V přeplněné bazilice s Janáčkem a Stravinským

7. listopad 2022, 1:00
V přeplněné bazilice s Janáčkem a Stravinským

Festival Janáček Brno není pouze přehlídkou rozmanitých režisérských a dirigentských interpretací Janáčkových operních děl. Mohli se o tom návštěvníci jeho osmého ročníku přesvědčit při sobotním Duchovním koncertu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Program sestávající z Janáčkovy Chorální fantazie, proslulého Otčenáše a neméně pozoruhodných kompozic Hospodine! a Zdrávas Maria doplnila Mše Igora Stravinského. V rámci večera vystoupili harfenistka Dominika Svozilová, tenorista Aleš Briscein, basista Ondřej Musil, sbor Canticum Ostrava se sólisty Marcelou Gurbaľovou (soprán), Janem Rychtářem (alt), Petrem Němcem (tenor), Alešem Pirnosem (tenor) a Romanem Vlkovičem (bas), dále pak posluchači Hudební Fakulty Janáčkovy akademie múzických umění: Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), trumpetisté Petr Čižinský, Radek Juračka a Radek Hrdlička, trombonisté Ondřej Motal, Radim Hromádko, Jaroslav Petráš a Jaroslav Broža, tubista Vít Andrýsek, fagotistky Teresa Bínová a Natálie Khemlová, hobojistky Alexandra Bláhová a Amaliia Ivanus, hráčka na anglický roh Yelyzaveta Chkhartishvili, houslista Marián Hrdlička a varhanice Petra Kujalová. Sbor řídil Jurij Galatenko. Vše znělo pod taktovkou Jakuba Kleckera.

Do stále ještě ne zcela ztichlého sálu baziliky na Starém Brně vstoupila Janáčkova Chorální fantazie tak náhlým vpádem, až někteří z návštěvníků (viditelně zmateni) přemítali, zda se jedná o skutečný začátek programu. Chorální fantazie vznikla ještě během Janáčkova studia na pražské varhanické škole u Adolfa Průchy (1837–1885) a je datována 7. července 1875. Neobsahuje tedy sice ještě skladatelův osobitý kompoziční jazyk, ale i tak z ní čiší neoddiskutovatelné hudební nadání, smysl pro práci s fakturou i zřejmé barevné cítění, které při poslechu přímo nabádá k rozepsání do orchestrální instrumentace. Nastudování a provedení Petry Kujalové bylo nanejvýš příkladné. Pochvalu si zaslouží především vedení hlasů ve výrazně polyfonních částech, ve kterých si melodie skutečně zachovávaly svoji osobitost a samostatný průběh. Harmonie díla tak vlastně nepůsobila příliš „hutně“, ale byla přirozeným vyústěním jednotlivých hlasů.

duchovni_koncert_foto_marek_olbrzymek_03

První z kantát sobotní dramaturgie – Otčenáš – patří mezi autorovy nejznámější duchovní kompozice. Skladba nicméně nevznikla s liturgickým záměrem, ale jako hudební doprovod k živým obrazům inspirovaným dílem polského malíře Józefa Męcina-Krzesz. Sólového tenoru se na sobotním koncertě chopil Aleš Briscein, který zaujal poutavou prací s výrazem i dynamikou. V některých expresivnějších okamžicích či u větších melodických skoků nicméně mírně utrpěla deklamace slov a jejich zřetelnost. Jednalo se však o ojedinělé výjimky. Sbor Canticum Ostrava pod vedením Jurije Galatenka byl excelentní a jednotný rytmicky i z hlediska vyvážení samostatných hlasů, byl navíc dynamicky pestrý. Neméně povedené bylo také spojení varhan a harfy. Nástroje si – i vlivem výtečné Janáčkovy instrumentace – dynamicky nepřekážely a výsledné střídání bylo nanejvýš bezprostřední.

Toto – již tak nezvyklé obsazení – rozšířily v následujícím Hospodine! ještě žesťové nástroje a přibyly i sólové hlasy. I zde se podařilo udržet jemné spojení varhan a harfy. Ostatně celkový zvuk lze vůbec charakterizovat jako kompaktní a čitelný, a to i při střídavých imitacích slova Hospodine. Dokonce i gradační část si při vší své polyfonii udržela obdivuhodnou srozumitelnost. Sólové hlasy i sbory fungovaly ve vzájemném souladu a s výtečným dynamickým rozvrstvením. Také sekce žesťových nástrojů podala kvalitní výkon, a to nejen v rámci dynamického vyvážení a jasnosti souzvuků mezi sebou, ale i ve vztahu ke zpěvním hlasům a nástrojům. Působivý byl mj. křehký a dynamicky skvěle zvládnutý závěr s opakujícím se motivem harfy nad prodlevou varhan.

Závěrečnou z trojice Janáčkových drobných duchovních kantát se stala Zdrávas Maria. Původní verze vznikla pro sólový tenor, smíšený sbor, housle a varhany. Nicméně existuje také ve skladatelem přepracované verzi určené sólovému sopránu či tenoru, houslím a klavíru (případně varhanám). I zde se sólového partu chopil s výraznou citovostí a expresivitou Aleš Briscein, jehož barva hlasu se s Janáčkovou kontemplativní skladbou ideálně pojila. Nemalou pochvalu si zaslouží přednes houslového partu Mariánem Hrdličkou, který okouzlil především skvělou prací s tónem a jeho barvou. Povedená byla také delikátní decrescenda na dlouhých tónech, které v Hrdličkově nastudování připomínaly poklidné a odevzdané dýchání.

duchovni_koncert_foto_marek_olbrzymek_02

Závěr večera patřil Mši Igora Stravinského. Ten, ač byl sám pravoslavné konfese, si pro svoji Mši poněkud netypicky zvolil latinský text římskokatolické církve. Jak však sám později dodal, k rozhodnutí jej vedly především praktické důvody: „Chtěl jsem, aby se má mše mohla uplatnit liturgicky, a to by bylo naprosto nemožné, kdybych složil hudbu k bohoslužbám pravoslavné liturgie, protože ortodoxní tradice nepřipouští instrumentální hudbu – a zpěv bez nástrojového doprovodu nesnáším.“ Stravinský svoji skladbu zkomponoval pro smíšený sbor – s občasnými sólovými výstupy – a zdvojené kvinteto dechových nástrojů. Právě zde nalezly uplatnění i výše zmíněné fagoty, hoboje či anglický roh. Ačkoliv byla z pochopitelných důvodů Stravinského mše svým kompozičním jazykem značně odlišná od Janáčkových kantát, jednalo se svým způsobem o dramaturgické vyústění celého večera. Nárůst sazby i intenzity se stal přirozenou gradací. Instrumentální výkony byly na dobré úrovni; Jakub Klecker dokázal i místy poměrně bohatou fakturu udržet v prostoru baziliky melodicky, rytmicky i dynamicky jednotnou a vyváženou. Středem pozornosti byl bezesporu výtečný sbor Canticum Ostrava pod vedením Jurije Galatenka a to napříč všemi hlasy. Intonačně pevné a přesvědčivé byly také sólové výstupy zpěváků, avšak kupříkladu začátek věty Gloria nebyl rytmicky, ani z hlediska intonace úplně bezchybný. Jednalo se nicméně pouze o drobnosti.

Duchovní koncert v rámci 8. ročníku hudebního festivalu Janáček Brno spojil síly nejen proslulých interpretů a studentů brněnské akademie. To vše navíc doplnil kvalitním sborem Canticum Ostrava i poutavou dramaturgií. Není jistě od věci zmínit ještě jeden velký důvod k radosti – bazilika Nanebevzetí Panny Marie takřka praskala ve švech. Fakt, že duchovní koncert s díly Janáčka a Stravinského přilákal takové množství nadšených posluchačů, vypovídá o tom, že to s artificiální hudbou (minimálně v Brně) nakonec nebude tak zlé.

Leoš Janáček: Chorální fantazie, JW VIII/ 4 pro varhany

Leoš Janáček: Otčenáš, JW IV/ 29 pro tenor, smíšený sbor, harfu a varhany

Leoš Janáček: Hospodine!, JW III/ 5 pro sóla, smíšený sbor, žesťové nástroje, harfu a varhany

Leoš Janáček: Zdrávas Maria, JW II/ 14 pro soprán (tenor), smíšený sbor, housle a varhany

Igor Stravinskij: Mše pro smíšený sbor a zdvojené kvinteto dechových nástrojů

Jakub Klecker – dirigent / conductor

Jurij Galatenko – sbormistr / choirmaster

Dominika Svozilová – harfa / harp

Aleš Briscein – tenor / tenor

Ondřej Musil – bas / bass

Sbor Canticum Ostrava

Sólisté Canticum Ostrava:

Marcela Gurbaľová – soprán / soprano

Jan Rychtář – alt / alto

Petr Němec – 1. tenor / 1st tenor

Aleš Pirnos – 2. tenor / 2nd tenor

Roman Vlkovič – bas / bass

Posluchači Hudební fakulty JAMU / Students Of the Faculty of Music

of Janáček Academy and Performing Arts:

Zuzana Čurmová – soprán / soprano

Alžběta Symerská – alt / alto

Petr Čižinský, Radek Juračka, Radek Hrdlička – trubka / trumpet

Ondřej Motal, Radim Hromádko, Jaroslav Petráš,

Jaroslav Broža – trombon / trombone

Vít Andrýsek – tuba / tube

Teresa Bínová, Natálie Khemlová – fagot / bassoon

Alexandra Bláhová, Amaliia Ivanus – hoboj / oboe

Yelyzaveta Chkhartishvili – anglický roh / English horn

Marián Hrdlička – housle / violin

Petra Kujalová – varhany / organ

5. 11. 2022, Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, 20:00.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Folklor sice ve své prapůvodní podobě patří na venkov, ale už od roku 1892, kdy Leoš Janáček zorganizoval známý Lidový koncert, ho mohou Brňané vídat i v honosných městských sálech. Stejně tomu bylo i 19. listopadu, kdy v Mahenově divadle oslavil své třicátiny slovenský folklorní soubor Púčik.  více

Dvě velké inscenace Janáčkových oper na letošní festival Janáček Brno přijely z ciziny, a to s kompletním ansámblem včetně orchestrů. V obou případech se orchestry představily i na samostatných koncertech. Oba večery byly interpretačně špičkové, ale také osobitě pojaté. Oba večery řídili přední světoví dirigenti střední generace, oba původem z Moravy.  více

Minulou středu měli návštěvníci mezinárodního festivalu Janáček Brno možnost shlédnout skladatelovu operu Káťa Kabanová v nastudování Národního divadla Praha. Následujícím operním představením, které se v rámci 8. ročníku přehlídky uskutečnilo, se v Janáčkově divadle stala opět Káťa Kabanová v interpretaci Grand Théâtre de Genève a v koprodukci s Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf Duisburg a souboru Orchestre de la Suisse Romande. Režie se chopila Tatjana Gürbaca, scénu navrhl Henrik Ahr, kostýmy připravila Barbara Drosihn a světelný design Stefan Bolliger. V titulní roli se představila Corinne Winters, jejího milého Borise Grigorjeviče ztvárnil Aleš Briscein, manžela Tichona Magnus Vigilius a jeho matku Kabanichu Elena Zhidkova. Role mladičké Varvary se ujala Ena Pongrac, učitele Váňy Kudrjáše Sam Furness a postavy kupce Dikoje Tomas Tomasson. Sbor vystoupil pod vedením Alana Woodbridge a hudebního nastudování, stejně jako samotného řízení, se chopil dirigent Tomáš Netopilvíce

Osmý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno 2022 nabízí několik dramaturgických linií. Jedna z nich poukazuje na Janáčkovu lásku k Rusku, které také několikrát navštívil, a na skladatelovu náklonnost k myšlence panslavismu. Není tedy divu, že letošní program nesoutěžní přehlídky se zaměřil na uvádění děl ruských skladatelů. Týkalo se to také koncertu v divadle Reduta, kde v režii ansámblu Brno Contemporary Orchestra zazněl různorodý program zahrnující skladby ovlivněné pozdním romantismem.  více

Festival Janáček Brno není pouze přehlídkou rozmanitých režisérských a dirigentských interpretací Janáčkových operních děl. Mohli se o tom návštěvníci jeho osmého ročníku přesvědčit při sobotním Duchovním koncertu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Program sestávající z Janáčkovy Chorální fantazie, proslulého Otčenáše a neméně pozoruhodných kompozic Hospodine! a Zdrávas Maria doplnila Mše Igora Stravinského. V rámci večera vystoupili harfenistka Dominika Svozilová, tenorista Aleš Briscein, basista Ondřej Musil, sbor Canticum Ostrava se sólisty Marcelou Gurbaľovou (soprán), Janem Rychtářem (alt), Petrem Němcem (tenor), Alešem Pirnosem (tenor) a Romanem Vlkovičem (bas), dále pak posluchači Hudební Fakulty Janáčkovy akademie múzických umění: Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), trumpetisté Petr ČižinskýRadek Juračka a Radek Hrdlička, trombonisté Ondřej MotalRadim HromádkoJaroslav Petráš a Jaroslav Broža, tubista Vít Andrýsek, fagotistky Teresa Bínová a Natálie Khemlová, hobojistky Alexandra Bláhová a Amaliia Ivanus, hráčka na anglický roh Yelyzaveta Chkhartishvili, houslista Marián Hrdlička a varhanice Petra Kujalová. Sbor řídil Jurij Galatenko. Vše znělo pod taktovkou Jakuba Kleckeravíce

Hostování Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) s ambiciózním programem na festivalu Janáček Brno patřil páteční večer. Janáčkovo koncertní dílo není obsáhlé a pro jeho festivalovou prezentaci je důležité, aby se mu dostalo jasných dramaturgických souvislostí. Po Šumařově dítěti tak následoval čtvrtý klavírní koncert Antona Rubinštejna, jeden z hitů doby, kdy Janáček teprve tříbil svůj hudební jazyk. Po pauze pak přítomní slyšeli Vokální symfonii Vladimíra Sommera, jejíž vznik a první provedení po uplynutí tří dekád od Janáčkovy smrti podstatně ovlivnily chápání soudobého českého symfonismu.  více

Ačkoliv osmý ročník představuje u hudebních festivalů většinou ještě stále ranou fázi vývoje, mezinárodní přehlídka Janáček Brno se za sedm ročníků své existence vypracovala v jednu z nejzásadnějších operních a hudebních akcí tohoto typu nejen u nás, ale i v širším evropském prostoru. Letošním programem se prolíná téma Quo vadis jakožto citace z duchovní kantáty Felikse Nowowiejského, oblíbeného díla Leoše Janáčka. Nese s sebou velké humanistické poselství, které se zrcadlí v Janáčkově tvorbě, zejména v dílech se slovanskou inspirací. Mezi ta patří i opera Z mrtvého domu, která ve spojení s Glagolskou mší zahájila ve středu 2. listopadu v Janáčkově divadle letošní třítýdenní oslavy skladatelova hudebního odkazu. Již tradičně patří zahájení festivalu souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno, který nyní na premiéře vystoupil pod taktovkou Jakuba Hrůši, který je zodpovědný také za samotné hudební nastudování. Režie, stejně jako světelného designu, se chopil Jiří Heřman, umělecký šéf opery Národního divadla Brno. Choreografii navrhnul Jan Kodet, scénu připravil Tomáš Rusín, kostýmy pak Zuzana Štefunková Rusínová. V hlavních pěveckých rolích vystoupili Kateřina KněžíkováPavol KubáňRoman HozaPeter BergerGianluca Zampieri a další.  více

Nejnovějším přírůstkem do koncertní řady pořádané brněnským souborem Ensemble Opera Diversa se stal komorní recitál houslisty Milana Paľy a klavíristky Kataríny Paľové s názvem Pokánie. Program, který v neděli 30. října ve vile Stiassni zazněl, představil v rámci dušičkového diptychu díla skladatelů Valentina Bibika a nedávno zesnulého Romana Bergera, jehož Adagio č. 2 „Pokánie“ inspirovalo i název večera.  více

Lidověk je první sólové album Matěje Metoděje Štrunce, mladého herce, zpěváka a hudebníka původem z Brna, frontmana kapely Ateliér, syna cimbalisty Dalibora a houslistky Kateřiny Štruncových ze skupin Cimbal Classic a Javory. Jablko skutečně nepadlo daleko od stromu, ale zároveň se přiblížilo ke stromům jiným a zabarvilo se originálními barvami.  více

Městské divadlo Brno uvedlo na své Hudební scéně českou premiéru muzikálu Medicus španělských autorů Ivána Macíase a Félixe Amadora. Režisér Stanislav Moša před diváky postavil současné dílo, které v mnoha ohledech snese přívlastek velké. Nešetří se tady hudbou, počtem postav a výpravou. Bombastický výsledek naštěstí nepřekryl základní téma ambiciózního, hudebně i výtvarně velkolepého opusu, kterým je síla vědění i lásky.  více

První koncert z nové, komorně laděné linie souboru Ensemble Opera Diversa včera nabídl v kavárně PF Café domácí i zahraniční tvorbu. Dramaturgickým specifikem bylo využití nového smyčcového kvarteta Diversa Quartet, sestaveného z vedoucích nástrojových sekcí smyčcového orchestru ve složení: 1. housle – Barbara Tolarová, 2. housle – Jan Bělohlávek, viola – David Křivský, violoncello – Iva Wiesnerová. Projekt vzešel z nedostatku provádění i tvoření kvartetní tvorby v českém hudebním prostoru a proto je kladený důraz na uvádění především tuzemských skladatelů.  více

Brazilský písničkář s (nejen) japonskými kořeny Luiz Murá se na Moravě poprvé představil před pěti lety, kdy vystoupil na Folkových prázdninách v Náměšti se svou tehdejší mezinárodní kapelou Miramundo. Letos v létě přijel do Brna. Nikoli jako hudebník, ale jako pořadatel klubových koncertů v Barceloně, kde posledních několik let žije. Jako oficiální zahraniční delegát se zúčastnil dvoudenního Central European Jazz Showcase v divadle Husa na provázku. Během jeho pobytu v Brně jsme sympatickému světoběžníkovi, který je stále v první řadě hudebníkem, položili několik otázek. Už proto, že Luizův minulý pobyt na Moravě se odrazil na jeho nejnovějším sólovém albu.  více

V téměř tříhodinovém dvojkoncertu písničkářky Lucie Redlové a hudebního projektu Hrubá Hudba si ve čtvrtek brněnská Fléda dosyta užila lidových písniček. Obě části večera spojovala osobnost Jiřího Hradila v roli muzikantské, producentské, ale hlavně tvůrčí. Jak v tónech Hrubé hudby s Muzikou Petra Mičky, tak v Lucčině čistém folku byl celou dobu přítomen. Evidentní to mohlo být spíše v písních, ve kterých muzikanti hráli bez něj. Ve folkloru je to samozřejmé, u starších písniček Lucie Redlové bylo patrné, že zní jinak.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce