Smolka a Velikonoční festival duchovní hudby

Smolka a Velikonoční festival duchovní hudby

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.

Páteční večer zahájil chorál Alelluia. Laudate Dominum, při kterém byla pětice zpěváků rozmístěna na různých místech kostela a během zpěvu se všichni postupně přemístili do přední části chrámu, aby provedli první část ze Smolkova Niedzielneho rana. To nezaznělo v celku, jak by se dalo očekávat, ale bylo rozděleno do čtyř částí, které se prolínaly s díly Heinricha Isaaca, Perotina, Petra Wilhelmi de Grudencz, Jana Trojana Turnovského ale také se dvěma skladbami, u kterých není autor znám. Smolkovo Nedělní ráno zhudebňuje báseň od Aniely Kupiec (1920–2019), která je napsána v nářečí, jenž se nachází někde mezi polštinou a češtinou. Přestože text básně na první pohled působí spíše jako jarní obraz, lze jej poměrně jednoduše přenést na radost z Kristova vzkříšení. Sám autor poznamenal: „Měl jsem za úkol přispět svou skladbou k oslavě velikonoční radosti. Ne Getsemany, ne pašije, ale radost ze Vzkříšení.

smolka_VFDH_2024_foto_jakub_joch_02

Smolkova kompozice kladla na interprety velice vysoké nároky. Ať už to byla vysoká míra koncentrace (zejména ve třetí části, ve které autor výrazně pracoval s tichem mezi jednotlivými tóny) nebo pozice partů. Šlo o především značně vysoko napsaný soprán v závěru celého díla. Zdaleka nejnáročnější ale byly samotné souzvuky, které se často skládaly z blízkých tónů a velice náročných intervalů (některá místa zněla silně jazzově a připomínala dílo Jacoba Colliera). Smolka se navíc nebál ani používání mikrointervaliky. K tomu se přidaly různé techniky zpěvu, včetně mluvení připomínajícího sprechgesang, a také například pískání. Nedělní ráno ovšem nekladlo velké nároky pouze na interprety, ale také na obecenstvo. V některých částech bylo navíc poměrně náročné se zorientovat v textu (zejména ve třetí části). Závěrečné Aleluja pak už kompozici, alespoň dle mého názoru, zbytečně prodlužovalo. Svým charakterem navíc skladba úplně nekonvenovala zbylé části programu. Celkově se dá říci, že by dílo pravděpodobně fungovalo lépe, kdyby zaznělo v celku. I přes tyto výtky se ale jednalo o přinejmenším velice originální propojení staré a nové hudby.

Cappella Mariana pod uměleckým vedením Vojtěcha Semeráda předvedla naprosto suverénní výkon. Kdo toto těleso již dříve slyšel, očekával, že si perfektně poradí s hudbou starší, na kterou se specializuje. V pátek ale pětice zpěváků dokázala, že ani hudba nejmodernější jí nedělá sebemenší problém. Všechny souzvuky byly zazpívány křišťálově čistě, což si zaslouží pochvalu s přihlédnutím k faktu, že je zvládli bez jakékoliv instrumentální podpory, což musel být v Nedělním ránu nadmíru náročný úkol. Zpěváci byli navíc výborně sezpívaní, textům bylo z velké části poměrně dobře rozumět. Naprosto skvěle si poradili také s dynamikou, jenž byla důležitá především ve Smolkově díle, ve kterém se crescenda nebo decrescenda objevovala i na velmi malých plochách. Veškeré uznání pak platí jak pro skladby, ve kterých Cappella Mariana zpívala v plné sestavě pěti lidí, tak pro díla, ve kterých se uskupení zmenšilo na trio nebo kvarteto. Pochválit je třeba také výběr místa konání, neboť jen stěží si lze provedení tohoto programu představit jinde než právě u sv. Augustina. I datum koncertu bylo zvoleno velice šťastně: 5. dubna by Aniela Kupiec oslavila 104. narozeniny. Jen těžko se dohadovat, zda to byl dramaturgický záměr nebo krásna shoda náhod.

Program

Alelluia. Laudate Dominum, chorál

Martin Smolka: Niedzielne rano I. (Nedělní ráno)

Anonymus: Kyrie paschale à 3

Heinrich Isaac: Haec dies à 4

Martin Smolka: Niedzielne rano II.

Magister Perotinus: Alleluia Pascha nostrum immolatus, organum à 3

Martin Smolka: Niedzielne rano III.

Anonymus: Victimae paschali laudes à 3

Petrus Wilhelmi de Grudencz: Veni, vere – Pneuma eucaristiarum – Paraclito tripudia – Dotor eia graciarum, moteto à 4

Jan Trojan Turnovský: Všemohúcí Stvořiteli, nebe země slavný králi z Benešovského kancionálu à 5

Martin Smolka: Niedzielne rano IV.

Cappella Mariana:

Barbora Kabátková – soprán

Daniela Čermáková – alt

Vojtěch Semerád – tenor, umělecký vedoucí

Tomáš Lajtkep – tenor

Tomáš Šelc – baryton

pátek 5. dubna 2024 v 19:30, kostel sv. Augustina

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Komorní program 53. ročníku mezinárodního festivalu Moravský podzim ve čtvrtek představil písně Franze Schuberta v úpravě pro kytaru a zpěv vystoupilo duo ve složení María Cristina Kiehr (soprán) a Pablo Márquez (romantická kytara). Večer nazvaný Touha se odehrál v brněnském Besedním domě.  více

Nejčtenější

Kritika

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce