Radostný advent s Ensemble Opera Diversa

18. prosinec 2017, 17:00
Radostný advent s Ensemble Opera Diversa

Program třetí adventní neděle v podání orchestru Ensemble Opera Diversa s výpomocí sesterského tělesa – sboru Ensemble Versus – se nesl ve znamení moderní soudobé tvorby. V Konventu Milosrdných bratří zazněly skladby O antifony pro baryton a smyčce a Magnificat pro sbor a smyčce od dvorního skladatele ansámblu Ondřeje Kyase a Sonata da chiesa skladatele Jaroslava Štastného-Pokorného, komponujícího pod uměleckým pseudonymem Peter Graham. Sólistou večera byl barytonista Roman Hoza, představení řídila dirigentka Gabriela Tardonová. Koncert v přímém přenosu vysílal Český rozhlas Vltava a další stanice sítě Eurorádia. Hudba se tak dostala až k posluchačům Španělského, Sárského, Estonského, Švédského, Portugalského, Hessenského, Dánského, Řeckého, Islandského, Slovinského a Britského (BBC) rozhlasu.

Tu a tam se člověku poštěstí, že odchází z koncertu spokojen a vlastně ani netuší proč. Usmívá se do klop kabátu, kolem mrzne, až praští a on bloumaje v myšlenkách přemítá, notuje si, a vůbec se cítí tak nějak oduševněle a bezdůvodně vesele; přitom zapomněl, že si měl dopnout zbylé knoflíky kabátu, navléci si rukavice a po uši narazit čepici. Stále mu to však vrtá hlavou. „No jo“, říká si, „a co na tom vlastně? Hráli hezky, to jo, ale to teď posledně i ten orchestr v Besedňáku. Hm, co na tom jen mohlo být?“ A kroutí hlavou a stejně na nic kloudného nepřijde. A ještě než si stačí cokoliv uvědomit, usne spokojeným spánkem smyšleného hrdiny. Ale proč se nepokusit tento myšlenkový experiment dovést do zdárného konce? Proč vlastně koncert Ensemble Opera Diversa a Ensemble Versus byl takový úspěch?

eod_2017_foto_filip_dufka_01

Jestliže dílo není zdrojem zábavy, pak málokdy vyvázne z interpretačního boje mezi skladatelem, orchestrem a dirigentem nezraněno. Pomalu slyším svolávání do šiků a řinčení zbraní wagneriánů, mahlerovců a dalších stoupenců důstojných, seriózních skladatelů. „Jakápak zábava?! Tohle je vážná věc!“ Na této frontě však nyní nebojuju – nemluvím o zábavě naší, ale o zábavě interpretů.

Posluchač pozná, hraje-li orchestr dílo s chutí. Není nic tristnějšího než technicky bezchybný orchestr interpretující skladbu, která mu viditelně leží v žaludku. Ze znuděných, mírně znechucených tváří sice číší profesionalita, ale také letargie, nezájem až lhostejnost, apatie a pasivita. A naopak – vidíme-li rozdíl mezi hudebníky, kteří hrají dílo bez většího zájmu a těmi, kteří se celí nedočkaví těší, až stanou na pódiu a představí publiku něco svěžího, autorského a čerstvého, zcela jistě jej i slyšíme! Tělesa Ensemble Opera Diversa i Ensemble Versus přesně tento dojem vyvolala.

Nová skladba Ondřeje Kyase O antifony sestávající ze čtyř částí vhodně nastolila atmosféru večera. Vážná skladba plná táhlých hudebních ploch stavěla především na kontrastní dynamice a proměnlivé hudební faktuře. Ondřej Kyas dosáhl přirozené syntézy moderních a tradičních hudebních postupů, přitom si však zachovává přístupnost a jednoznačnost sdělení. Barytonista Roman Hoza, který s tělesem již v minulosti navázal spolupráci, byl výtečnou volbou. Hozův cit pro jemné změny výrazu dle hudební faktury je pro niterné duchovní dílo bezmála předurčující. Dynamika, intonace, výraz, barva hlasu – to vše bylo bez sebemenší vady. Dirigentka Gabriela Tardonová pak poskytla pevnou oporu orchestru a dbala na dynamicky pestré a intonačně přesné provedení. Je příjemné vidět, že dirigentka na rozdíl od mnoha jiných nesleduje trend dramatického řízení orchestru, které na sebe častokrát strhává větší pozornost než hudba sama. Dílo nakonec jemným tremolem sólového smyčce vyvanulo do úplného ticha.

eod_2017_foto_filip_dufka_02

Sonata da chiesa Petera Grahama představovala chronologicky nejstarší dílo večera. Skladba vznikla před dvaceti lety roku 1997. Jak název napovídá, byla inspirována typem barokní sonáty, hudební jazyk se však pohybuje od baroka až k moderním kompozičním postupům. Přestože největší pozornost byla soustředěna na premiéru díla Ondřeje Kyase, pro mne osobně byla nejzajímavějším dílem večera skladba Petera Grahama. Přestože skladba nebyla v programu nijak formálně rozdělena, skládala se v podstatě ze čtyř částí. Zaujala především barevným rozvíjením za uplatňování téhož motivu. Druhá věta naopak okamžitě evokovala folklórní náladu – s jistou hravou škodolibostí můžeme tvrdit, že šlo o takový „rozladěný čardáš“ v trojdobém metru. Třetí a čtvrtá část naopak opět nastolily vážnou náladu.

Magnificat Ondřeje Kyase byl zcela vhodně zvolen na konec programu. Velké obsazení a nepopiratelná líbeznost hudby byla vítaným protikladem zádumčivého rozjímání předcházejících skladeb. Po úvodním předzpěvu mužské části sboru se naplno rozjela libá a barevně vyrovnaná Kyasova hudba. Prostory Konventu milosrdných bratří poskytly výtečnou akustiku, ve které se vše dostalo k posluchačům a jednotlivé zpěvní hlasy přitom zůstávaly stále čisté a čitelné. Ze všech skladeb večera měl právě Magnificat nejtradičnější a nejhravější hudební jazyk. Věřím, že bylo jen málo tváří, které závěrečné vtipné a úsměvné Amen nerozzářilo.

A pak koncert skončil. Ještě teď mi přijde, že potlesk nebyl dostatečný. Nejen že orchestr i sbor přednesl díla bez sebemenších prohřešků, s dokonalou intonací, rytmickou jistotou a dynamickou pestrostí – oni se u toho ještě zvládli usmívat. Bylo vidět i slyšet, že Kyasova díla tvoří tvář i ducha tělesa. Ensemble Opera Diversa i Ensemble Versus se věnují pestré paletě děl napříč staletími. A že s radostí hrají, co hrají, je nezpochybnitelné. Tahle radost se zákonitě projeví na výsledném vyznění hudby více, než si kdokoliv připustí. Ještě teď mi přijde, že potlesk nebyl dostatečný.

Foto Filip Dufka

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více