Drama, filozofii nebo zajímavě nastíněnou psychologii děl nabízel poslední velký koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle. Posluchačsky přívětivý program s příhodným názvem Dávné nordické příběhy nastudoval a s orchestrem provedl dánský dirigent Michael Schønwandt (*1953), nynější šéfdirigent Orchestru Národní opery Montpellier. Jeho obliba propagování soudobých skladatelů se projevila v samotné dramaturgii. Kromě známých děl od Edvarda Griega nebo Jeana Sibelia měli posluchači možnost se seznámit i s dánským autorem Hansem Abrahamsenem (*1952). Publiku se v jeho díle představila také americká sopranistka Nicole Chevalier.
Scénická verze dramatické básně norského dramatika a básníka Henrika Ibsena Peer Gynt patří mezi nejhranější díla jeho krajana Edvarda Griega právem, ovšem scénicky v původní verzi se skladba provádí zřídkakdy. Mnohem častěji znějí dvě orchestrální suity, které se díky své jedinečnosti dostaly z divadelních sálů do koncertních síní. Schønwandt si společně s filharmonií vybral pět notoricky známých částí z obou zmíněných suit. V první, zvané Jitřní nálada, atmosféru dokreslují sóla příčných fléten a hobojů. Zůstává otázkou, zda zajímavé interpretační pojetí bylo přáním dirigenta, anebo invencí samotných hráčů. Výrazově a frázováním detailně vystavěná sóla byla mnohdy rytmicky nepřesvědčivá, ale přesto nápaditě dokreslovala hravost a naivitu pojící se k samotnému námětu. Celkově rychlejší tempo sice působilo svěže, avšak občas škodilo celkové souhře. Velmi neotřelá byla práce s dynamikou a barvou, především ve smyčcové sekci, která se objevila i v další části Aasina smrt. Mnohdy až krajní (ve smyslu velmi slabá) intenzita pian a pianissim dodávala skladbě hudební tah. Tanec Anitry v rytmu mazurky představoval kontrast k předešlým dvěma dílům. Tanečnost i pomyslný odpich se nepříznivě projevil po stránce instrumentálně-artikulační a také v celkovém cítění tempa. Především první housle měly tendenci zrychlovat a zbytek orchestru předbíhat. To se posléze uklidnilo v části Ve sluji krále hor, kde je naopak nutno vyzdvihnout jednotné pizzicato nebo také práci s důrazy a precizním frázováním hlavního motivu. Griegovo dílo uzavírala čtvrtá část z druhé suity Solvejžina píseň, v níž se poprvé posluchačům představila zpěvačka Nicole Chevalier. Kromě několika zanedbatelných intonačních nepřesností bylo velice zajímavé vnímat hudební i výrazové pojetí sopranistky, která nejen svým zpěvem, ale i mimikou znázornila velmi kultivovaně motiv čekání.
Náročný písňový cyklus let me tell you pro soprán a orchestr od Hanse Abrahamsena představoval dramaturgický i hudební risk. Zhudebněný text stejnojmenné novely publicisty, libretisty a spisovatele Paula Griffithse popisuje hrdinku Ofélii ze Shakespearového dramatu Hamlet. Není zde ale vykreslena jako chudinka nýbrž jako sebevědomá, vnímavá žena. Původně byla kompozice napsána na popud kanadské sopranistky Barbary Hannigan, která se také ujala premiérového uvedení s Berlínskou filharmonií pod taktovkou Andrise Nelsonse. Interpretace Chevalier byla poněkud barevně i výrazově temnější, než můžeme znát od Barbary Hannigan. Zpěvačka výtečně ztvárnila psychologii díla, především tedy hlavní hrdinky, občasným výraznějším vibratem a sametovou polohou. Diskutabilní bylo pregnantní vyslovování, které mnohdy působilo přehnaně. Díky tomu však bylo zpěvačce dobře rozumět. A to i přes to, že některé slabiky či slova se vymykaly obvyklé výslovnosti anglického jazyka. Kompozičně a následně technicky se ve skladbě nachází kritická místa velké či malé sekundy (působící zvukově jako čtvrttóny), vysoké polohy unisono v různých nástrojových kombinacích, pizzicato záměrně napsáno rytmicky „rozhozeně“. V těchto exponovaných místech se posluchačům tedy mohlo zdát, že orchestr se zpěvačkou jsou nesourodí a dělají rytmické či intonační chyby, i když je to ve skutečnosti autorův záměr. I přesto lze formulovat pár výhrad k provedení. Během celé skladby bylo cítit a slyšet, že hráči nejsou ztotožněni s hudebním jazykem Abrahamsena, a to se samozřejmě v mnoha oblastech projevilo. Náročné bylo dílo i z hlediska své výstavby. Poslední zhudebněný text I will go out now ze třetí části cyklu je zároveň nejdelším úsekem. Závěr vyvolal jakýsi nekončící dojem. Ve snaze dirigenta dotáhnout celou frázi pečlivě do konce a opravdu nechat dynamicky všechny party odeznít do ztracena, se po dlouhém nadstavovaném závěru zdál být samotný konec skladby nedosažitelný.
Symfonie č. 5 Es dur op. 82 od Jeana Sibelia měla být pomyslným vrcholem večera. V podání Brněnské filharmonie se ovšem jednalo jen o další odehranou skladbu. Hráči možná byli po první půli programu vyčerpaní nebo nevěnovali této kompozici větší úsilí. Orchestr se převtělil do loďky na rozbouřeném moři, která neustále hledala stabilitu. Třívětá symfonie je založená na střídání různorodých temp, tanečních rytmů a kontrastních ploch. Až na pár světlých momentů, jako byly zvukově hutné romantické plochy smyčců nebo vcelku homogenní pizzicata, se bohužel zbytek skladby nesl v duchu rytmické nesouhry. A to především v jednotlivých přechodech mezi tempy. V symfonii hráčům vymizela artikulace a konkrétnost, jednotlivé plochy se tak slévaly a výrazově působily jednotvárně. Tím samozřejmě skladba celkově utrpěla. Především na závěr celého koncertu byla velká škoda, že dramatičnost a hudební tah, který byl cítit v předešlých kompozicích, se zcela rozplynul.
Naprosto rozumím dramaturgickému záměru ponechat Sibeliovo dílo do finále, nicméně si dovedu představit, že bych ho slyšela v první polovině večera a koncert završit publiku známějším Peer Gyntem. Nejspíše by výběr ze suit jako vrchol zafungoval lépe než zmíněná symfonie.
Edvard Grieg: Peer Gynt, výběr ze suit
č. 1 op. 46
Jitřní nálada (Allegretto pastorale)
Aasina smrt (Andante doloroso)
Tanec Anitry (Tempo di mazurka)
Ve sluji krále hor (Alla marcia e molto marcato)
č. 2 op. 55
4. Solvejžina píseň (Andante – Allegretto tranquillamente)
Hans Abrahamsen: let mi tell you pro soprán a orchestr
Jean Sibelius: Symfonie č. 5 Es dur op. 82
Nicole Chevalier: soprán
Filharmonie Brno
Michael Schønwandt: dirigent
Zatím nebyl přidán žádný komentář..