Rozporuplná tvář hudební moderny s Ivou Bittovou a Filharmonií Brno

Rozporuplná tvář hudební moderny s Ivou Bittovou a Filharmonií Brno

Ačkoliv soudobá tvorba zaujímá v brněnském hudebním životě pevné místo – což je patrné z úctyhodného počtu premiérovaných děl za poslední léta – moderní tvorba stále představuje černou ovci nejen brněnské, ale obecně české hudební produkce vůbec. Soudobá díla se se svým odlišným hudebním jazykem mohou jevit jako stěží docenitelná, zbytečně úsečná, nemelodická, hrubá, a především jako troufalá snaha žijících skladatelů o vyrovnání se s odkazy Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta nebo třeba Johannesa Brahmse. Koncert Filharmonie Brno s názvem Lidové písně však prezentoval nezvykle vlídnou tvář současné hudební tvorby a ukázal posluchačům, že nejsou pouhé dva póly artificiální hudby – ryze libozvučný starý styl a agresivní, disonantní styl nový. V chodbách Besedního domu tedy konečně zavál čerstvý vzduch.

Těžištěm večera byly Lidové písně skladatele Luciana Beria v podání mezzosopranistky Ivy Bittové. Zdánlivě moderní dílo však dramaturgové obalili měkkými polštáři skladeb prověřených léty. Program otevřela symfonická báseň Leoše Janáčka Šumařovo dítě, po které následovalo právě oněch jedenáct písní cyklu Folk Songs inspirovaných lidovou tvorbou různých končin světa. Symfonie č. 2 C dur Roberta Schumanna pak hudební večer uzavřela. Orchestr Filharmonie Brno řídil Case Scaglione.

 lidove_pisne_bittova_FB_2018_jelinek_03

Z výčtu skladeb, které při koncertu zazněly, je zřejmé, že zatímco se dramaturgové snaží nabídnout posluchačům díla nová a svěží, myslí stále na početnější skupinu milovníků starší hudby. Vzhledem ke koncepci večera není v tomto pohledu co vytknout. Je ale více než smutné, že i když měl koncert vysoké aspirace (o čemž vypovídá mj. i zájem celostátních médií), výsledek zůstal daleko za očekáváním.

lidove_pisne_bittova_FB_2018_jelinek_02

Orchestr jako by se neustále nebyl schopen dohodnout, kdy přesně má začátek hudební fráze přijít. Nástupy hudebníků byly často natolik laxní, intonačně a rytmicky nepřesné. Člověk až žasnul, že se dílo vůbec vykutálelo ze startovní čáry. Unavená tremola, letargicky se valící jedno přes druhé, problematická intonace náročnějších částí skladeb, nejednotná pizzicata s nechtěnou ozvěnou nebo nezamýšlená polyfonní ritardanda, která nezřídka působila jako sled okamžitých imitací – to vše se bilo s často brilantními závěry frází, skvělou dynamikou, nebo u sólových nástrojů s nezřídka zajímavým a promyšleným výrazem interpretace. Ani o jednom z děl se bohužel nedalo prohlásit, že by se jej interpretační nešvary netýkaly. Pokud se však stejná chyba objevila vícekrát za sebou – jako se tomu stalo například u velmi delikátního a jemného melodického zdvihu ve třetí části (Adagio espressivo) Schumannovy symfonie – jen stěží se může hráč odvolávat na nenadálý kiks nástroje. Ačkoliv většinou první housle tvoří páteř Filharmonie Brno, v tomto případě se v sekci objevilo nejvíce chyb, nedostatků a přešlapů. Dokonce i jinak výtečný koncertní mistr – houslista Pavel Wallinger – se tu a tam nevyhnul nechtěnému poskakování smyčce nebo nežádoucímu třesu. Pokud bychom měli dát povedené a ty méně podařené části koncertu na pomyslnou váhu, Filharmonie Brno by bezpochyby vyšla jako vítěz, s výsledkem by však těleso takového věhlasu a možností spokojeno být nemělo. Je třeba ovšem kostatovat, že dirigent Case Scaglione vedl orchestr velmi důkladně a jeho energické uchopení Schumannovy symfonie, kterou navíc řídil zcela bez notového materiálu, bylo příkladné.

Hlavním lákadlem večera však byla bezesporu Iva Bittová a její interpretace tvorby skladatele 20. století Luciana Berii. O poznání intimnější díla, která častokrát využívala orchestr pouze jako drobnou kulisu v pozadí hudební sazby, dokázala, že hudba 20. století dovede být současně svěží a moderní, a přitom melodická i srozumitelná. Velkou měrou je to způsobeno koncepcí skladeb a Beriovou snahou o propojení dvou odlišných hudebních světů. Lidové písně totiž nejsou pouhou stylizací, ale vycházejí přímo ze skutečných písní širého světa. A někdy jimi i jsou.

lidove_pisne_bittova_FB_2018_jelinek_01

Povedlo se tedy Ivě Bittové oslovit posluchače dílem, které se na hudebních pódiích nevyskytuje v rámci staré, avšak ani nové hudby? Bittová výtečně pracuje s výrazem, dynamikou a celkovou náladou projevu. Více než v Besedním domě by však zpěvaččin projev - oscilující mezi brilantním uchopením záměru skladatele a neřízenou hysterií - fungoval v intimnějším prostředí menšího hudebního sálu. Bittová dokázala bezpochyby zaujmout velmi jemným, takřka šeptaným hlasovým projevem a mocně rozvibrovanými pasážemi a to vše nanejvýš přirozeně a v nečekaném, okamžitém kontrastu. Jen škoda, že posluchači v zadních řadách nebo na balkonech nejspíše přišli o značnou část zpěvaččina projevu. Navíc osobní kontakt s posluchači se zdá být motorem zpěvaččina výkonu, a tak by intimnější prostředí patrně vyhovovalo více oběma stranám. Z hlediska samotné interpretace však není Bittové co vytknout – plynulé přecházení mezi anglickým, italským nebo francouzským jazykem dokázala zpěvačka vždy okořenit zcela odlišným pojetím zpěvu. Interpretace se tak pohupovala od uměřené anglické, přes živelnou italskou až po horkokrevnou kočovnou melodiku zpěvu. Nešlo také přehlédnout, že zpěvačka užívala noty pouze jako nezbytné opory a většina hudebního projevu tryskala přímo z jejího zanícení.

Koncert Filharmonie Brno svým lidovým a bezmála až kabaretním uchopením určitě nebyl určen každému. Navzdory všem interpretačním nedostatkům se jednalo o svěží a konečně netradiční příspěvek v hudebním kalendáři Brna.

Leoš Janáček: Šumařovo dítě; Luciano Berio: Folk Songs; Robert Schumann: Symfonie č. 2 C dur; mezzosoprán Iva Bittová; dirigent Case Scaglione; Filharmonie Brno.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

V rámci festivalu Ibérica vystoupila 17. června 2022 v Brně katalánská písničkářka Magalí Sare s kytaristou z Mallorky Sebastià Grisem. Následující rozhovor jsme vedli bezprostředně po skončení koncertu.  více

Ostatně jako každý rok tak i letos přinesl Hudební festival Znojmo svým návštěvníkům operní dílo ve vlastní produkci. Pro letošní 18. ročník s podtitulem Návraty domů a naši andělé strážní si pořadatelé připravili scénické provedení oratoria Josepha Haydna Návrat Tobiášův. Starozákonní příběh o zkoušeném manželství i slepém otci mohli diváci shlédnout v interpretaci Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka a režii Tomáše Ondřeje Pilaře při premiéře 15. července 2022 (toto představení navštívil autor recenze) v jízdárně Louckého kláštera – repríza a derniéra pak připadají na následující dva dny. V sólových rolích vystoupili Shira Patchornik (Sára), Lucie Kaňková (d’Azaria), Dagmar Šašková (Anna), Theodore Browne (Tobiáš) a Adam Plachetka (Tobit). Kostýmy navrhla Ivana Ševčíková Miklošková, choreografii vytvořil Martin Šinták a světelný design připravil Tomáš Příkrývíce

Loni byli hvězdami festivalu Brasil Fest Brno. Letos je přivítá Náměšť nad Oslavou, kde vystoupí 25. července na Folkových prázdninách v rámci večera nazvaného Poezie v každé písni. Mezitím si zahráli například na světovém hudebním veletrhu WOMEX v Portugalsku nebo na vyprodaném jarním festivalu Budapest Ritmo. A především dostali prestižní cenu časopisu Songlines, současného nejuznávanějšího periodika v oblasti world music. Říkají si Ayom a vedle brazilské zpěvačky Jabu Morales je tvoří hudebníci z Angoly, Řecka a Itálie. Na naše otázky odpovídají akordeonista a skladatel Alberto Becucci, kytarista Pedro Bastos João a samozřejmě charismatická zpěvačka a bubenice.  více

V pátek 29. července vystoupí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou skupina L’Alba z Korsiky, která propojuje tradiční středomořskou polyfonii s hudbou řady nejen jihoevropských národů. Její album A Principiu, které vyšlo loni v březnu, vyhodnotila porota žebříčku World Music Charts Europe jako šesté nejlepší album z celého světa v roce 2021. se stalo šestou nejlepší nahrávkou z celého světa za rok 2021. Za skupinu L’Alba na naše otázky odpovídá kytarista a zpěvák Ghjuvanfrancescu Mattei.  více

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a dramaturg tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Po prvním úspěšném koncertu rezidenčního souboru festivalu Concentus Moraviae na zámku ve Slavkově se těleso vedené houslistou Pavlem Fischerem rozšířilo o klavíristku Katyu Apekishevu. V této sestavě v neděli 12. června ve Velkém sále mikulovského zámku představilo mnohým neznámou tvář hudebního jazyka maďarského skladatele Bély Bartóka v podobě jeho Klavírního kvintetu C dur. Spolu s Fischerem a Apekishevou vystoupili také houslistka Markéta Janoušková, violista Diede Verpoest a violoncellista Erich Oskar Hüttervíce

Na tuzemské jazzové scéně stále ještě rezonuje loňské 100. výročí od narození Gustava Broma. Na samém konci roku 2021 vyšel komplet 4 CD Gustav Brom – 100 let, který nabízí průřez repertoárem orchestru od písňové tvorby přes jazz až po průniky k soudobé vážné hudbě. Vedle toho se u téhož vydavatele (Indies Happy Trails) objevilo i album mapující dlouholetou spolupráci Bromova orchestru s Karlem Velebným. Na obou počinech se jako jeden z producentů podílel rozhlasový redaktor a jazzový hudebník a pedagog Jan Dalecký.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zavítal ve své sedmadvacetileté existenci již na celou řadu netradičních a jedinečných míst. Nedělní program Homo sapiens – příběh rytmu ve Velkém Meziříčí získal potenciál patřit mezi ty vůbec nejzáslužnější koncerty festivalu. V běžně nepřístupných prostorách Nové synagogy, která již po léta slouží jako centrum levného nákupu, vystoupili 5. června hudebníci OK Percussion Duo – Martin Opršál a Martin Kleibl – společně s hosty a svými studenty Tomášem Javorou a Kryštofem Vašíčkem. Koncert se konal ve spolupráci s Evropským festivalem filosofie, Židovskou obcí Brno a městem Velké Meziříčí. Současně šlo o součást projektu Z obchodního centra ke kulturní komunitěvíce

Letošní 27. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae je sice stále ještě na začátku svého takřka měsíčního programu, přesto se dramaturgicky vůbec nedrží zpátky. Po zahajovacím průletu argentinským a uruguayským tangem v Boskovicích a balkánské hudbě v Ivančicích přivedl festival ve čtvrtek 2. června do atria radnice v Kyjově smyčcové kvarteto Arcadia, které společně s přáteli z Transylvánské filharmonie provedlo Smyčcový oktet C dur rumunského skladatele George Enesca. Kromě členů kvarteta (houslisté Ana TörökRăsvan Dumitru, violista Traian Boală a violoncellista Zsolt Török) tedy vystoupili houslisté Vlad RăceuValentin Șerban, violista Mihai Oșvat a violoncellista Ștefan Cazacu. Záštitu nad koncertem převzala velvyslankyně Rumunska v České republice J. E. Antoaneta Barta.  více

Nejčtenější

Kritika

Ostatně jako každý rok tak i letos přinesl Hudební festival Znojmo svým návštěvníkům operní dílo ve vlastní produkci. Pro letošní 18. ročník s podtitulem Návraty domů a naši andělé strážní si pořadatelé připravili scénické provedení oratoria Josepha Haydna Návrat Tobiášův. Starozákonní příběh o zkoušeném manželství i slepém otci mohli diváci shlédnout v interpretaci Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka a režii Tomáše Ondřeje Pilaře při premiéře 15. července 2022 (toto představení navštívil autor recenze) v jízdárně Louckého kláštera – repríza a derniéra pak připadají na následující dva dny. V sólových rolích vystoupili Shira Patchornik (Sára), Lucie Kaňková (d’Azaria), Dagmar Šašková (Anna), Theodore Browne (Tobiáš) a Adam Plachetka (Tobit). Kostýmy navrhla Ivana Ševčíková Miklošková, choreografii vytvořil Martin Šinták a světelný design připravil Tomáš Příkrývíce