Příběhy starého Španělska bez kýžené vášně a temperamentu

Příběhy starého Španělska bez kýžené vášně a temperamentu

Janáčkovo divadlo ve čtvrtek večer zaplnili posluchači, kteří společně s Filharmonií Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese podnikli hudební výlet do Španělska. Koncert se nesl v duchu tanečních rytmů, temperamentu či odkazu na slavné téma španělské literatury, jak je představuje příběh Cervantesova Dona Quijota. V programu se představili sólisté Lukáš Polák (violoncello), Petr Pšenica (viola) a Marie Petříková (housle).

V úvodu zazněla předehra k opeře Una cosa rara, ossia Bellezza ed onestà (Vzácná věc aneb Krása a poctivost) Mozartova současníka a rodáka z Valencie Vincenta Martína y Solera (1754–1806). Dříve zapomenutá tvorba tohoto autora dnes postupně zažívá renesanci – to se týká především Solerovy operní tvorby. Dramma giocoso o dvou aktech začíná sinfonií v rychlém, svižném tempu, která svým charakterem připomíná starší neapolské předehry. V provedení Filharmonie Brno však o svižnosti a odpichu mluvit nemůžeme. Celkový dojem byl zásadně ovlivněn znatelně pomalejším (či snad opatrnějším) tempem a také malými dynamickými rozdíly. Zmíněné aspekty z původně radostného, slavnostního otevření koncertu utvořily pouze jeden z mnoha dalších zahraných kusů.

filharmonie_brno_pribehy_stareho_spanelska_foto Dag Markl_02

Renomé si orchestr napravil ve Straussově Donu Quijotovi – symfonické básni inspirované Cervantesovým rytířským románem. Dílo je tvořeno třinácti částmi primárně složenými z tématu a variací, v nichž skladatel uplatňuje zvukomalebnost a bohatou instrumentaci odrážející se jak v užití stroje na zvuk větru, tak v příznačných motivech hlavních hrdinů, jež Strauss charakterizuje prostřednictvím hudebních nástrojů. Donu Quijotovi tak náleží zvuk violoncella v podání Lukáše Poláka. Jeho pobočník byl vyjádřen violou sólisty Petra Pšenici, tenorovou tubou či basklarinetem s komickým rázem. Jemnost a křehkost romantického příběhu znázorňuje part houslí, kterého se ujala koncertní mistryně Marie Petříková. Výkony všech tří protagonistů byly suverénní, svým projevem, procítěností a zanícením vynikal především violoncellista Polák, jenž osobitou hrou na sebe po celou dobu strhával pozornost. V případě violového partu byla velká škoda, že se na mnoha místech zvuk nástroje více nenesl, naopak v rámci celku zanikal – a to i přes hráčovo střídání dvou instrumentů, které v tomto kontextu bohužel nepřineslo očekávaný efekt. Za zmínku stojí také části psané pro dechovou harmonii či různá komorní uskupení dechových nástrojů, jako je například duet fagotů, jež se hráčům po technické, výrazové a komplexně hudební stránce vyvedly.

Snad nejznámější kompozicí skladatele a violoncellisty Luigiho Boccheriniho (1743–1805) je programní smyčcový kvintet Musica notturna delle strade di Madrid, v němž v rámci sedmi vět nastiňuje noční ruch v ulicích hlavního města Španělska. I zde dílu dominuje zvukomalebnost líčící bubnující vojáky, modlitbu růžence a jiné situace každodenního života. Osobitá kompozice se stala inspirací mnoha dalším generacím hudebníků a skladatelů, mimo jiné také italskému autorovi Lucianovi Beriovi (1925–2003), který v roce 1975 na objednávku milánské La Scaly provedl orchestraci poslední věty z tohoto kvintetu. Berio se k větě Ritirata notturna di Madrid vrátil několikrát a přepsal ji pro rozmanitá obsazení. Z jednotlivých verzí, které přes sebe navrstvil, sestavil dílo pro orchestr, k němuž připsal také party pro bicí nástroje. Orchestrální verze však do určité míry opouští zemitost, temperament a důvtip, jež můžeme znát z Boccheriniho originálu. Rysy jsou nahrazeny sentimentálností, romantizujícím charakterem a značným kýčem, k nimž napomáhalo také samotné provedení Filharmonie Brno od počátku bojující s tempem. Problém tkvěl v odlišných představách mezi sekcí bicích, jež na malý bubínek udává tempo a po vzoru Ravelova Bolera ostinátně opakuje rytmické modely, a zbytkem orchestru, který měl tendenci fráze rozšiřovat a tempo natahovat.

filharmonie_brno_pribehy_stareho_spanelska_foto_Dag Markl_03

Koncert uzavřela Španělská rapsodie impresionisty Maurice Ravela (1875–1937) napsaná mezi lety 1907–1908 a řadící se k jeho orchestrálním prvotinám. Na půdorysu čtyř vět autor zachycuje jak jednotlivé nálady (věta Prélude à la nuit), tak také rytmičnost a divokost v podobě tanců Malagueña (podobný flamencu) a Habanera (známý především z Bizetovy opery Carmen). Za zmínku stojí opět povedené výkony hráčů na dechové nástroje (basklarinet, anglický roh, piccola), které okořenily a svou kvalitou pozvedly celkové vyznění skladby. Závěrečná Feria je pak slavnostním, radostným a bouřlivým vyvrcholením díla, jež v případě koncertu tvořilo pomyslnou tečku za hudební cestou po Španělsku.

Program:

Vicente Martín y Soler – Una cosa rara, předehra k opeře

Richard Strauss – Don Quijote, symfonická báseň op. 35

Luigi Boccherini/ arr. Luciano Berio – Quattro versioni originali della „Ritirata notturna di Madrid“ di L. Boccherini sovrapposte e trascritte per orchestra

Maurice Ravel – Španělská rapsodie

Lukáš Polák – violoncello

Petr Pšenica – viola

Marie Petříková – housle

Filharmonie Brno

Dennis Russell Davies – dirigent

Ve čtvrtek 7. prosince v 19:00, Janáčkovo divadlo

Foto Dag Markl

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Nejčtenější

Kritika

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce