Severská hudba v podání brněnských filharmoniků aneb Nadšení, které se nedostavilo

Severská hudba v podání brněnských filharmoniků aneb Nadšení, které se nedostavilo

Drama, filozofii nebo zajímavě nastíněnou psychologii děl nabízel poslední velký koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle. Posluchačsky přívětivý program s příhodným názvem Dávné nordické příběhy nastudoval a s orchestrem provedl dánský dirigent Michael Schønwandt (*1953), nynější šéfdirigent Orchestru Národní opery Montpellier. Jeho obliba propagování soudobých skladatelů se projevila v samotné dramaturgii. Kromě známých děl od Edvarda Griega nebo Jeana Sibelia měli posluchači možnost se seznámit i s dánským autorem Hansem Abrahamsenem (*1952). Publiku se v jeho díle představila také americká sopranistka Nicole Chevalier.

Scénická verze dramatické básně norského dramatika a básníka Henrika Ibsena Peer Gynt patří mezi nejhranější díla jeho krajana Edvarda Griega právem, ovšem scénicky v původní verzi se skladba provádí zřídkakdy. Mnohem častěji znějí dvě orchestrální suity, které se díky své jedinečnosti dostaly z divadelních sálů do koncertních síní. Schønwandt si společně s filharmonií vybral pět notoricky známých částí z obou zmíněných suit. V první, zvané Jitřní nálada, atmosféru dokreslují sóla příčných fléten a hobojů. Zůstává otázkou, zda zajímavé interpretační pojetí bylo přáním dirigenta, anebo invencí samotných hráčů. Výrazově a frázováním detailně vystavěná sóla byla mnohdy rytmicky nepřesvědčivá, ale přesto nápaditě dokreslovala hravost a naivitu pojící se k samotnému námětu. Celkově rychlejší tempo sice působilo svěže, avšak občas škodilo celkové souhře. Velmi neotřelá byla práce s dynamikou a barvou, především ve smyčcové sekci, která se objevila i v další části  Aasina smrt. Mnohdy až krajní (ve smyslu velmi slabá) intenzita pian a pianissim dodávala skladbě hudební tah. Tanec Anitry v rytmu mazurky představoval kontrast k předešlým dvěma dílům. Tanečnost i pomyslný odpich se nepříznivě projevil po stránce instrumentálně-artikulační a také v celkovém cítění tempa. Především první housle měly tendenci zrychlovat a zbytek orchestru předbíhat. To se posléze uklidnilo v části Ve sluji krále hor, kde je naopak nutno vyzdvihnout jednotné pizzicato nebo také práci s důrazy a precizním frázováním hlavního motivu. Griegovo dílo uzavírala čtvrtá část z druhé suity Solvejžina píseň, v níž se poprvé posluchačům představila zpěvačka Nicole Chevalier. Kromě několika zanedbatelných intonačních nepřesností bylo velice zajímavé vnímat hudební i výrazové pojetí sopranistky, která nejen svým zpěvem, ale i mimikou znázornila velmi kultivovaně motiv čekání.

davne_nordicke_pribehy_02_foto_FB

Náročný písňový cyklus let me tell you pro soprán a orchestr od Hanse Abrahamsena představoval dramaturgický i hudební risk. Zhudebněný text stejnojmenné novely publicisty, libretisty a spisovatele Paula Griffithse popisuje hrdinku Ofélii ze Shakespearového dramatu Hamlet. Není zde ale vykreslena jako chudinka nýbrž jako sebevědomá, vnímavá žena. Původně byla kompozice napsána na popud kanadské sopranistky Barbary Hannigan, která se také ujala premiérového uvedení s Berlínskou filharmonií pod taktovkou Andrise Nelsonse. Interpretace Chevalier byla poněkud barevně i výrazově temnější, než můžeme znát od Barbary Hannigan. Zpěvačka výtečně ztvárnila psychologii díla, především tedy hlavní hrdinky, občasným výraznějším vibratem a sametovou polohou. Diskutabilní bylo pregnantní vyslovování, které mnohdy působilo přehnaně. Díky tomu však bylo zpěvačce dobře rozumět. A to i přes to, že některé slabiky či slova se vymykaly obvyklé výslovnosti anglického jazyka. Kompozičně a následně technicky se ve skladbě nachází kritická místa velké či malé sekundy (působící zvukově jako čtvrttóny), vysoké polohy unisono v různých nástrojových kombinacích, pizzicato záměrně napsáno rytmicky „rozhozeně“. V těchto exponovaných místech se posluchačům tedy mohlo zdát, že orchestr se zpěvačkou jsou nesourodí a dělají rytmické či intonační chyby, i když je to ve skutečnosti autorův záměr. I přesto lze formulovat pár výhrad k provedení. Během celé skladby bylo cítit a slyšet, že hráči nejsou ztotožněni s hudebním jazykem Abrahamsena, a to se samozřejmě v mnoha oblastech projevilo. Náročné bylo dílo i z hlediska své výstavby. Poslední zhudebněný text I will go out now ze třetí části cyklu je zároveň nejdelším úsekem. Závěr vyvolal jakýsi nekončící dojem. Ve snaze dirigenta dotáhnout celou frázi pečlivě do konce a opravdu nechat dynamicky všechny party odeznít do ztracena, se po dlouhém nadstavovaném závěru zdál být samotný konec skladby nedosažitelný.

davne_nordicke_pribehy_03_foto_FB

Symfonie č. 5 Es dur op. 82 od Jeana Sibelia měla být pomyslným vrcholem večera. V podání Brněnské filharmonie se ovšem jednalo jen o další odehranou skladbu. Hráči možná byli po první půli programu vyčerpaní nebo nevěnovali této kompozici větší úsilí. Orchestr se převtělil do loďky na rozbouřeném moři, která neustále hledala stabilitu. Třívětá symfonie je založená na střídání různorodých temp, tanečních rytmů a kontrastních ploch. Až na pár světlých momentů, jako byly zvukově hutné romantické plochy smyčců nebo vcelku homogenní pizzicata, se bohužel zbytek skladby nesl v duchu rytmické nesouhry. A to především v jednotlivých přechodech mezi tempy. V symfonii hráčům vymizela artikulace a konkrétnost, jednotlivé plochy se tak slévaly a výrazově působily jednotvárně. Tím samozřejmě skladba celkově utrpěla. Především na závěr celého koncertu byla velká škoda, že dramatičnost a hudební tah, který byl cítit v předešlých kompozicích, se zcela rozplynul.

Naprosto rozumím dramaturgickému záměru ponechat Sibeliovo dílo do finále, nicméně si dovedu představit, že bych ho slyšela v první polovině večera a koncert završit publiku známějším Peer Gyntem. Nejspíše by výběr ze suit jako vrchol zafungoval lépe než zmíněná symfonie.

Edvard Grieg: Peer Gynt, výběr ze suit

č. 1 op. 46

Jitřní nálada (Allegretto pastorale)

Aasina smrt (Andante doloroso)

Tanec Anitry (Tempo di mazurka)

Ve sluji krále hor (Alla marcia e molto marcato)

č. 2 op. 55

4. Solvejžina píseň (Andante – Allegretto tranquillamente)

Hans Abrahamsen: let mi tell you pro soprán a orchestr

Jean Sibelius: Symfonie č. 5 Es dur op. 82

Nicole Chevalier: soprán

Filharmonie Brno

Michael Schønwandt: dirigent

Foto FB Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Velikonoční festival duchovní hudby letos slaví třicet let své existence. Tradičně je jeho program rozčleněn do dvou velikonočních týdnů. Letos se festival koná mezi 2.–16. Dubnem. Jak sám dramaturg Vladimír Maňas zmiňuje, jubilejní ročník vnímá jako „příležitost k vykročení a hledání nových horizontů“. Myšlenku zrcadlí také festivalové téma, kterým je přetváření – hledání zapomenutých skladeb, střet staré a nové hudby či uvádění hudby soudobé. Kromě provádění duchovní děl minulých staletí i současnosti se program festivalu dramaturgicky opírá o liturgii velikonočních svátků. Rozdělen je do devíti koncertů konajících se v šesti brněnských chrámech, z nichž dva vyčnívají svým nákladných vokálně–instrumentálním aparátem.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více