Rozjímání s Ensemble Versus a Castello in Aria

Rozjímání s Ensemble Versus a Castello in Aria

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.

Není to poprvé, co se Blahoslavův dům stal útočištěm pozoruhodného hudebního počin. V jeho prostorách zaznívají sborové úpravy koled ale i moderní spirituální tvorba. Není se čemu divit – upřímná, přísným křesťanským ritem nezatěžkaná atmosféra místa vybízí k duchovní a lidské sounáležitosti, aniž by si vybírala krutou daň ve formě chladného odcizení nebo rigorózní strnulosti tradičních kostelů. Lze však bez úhony přenést hudební díla renesančních mistrů na podobné místo tak, aby neutrpělo samotné duchovní sdělení, které původně zaznívalo z výšek chrámových kůrů? V podání sboru Ensemble Versus a instrumentálního souboru Castello in Aria to nejen lze, ale výsledek si bere to nejlepší z obou světů – důstojnost vysoké polyfonie i prostou přirozenost lidské víry.

Koncert zahájila instrumentální sonáta Giovanniho Battisty Buonamenteho v provedení ansámblu Castello in Aria. Přestože večer sestával z rozličných skladeb různých autorů, a navíc s proměnlivým obsazením, koncepčně se jednalo o souvislý program hudebních nešpor. Instrumentální části střídaly sborové. V některých skladbách se obě tělesa dokonce spojila a rozšířila tak barevně dynamickou paletu výsledného zvuku. Obzvláště užití trombónu, který ve shodě s dobovou praxí zdvojoval zpěvní party, bylo hodno pozornosti.  Trombonista Pavel Novotný v nejlepším slova smyslu dokázal „jít s davem“, umocnit a především upevnit nosnou basovou linku. Samotné instrumentální části byly taktéž vítaným osvěžením sborové polyfonie, ať už se jednalo o Sonatu La Foscarina skladatele Biagia Mariniho nebo o Sonatu terza Daria Castella. Obzvláště v poslední jmenované kompozici je třeba pochválit náročné a Radovanem Vašinou kvalitně interpretované běhy cinku, které v družném dialogu odpovídaly podobně výrazným houslím Jana Marečka. U obou interpretů se však tu a tam objevovaly nedostatky intonačního rázu, které vyvěraly na povrch ponejvíce v částech se zpěvy, tedy právě tam, kde by oba nástroje mohly barevně nejlépe zapadnout. Ne nadarmo totiž býval cink renesančními teoretiky přirovnáván svým charakterem k lidskému hlasu. Rytmicky jednotnou oporou sólistům byla gamba v podání Kateřiny Stávkové a Anny Vargové, teorba Kateřiny Maňákové a cembalo Víta Bébara.

Nejobsáhlejší část programu však zaujímaly sborové skladby pozdně renesančních autorů. Hudební nastudování lze bez větších okolků označit za precizní. Obzvláště nástupy, které bývají častým prubířským kamenem pěveckých těles, dokázaly uhranout lehkostí, intonační přesností a čistotou hlasů. Zpěvačky umně držely tón i ve vyšších polohách a zachovávaly si při tom křišťálově průzračnou a neztemnělou hlasovou polohu. Také z hlediska rytmu není v podstatě co vytknout – Vladimír Maňas měl sbor pod kontrolou a energicky hlídal všechny nástupy i držené tóny. Podobně jako při jiných koncertech Ensemble Versus i v tomto případě experimentovali zpěváci s různým rozestavěním, ačkoliv dispozice místa neposkytovaly podobné možnosti jako skutečné kostely. Kromě sborových děl Jacoba Handla Galla, Carla Gesualda da Venosy nebo třeba Johannese Nucia zazněla i dvojice skladeb pro sólový hlas s doprovodem nástrojů, konkrétně Aus tiefer Not a All mein Anliegen od Nicolause Zangia v podání Petry Švandová a Blanky Křížové. Švandová předvedla kvalitní výkon především ve výškách, kde se naplno projevila její příjemně sametová a přesto jasná barva hlasu, v nižších polohách a rychlých skocích se projevily drobné intonační nejistoty, kterým nepomohly ani ne zcela intonačně přesné housle. Křížová stavěla na hravější melodice zpěvního partu a uvolněném projevu, který korunovala důkladnou dikcí.

Hudební nešpory ve spolupráci dvou historicky poučených těles nabídly nejen kvalitně interpretovaná díla pozdní renesance a raného baroka, ale především duchovně silnou výpověď, která vyvěrala z přirozenosti, nestrojenosti a civilnosti lidské víry. A v této podobě je zmíněná víra nejsilnější a nejčistší.

Ensemble Versus, komorní sbor pro duchovní hudbu
sbormistr Vladimír Maňas
Castello in Aria, sdružení hudebníků, kteří se zabývají barokní hudbou, provozovanou na kopie dobových hudebních nástrojů

Foto Jana Šuplerová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letošní fanzin Jazzman hudebního festivalu JazzFest byl plný obsažných medailonů i statí a objevila se v něm i pozoruhodná glosa dramaturga Českého rozhlasu Jazz Petra Vidomuse s provokativním titulkem Jazz nemusí být pánským klubem. Zamýšlí se nad genderovými stereotypy, kterých se světová (potažmo ani česká) jazzová scéna ještě úplně nezbavila. Skvělých sólistek ovládajících nástroje dříve zcela vyhrazené mužům přibývá. Přestože genderové kódování, které Vidomus pregnantně ironicky popsal, ještě není zcela překonáno, JazzFest letos výrazně přispěl k jeho postupnému odbourávání.  více

Během čtyř let, které od sebe dělí vydání prvního alba Záhir a druhého s názvem O Písni, se skupina Lee Banda virtuálně přemístila (dříve uváděla jako svůj domicil Adamov, nyní Jedovnice), dostala se na tzv. divokou kartu do semifinále Porty v Řevnicích a především lehce posunula svůj hudební styl. Zatímco na debutovém albu šlo o folkrockový střední proud, těžící ze zvuku elektrické kytary, na novince převažují akustické kytary, často v kombinaci s mandolínou a dalšími akustickými nástroji.  více

Šest let po předchozím albu Malý kluk přichází hravá kapela Listolet s novinkou. V názvu má sice pouze „pětiminutového“ tuláka, ale album vznikalo během pěti let v jednom studiu v Západních Karpatech „a dále v kuchyních, obývácích, sklepech a děcácích na mnoha místech“, jak se píše v bookletu. Jeho součástí je ostatně mapa Evropy s čísly přiřazenými k jednotlivým skladbám. Nejde však o to, ve které zemi která píseň vznikla nebo byla natočena. Důležitější je možná citát kapely: „Album stavíme jako obraz pro uši, pod fasádou folkrockových písní je mnoho detailů skrytých ve zvukových záhybech. Co skladba, to zvuková krajina, jiný příběh.“  více

V rámci letošní European Tour zavítal Bobby McFerrin poprvé do brněnského Sono Centra, kde se mu podařilo bezezbytku využít skvělou akustiku i blízký kontakt s publikem. Legenda se vrátila. Vrací se k nám ostatně často a nejen do Brna.  více

Sté dvacáté výročí narození Dukea Ellingtona, bez nadsázky nejvlivnější osobnosti světového jazzu, se slavilo napříč zeměmi a kontinenty. Edward Kennedy Ellington od dětství titulovaný jako Duke přišel na svět 29. dubna 1899 ve Washingtonu D.C. Na den přesně uspořádal důstojnou oslavu v zaplněných prostorách sálu HaDivadla brněnský big band Cotatcha Orchestra.  více

Letošní osmnáctý ročník JazzFestuBrno se výjimečně neuzavírá koncertem, ale jedinečnou (pro světové festivaly ovšem nikterak výjimečnou) sérií muzikantských a tanečních workshopů, zde ovšem zaměřených na dětské frekventanty. V sobotu 4. května se v příjemném prostředí Café Práh, v sousedství Vaňkovky, ujmou svých dětských žáků výrazné mladé osobnosti jazzové scény: Beata Hlavenková (pianistka a lektorka kompozice), Dano Šoltis (vedoucí bubenické třídy) a multiinstrumentalisté Jiří Slavík a Marian Friedl (průvodci Toulek po jazzových cestičkách), které doplní Kateřina Hanzlíková s lekcemi Tancohraní. S výjimkou kompozice, kde se přepokládá účast dětí starších dvanácti let, jsou ostatní „třídy“ otevřené i těm nejmenším. Další informace jsme si vyptali od spoluautora nápadu na dětský workshop a ředitele JazzFestu Brno Viléma Spilky.  více

Muzikál Nine podle legendárního filmu 8 a půl režiséra Fredericka Feliniho připravilo v režii Stanislava Moši jako předposlední premiéru sezóny Městské divadlo Brno. Na zdejší hudební scéně vypravili místy až lechtivou erotickou šou, které vévodí zajímavá scéna, zdařilé kostýmy, výtečné hudební nastudování a energie ženského herectví. Smyslnost některých taneční čísel naštěstí nepřebila ústřední téma hrdinovy krize: středního věku, umělecké i vztahové.  více

Letošní ročník festivalu JazzFestBrno měl několik vrcholů – záleželo samozřejmě na osobním vkusu každého návštěvníka, na jeho očekáváních a samozřejmě na tom, kdo toho kolik stihl navštívit. Pro autora článku patřil k vrcholům žánrově a aranžérsky pestrý večer s basistou Stanleym Clarkem 23. dubna a také předposlední koncert festivalu, vystoupení „toho druhého“ Avishaie Cohena v Huse na provázku 28. dubna. Byla to hudebně čistá esence jazzu s poselstvím. Naléhavá, srdcervoucí a poetická.  více

Jeden z hudebních vrcholů minulého týdne představoval koncert hudebního seskupení Malina Brothers se dvěma jedinečnými hostujícími hudebníky, Kateřinou García a Charlie McCoyem v brněnském Sono Centru. A protože se při vystoupení pořizoval profesionální videozáznam s televizní technikou pro první live DVD této kapely, byl mimořádný i samotný večer – délkou i kvalitou.  více

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více

Série koncertů s názvem Harafica tour 2019 se v úterý 16. dubna přenesla ze slovenské Skalice do Brna. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště na něm představila neuvěřitelně pestrou směsici žánrů, hostů a občas i pocitů.  více

Kostel svatého Josefa se včera stal místem soukromých výpovědí skladatele Františka Gregora Emmerta a houslisty Milana Paľy. V pozvolna se stmívajících prostorách chrámu zazněla skladba Ecce Homo, symfonie pro sólové housle.  více

Letošní ročník festivalu JazzfestBrno nabízí nepřeberné množství rozmanitých crossoverů , žánrových směsic a fúzí. V duchu tohoto stylového spektra v rekonstruovaném (akusticky významně vylepšeném) sále Janáčkova divadla nabídl svůj vyhlášený osobitý nadžánrový sound klasik jazz fusion a britský kytarista John McLaughlin se svou formací The 4th Dimension. V Brně se představil vůbec poprvé.  více

Koncert s podtitulem Nova et Vetera zahájil na Květnou neděli 28. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Ceremonie/Je dobré slavit Pána. Kromě gregoriánského chorálu svatého týdne v podání tělesa Schola Gregoriana Pragensis, který včerejší koncert zahájil, zazněla světová premiéra skladby So Shall He Descend estonského autora Toiva Tuleva v provedení sopranistky Ivany Rusko, mezzosopranistky Bettiny Schneebeli, tenoristy Jaroslava Březiny, barytonisty Jiřího Hájka, sboristek Anety Bendové Podracké, Jany Vondrů a Pavly Radostové, sboru Ars Brunensis pod vedením sbormistra Dana Kalouska a Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Denise Russella Daviese. Dílo vzniklo na objednávku festivalu a přímo na míru katedrále svatého Petra a Pavla.  více

Festival JazzFestBrno letos rozšířil svou nabídku o „elektronickou“ programovou linii Tension. V rámci které vystoupily 28. března v prostoru Praha v Brně formace Zabelov Group a HRTL Spaghetti Ensemble. Ideově blízko však k této nové řadě měl i dvouhodinový koncert, který se odehrál 5. dubna ve vyprodaném Sono Centru. Manchesterské trio GoGo Penguin sice využívá desetiletími prověřený instrumentální půdorys jazzového klavírního tria, ale na svých albech i koncertech osciluje kolem elektronické hudby coby východiska.

Nejčtenější

Kritika

V rámci letošní European Tour zavítal Bobby McFerrin poprvé do brněnského Sono Centra, kde se mu podařilo bezezbytku využít skvělou akustiku i blízký kontakt s publikem. Legenda se vrátila. Vrací se k nám ostatně často a nejen do Brna.  více