Rozjímání s Ensemble Versus a Castello in Aria

Rozjímání s Ensemble Versus a Castello in Aria

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.

Není to poprvé, co se Blahoslavův dům stal útočištěm pozoruhodného hudebního počin. V jeho prostorách zaznívají sborové úpravy koled ale i moderní spirituální tvorba. Není se čemu divit – upřímná, přísným křesťanským ritem nezatěžkaná atmosféra místa vybízí k duchovní a lidské sounáležitosti, aniž by si vybírala krutou daň ve formě chladného odcizení nebo rigorózní strnulosti tradičních kostelů. Lze však bez úhony přenést hudební díla renesančních mistrů na podobné místo tak, aby neutrpělo samotné duchovní sdělení, které původně zaznívalo z výšek chrámových kůrů? V podání sboru Ensemble Versus a instrumentálního souboru Castello in Aria to nejen lze, ale výsledek si bere to nejlepší z obou světů – důstojnost vysoké polyfonie i prostou přirozenost lidské víry.

Koncert zahájila instrumentální sonáta Giovanniho Battisty Buonamenteho v provedení ansámblu Castello in Aria. Přestože večer sestával z rozličných skladeb různých autorů, a navíc s proměnlivým obsazením, koncepčně se jednalo o souvislý program hudebních nešpor. Instrumentální části střídaly sborové. V některých skladbách se obě tělesa dokonce spojila a rozšířila tak barevně dynamickou paletu výsledného zvuku. Obzvláště užití trombónu, který ve shodě s dobovou praxí zdvojoval zpěvní party, bylo hodno pozornosti.  Trombonista Pavel Novotný v nejlepším slova smyslu dokázal „jít s davem“, umocnit a především upevnit nosnou basovou linku. Samotné instrumentální části byly taktéž vítaným osvěžením sborové polyfonie, ať už se jednalo o Sonatu La Foscarina skladatele Biagia Mariniho nebo o Sonatu terza Daria Castella. Obzvláště v poslední jmenované kompozici je třeba pochválit náročné a Radovanem Vašinou kvalitně interpretované běhy cinku, které v družném dialogu odpovídaly podobně výrazným houslím Jana Marečka. U obou interpretů se však tu a tam objevovaly nedostatky intonačního rázu, které vyvěraly na povrch ponejvíce v částech se zpěvy, tedy právě tam, kde by oba nástroje mohly barevně nejlépe zapadnout. Ne nadarmo totiž býval cink renesančními teoretiky přirovnáván svým charakterem k lidskému hlasu. Rytmicky jednotnou oporou sólistům byla gamba v podání Kateřiny Stávkové a Anny Vargové, teorba Kateřiny Maňákové a cembalo Víta Bébara.

Nejobsáhlejší část programu však zaujímaly sborové skladby pozdně renesančních autorů. Hudební nastudování lze bez větších okolků označit za precizní. Obzvláště nástupy, které bývají častým prubířským kamenem pěveckých těles, dokázaly uhranout lehkostí, intonační přesností a čistotou hlasů. Zpěvačky umně držely tón i ve vyšších polohách a zachovávaly si při tom křišťálově průzračnou a neztemnělou hlasovou polohu. Také z hlediska rytmu není v podstatě co vytknout – Vladimír Maňas měl sbor pod kontrolou a energicky hlídal všechny nástupy i držené tóny. Podobně jako při jiných koncertech Ensemble Versus i v tomto případě experimentovali zpěváci s různým rozestavěním, ačkoliv dispozice místa neposkytovaly podobné možnosti jako skutečné kostely. Kromě sborových děl Jacoba Handla Galla, Carla Gesualda da Venosy nebo třeba Johannese Nucia zazněla i dvojice skladeb pro sólový hlas s doprovodem nástrojů, konkrétně Aus tiefer Not a All mein Anliegen od Nicolause Zangia v podání Petry Švandová a Blanky Křížové. Švandová předvedla kvalitní výkon především ve výškách, kde se naplno projevila její příjemně sametová a přesto jasná barva hlasu, v nižších polohách a rychlých skocích se projevily drobné intonační nejistoty, kterým nepomohly ani ne zcela intonačně přesné housle. Křížová stavěla na hravější melodice zpěvního partu a uvolněném projevu, který korunovala důkladnou dikcí.

Hudební nešpory ve spolupráci dvou historicky poučených těles nabídly nejen kvalitně interpretovaná díla pozdní renesance a raného baroka, ale především duchovně silnou výpověď, která vyvěrala z přirozenosti, nestrojenosti a civilnosti lidské víry. A v této podobě je zmíněná víra nejsilnější a nejčistší.

Ensemble Versus, komorní sbor pro duchovní hudbu
sbormistr Vladimír Maňas
Castello in Aria, sdružení hudebníků, kteří se zabývají barokní hudbou, provozovanou na kopie dobových hudebních nástrojů

Foto Jana Šuplerová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Ačkoliv za poslední dva měsíce kulturní život velmi utrpěl, touha lidí po uměleckém zážitku nepohasla. Ba naopak – umění a jeho role, kterou v našem životě plní, jsou snad ještě potřebnější, než tomu bylo předtím. A tak ačkoliv koncertní sály zejí prázdnotou a posluchači jsou nuceni je navštěvovat pouze prostřednictvím záznamů svých oblíbených koncertů, množství povedených hudebních nosičů (nejen) z počátku roku pomáhá toto nešťastné mezidobí překlenout.  více

Šestý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Oheň, poezie, banjo.  více

Kapely, které na scéně působí několik desetiletí, mají dvě možnosti: Buď žijí ze své podstaty, a tedy z hitů z doby minulé. Anebo se stále snaží přicházet s něčím novým, někdy i přáním konzervativních fanoušků navzdory. „Brněnští“ Poutníci, kteří letos slaví 50 let od svého vzniku, jsou někde na půli cesty. Stále hrají Panenku, kterou si publikum žádá, ale naštěstí neustrnuli a – sice po dlouhé době, ale přece – přicházejí s novým řadovým albem, které by mezi fanoušky české country a bluegrassu nemělo zapadnout.  více

Pátý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Muziky a krúžky.   více

V první části rozhovoru s horňáckým primášem Petrem Mičkou a s producentem Jiřím Hradilem jsme sledovali začátky spolupráce kapely Lesní zvěř s Horňáckou muzikou Petra Mičky a cestu k nadžánrovému spojení na albu Hrubá Hudba. O samotném natáčení, o kompozici dvojalba Hrubá Hudba, o spolupráci s hosty z jiných žánrů a v neposlední řadě také o Hlasech starého světa, tedy té části projektu, v níž promlouvají autentické hlasy horňáckých zpěváků, pojednává tato druhá a závěrečná část rozhovoru.  více

Brněnské vydavatelství Indies Scope vydalo v loňském roce dva tituly, které stojí i po bezmála roce za připomenutí, protože jejich obsah daleko překračuje časové určení. Prvním titulem je Beskydská Odysea Mariana Friedla (Indies Scope 2019, 2664506 – 2) a druhým je cédéčko s prostým názvem Majstr od horňácké legendy Martina Hrbáče a Musiky Folkloriky (Indies Scope 2019, 2664517 – 2).  více

Čtvrtý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Symfonie města.  více

Dvojalbum Hrubá Hudba, na kterém se společně podíleli producent Jiří Hradil (mj. Lesní zvěř, Tata Bojs, Kafka Band) a Horňácká muzika Petra Mičky, je mimořádný hudební počin, který vedle sebe klade ryzí horňácké zpěvy (CD Hlasy starého světa) a folklor posunutý k modernímu hudebnímu vyjádření (CD Hrubá hudba). V rozsáhlém dvoudílném rozhovoru hovoříme s oběma otci projektu, Jiřím Hradilem a Petrem Mičkou, o jejich dlouholeté spolupráci, o cestě k Hrubé Hudbě a nakonec i o dvojalbu samotnému a o případném pokračování projektu.  více

Nejčtenější

Kritika

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více