlouvalo neklidným hudebním jazykem, mělo daleko k líbivosti a svou naléhavosti podtrhovalo zvolené téma. I to, že „Plastici“ texty v krásné archaické češtině spíše křičeli a volali, než zpívali, mělo své opodstatnění a korespondovalo to se zvoleným tématem. „Pašije“ však byly pouze jednou z rozsáhlých suit té doby. Dalšími byly Jak bude po smrti na texty Ladislava Klímy a konečně Co znamená vésti koně s vlastními texty Vratislava Brabence a v jednom případě Pavla Zajíčka a s hudbou Milana Hlavsy. Protože byli Plastic People v té době (1980) v hledáčku StB, zinscenovali v pražské hospodě U dvou slunců hádku, z níž mělo být zřejmé, že se skupina rozpadla. Současně se však připravovali na utajovaný koncert, který byl dvakrát odložen, mělo se jeho předpokládané dějiště, až nakonec proběhl v Kerharticích u České Kamenice. Samotní hudebníci dostali přesné instrukce o místě až během cesty. Jediné koncertní uvedení pásma začalo ve 14.00 a o dvě hodiny později se hosté už začali nenápadně rozjíždět. Takto historii nastiňuje v bookletu nového alba znalec a životopisec Plastic People Jaroslav Riedel.  více

Zaznamenal jsem v poslední době několik nových písní nebo celých alb o Brně. Roman Horký z Kamelotu vzpomíná na dětství (Nad Černými Poli), skupina Pozdní sběr má své Věže Petrova, Folk Team přišel s písní V brněnským Bronxu, akordeonistka Klára Veselá o svém městě zpívá v písni Tango. Aleš Pilgr ze skupiny Květy tvrdí, že nové album Komik do půl osmé je „plné centra Brna“ a konceptuální album o Brně připravuje skupina Nevermore & Kosmonaut. Brněnských reálií je plné také nové – a vlastně první oficiální – album projektu Low End Band, za kterým stojí hudebník a novinář Vít Kouřil, šéfredaktor ekologického časopisu Sedmá generace. Vít sice pochází z vesnice na Hodonínsku, ale od studií na Masarykově univerzitě působí v Brně a toto město utvářelo jeho nejen hudební vkus. Ostatně ve svých textech zmiňuje jako referenční body (prodejnu) Indies, „Moravák“ nebo Starou Pekárnu.  více

Jubilea nejen na podiích přinášejí potřebu ohlédnout se zpět. V případě londýnských Placebo to platí dvojnásob, protože se v Brně vrátili k písním, kterým se na živo dlouhodobě vyhýbali. Svůj slib dodrželi a potěšili brněnské výstaviště dvouhodinovou průřezovou show.  více

Vynikající moravský cimbalista Dalibor Štrunc (1966) vyšel z folklorního prostředí na Valašsku a po absolutoriu brněnské konzervatoře prošel celou řadou muzikantských angažmá – od klasické hudby přes folklor až po dlouholeté členství ve skupině Javory Hany a Petra Ulrychových. Je tomu už neuvěřitelných pětadvacet let, co zformoval skupinu s názvem Cimbal Classic, v níž začal postupně uplatňovat své autorské představy nejen muzikantské, ale i písničkářské. Cimbal Classic se od té doby stal stálicí naší folkové scény a svébytným pojmem. Letos své výročí oslaví novým CD a řadou koncertů.  více

Pondělní koncert dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae na nádvoří boskovického zámku představil tradiční portugalskou písňovou formu – fado. Festivalové téma La voce - Hlas se tak inspirovalo jedinečným, osobitým hudebním stylem, který si vystačí s úsporným hudebním doprovodem; prezentuje totiž silně emotivní, takřka fyzický prožitek sdělitelný i přes jazykovou bariéru. Tak jej prezentovala čtveřice zpěváků a hudebníků, kteří se v tuzemsku představili vůbec poprvé.  více

Brněnské kolo, tedy nová hudební komedie z produkce Městského divadla Brno, se přikutálelo do Biskupského dvora. Titul je dalším autorským příspěvkem v sérii zdejších open air představení, které využívají magické kulisy komplexu historických budov s katedrálou v pozadí. Zábavná šaráda spojuje historická fakta i místní legendy s muzikou a s fantaskní pohádkovou story. A jak už tak tak u podobných inscenací bývá, někdy je výsledek zábavnější a jindy méně.  více