Stabat Mater – Pocta Pavlu Šmokovi

Stabat Mater – Pocta Pavlu Šmokovi

Divadelní provoz se zřejmě konečně vrací do starých kolejí. Baletní sekce Národního divadla Brno svoji sezónu zahájila premiérou vzpomínkového titulu Stabat Mater, který měl v Mahenově divadle uctít a připomenout Pavla Šmoka. Jeden z nejvýznamnějších českých choreografů, který nejenže navrhnul množství nezapomenutelných a oceňovaných choreografií, ale také spoluutvářel českou baletní scénu jako takovou, se stal zdrojem inspirace řady současných umělců. Celý program sestával ze Zjasněné noci (Verklärte Nacht) Arnolda Schönberga, Tria g moll Bedřicha Smetany a první části oratoria Stabat Mater Antonína Dvořáka. Během večera se představili sólisté Kristýna Kmentová, Uladzimir Ivanou, Petr Hos, Barbora Bielková, Sarah Dadonova, Peter Lerant, Klaudia Radačovská, Arthur Abram a sbor Baletu NdB.

Úvodním dílem večera se stala Schönbergova Zjasněná noc, jejíž původní baletní premiéra se uskutečnila 2. října 1986 v Mladé Boleslavi. Brněnské nastudování nevyužívá živou hudbu; zazněla nahrávka Pražské komorní filharmonie z roku 1995, kterou řídil Jiří Bělohlávek. Užití playbacku sebou nese spoustu interpretačních ulehčení – tanečníci mají jistotu, že všechna rubata a tempové změny budou vždy stejné, k nácviku není třeba zkoušek s orchestrem a zcela odpadá element nečekané chyby instrumentalisty či dirigenta – kvalita, čistota a srozumitelnost nástrojové barvy, stejně jako akusticky-prostorové působení hudebního tělesa vezmou u nahrávky prakticky bez výjimek zcela za své. Ačkoliv sál Mahenova divadla disponuje kvalitní zvukovou aparaturou, mnoho nádherných míst nejen v Schönbergově Zjasněné noci, ale také Smetanově Triu g moll či Dvořákově Stabat Mater bylo „ztraceno v překladu“. Těžištěm produkce nicméně zůstal tanec, a tam k žádným provozovacím kompromisům nedocházelo.

Zjasněná noc byla inspirována stejnojmennou básní Richarda Dehmela, ve které žena podlehne náhodnému partnerovi a otěhotní s ním, její milý ji však přesto neopustí. Pavel Šmok tento příběh přenesl do doby po skončení 2. světové války – z mladé ženy se stala židovská dívka z nacistického ghetta a známostí tady byl spoluvězeň. Choreografie tak zpracovává dvě časové roviny – válečné období, ve kterém zoufalá dívka prožívá milostné zahoření vprostřed ghetta a období po válce, kde svému milému líčí, že pod srdcem nosí cizí dítě. Šmokova choreografie v sobě dokonale snoubí nejen hlubokou citovost, kterou k sobě jednotlivé postavy cítí, ale současně výtečně ztvárňuje žárlivost, bezbrannost, strach i vztek. Nejde však o pouhé a od života oddělené „typy“ a „figury“ – choreografie je postavena na jemných odstínech lidských emocí a její největší síla spočívá v tom, jak citlivě je schopna ztvárnit hloubku lidských emocí a trápení lidské duše. Obě mužské postavy (Milý v nastudování Uladzimira Ivanoua a Petr Hos jako Vězeň) podaly uhrančivé a vypjaté výkony. Kristýna Kmentová v roli židovské dívky však zastínila oba své partnery – její nejsilnější okamžiky vyvstávaly především v sólistických částech, kde tanečnice zhmotnila temné emoce a strachy své postavy.

Smetanovo Trio g moll (nahrávka Smetanovo trio, 1989), které se stalo prostřední částí večera, vzniklo za tragických podmínek. Během dvou let zemřely Smetanovým tři dcery, a právě úmrtí čtyřleté dcery Bedřišky naplnilo Smetanu obzvláštním žalem – sám skladatel tvrdil, že to bylo dítě s až geniálním hudebním talentem. Krátce po její smrti vzniklo skladatelovo pravděpodobně nejznámější komorní dílo. Tento motiv blízkosti, radosti a náhlé ztráty ve své choreografii (původní premiéra 20. září 1991 v Cardiffu) akcentoval také Pavel Šmok – dvě tanečnice a jeden tanečník se tak místy oddávají až naivně optimistické radosti ze života a společně se vzájemně dopalují, pošťuchují a veselí. Náhlé temné momenty, které jsou v choreografii mistrně propojeny se Smetanovou hudbou, jsou tak vždy takřka hmatatelným znázorněním bolestivého zásahu osudu, který přichází nečekán a nezván. Vzhledem k hudební předloze je pochopitelně taneční uchopení mnohem abstraktnější než v případě Zjasněné noci, avšak stále v sobě skrývá onu výpravnost. Tanečníci Barbara Bielková, Sarah Dadonova i Peter Lerant skvěle ztvárnili jak ony temné momenty Šmokovy choreografie a Smetanova díla, tak i její hravé a až rozpustilé nálady.

Večer uzavřela úvodní část Dvořákova oratoria Stabat Mater (nahrávka Česká filharmonie a Český filharmonický sbor, dirigent Wolfgang Sawalisch), které podobně jako Smetanovo Trio g moll, vzniklo po úmrtí dětí skladatele. Šmokova choreografie (premiéra 18. listopadu 1995, Praha) tentokrát kromě hlavních postav (Marie – Klaudia Radačovská, Ježíš – Arthur Abram) užívá také baletního sboru, který dělí na dívky a chlapce. Choreograf ve své místy až drastické taneční složce poukazuje na zbytečnost utrpení a násilí – ačkoliv se dívky snaží chlapce obměkčit, jejich spory nakonec vždy vyústí v bolest pro všechny zúčastněné. Výkony tanečníků byly bezchybné, a to jak po stránce technického provedení, tak po stránce emočního prožitku. Obzvláště při některých vyhrocených částech – například bodání do těla Ježíše či stínání jeho hlavy – bezmála tuhla krev v žilách.

Balet Národního divadla Brno zahájil sezónu 2021/2022 více než šťastně – taneční výkony nelze než chválit a choreografie Pavla Šmoka svojí uhrančivostí, citovostí a srozumitelností stále stojí na pomyslném vrcholu baletní tvorby a inspiruje mistrovy následníky.

3. září 2021 v Mahenově divadle

Inscenační tým

Pavel Šmok Choreografie a režie

Arnold Schönberg Hudba / Zjasněná noc

Bedřich Smetana Hudba / Trio g moll

Antonín Dvořák Hudba / Stabat Mater

Kateřina Dedková-Franková Choreografické nastudování / Zjasněná noc, Trio g moll

Marika Blahoutová Choreografické nastudování / Stabat Mater

Jan Dušek Světelný design podle Pavla Šmoka / Zjasněná noc

Marika Blahoutová Světelný design podle Pavla Šmoka / Trio g moll, Stabat Mater

Jan Dušek Scéna a kostýmy / Zjasněná noc

Josef Jelínek Kostýmy / Trio g moll, Stabat Mater

Jana Přibylová Asistentka choreografie / Zjasněná noc

Jana Ruggieri Asistentka choreografie / Trio g moll

Ivan Příkaský Asistent choreografie / Stabat Mater

Luděk Mrkos Inspice

Foto Ctibor Bachratý

Multižánrový hudební festival Maraton hudby Brno již po sedmé dokázal, že ohromující množství hudby lze při precizní organizaci a troše štěstí vměstnat do jednoho prodlouženého víkendu. Od čtvrtka do neděle (11.–14. srpna) vybrané hudební sály, náměstí, nádvoří i ulice města zaplnila umělecká tvorba bezpočtu kapel, těles a specifických hudebních uskupení všemožných žánrů a stylů. Na své si přišli milovníci rocku, world music, jazzu, artificiální hudby, folkloru či improvizované hudby. V jedné věci se však letošní ročník od toho minulého zásadně lišil: rok 2022 představil historicky vůbec první rezidenční umělkyni festivalu, kterou se stala houslistka, flétnistka a klavíristka Anna Fusekvíce

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

V rámci festivalu Ibérica vystoupila 17. června 2022 v Brně katalánská písničkářka Magalí Sare s kytaristou z Mallorky Sebastià Grisem. Následující rozhovor jsme vedli bezprostředně po skončení koncertu.  více

Ostatně jako každý rok tak i letos přinesl Hudební festival Znojmo svým návštěvníkům operní dílo ve vlastní produkci. Pro letošní 18. ročník s podtitulem Návraty domů a naši andělé strážní si pořadatelé připravili scénické provedení oratoria Josepha Haydna Návrat Tobiášův. Starozákonní příběh o zkoušeném manželství i slepém otci mohli diváci shlédnout v interpretaci Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka a režii Tomáše Ondřeje Pilaře při premiéře 15. července 2022 (toto představení navštívil autor recenze) v jízdárně Louckého kláštera – repríza a derniéra pak připadají na následující dva dny. V sólových rolích vystoupili Shira Patchornik (Sára), Lucie Kaňková (d’Azaria), Dagmar Šašková (Anna), Theodore Browne (Tobiáš) a Adam Plachetka (Tobit). Kostýmy navrhla Ivana Ševčíková Miklošková, choreografii vytvořil Martin Šinták a světelný design připravil Tomáš Příkrývíce

Loni byli hvězdami festivalu Brasil Fest Brno. Letos je přivítá Náměšť nad Oslavou, kde vystoupí 25. července na Folkových prázdninách v rámci večera nazvaného Poezie v každé písni. Mezitím si zahráli například na světovém hudebním veletrhu WOMEX v Portugalsku nebo na vyprodaném jarním festivalu Budapest Ritmo. A především dostali prestižní cenu časopisu Songlines, současného nejuznávanějšího periodika v oblasti world music. Říkají si Ayom a vedle brazilské zpěvačky Jabu Morales je tvoří hudebníci z Angoly, Řecka a Itálie. Na naše otázky odpovídají akordeonista a skladatel Alberto Becucci, kytarista Pedro Bastos João a samozřejmě charismatická zpěvačka a bubenice.  více

V pátek 29. července vystoupí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou skupina L’Alba z Korsiky, která propojuje tradiční středomořskou polyfonii s hudbou řady nejen jihoevropských národů. Její album A Principiu, které vyšlo loni v březnu, vyhodnotila porota žebříčku World Music Charts Europe jako šesté nejlepší album z celého světa v roce 2021. se stalo šestou nejlepší nahrávkou z celého světa za rok 2021. Za skupinu L’Alba na naše otázky odpovídá kytarista a zpěvák Ghjuvanfrancescu Mattei.  více

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a dramaturg tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Nejčtenější

Kritika

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více