V Divadle na Orlí přiblížili hudbu neslyšícím

18. březen 2024, 18:00
V Divadle na Orlí přiblížili hudbu neslyšícím

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.

Jako první byla uvedena opera V studni Viléma Blodka. Dílo uvedené 17. listopadu 1867 má hned dvě prvenství. Jedná se o první českou prokomponovanou komickou operu a první českou jednoaktovku. Podle slov režiséra Marka Řiháka si opera během historie svého uvádění získala poměrně negativní renomé především způsobem, jakým byla inscenována, přestože její hudební kvality jsou na vysoké úrovni. Řihák se tedy pokusil pojmout režii originálně a její děj zasadil do prostor domova pro seniory. Právě tady mohl mimo jiné vyznít generační střet, který je součástí libreta a zároveň tato volba prostředí podtrhla komičnost opery, i když zvýrazňovala některé stereotypy panující o seniorech. Nešlo však o posuny, které by starší lidi mohly pobouřit.

Scéna a kostýmy Zory Davidové režii výrazně pomohly, aby bylo dosaženo kýžené humornosti. Pódiu dominovala zástěna složená ze čtyř čtverců, na kterých visela například lékárnička nebo nástěnka s fotkami. Přes svoji jednoduchost, byl prostor scény dobře využit, i když připomínal spíše nemocnici než domov pro seniory (tyto prostory si ovšem mohou být vizuálně blízké). Velmi kreativně byla využitá instrumentální mezihra, během které byly na polopropustnou zástěnu promítány fotografie dětí a jejich prarodičů, zatímco za zástěnou byli vidět senioři, kteří si fotky prohlíželi. Ve druhém obrazu byla studna nahrazena vanou. Aby byla zachována celistvost režie, objevily se posléze stojany se závěsem s motivem lesa, který tak propojoval moderní uchopení s původním místem děje. Velice dobrá se ukázala volba kostýmů. Vedle sestřiček a doktora v pracovních oděvech, byli senioři oblečeni do pestrobarevných kostýmů, které taktéž napomáhaly komice a zároveň byly pastvou pro oči diváků.

Čtveřice hlavních představitelů Anastasyia Martyniuk (Veruna), Šárka Neprašová (Lidunka), Pavel Valenta (Vojtěch) a Filip Bula (Janek) předvedli naprosto suverénní výkony, přestože se jedná povětšinou o studenty. Jejich zpěv byl, až na pár drobných chybiček, naprosto čistý v sólových áriích i v duetech a kvartetu. K tomu se navíc přidala i perfektní srozumitelnost textu, která byla o něco slabší pouze u Martyniuk. Ta ovšem jako jediná nezpívala v mateřském jazyce, a tudíž je to naprosto pochopitelné. Velmi dobře vyzněly také všechny sbory, které se v inscenaci objevily. Orchestru pod vedením Marka Madeji je možné vytknout také pouze několik drobností. V pár místech někteří z muzikantů nenastoupili úplně přesně, občas dechy nezaladily, přesto byl jejich výkon jako na velice dobré úrovni, obzvlášť s přihlédnutím k faktu, že většina členů orchestru byli studenti.

Radka Kulichová, Veronika Slámová a Eva Radilová – trojice tlumočnic do českého znakového jazyka stála na pravé straně pódia, a kromě dialogů se snažila neslyšícím tlumočit i hudbu instrumentálních částí. Pomocí gest symbolizujících stoupání, klesání a celkový hudební pohyb nebo hrající nástroje se pokusily neslyšícím divákům hudbu přiblížit. Pro slyšícího člověka je těžké posoudit, zda tato gesta neslyšícím ve vnímání hudby opravdu pomohla. Přesto se jedná minimálně o hezký pokus i když bylo občas těžké sledovat hlavní scénu a zároveň tlumočnice na pravé straně pódia.

Po přestávce následovala jednoaktová operní fraška na anonymní staročeský text Polapená nevěra skladatele Otmara Máchy. Režisér Vojtěch Orenič zvolil mnohem užší propojení herců a tlumočníků do znakové řeči, než tomu bylo v opeře předchozí. Tlumočníci i herci tak byli spolu v hlavní části scény. Velmi vtipně byl pojednaný prolog, ve kterém se normálně představují herci a oznamují divákům, že přijeli sehrát komedii o polapené nevěře. Orenič tento úvod pojal takto: zpěváci oznámili publiku, že se bude jednat pouze o koncertní provedení tohoto díla. Později se ale ukázalo, že toto bylo součástí inscenace a opera byla provedena scénicky, jak diváci čekali. Prolog byl doplněn humornými dialogy, ve kterých se režisér neobával dělat srandu mimo jiné sám ze sebe. Zde bylo skvěle využito tlumočníků, když představitelka Marty na účet režiséra řekla: „Nechtělo se mu zkoušet debilovi.“ Načež napomenula tlumočnici, že toto překládat neměla.

Podobných fórků se na počátku objevilo hned několik. I po krátké přestavbě scény, která vedla ke scénickému uvedení, pro které se herci jako by spontánně rozhodli, inscenace vtipy nešetřila. Spousta humorných situací plynula právě z úzkého propojení herců a jejich tlumočníků přímo na scéně. Jednoduché kostýmy byly taktéž prací Vojtěcha Oreniče – hlavní postavy byly oblečeny do krojů a jejich tlumočníci byli v černém. Samotná scéna Moniky Baršové byla jednoduchá a dominoval jí velký domek na jejím středu. Ten byl v průběhu inscenace použitý i jako necky, což režisér vyjádřil prostým papírem s nápisem necky.Toto řešení výrazně usnadnilo zpěv Asotuse, který se pod neckami schovával před kupcem.

Místo za dirigentským pultem obsadil tentokrát dirigent Kento Satsuma a pod jeho vedením hrál orchestr výborně, dokonce se podařilo eliminovat drobné chyby z první půlky večera. Čtveřice zpěváků David Machek (kupec), Michal Kuča (Asotus), Hana Cupáková (Dorota) a Karolína Pohanková (Marta) se svých rolí zhostila velmi dobře. Pouze při několika rychlých postupech se vždy neozvaly všechny tóny úplně přesně. Je ale třeba podotknout, že přes celkovou jednoduchost a přístupnost Máchovy hudby (aniž by ovšem byla primitivní), byla některá místa velice obtížná. Zpěváky doplňovali Vladyslav Soldun, Marcel Krištofovič, Magdalena Kovářová, Nikolietta Svidzinska a Eva Radilová – čtveřice tlumočníků a jedna němá role. Toto pojetí, kdy se tlumočníci pohybovali s herci přímo na pódiu, fungovalo lépe než v případě prvního kusu. Pro neslyšící bylo zajisté jednodušší sledovat jejich gesta, když nebyli vyděleni z dění na scéně, což zároveň pro slyšící publikum přineslo další humorný prvek.

Ať už bylo propojení tlumočení do znakového jazyka s hudbou povedenější (Polapená nevěra) nebo méně (V studni), lze výsledek hodnotit velice pozitivně. Otázkou samozřejmě zůstává, do jaké míry může gestikulace nahradit hudbu. Přesto je to alespoň pokus o pomoc těm, kteří byli o dar jejího poslouchání připraveni. Hudební nastudování navíc ukázalo, že jak mezi muzikanty, tak mezi zpěváky je velké množství vycházejících talentů, kteří dokáží své party uchopit naprosto suverénně.

Vilém Blodek: V studni

režie: Marek Řihák

scéna a kostýmy: Zora Davidová

světelný design: Tomáš Příkrý

umělecké tlumočení do českého znakového jazyka: Radka Kulichová, Veronika Slámová, Eva Radilová

dirigent: Marek Madeja

osoby a obsazení:

Veruna: Anastasyia Martyniuk

Lidunka: Šárka Neprašová

Vojtěch: Pavel Valenta

Janek: Filip Bula

zdravotní sestry: Kateřina Burešová, Marie Bednářová, Tereza Ventrubová

zdravotní bratr: Aleš Musil

senioři: Helena Škárová, Michaela Sablíková, Miroslav Zdeněk Fiala, Janika Weingärtner, Karel Bezdíček, Jan Šmatera, Alena Fojtů, Eliška Kubečková

tlumočení do znakového jazyka: Radka Kulichová, Veronika Slámová, Eva Radilová

Otmar Mácha: Polapená nevěra

režie, dialogy, kostýmy a světelný design: Vojtěch Orenič

scéna: Monika Baršová

umělecké tlumočení do českého znakového jazyka: Radka Kulichová, Veronika Slámová

dirigent: Kento Satsuma

osoby a obsazení:

kupec: David Machek

tlumočník kupce: Vladyslav Solodun

Asotus: Michal Kuča

milenec: Marcel Krištofovič

Dorota: Hana Cupáková

tlumočnice Doroty: Magdalena Kovářová

Marta: Karolína Pohanková

tlumočnice Marty: Nikolietta Svidzinská

tlumočnice sboru: Eva Radilová

v neděli 17. března 2024, Divadlo na Orlí

Foto archiv JAMU

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Daniel Lazar je rumunsko-srbský houslista, Almir Mešković je akordeonista z Bosny. Potkali se v Norsku, kde oba studovali na akademii. Oba také svou hudbu, která vychází z balkánských folklorních kořenů, obohacují o prvky hudby severské. Nevyhýbají se ani inspiraci klasickou hudbou nebo třeba hudbou romskou a mezi hosty na svém oceňovaném albu Family Beyond Blood mají i nedávno zesnulého špičkového afrického hudebníka Toumaniho Dabatého. Duo, které letos na jaře stanulo na čele Balkan World Music Chart, vystoupí na festivalu Maraton hudby Brno. Představí se v sobotu 10. srpna v rámci scény Balkan Soirée.  více

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Nejčtenější

Kritika

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více