Smolka a Velikonoční festival duchovní hudby

Smolka a Velikonoční festival duchovní hudby

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.

Páteční večer zahájil chorál Alelluia. Laudate Dominum, při kterém byla pětice zpěváků rozmístěna na různých místech kostela a během zpěvu se všichni postupně přemístili do přední části chrámu, aby provedli první část ze Smolkova Niedzielneho rana. To nezaznělo v celku, jak by se dalo očekávat, ale bylo rozděleno do čtyř částí, které se prolínaly s díly Heinricha Isaaca, Perotina, Petra Wilhelmi de Grudencz, Jana Trojana Turnovského ale také se dvěma skladbami, u kterých není autor znám. Smolkovo Nedělní ráno zhudebňuje báseň od Aniely Kupiec (1920–2019), která je napsána v nářečí, jenž se nachází někde mezi polštinou a češtinou. Přestože text básně na první pohled působí spíše jako jarní obraz, lze jej poměrně jednoduše přenést na radost z Kristova vzkříšení. Sám autor poznamenal: „Měl jsem za úkol přispět svou skladbou k oslavě velikonoční radosti. Ne Getsemany, ne pašije, ale radost ze Vzkříšení.

smolka_VFDH_2024_foto_jakub_joch_02

Smolkova kompozice kladla na interprety velice vysoké nároky. Ať už to byla vysoká míra koncentrace (zejména ve třetí části, ve které autor výrazně pracoval s tichem mezi jednotlivými tóny) nebo pozice partů. Šlo o především značně vysoko napsaný soprán v závěru celého díla. Zdaleka nejnáročnější ale byly samotné souzvuky, které se často skládaly z blízkých tónů a velice náročných intervalů (některá místa zněla silně jazzově a připomínala dílo Jacoba Colliera). Smolka se navíc nebál ani používání mikrointervaliky. K tomu se přidaly různé techniky zpěvu, včetně mluvení připomínajícího sprechgesang, a také například pískání. Nedělní ráno ovšem nekladlo velké nároky pouze na interprety, ale také na obecenstvo. V některých částech bylo navíc poměrně náročné se zorientovat v textu (zejména ve třetí části). Závěrečné Aleluja pak už kompozici, alespoň dle mého názoru, zbytečně prodlužovalo. Svým charakterem navíc skladba úplně nekonvenovala zbylé části programu. Celkově se dá říci, že by dílo pravděpodobně fungovalo lépe, kdyby zaznělo v celku. I přes tyto výtky se ale jednalo o přinejmenším velice originální propojení staré a nové hudby.

Cappella Mariana pod uměleckým vedením Vojtěcha Semeráda předvedla naprosto suverénní výkon. Kdo toto těleso již dříve slyšel, očekával, že si perfektně poradí s hudbou starší, na kterou se specializuje. V pátek ale pětice zpěváků dokázala, že ani hudba nejmodernější jí nedělá sebemenší problém. Všechny souzvuky byly zazpívány křišťálově čistě, což si zaslouží pochvalu s přihlédnutím k faktu, že je zvládli bez jakékoliv instrumentální podpory, což musel být v Nedělním ránu nadmíru náročný úkol. Zpěváci byli navíc výborně sezpívaní, textům bylo z velké části poměrně dobře rozumět. Naprosto skvěle si poradili také s dynamikou, jenž byla důležitá především ve Smolkově díle, ve kterém se crescenda nebo decrescenda objevovala i na velmi malých plochách. Veškeré uznání pak platí jak pro skladby, ve kterých Cappella Mariana zpívala v plné sestavě pěti lidí, tak pro díla, ve kterých se uskupení zmenšilo na trio nebo kvarteto. Pochválit je třeba také výběr místa konání, neboť jen stěží si lze provedení tohoto programu představit jinde než právě u sv. Augustina. I datum koncertu bylo zvoleno velice šťastně: 5. dubna by Aniela Kupiec oslavila 104. narozeniny. Jen těžko se dohadovat, zda to byl dramaturgický záměr nebo krásna shoda náhod.

Program

Alelluia. Laudate Dominum, chorál

Martin Smolka: Niedzielne rano I. (Nedělní ráno)

Anonymus: Kyrie paschale à 3

Heinrich Isaac: Haec dies à 4

Martin Smolka: Niedzielne rano II.

Magister Perotinus: Alleluia Pascha nostrum immolatus, organum à 3

Martin Smolka: Niedzielne rano III.

Anonymus: Victimae paschali laudes à 3

Petrus Wilhelmi de Grudencz: Veni, vere – Pneuma eucaristiarum – Paraclito tripudia – Dotor eia graciarum, moteto à 4

Jan Trojan Turnovský: Všemohúcí Stvořiteli, nebe země slavný králi z Benešovského kancionálu à 5

Martin Smolka: Niedzielne rano IV.

Cappella Mariana:

Barbora Kabátková – soprán

Daniela Čermáková – alt

Vojtěch Semerád – tenor, umělecký vedoucí

Tomáš Lajtkep – tenor

Tomáš Šelc – baryton

pátek 5. dubna 2024 v 19:30, kostel sv. Augustina

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější

Kritika

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více