Upřímný písňový večer s Bohuslavem Martinů

4. října 2019, 17:00
Upřímný písňový večer s Bohuslavem Martinů

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.

Program koncertu by se snad na první pohled mohl zdát nezajímavý, nemá-li zaznít nic jiného než drobné kusy rané tvorby Martinů. Obával-li se však někdo této možné nezáživnosti a jednotvárnosti, byl jistě mile překvapen. Dvojice jmenovaných sólistů dokázala písním jediného autora vtisknout pestrost a diverzitu, ani náznakem se nepřiblížila fádnosti či nezajímavosti. Skladby psané mezi dvacátým a třicátým rokem věku skladatele povětšinou připomínaly spíše lidově inspirovanou tvorbu Janáčka či Dvořáka. Zaujaly proto lehkostí, spontánností a také svojí vhodnou dramaturgií. 

pisne_martinu_hrochova_foto_jan_prokopius_01

Těžko bychom hledali pozitivněji a upřímněji naladěnou sólistku pro tento program. Jana Hrochová (stejně jako její spoluúčinkující) předstoupila před publikum se zářivým úsměvem, který ji neopustil během celého koncertu.  Svým emotivním a upřímným přednesem si jistě získala každého v publiku už během prvních tónů. Její práci s výrazem neomezovaly jakékoliv zábrany a dokázala celý sál zaplnit jasně patrnými a spontánními emocemi plynoucími z hudby. Vypracovaná technika dlouholeté sólistky brněnského operního souboru byla zřejmá i v hybnějších tempech. Hrochové přesvědčivý a oslnivý projev nepostrádaly ani hlubší hlasové polohy. Lehkost a bezstarostnost vycházela z každého znějícího tónu a přiblížit se divákům sólistka dokázala především uvědomělým očním kontaktem, který podpořil zmiňovanou upřímnost. 

Večeru nejvíce prospěla sólistčina brilantní výslovnost. Českým i slovenským textům bylo pregnantně rozumět. Sálem se proto často nesl smích obecenstva, který vyvolávaly pointy písní, na jejichž výběru si Martinů dával záležet. Líbivé písně o lásce byly střídány tesknými a plačtivými zpěvy i humorně laděnými popěvky. Bylo vidět, že posluchači s úsměvem hltají každý tón pěvkyně. 

pisne_martinu_hrochova_foto_jan_prokopius_02

Ani klavírista Giorgio Koukl nezůstával za sopranistkou pozadu. Struny koncertního křídla dokázal s patřičnou citlivostí a vhodným výrazem rozeznít jak ve funkci doprovodné, tak ve skladbách sólových, kterých v průběhu koncertu zaznělo několik. Zejména výběr z cyklu Osm preludií pro klavír, který zazněl v závěru první poloviny, se vymykal dosavadnímu duchu skladatelovy rané tvorby. Dílo vzniklo o téměř dvacet let později a mnohaletý vývoj tvorby byl na kompozičním stylu patrný. Vytratila se ona lehkost a spontánnost rané tvorby, zazněl spíše typický Martinů – charakteristický disharmoniemi a náznaky atonality, ale stále zaštítěný poetickým smýšlením skladatele. Koukl, díky jehož badatelskému úsilí byly objeveny mnohé písně večera a který jako jediný nahrál kompletní klavírní dílo skladatele, byl tak člověkem nejpovolanějším pro přednes stylově odlišných skladeb. Lehkost a nádech jazzové bezstarostnosti pak ve druhé polovině vnesl také svižný skladatelův Foxtrot, který pomyslně navázal na mladistvý foxtrot Vítězslavy Kaprálové, bez níž se (podle slov klavíristy) nemůže koncert Bohuslava Martinů obejít a který zazněl jako přídavek první poloviny.

pisne_martinu_hrochova_foto_jan_prokopius_03

Koncert zakončilo dílo skladatele podstatně mladší, a to výběr šesti písní z cyklu Nové slovenské písně, ve kterých lze již zpozorovat prokomponovanější a náročnější klavírní doprovod. Po dvou až legračně krátkých přídavcích však definitivní, milou tečku večera obstarala sólistka slovy: „Já už musím jít kojit, moc se omlouvám.“

Ať už byla očekávání diváků jakákoliv, zcela jistě neodcházeli z koncertu zklamáni či znuděni. Moravský podzim tak skvěle využil příležitosti napravit si reputaci z předešlého večera a kdo na koncert přišel, jistě nelitoval.

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V rámci festivalu Janáček Brno uvedl soubor Janáčkovy opery NdB v premiéře operu Leoše Janáčka Šárka v její původní verzi z roku 1887. Komorní inscenace v sále Besedního domu se uskutečnila o státním svátku ve středu 28. října 2026. Letošní festivalové motto „Kořeny“ tímto počinem poukázalo na samotné počátky skladatelovy dramatické tvorby. Opera existuje ve dvou verzích – z roku 1887 v podobě klavírního výtahu a z roku 1925 v přepracované a instrumentované podobě. Režisér Jiří Heřman zvolil původní klavírní koncept a zasadil jej přímo do prostoru sálu. Klavírní part přednesl uznávaný britský klavírista Julius Drake.  více

Festival Janáček Brno se v sobotu 24. října 2026 odehrál také v refektáři augustiniánského opatství na Mendlově náměstí. Zde se odehrál koncert komorního sboru Ensemble Versus. Program přiblížil repertoár prováděný na Starém Brně v dobách ředitelů kůru Pavla Křížkovského a Leoše Janáčka. Historie starobrněnského konventu se úzce pojí s bohatou hudební tradicí, přičemž zásadní mezník představovala fundace z roku 1653, která klášter zavázala k péči o hudebně nadané jinochy. Na tento odkaz, poznamenaný později také snahami ceciliánské reformy o návrat ke střídmosti pod vedením Pavla Křížkovského a jeho odchovance Leoše Janáčka, navázal i nynější festivalový program.  více

Třetí operu autora zařadil do programu na sobotu Mezinárodní festival Janáček Brno 2026. Po Janáčkově opeře Osud a Výlety páně Broučkovy v prvním festivalovém týdnu přišla řada na Příhody lišky Bystroušky. Toto uvedení lákalo nejen velkým počtem hostujících sólistů, ale taktéž vídeňským ORF Radio-Symphonieorchester pod taktovkou Tomáše Netopila. Představení bylo také věnováno životnímu jubileu emeritního sólisty Richarda Nováka, který byl rovněž přítomen.  více

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno zařadil v sobotu 24. října do programu komorní koncert ve Vile Löw-Beer. Dramaturgie vedle sebe postavila tři významná díla kvartetní literatury 20. století od Leoše Janáčka, Dmitrije Šostakoviče a Bély Bartóka. Náročný program přednesl soubor Arola Quartet, založený v roce 2024 v Bernu. Těleso má na kontě řadu mezinárodních ocenění, přičemž pro brněnské publikum byla klíčová jejich 1. cena a zvláštní ocenění za nejlepší interpretaci Janáčka na Mezinárodní soutěži Leoše Janáčka 2025.  více

V poněkud neobvyklé programové křivce se nesl páteční večer 23. října v Janáčkově divadle, kde pokračoval festival Janáček Brno. Zatímco první polovina večera nasadila laťku vysoko díky formálně i výrazově pestrým dílům Bély Bartóka a Gustava Mahlera, druhá část sklouzla k odlehčenějšímu bloku. ORF Radio-Symphonieorchester Wien pod vedením Tomáše Netopila, jež živě přenášela Česká televize, tak vrchol večera obstaral hned na samém počátku.  více

Desátý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno, který po čtyři týdny plní brněnské koncertní sály a divadla, nabízí jako hlavní programovou linkou všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928) v produkci operního souboru pořádajícího Národního divadla Brno. Dojde však i na koncertní řadu, doprovodný program či komentované prohlídky. Pravidelně se na festivalu objevuje projekt Operního studia Konzervatoře Brno. Ani letos tomu nebylo jinak a mladí studenti představili 22. října operu Divadlo za bránou Bohuslava Martinů (1890-1959) pod taktovkou dirigenta Filipa Urbana.  více

Recitál americké sopranistky Corinne Winters, klavíristy Davida Marečka a violoncellisty Lukáše Marečka, který se v neděli uskutečnil v Mahenově divadle v rámci festivalu Janáček Brno 2026, představil tvorbu Antonína Dvořáka, Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Ericha Wolfganga Korngolda.  více

10. ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2026 nese letošní rok téma „Kořeny“. Bienální festival přestavuje od půli října do půli listopadu nejen všech devět oper Leoše Janáčka (1854-1928), ale taktéž pestrou koncertní řadu, výstavy, přednášky a workshopy. V sobotu 17. října se sešly hned čtyři koncerty reflektující téma minulosti a hudební retrospekce. Tento maraton odstartovalo komorní matiné Bennewitzova kvarteta a Markéty Cukrové ve Vile Tugendhat.  více

Folklorní koncert s názvem NA NEMOCE LÉK – Svět lidové písně podle Janáčka se odehrál v sobotu 17. října 2026 v brněnském Divadle Reduta, a to v rámci festivalu Janáček Brno. Tento tematicky zaměřený program zmapoval vztah Leoše Janáčka k lidové hudbě, jeho sběratelskou činnost na pomezí Moravského Slezska, Valašska a Horňácka i způsob, jakým tyto nápěvy využíval ve své skladatelské tvorbě. Program vznikl na základě autorského námětu, scénáře a v režii Magdaleny Múčkové. Celý koncert natáčel hlavní mediální partner festivalu, Český rozhlas.  více

Ústředním dramaturgickým tématem letošního ročníku festivalu Janáček Brno jsou kořeny. V koncertní řadě přehlídky v pátek figuroval v prostoru Mozartova sálu brněnské Reduty hudební večer, který postavil do dialogu odkaz hudby Leoše Janáčka a tvorbu současného českého skladatele Kryštofa Mařatky.  více

Mezinárodní festival Janáček Brno 2026 připravil pro letošní 10. ročník nabitý program s mottem „Kořeny“. Festival v hlavní ose programu uvádí všechny opery Leoše Janáčka (1854-1928) nastudované souborem Janáčkovy opery NdB. Ve čtvrtek nabídnul festivalový program operu Výlety páně Broučkovy pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće. Do Brna pro tuto příležitost zavítal i režisér inscenace Robert Carsen.  více

První abonentní koncert nabídla Filharmonie Brno ve čtvrtek v sále brněnského Besedního domu. Slavnostní večer přinesl posluchačům mimořádný umělecký zážitek, který v sobě spojil hlubokou pietu, promyšlenou dramaturgii a strhující interpretační výkony. Programem s názvem Harmonie protikladů věnovala Filharmonie Brno celý večer památce Jana Stanovského (1932–2026), významného houslisty a dlouholetého koncertního mistra orchestru, který zemřel v září letošního roku v úctyhodném věku 94 let. Za dirigentský pult se postavil šéfdirigent Dennis Russell Davies. Program nabídl tři koncertní díla zásadních autorů světové hudby – Josepha Haydna, Thomase Adèse a Benjamina Brittena.  více

Slavnostní zakončení festivalu Expozice nové hudby v brněnském Besedním domě nabídlo 8. října posluchačům mimořádný zážitek v podobě orchestrálního koncertu Filharmonie Brno. Pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce orchestr představil čtyři ikonická díla druhé poloviny 20. století, která radikálně proměnila naše vnímání zvuku, harmonie a formy. Dramaturgie večera skvěle propojila rané předchůdce spektrálního myšlení s jeho vyvrcholením, přičemž nabídla pohled na zvuk jako na živý a neustále se proměňující organismus.  více

Další večer festivalu Expozice nové hudby, který se včera uskutečnil v sále brněnského Besedního domu, se zaměřil výhradně na klavírní tvorbu. Posluchače přitom zavedl do fascinujícího světa spektrální hudby, vnitřních akustických struktur a rezonančních jevů. Aby naplno vynikly skryté zvukové proměny i přirozená inharmonicita nástroje, stála uprostřed sálu dvojice odlišných typů – standardní křídlo doplnil nástroj preparovaný, jehož struny rozezněly vložené gumové prvky a paličky.  více

Hluboký ponor do světa spektrální hudby, akustických experimentů a volné improvizace posluchačům nabídnul concert, který se v rámci 38. ročníku festivalu Expozice nové hudby s podtitulem Ars Spectrum v úterý uskutečnil v brněnském Besedním domě. Dramaturgie večera představila trojici skladeb, jež zkoumaly hranice poslechu, vnitřní strukturu zvuku a vzájemné prolínání interiéru s vnějším prostředím. Zásadním prvkem celého večera bylo netradiční uspořádání prostoru, kdy hudebníci neseděli na pódiu, nýbrž uprostřed sálu obklopeni publikem, mikrofony a reproduktory.  více

Nejčtenější

Kritika

V rámci festivalu Janáček Brno uvedl soubor Janáčkovy opery NdB v premiéře operu Leoše Janáčka Šárka v její původní verzi z roku 1887. Komorní inscenace v sále Besedního domu se uskutečnila o státním svátku ve středu 28. října 2026. Letošní festivalové motto „Kořeny“ tímto počinem poukázalo na samotné počátky skladatelovy dramatické tvorby. Opera existuje ve dvou verzích – z roku 1887 v podobě klavírního výtahu a z roku 1925 v přepracované a instrumentované podobě. Režisér Jiří Heřman zvolil původní klavírní koncept a zasadil jej přímo do prostoru sálu. Klavírní part přednesl uznávaný britský klavírista Julius Drake.  více