Polsko-švýcarský večer Moravského podzimu

11. říjen 2019, 12:00
Polsko-švýcarský večer Moravského podzimu

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu. 

Večer zahájil svěží Klavírní koncert č. 12 A dur Wolfganga Amadea Mozarta, v němž se v dvojroli představil již zmiňovaný sólista Piotr Anderszewski, který svým vystupováním od začátku vyvolával dojem ležérnosti a bezstarostnosti. Ve třech vzájemně kontrastních větách jednoho ze sedmadvaceti Mozartových klavírních koncertů vedl klavírista své ruce po klaviatuře koordinovaně a jednoduchými a rozmáchlými gesty dokázal plynule přejít k vedení orchestru. Nedá se však vyloučit, že kombinace dvou pozic sólistovu klavírnímu projevu v některých částech spíše uškodila. Hra byla místy příliš povrchní, jako by jí chyběl dostatečný vhled do správné mozartovské interpretace. Přestože se skladba vyznačuje líbivou jednoduchostí, kterou do díla autor vložil, zdály se hbitější pasáže místy až nevyhrané a postrádající dostatečnou pečlivost. Ve výrazově nevypjatých částech se však sálem rozezníval kultivovaný a jednolitý klavírní přednes.

anderszewski_a_Basilejsky_komorni_orch_foto_jiri_jelinek

Jako vysoce kontrastní zlom se představila Sinfonietta pro orchestr Francise Poulanca, člena proslulé Pařížské šestky, působící v polystylovém dvacátém století. Tento odvážný dobový i stylový skok však ve výsledku nebyl šokující do takové míry, která se dala očekávat, jelikož kompozice překvapila svou zpěvností a posluchačskou přijatelností. Svěží hru naplněnou modulacemi a disharmoniemi střídaly dojímavě harmonické pasáže, jako vystřižené z 19. století. Ve čtyřech spíše svižnějších až živelných větách si díky jejich různorodosti snad každý posluchač mohl najít „to svoje“. Také orchestr se této energické kompozice zhostil s vervou, která výslednému znění dala onen správný náboj. Obdivuhodná byla, až na několik nepřesných nástupů, souhra již poměrně početného komorního tělesa bez vedení dirigenta, obzvlášť v extrémně hbitém Molto vivace druhé věty. Z každého společného tónu čišela soustředěnost, vzájemný respekt a napojení všech členů, což umožnilo funkčnost a souhru.

Právě zápal a zájem o výkon, patrný ze všech tváří v orchestru, byl výrazným a v našem prostředí ne tak často patrným prvkem večera. Energie jednotlivých členů i ansámblu jako celku však dala zejména živelnějším částem skladeb tolik potřebný finální výraz a na pódium pak byla radost pohledět. Celkového oživení dosáhl orchestr také svým postavením. Bylo ozvláštněno vyvýšením dechů, které navíc hrály vestoje, i kontrabasů, díky čemuž lépe vynikla zřetelnost jednotlivých nástrojových barev. Dalo by se snad i říci, že takto rozestavěnému a obsazenému tělesu nevyzpytatelná akustika sálu Besedního domu vyšla vstříc.

anderszewski_a_Basilejsky_komorni_orch_foto_jiri_jelinek_02

Jestliže v programu některé diváky nalákal Mozart, nebo snad Schumann, byli asi ihned při prvních tónech po přestávce nemile překvapeni. V návaznosti na Poulanca zazněla znatelně odvážnější skladba Meta arca pro sólové housle a 15 smyčcových nástrojů švýcarského soudobého skladatele Heinze Holligera, kterého s orchestrem spojuje nejen provádění jeho skladeb v současnosti, ale také fakt, že byl sám členem tohoto tělesa v dobách vedení renomovaným Paulem Sacherem v půli minulého století. Stručná kompozice se vyznačuje především svou moderností, až výstředností a postavená na prvcích aleatoriky postrádá jasně znějící formu, ve které by se posluchač mohl orientovat. Na postu sólových houslí se představil pro daný večer koncertní mistr Baptiste Lopez, který do přednesu vložil odpovídající dávku expresionismu a napětí, které skladba vyžaduje.

Exkurz do soudobé tvorby zakončil smířlivý romantický Klavírní koncert a moll Roberta Schumanna. Ve své dvojroli se opět představil klavírní sólista večera, kterému interpretace romantismu svědčila o něco více než ta předešlá klasicistní. V pozici před takto živelným a energickým orchestrem však sólista stál (či spíše seděl) před nelehkým úkolem se tomuto náboji vyrovnat, což se mu jeho hrou bohužel nepodařilo. I přes veškerou procítěnost výsledný přednes působil, jako by sólista ve hře nedokázal proniknout do nitra nástroje, ze kterého lze získat dostatečnou výrazovou hloubku. Původní klavírní fantazie rozšířená následně na třívětý koncert ale přesto nabídla posluchačům vstřícnou a příjemnou tečku v programu večera.

anderszewski_a_Basilejsky_komorni_orch_foto_jiri_jelinek_03

Po téměř okamžitých ovacích vestoje přidal orchestr v čele s pianistou ještě klasicistně lehkou a svěží třetí větu Koncertu pro klavír č. 11 D dur Josepha Haydna, čímž protáhl i tak dlouhý program. Evidentně spokojenému brněnskému publiku však, jindy jistě problematická, délka koncertu nevadila. Po dramaturgické stránce pestrý program tak přinesl do místního kulturního prostředí neotřelé hudební tendence a nezvyklou energii, které (ať už dobře nebo nedostatečně) sekundoval sólový klavírní přednes.

WOLFGANG AMADEUS MOZART

Klavírní koncert č. 12 A dur

FRANCIS POULANC

Sinfonietta pro orchestr

HEINZ HOLLIGER

Meta arca pro sólové housle a 15 smyčcových nástrojů

ROBERT SCHUMANN

Klavírní koncert a moll

Piotr Anderszewski – klavír

Baptiste Lopez – housle

Basilejský komorní orchestr

Besední dům

Čtvrtek 10. října 2019 

Foto/ Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Nejčtenější

Kritika

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce