Třikrát poprvé s Ensemble Opera Diversa

Třikrát poprvé s Ensemble Opera Diversa

Přestože také kultura vyhlíží pozvolné rozvolňování protiepidemických restrikcí, úterní koncert komorního tělesa Ensemble Opera Diversa v brněnské vile Löw-Beer se ještě musel obejít bez přítomnosti obecenstva. Pohyb – dokonce ani tanec – však na programu hudebního večera s tematickým názvem Movere (lat. hýbat se) nechyběl. Kromě hudebníků orchestru Ensemble Opera Diversa a hostujícího violoncellisty Jozefa Luptáka totiž vystoupili také tanečníci Kristýna Křemenáková a Martin Dvořák z tanečně-hudebně-divadelního souboru ProART Company, který koncert na svém YouTube kanálu posluchačům streamoval. O hudební nastudování a vedení orchestru se postarala dirigentka ansámblu Gabriela Tardonová. Živý přenos režírovali Martin a Jana Vágnerovi a Alex Lapin.

Při recenzovaném koncertu Ensemble Opera Diversa nic jiného, než premiéry, nezaznělo. Trojice děl uvedených ve vile Löw-Beer sestávala z Paprsků světla (2021) brněnského skladatele Martina Wiesnera zkomponovaných přímo na žádost orchestru a prvních českých uvedení skladeb Pera Nørgårda (Metamorfosi, 1953) a Pēterise Vaskse (Klātbūtne, 2012).

Ačkoliv ústřední motiv večera tedy pohyb bychom v té či oné podobě nalezli ve všech uvedených skladbách, rozhodli se Kristýna Křemenáková a Martin Dvořák opatřit podmanivou choreografií výhradně dílo Metamorfosi Pera Nørgårda. Neexistuje pravděpodobně mnoho argumentů, které by bylo možno uvést k obhajobě streamu před osobní návštěvou koncertu, Proměna v nastudování Ensemble Opera Diversa s choreografií souboru ProART Company však ze současného omezení těží maximum a takřka se takovým argumentem sama stává. (Říkám to z pozice posluchače, který za dodržení preventivních opatření měl možnost slyšet orchestr přímo ve vile.) Vášnivá, intimní, tísnivá, hlavně ale prostorově náročná zpověď dvojice tanečníků si v živém, vždy částečně nepředvídatelném vysílání nemůže dovolit časté střihy a náhlé změny kamer, aniž by při tom neriskovala znehodnocení uměleckého sdělení. Takový záznam by pak byl podoben spíše divadelnímu záznamu, který primárně nepočítá s audiovizuální formou. A tak se tanečníci rozhodli jít cestou opačného extrému a mít pod kontrolou úplně vše. Kameraman není pasivní účastník, ale stává se sám součástí choreografie – krouží kolem dvojice, ustupuje, sleduje zpovzdálí, přibližuje se ve vypjatých momentech a opět se vzdaluje… O tom, jak vizuálně působivá a magická mohou videa „na jeden záběr“ být, se není třeba asi příliš rozepisovat. Ostatně, existují režiséři, kteří jsou právě pro své dlouhé, nestříhané, vždy však perfektně koordinované a promyšlené záběry oceňováni. Volba tohoto formátu není ani v nejmenším z nouze cnost, jak by se snad mohlo na první pohled zdát, naopak, vyjadřuje maximální sebedůvěru v precizní nacvičení choreografie počítající s prostorem, světelnými zdroji, stíny a všemi dalšími vizuálními komponenty.

eod_a_proArt_Foto_Vit Kobza st_01

Neméně povedené bylo také hudební nastudování orchestru. Proměna hudebního motivu (avizovaná samotným názvem) vycházela striktně avšak plynule z hudební logiky a orchestr v čele s Gabrielou Tardonovou dokázal přesvědčivě pokrýt jak lyricky něžné, tak i energicky vyhrocené polohy skladby. Již tradičně výtečná byla také práce orchestru s dynamikou a jemnými dynamickými odstíny – a to nejen směrem k pianissimu, ale i fortissimu!

Paprsky světla skladatele a kytaristy Martina Wiesnera jsou fascinujícím propojením imaginace a zvukomalby – zářivě ostré paprsky smyčců prodírající se hudebním předivem by posluchač mohl takřka chytat do dlaní! Skladba je kompozičně svěží, nezatížená snahou o myšlenkově hutné umělecké sdělení, přesto je prosta banalit, primitivnosti, pozlátka či samoúčelnosti. Paprsky světla se také vyhýbají „tradičnímu hudebnímu narativu“ moderní artificiální tvorby, a tak takřka v každém taktu názorně popírají to, co si mnozí skeptičtější posluchači myslí o soudobé hudbě – že je to hudba drsná, depresivní, uchu nelahodící, nahodilá až bezcílná, místy snad až pozérská a vyrůstající z nejhnilobnější větve pustého lartpourlartismu. Tak! Jenže Wiesnerova skladba nastavuje vlídnou tvář všem a dovoluji si dokonce tvrdit, že zatímco mnohá díla hudební historie ocení pouze člověk s hlubším vhledem a možností srovnání, Paprsky světla k plnému docenění žádný kontext nepotřebují a sahají ještě někam hlouběji, než kde leží naučená hudební zkušenost. Orchestr v díle skutečně zazářil (pun intended!) a obzvláště závěrečná plocha s flažolety byla stejně tak křehká, jako napnutá k prasknutí.

eod_a_proArt_Foto_Vit Kobza st_03

Velkým finálem se pak stal Koncert č. 2 „Klātbūtne“ pro violoncello a smyčcový orchestr lotyšského skladatele Pēterise Vaskse se sólovým partem v provedení Jozefa Luptáka. Violoncellový koncert se sice svojí tesklivou až melancholickou náladou, stejně jako tradičnějším hudebním jazykem poněkud oddálil od vyznění předchozí skladby, zůstal však plně v rovině intimity a subjektivismu, kterou nastolily Metamorfosi i Paprsky světla. Dalo by se dokonce říct, že právě díky dechberoucímu výkonu Jozefa Luptáka, který každičkou frázi dotáhl do plného emočního vyznění se Klātbūtne stalo přirozeným vyústěním předchozích děl. (A to i přesto, že konkrétně mé srdce zůstalo s Paprsky.) Virtuózní kadence v Luptákově provedení nebyly pouhou přehlídkou technického umu, ale uhrančivou hudební rétorikou s pointami, otazníky, vykřičníky, tečkami i trojtečkami a bezpochyby také několika středníky. Orchestr zde dosáhl svých pravděpodobně nejpůsobivějších dynamických oblouků a samotný závěr snese bez uzardění označení „katarzní“.

Ačkoliv osobně by mi violoncellový koncert vyhovoval spíše uprostřed programu nelze úterní koncert Ensemble Opera Diversa s ProART Company než s upřímnou radostí pochválit nejen za neotřelou dramaturgii, perfektní umělecké výkony orchestru, dirigentky i sólisty, ale také za intenzivní choreografii a skvělou kameru. Ačkoliv kultura v hudebních sálech stále ještě musí zůstávat za virtuálními zdmi streamovacích služeb, venku již tato pravidla naštěstí neplatí. Dílo Martina Wiesnera Paprsky světla tak zazní dnes (za příznivého počasí), tedy14. května v 18:00 (Björnsonův sad), 19:00 (Tyršův sad) a ve 20:00 (Lužánky) poprvé skutečně mezi lidmi. Pokud tedy toužíte po setkání osobním ale i s živou hudbou, na jmenovaných místech se potkáme.

Foto Vít Kobza st.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Nejčtenější

Kritika

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více