Rozjímání s Ensemble Versus a Castello in Aria

Rozjímání s Ensemble Versus a Castello in Aria

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.

Není to poprvé, co se Blahoslavův dům stal útočištěm pozoruhodného hudebního počin. V jeho prostorách zaznívají sborové úpravy koled ale i moderní spirituální tvorba. Není se čemu divit – upřímná, přísným křesťanským ritem nezatěžkaná atmosféra místa vybízí k duchovní a lidské sounáležitosti, aniž by si vybírala krutou daň ve formě chladného odcizení nebo rigorózní strnulosti tradičních kostelů. Lze však bez úhony přenést hudební díla renesančních mistrů na podobné místo tak, aby neutrpělo samotné duchovní sdělení, které původně zaznívalo z výšek chrámových kůrů? V podání sboru Ensemble Versus a instrumentálního souboru Castello in Aria to nejen lze, ale výsledek si bere to nejlepší z obou světů – důstojnost vysoké polyfonie i prostou přirozenost lidské víry.

Koncert zahájila instrumentální sonáta Giovanniho Battisty Buonamenteho v provedení ansámblu Castello in Aria. Přestože večer sestával z rozličných skladeb různých autorů, a navíc s proměnlivým obsazením, koncepčně se jednalo o souvislý program hudebních nešpor. Instrumentální části střídaly sborové. V některých skladbách se obě tělesa dokonce spojila a rozšířila tak barevně dynamickou paletu výsledného zvuku. Obzvláště užití trombónu, který ve shodě s dobovou praxí zdvojoval zpěvní party, bylo hodno pozornosti.  Trombonista Pavel Novotný v nejlepším slova smyslu dokázal „jít s davem“, umocnit a především upevnit nosnou basovou linku. Samotné instrumentální části byly taktéž vítaným osvěžením sborové polyfonie, ať už se jednalo o Sonatu La Foscarina skladatele Biagia Mariniho nebo o Sonatu terza Daria Castella. Obzvláště v poslední jmenované kompozici je třeba pochválit náročné a Radovanem Vašinou kvalitně interpretované běhy cinku, které v družném dialogu odpovídaly podobně výrazným houslím Jana Marečka. U obou interpretů se však tu a tam objevovaly nedostatky intonačního rázu, které vyvěraly na povrch ponejvíce v částech se zpěvy, tedy právě tam, kde by oba nástroje mohly barevně nejlépe zapadnout. Ne nadarmo totiž býval cink renesančními teoretiky přirovnáván svým charakterem k lidskému hlasu. Rytmicky jednotnou oporou sólistům byla gamba v podání Kateřiny Stávkové a Anny Vargové, teorba Kateřiny Maňákové a cembalo Víta Bébara.

Nejobsáhlejší část programu však zaujímaly sborové skladby pozdně renesančních autorů. Hudební nastudování lze bez větších okolků označit za precizní. Obzvláště nástupy, které bývají častým prubířským kamenem pěveckých těles, dokázaly uhranout lehkostí, intonační přesností a čistotou hlasů. Zpěvačky umně držely tón i ve vyšších polohách a zachovávaly si při tom křišťálově průzračnou a neztemnělou hlasovou polohu. Také z hlediska rytmu není v podstatě co vytknout – Vladimír Maňas měl sbor pod kontrolou a energicky hlídal všechny nástupy i držené tóny. Podobně jako při jiných koncertech Ensemble Versus i v tomto případě experimentovali zpěváci s různým rozestavěním, ačkoliv dispozice místa neposkytovaly podobné možnosti jako skutečné kostely. Kromě sborových děl Jacoba Handla Galla, Carla Gesualda da Venosy nebo třeba Johannese Nucia zazněla i dvojice skladeb pro sólový hlas s doprovodem nástrojů, konkrétně Aus tiefer Not a All mein Anliegen od Nicolause Zangia v podání Petry Švandová a Blanky Křížové. Švandová předvedla kvalitní výkon především ve výškách, kde se naplno projevila její příjemně sametová a přesto jasná barva hlasu, v nižších polohách a rychlých skocích se projevily drobné intonační nejistoty, kterým nepomohly ani ne zcela intonačně přesné housle. Křížová stavěla na hravější melodice zpěvního partu a uvolněném projevu, který korunovala důkladnou dikcí.

Hudební nešpory ve spolupráci dvou historicky poučených těles nabídly nejen kvalitně interpretovaná díla pozdní renesance a raného baroka, ale především duchovně silnou výpověď, která vyvěrala z přirozenosti, nestrojenosti a civilnosti lidské víry. A v této podobě je zmíněná víra nejsilnější a nejčistší.

Ensemble Versus, komorní sbor pro duchovní hudbu
sbormistr Vladimír Maňas
Castello in Aria, sdružení hudebníků, kteří se zabývají barokní hudbou, provozovanou na kopie dobových hudebních nástrojů

Foto Jana Šuplerová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival JAZZFESTBRNO se letos rozšiřuje o novou programovou linii Tension, která bude představovat hudebníky na pomezí jazzu a elektronické hudby. Jedním z interpretů, kteří se představí 28. března v prostoru Praha v Brně, bude česko-ukrajinské duo Zabelov Group, které nedávno vydalo nové album s názvem Eg. Rozhovor s Romanem Zabelovem (akordeon, hlas, klavír, varhany, harfa…) a Janem Šiklem (bicí, trubka, kytara, perkuse…) vznikl v jedné pražské kavárně těsně před kapelní zkouškou.  více

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více

Zatímco slavnější z rodu Marsalisů, trumpetista Wynton, se v rámci brněnského JazzFestu představil už opakovaně, jeho starší bratr, saxofonista Branford, zavítal na jižní Moravu poprvé. Koncertem jeho Quartetu začal další ročník festivalu JazzFestBrno, který si po necelých dvou dekádách existence drží pozici nejkvalitnější jazzové přehlídky v republice.  více

Třetí koncert abonentního cyklu brněnské filharmonie (Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“) s názvem Paris, Paris včera vzdal svým programem hold významné evropské metropoli a hlavnímu městu Francie. V průběhu večera zazněla díla Wolfganga Amadea Mozarta, Charlese-Marii Widora a současného skladatele Kryštofa Mařatky. Kromě Filharmonie Brno vystoupili klarinetista Michel Lethiec a varhaník Christian Schmitt, představení dirigoval Jiří Rožeň.  více

Večery z cyklu Hudební inventura brněnského orchestru Ensemble Opera Diversa pravidelně vynášejí na světlo pozapomenutá díla českých skladatelů. Úterní koncert v sále Konventu Milosrdných bratří se stal pietní připomínkou výročí let 1939/1969. Po boku orchestru vystoupil houslista Milan Paľa a klavíristky Kristýna Znamenáčková a Lucie Pokorná. Představení řídila stálá dirigentka orchestru Gabriela Tardonová.  více

Skladatelka a písničkářka Bára Zmeková vydává v těchto dnech své nové album s názvem LUNAVES. Oficiálně je představí také v Brně. Křest v Kabinetu Múz proběhne v úterý 19. března.  více

Po úspěšném turné v Japonsku se Filharmonie Brno včera vrátila na brněnské pódium Kulturního centra Babylon. Večer sestával výhradně z děl německého hudebního romantismu, která zazněla v nastudování dirigenta Alexandera Liebreicha. Ve skladbě Čtyři preludia a Vážné zpěvy Johannese Brahmse se představil chorvatský basbarytonista Krešimir Stražanac.  více

Slovácký soubor Šafrán je již tradičním organizátorem brněnského fašanku. Akce se, v duchu lidových tradic, koná vždy v úterý před Popeleční středou a je počátkem křesťanského půstu. Její kořeny sahají do dob pohanských, nyní je však součástí křesťanských svátků téměř po celém světě. Průvodům masek se v regionech Moravy říká končiny, masopust, fašanek nebo např. šibřinky. Jeho souborová brněnská obdoba se snaží držet lidového předobrazu. Začíná průvodem na Náměstí svobody. Letos pokračoval přes Alfa pasáž až do budovy tržnice na Zelném trhu. Zakončení programu bylo v režii souboru Lučina, který divákům předvedl tzv. pochovávání basy. Jedná se o zvyk, který je inscenovaným pohřbem tohoto hudebního nástroje, znázorňuje ukončení zábav, zklidnění a příprav na Velikonoce.  více

„Tolik, co údajně dnes je nám, to dřív bylo starým lidem,“ zpívá Slávek Janoušek v písni Alzheimer a Parkinson.  Písničkář, který loni v září oslavil 65. narozeniny, našel ve stárnutí mimořádně silné téma pro svou novou desku. Tohle je vzkaz je album nejen o přibývajících létech, ale i o tom, jak si „na stará kolena“ čím dál víc vážíme své rodiny a svých kořenů. Třebaže najdeme velmi silné momenty na všech Janouškových albech, Tohle je vzkaz lze vnímat jako třetí díl trilogie jeho nejsilnějších nahrávek – Kdo to zavinil (1988), Tancuj a zpívej (1997) a Tohle je vzkaz (2018).  více

Skupina Nevermore & Kosmonaut získala za album Bleděmodré město, věnované Brnu, nominaci na Anděla v žánrové kategorii Folk. S kapelníkem a autorem písní Michalem Šimíčkem, přezdívaným Kosmonaut, hovoříme o písních, o městě, jeho zvucích a utajených zákoutích i o plánech kapely.  více

Po jedenácté se vrátilo slavné Labutí jezero do Brna a to na jeviště Janáčkova divadla při úterní obnovené premiéře tohoto nesmrtelného titulu. V den premiéry také uplynulo rovné století od okamžiku, kdy brněnské publikum tento baletní klenot Petra Iljiče Čajkovského shlédlo vůbec poprvé. O té doby je na repertoáru největšího moravského divadla jen s krátkými přestávkami téměř nepřetržitě. Do obnovené premiéry mu předcházelo deset jevištních a choreografických přepracování.  více

Hudební cyklus „Barbara Maria Willi uvádí…“ je patnáct let hodnotou brněnského kulturního života. Koncerty staré hudby pořádané energickou cembalistkou a varhanicí v jedné osobě se těší neutuchající přízni posluchačů a programová nabídka hudebních večerů je rok od roku pestřejší. Není tedy divu, že nová sezóna přišla s něčím zcela ojedinělým – včera zahájil cyklus již 16. ročník spojením středověké hudby, výtvarného umění a Alighieriho Božské komedie. Večer s názvem KCHUN: PURGATIO vznikl spoluprací pěveckého dua KCHUN sestávajícího z tenoristy Martina Prokeše a barytonisty Marka Šulce s akademickým malířem Atilou Vörösem a video jockeyem Rudolfem Živcem. Umělecký výtvor sui generis doplnil záznam recitace herce Jiřího Dvořáka.  více

V sále Blahoslavova domu (centru Českobratrské církve evangelické) zazněla včera podvečer duchovní díla pozdní renesance a raného baroka v podání komorního sboru Ensemble Versus a souboru historických nástrojů Castello in Aria. Obě tělesa řídil umělecký vedoucí sboru Vladimír Maňas. V programu večera figurovaly skladby léty prověřených i takřka neznámých, sporadicky uváděných autorů evropské hudby.  více

Městské divadlo Brno včera uvedlo evropskou premiéru muzikálu Poslední loď (The Last Ship), jehož autorem je světoznámý hudebník Sting. A bude to směs jeho výtečné muziky vycházející z britského folku, zdařile a upřímně vyprávěný příběh, a také silné herecké výkony, které by měly zaručit šťastnou plavbu inscenace směrem k divákům.  více

Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.  více

Nejčtenější

Kritika

Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.  více