Tóny skleněné harmoniky rozezněly prostory Besedního domu

14. říjen 2023, 1:00
Tóny skleněné harmoniky rozezněly prostory Besedního domu

Čtvrteční koncert Moravského podzimu byl jedním z největších lákadel letošního ročníku, a to především díky instrumentálnímu obsazení. Posluchači slyšeli program ze čtyř děl pro různá obsazení, ve třech z nich ovšem figurovala skleněná harmonika. Tento neobvyklý hudební nástroj, u kterého zvuk vzniká třením navlhčených prstů o okraje točících se skleněných misek různého průměru, zkonstruoval v roce 1761 Benjamin Franklin. V druhé polovině 18. a na začátku 19. století se jednalo o poměrně oblíbený nástroj, který byl poté, až na pár výjimek, téměř na dvě století prakticky zapomenutý. Skladby pro něj napsali například Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven, Carl Philipp Emanuel Bach, Gaetano Donizetti nebo Richard Strauss.

Kromě výše zmíněných autorů pro skleněnou harmoniku komponovali také Antonín Rejcha, jehož dílo se snaží brněnská filharmonie dlouhodobě propagovat, Domenico Cimarosa a Johann Adolph Hasse. Právě kompozice těchto skladatelů v Besedním domě včera zazněly v podání Filharmonie Brno pod vedením britského dirigenta Jonathana Cohena, který se specializuje na barokní a klasicistní hudbu. Jako první byla provedena Gelegenheitskantate (Příležitostná kantáta) pro mužské hlasy a orchestr Antonína Rejchy. Filharmonii Brno doplnily Barbara Maria Willi na cembalo a mužská část Ensemble Frizzante s externími hosty, kteří se pro účely tohoto koncertu pojmenovali Brno Rejcha Collegium 2023. Je třeba říci, že sbor vystupoval v poměrně malém obsazení dvanácti lidí. Přesto se mu podařilo vytvořit krásný plný a silný zvuk a sboristé zpívali čistě a bez sebemenších problémů. Dva sólisté, Pavel Valenta – tenor a Jan Faltýnek – bas, své party také zvládli absolutně bezchybně. Basové sólo bylo na tento hlasový obor poměrně vysoko a Faltýnek si s ním přesto naprosto skvěle poradil. Vytknout je možné pouze mikrofonem snímaný zvuk sólového zpěvu, který nepřirozeně vyčníval nad orchestr, což ovšem nebyla chyba sólistů, ale nazvučení nebo polohy mikrofonu. Celkový dojem z provedení tohoto díla to neovlivnilo.

solo_pro_sklenenou_harmoniku_MP_2023_02

Jako druhá zazněla árie De terra amica pro soprán, skleněnou harmoniku a orchestr italského skladatele Domenica Cimarosy z roku 1780. Skleněné harmoniky se ujala Christa Schönfeldinger, přední světová interpretka skladeb pro tento nástroj. Skleněná harmonika je přirozeně tichá, a i když byla nazvučená (podobně jako zbytek orchestru), bylo potřeba, aby se jí orchestr zvukově přizpůsobil. Dirigent Jonathan Cohen ovšem s orchestrem pracoval tak dobře, že vždy když bylo potřeba, celý orchestr, aniž by jeho zvuk ztratil na plnosti, přešel do krásného piana. Tóny skleněné harmoniky mohly skvěle vyniknout. Samotné interpretaci lze vytknout pouze to, že pár tónů nástroje se ozvalo o něco později, než mělo. Je potřeba si ale uvědomit, že hra na tento nástroj je velice obtížná a její part pro tuto skladbu nebyl napsaný úplně šťastně. Schönfeldingerová odvedla i tak velmi dobrou práci. Sólového zpěvu se ujala sopranistka Joanna Moskowicz, která ukázala, že její technika i rozsah jsou na dobré úrovni. Veškeré melodické zdobení bylo zazpíváno velmi dobře, až na jediný postup na konci skladby, který nebyl úplně přesný. Ve všech polohách, i extrémních výškách zněl její hlas jistě. Moskowiczová disponovala poměrně silným vibratem, které ale interpretaci nijak neuškodilo, pouze v nejvyšších polohách by nevadilo, kdyby bylo trochu slabší. Její part byl ovšem, stejně jako v případě skleněné harmoniky, velice náročný a Moskowiczová ho zvládla dobře.

solo_pro_sklenenou_harmoniku_MP_2023_01

Poté se hudebníci vrátili k Antonínu Rejchovi a provedli jeho melodram Abschied der Johanna d’Arc von ihrer Heimat (Rozloučení Johanky z Arku s vlastí) pro skleněnou harmoniku, vypravěče a orchestr. Jako text zvolil Rejcha závěrečnou scénu prologu tragédie Die Jungfrau von Orléans od Friedricha Schillera. V první části melodramu se střídala skleněná harmonika, která svými tóny navodila až magickou atmosféru (na svoji dobu poměrně nezvyklými postupy v mnohém připomínající témbrovou hudbu), a recitátorka Barbara Maria Willi, která pro toto dílo odešla od cembala a předstoupila před orchestr. Oproti textu vytištěnému v programu si pár frází upravila nebo zkrátila, což význam výrazně nezměnilo. Celkovému projevu by neuškodilo, kdyby byl o něco více emotivní. Chválu si ovšem zaslouží německá výslovnost, která byla naprosto dokonalá. Ke konci první části se pak recitace a skleněná harmonika, jejíž part byl tentokrát zahraný bez jakéhokoliv zaváhání (celkově byl part pro tento nástroj lépe napsán než skladba předchozí), spojily a postupně se k nim přidala i smyčcová sekce orchestru. Tento vstup působil velice přirozeně a plynule. Když recitátorka pronesla „...hlas polnice mě volá“, přidaly se i žestě a zbytek orchestru. Nálada díla se najednou proměnila a zbytek skladby měl slavnostní až pochodový charakter. Na konci se opět ozvala skleněná harmonika, jejíž sólo orchestr doprovázel.

Po přestávce se na pódium vrátilo obsazení druhé skladby večera a provedlo kantátu L’Armonica na text Pietra Metastasia skladatele Johanna Adolpha Hasseho. První část byla instrumentální a měla velmi veselý charakter. Zde se opět ukázalo, jak skvěle Cohen s orchestrem pracuje. Druhá část Aria „Ah perché col canto mio“ na první navázala naprosto plynule. Joanna Moskowicz se zde musela opět poprat s velmi náročným partem. Podobně jako ve skladbě druhé, byl zpěv dobrý, pouze v těch nejvyšších polohách bylo vibrato až moc silné. Tato místa byla ovšem položena velmi vysoko. Ve třetí části Recitativo „Ardir Germana“ se už přidala skleněná harmonika, která tentokrát vystupovala spíše jako součást orchestru než jako sólový nástroj, i když dostala o něco více prostoru než ostatní hudebníci. Orchestr jí opět skvěle přizpůsoboval dynamiku a všechny tóny tak byly dobře slyšet. Závěr celé skladby s názvem Aria „Alla stagion di fiori“ začal orchestr krátkou instrumentální introdukcí. Poté se dvakrát vystřídala sóla skleněné harmoniky a zpěvu. Následně se spojily a navzájem si odpovídaly. Joanně Moskowicz se nepovedly všechny koloratury zcela čistě a ke konci skladby lehce neladila, k čemuž došlo na několika místech, ale její výkon byl celkově dobrý. Christa Schönfeldinger naopak zahrála svůj part bez jakéhokoliv zaváhání a orchestr obě sólistky skvěle doprovodil. Bylo vidět, že dirigent Jonathan Cohen přesně ví, jak s orchestrem pracovat, aby z něj dostal co nejlepší výkon. Během koncertu probíhala mezi dvěma sólistkami a dirigentem velmi výrazná nonverbální komunikace, což mělo za následek, že byly velmi dobře sehrané jak mezi sebou, tak s orchestrem.

solo_pro_sklenenou_harmoniku_MP_2023_03

Čtvrteční koncert nabídl posluchačům velmi zajímavý hudební zážitek, a to hned v několika rovinách. Obě Rejchovy skladby zazněly v obnovené premiéře po více jak 200 letech a posluchači tak byli svědky provedení prakticky neznámých kompozic tohoto výjimečného skladatele. Skleněná harmonika, i přes svoji popularitu na konci 18. století, dnes určitě není tradičním nástrojem. Slyšet ji naživo se tedy nepoštěstí každému. To všechno podtrhnul velice dobrý výkon orchestru a sólistů.

Program:

ANTONÍN REJCHA 

Gelegenheitskantate (Příležitostná kantáta)

DOMENICO CIMAROSA 

De terra amica

ANTONÍN REJCHA 

Abschied der Johanna d’Arc von ihrer Heimat (Rozloučení Johanky z Arku s vlastí)

JOHANN ADOLPH HASSE 

L’Armonica

1. Introduzione (úvod)
2. Aria „Ah perché col canto mio“

3. Recitativo „Ardir Germana“

4. Aria „Alla stagion di fiori“

Obsazení:

Joanna Moskowicz – soprán

Christa Schönfeldinger – skleněná harmonika

Barbara Maria Willi – recitace, cembalo 

Brno Rejcha Collegium 2023

Pavel Valenta (sólo / soloist), Michal Kuča, Ivan Nepivoda, Petr Pytlík, Jiří Kudláč, Jakub Herzan – tenor
Jan Faltýnek (sólo / soloist), Martin Kotulan, Pavel Mašek, Vladimír Brázda, Petr Janovský, Vít Šujan – bas 

Filharmonie Brno
dirigent Jonathan Cohen 

Čtvrtek 12. 10. 2023 v 19:00, Besední dům

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více