V přeplněné bazilice s Janáčkem a Stravinským

7. listopad 2022, 1:00
V přeplněné bazilice s Janáčkem a Stravinským

Festival Janáček Brno není pouze přehlídkou rozmanitých režisérských a dirigentských interpretací Janáčkových operních děl. Mohli se o tom návštěvníci jeho osmého ročníku přesvědčit při sobotním Duchovním koncertu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Program sestávající z Janáčkovy Chorální fantazie, proslulého Otčenáše a neméně pozoruhodných kompozic Hospodine! a Zdrávas Maria doplnila Mše Igora Stravinského. V rámci večera vystoupili harfenistka Dominika Svozilová, tenorista Aleš Briscein, basista Ondřej Musil, sbor Canticum Ostrava se sólisty Marcelou Gurbaľovou (soprán), Janem Rychtářem (alt), Petrem Němcem (tenor), Alešem Pirnosem (tenor) a Romanem Vlkovičem (bas), dále pak posluchači Hudební Fakulty Janáčkovy akademie múzických umění: Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), trumpetisté Petr Čižinský, Radek Juračka a Radek Hrdlička, trombonisté Ondřej Motal, Radim Hromádko, Jaroslav Petráš a Jaroslav Broža, tubista Vít Andrýsek, fagotistky Teresa Bínová a Natálie Khemlová, hobojistky Alexandra Bláhová a Amaliia Ivanus, hráčka na anglický roh Yelyzaveta Chkhartishvili, houslista Marián Hrdlička a varhanice Petra Kujalová. Sbor řídil Jurij Galatenko. Vše znělo pod taktovkou Jakuba Kleckera.

Do stále ještě ne zcela ztichlého sálu baziliky na Starém Brně vstoupila Janáčkova Chorální fantazie tak náhlým vpádem, až někteří z návštěvníků (viditelně zmateni) přemítali, zda se jedná o skutečný začátek programu. Chorální fantazie vznikla ještě během Janáčkova studia na pražské varhanické škole u Adolfa Průchy (1837–1885) a je datována 7. července 1875. Neobsahuje tedy sice ještě skladatelův osobitý kompoziční jazyk, ale i tak z ní čiší neoddiskutovatelné hudební nadání, smysl pro práci s fakturou i zřejmé barevné cítění, které při poslechu přímo nabádá k rozepsání do orchestrální instrumentace. Nastudování a provedení Petry Kujalové bylo nanejvýš příkladné. Pochvalu si zaslouží především vedení hlasů ve výrazně polyfonních částech, ve kterých si melodie skutečně zachovávaly svoji osobitost a samostatný průběh. Harmonie díla tak vlastně nepůsobila příliš „hutně“, ale byla přirozeným vyústěním jednotlivých hlasů.

duchovni_koncert_foto_marek_olbrzymek_03

První z kantát sobotní dramaturgie – Otčenáš – patří mezi autorovy nejznámější duchovní kompozice. Skladba nicméně nevznikla s liturgickým záměrem, ale jako hudební doprovod k živým obrazům inspirovaným dílem polského malíře Józefa Męcina-Krzesz. Sólového tenoru se na sobotním koncertě chopil Aleš Briscein, který zaujal poutavou prací s výrazem i dynamikou. V některých expresivnějších okamžicích či u větších melodických skoků nicméně mírně utrpěla deklamace slov a jejich zřetelnost. Jednalo se však o ojedinělé výjimky. Sbor Canticum Ostrava pod vedením Jurije Galatenka byl excelentní a jednotný rytmicky i z hlediska vyvážení samostatných hlasů, byl navíc dynamicky pestrý. Neméně povedené bylo také spojení varhan a harfy. Nástroje si – i vlivem výtečné Janáčkovy instrumentace – dynamicky nepřekážely a výsledné střídání bylo nanejvýš bezprostřední.

Toto – již tak nezvyklé obsazení – rozšířily v následujícím Hospodine! ještě žesťové nástroje a přibyly i sólové hlasy. I zde se podařilo udržet jemné spojení varhan a harfy. Ostatně celkový zvuk lze vůbec charakterizovat jako kompaktní a čitelný, a to i při střídavých imitacích slova Hospodine. Dokonce i gradační část si při vší své polyfonii udržela obdivuhodnou srozumitelnost. Sólové hlasy i sbory fungovaly ve vzájemném souladu a s výtečným dynamickým rozvrstvením. Také sekce žesťových nástrojů podala kvalitní výkon, a to nejen v rámci dynamického vyvážení a jasnosti souzvuků mezi sebou, ale i ve vztahu ke zpěvním hlasům a nástrojům. Působivý byl mj. křehký a dynamicky skvěle zvládnutý závěr s opakujícím se motivem harfy nad prodlevou varhan.

Závěrečnou z trojice Janáčkových drobných duchovních kantát se stala Zdrávas Maria. Původní verze vznikla pro sólový tenor, smíšený sbor, housle a varhany. Nicméně existuje také ve skladatelem přepracované verzi určené sólovému sopránu či tenoru, houslím a klavíru (případně varhanám). I zde se sólového partu chopil s výraznou citovostí a expresivitou Aleš Briscein, jehož barva hlasu se s Janáčkovou kontemplativní skladbou ideálně pojila. Nemalou pochvalu si zaslouží přednes houslového partu Mariánem Hrdličkou, který okouzlil především skvělou prací s tónem a jeho barvou. Povedená byla také delikátní decrescenda na dlouhých tónech, které v Hrdličkově nastudování připomínaly poklidné a odevzdané dýchání.

duchovni_koncert_foto_marek_olbrzymek_02

Závěr večera patřil Mši Igora Stravinského. Ten, ač byl sám pravoslavné konfese, si pro svoji Mši poněkud netypicky zvolil latinský text římskokatolické církve. Jak však sám později dodal, k rozhodnutí jej vedly především praktické důvody: „Chtěl jsem, aby se má mše mohla uplatnit liturgicky, a to by bylo naprosto nemožné, kdybych složil hudbu k bohoslužbám pravoslavné liturgie, protože ortodoxní tradice nepřipouští instrumentální hudbu – a zpěv bez nástrojového doprovodu nesnáším.“ Stravinský svoji skladbu zkomponoval pro smíšený sbor – s občasnými sólovými výstupy – a zdvojené kvinteto dechových nástrojů. Právě zde nalezly uplatnění i výše zmíněné fagoty, hoboje či anglický roh. Ačkoliv byla z pochopitelných důvodů Stravinského mše svým kompozičním jazykem značně odlišná od Janáčkových kantát, jednalo se svým způsobem o dramaturgické vyústění celého večera. Nárůst sazby i intenzity se stal přirozenou gradací. Instrumentální výkony byly na dobré úrovni; Jakub Klecker dokázal i místy poměrně bohatou fakturu udržet v prostoru baziliky melodicky, rytmicky i dynamicky jednotnou a vyváženou. Středem pozornosti byl bezesporu výtečný sbor Canticum Ostrava pod vedením Jurije Galatenka a to napříč všemi hlasy. Intonačně pevné a přesvědčivé byly také sólové výstupy zpěváků, avšak kupříkladu začátek věty Gloria nebyl rytmicky, ani z hlediska intonace úplně bezchybný. Jednalo se nicméně pouze o drobnosti.

Duchovní koncert v rámci 8. ročníku hudebního festivalu Janáček Brno spojil síly nejen proslulých interpretů a studentů brněnské akademie. To vše navíc doplnil kvalitním sborem Canticum Ostrava i poutavou dramaturgií. Není jistě od věci zmínit ještě jeden velký důvod k radosti – bazilika Nanebevzetí Panny Marie takřka praskala ve švech. Fakt, že duchovní koncert s díly Janáčka a Stravinského přilákal takové množství nadšených posluchačů, vypovídá o tom, že to s artificiální hudbou (minimálně v Brně) nakonec nebude tak zlé.

Leoš Janáček: Chorální fantazie, JW VIII/ 4 pro varhany

Leoš Janáček: Otčenáš, JW IV/ 29 pro tenor, smíšený sbor, harfu a varhany

Leoš Janáček: Hospodine!, JW III/ 5 pro sóla, smíšený sbor, žesťové nástroje, harfu a varhany

Leoš Janáček: Zdrávas Maria, JW II/ 14 pro soprán (tenor), smíšený sbor, housle a varhany

Igor Stravinskij: Mše pro smíšený sbor a zdvojené kvinteto dechových nástrojů

Jakub Klecker – dirigent / conductor

Jurij Galatenko – sbormistr / choirmaster

Dominika Svozilová – harfa / harp

Aleš Briscein – tenor / tenor

Ondřej Musil – bas / bass

Sbor Canticum Ostrava

Sólisté Canticum Ostrava:

Marcela Gurbaľová – soprán / soprano

Jan Rychtář – alt / alto

Petr Němec – 1. tenor / 1st tenor

Aleš Pirnos – 2. tenor / 2nd tenor

Roman Vlkovič – bas / bass

Posluchači Hudební fakulty JAMU / Students Of the Faculty of Music

of Janáček Academy and Performing Arts:

Zuzana Čurmová – soprán / soprano

Alžběta Symerská – alt / alto

Petr Čižinský, Radek Juračka, Radek Hrdlička – trubka / trumpet

Ondřej Motal, Radim Hromádko, Jaroslav Petráš,

Jaroslav Broža – trombon / trombone

Vít Andrýsek – tuba / tube

Teresa Bínová, Natálie Khemlová – fagot / bassoon

Alexandra Bláhová, Amaliia Ivanus – hoboj / oboe

Yelyzaveta Chkhartishvili – anglický roh / English horn

Marián Hrdlička – housle / violin

Petra Kujalová – varhany / organ

5. 11. 2022, Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, 20:00.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Arménský jazzový pianista Tigran Hamasyan se dlouho věnoval buď vlastní tvorbě, nebo inspiraci arménským folklorem. Až na svém desátém albu StandArt se rozhodl pracovat s jazzovými standardy, skladbami, které fungují u většiny jazzových hudebníků jako základní průprava a jako materiál, na kterém se shodnou hráči z celého světa při společném jamování. Své aktuální album pianista představí v pátek 24. března 2023 v brněnském Sono Centru v rámci festivalu JazzFestBrno.  více

Po americkém turné Filharmonie Brno vedená šéfdirigentem Dennisem Russel Daviesem připravila minifestival tří propojených večerů s názvem Dialogy. Každý z těchto večerů nabízel ojedinělou dramaturgii s mimořádným repertoárem. Částečně se vázal ke zmiňovanému turné (např. koncert Z Ameriky do Česka). Závěrečný koncert trilogie, který se konal v pátek 10. března v Janáčkově divadle, nabídl domácímu publiku monumentální orchestrální díla z per skladatelů Alfreda Schnittkeho a Sergeje Rachmaninova. Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Vltava Českého rozhlasu.  více

La Cantiga de la Serena je trio z jižní Itálie, které se zaměřuje na hudbu Středomoří, chápaného jako most mezi Západem a Východem. Repertoár souboru tvoří středověké tance a písně, písně duchovní včetně poutnických, středověké světské písně i písně sefardských židů, kteří museli na konci 15. století opustit dnešní Španělsko a Portugalsko. V roce 2021 skupina vydala své třetí a zatím nejnovější album La Mar a v létě 2022 vystoupila v Brně na festivalu Maraton Hudby. Koncert si můžete připomenout i díky tomuto rozhovoru. Na naše otázky odpovídají Fabrizio Piepoli, který zpívá a hraje na italskou chitarru battente, dále Giorgia Santoro, hráčka na nejrůznější druhy fléten a píšťal včetně indické bansuri nebo irské tin whistle, a také na keltskou harfu. A konečně třetím členem je Adolfo La Volpe, který hraje na arabskou loutnu, na klasickou kytaru nebo irské buzuki.  více

Koncert s podtitulem „Soudružnost, spolupráce, podvratnost a pořádná bitka na konec“ v režii souboru Brno Contemporary orchestra (BCO) nabídl pozoruhodný program soudobé hudby. Jednalo se o tři české a jednu světovou premiéru, které zazněly v Besedním domě 27. února pod taktovkou kmenového dirigenta Pavla Šnajdra. Výběr koncertního sálu nebyl náhodný. Besední dům letos slaví 150 let od otevření a těleso uspořádalo výroční, komunitní koncert k důležitému jubileu.  více

Loňské album Morytáty a romance brněnského písničkáře a televizního dramaturga Ivo Cicvárka boduje ve výročních anketách nejen v čistě folkovém žánru. Ivo svůj velký projekt natočil se svou přejmenovanou kapelou, které nyní říká Živo, a s řadou hostů. V rozhovoru vysvětluje, co se skrývá za jednotlivými písněmi výpravného alba, a hovoří také o svých dalších plánech.  více

Dvanáct studentů, šest skladatelů, šest skladeb, střet šesti naprosto odlišných světů. I tak by se dal popsat projekt Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) ve spolupráci s Royal Conservatoire The Hague (RC). Dle úvodních slov prorektora pro strategie a rozvoj JAMU a pedagoga kompozice na Katedře kompozice a multimediální tvorby Ivo Medka, projekt trvá již šestým rokem a je založen na výběru tří skladatelů z obou škol. Kromě nich se také pro každý ročník vybírá originální obsazení – letos sestavené z houslí, violoncella, elektrické kytary, trombonu, příčné flétny a bicích nástrojů – opět namíchané po třech lidech z obou zemí a doplněno o dirigenta. Spolupráce vyvrcholila pátečním koncertem v Komorním sále Hudební fakulty JAMU.  více

Tento rok tomu bude přesně tři sta let, co dvorní vicekapelník císaře Karla VI. Antonio Caldara zkomponoval pro oslavu jmenin císařovny Alžběty Kristýny gratulační serenatu La concordia de' pianeti (Harmonie planet). Císařský pár však měl ještě jeden významný důvod k oslavě. Alžběta Kristýna čekala potomka a naděje manželů se upínali k mužskému dědici trůnu. Že vláda bude souzena Marii Terezii, tehdy ještě nikdo netušil. Novodobé koncertní premiéry, která se uskutečnila 7. února v brněnském Besedním domě se ujal orchestr Czech Ensemble Baroque pod vedením dirigenta a uměleckého vedoucího souboru Romana Válka. Sbor řídila sbormistryně Tereza Válková. Rolí planet, které opěvují císařovnu se ujali Dagmar Šašková (Venuše), Hana Blažíková (Diana), Andreas Scholl (Jupiter), Valer Sabadus (Apollon), Franco Klisovic (Mars), Jaroslav Březina (Merkur) a Adam Plachetka (Saturn).  více

V polovině 20. let 20. století se začala psát historie jedné z nejsvéráznějších čtvrtí Brna. Ve vytěženém pískovcovém lomu se postupně usazovali dělníci z nedaleké cihelny. O pár let později už na tomto místě s výhledem na tehdy vznikající veletržní areál a Staré Brno bylo možné napočítat stovku domků. Čtvrť existuje dodnes a nese název Kamenná kolonie. V neděli 5. února se v Kamence, jak ji Brňané nazývají, konala už tradiční fašanková obchůzka.  více

Ještě koncem ledna byly v Galerii města Blanska zahájeny dvě výstavy. Obě částečně vychází z našich kořenů, ale i lidové kultury. Krojové veselí s cimbálovkou na nich však rozhodně nečekejte. Svá díla zde vystavuje Eva Juračková a David Severa. Absolvovala jsem první část doprovodného programu k výstavám, který se odehrál prvního února v prostorách galerie. V debatě na téma Folklor a ochrana přírody se zde s návštěvníky sešla ředitelka ekologické Nadace Veronica Helena Továrková.  více

Téměř po třiceti letech se na brněnské jeviště vrací opereta Veselá vdova maďarského skladatele s moravskými kořeny Franze Lehára. Inscenace režijního tandemu Magdalena Švecová a Martin Pacek měla premiéru 3. února v Janáčkově divadle.  více

Naloučany jsou malá obec na řece Oslavě v kraji Vysočina a mají svého fotografa. Portréty zdejších obyvatel se díky němu dostaly do Knihovny amerického kongresu a staly se tak součástí největší sbírky tohoto média od jeho počátků. Necelé dvě stovky místních jsou na to náležitě hrdí. Proto společnými silami uspořádali svému fotografovi akci, na kterou jen tak nezapomenou nejen oni, sám pan fotograf, ale i všichni ostatní návštěvníci, kteří se rozhodli zvlněnou zasněženou krajinou dojet až před místní kulturní dům.  více

Ve zrekonstruovaném sále největší české Sokolovny na Kounicově ulici v Brně se setkali folklorní nadšenci z celé Moravy. Tradiční už sedmdesátý první ples zde v sobotu 21. ledna uspořádal Slovácký krúžek Brno. Propojily se tak dva spolky s hlubokou prvorepublikovou tradicí. Dohromady jim to ladilo, jako by po celou tu dobu až dodnes patřily k sobě.  více

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více

Noam Vazana, vystupující pod přezdívkou Nani, je izraelská zpěvačka, která se věnuje písním v židovském jazyce ladino. Na album Andalusian Brew z roku 2017 shromáždila lidové písně, z nichž některé slýchala jako malá od své babičky. V roce 2021 natočila své první autorské album s písněmi v ladinu, nazvané Ke Haber. Na podzim 2022 vystoupila v Brně v klubu Music Lab v duu s brněnským perkusistou Jakubem Škrhou. Před koncertem vznikl následující rozhovor.  více

Drama, filozofii nebo zajímavě nastíněnou psychologii děl nabízel poslední velký koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle. Posluchačsky přívětivý program s příhodným názvem Dávné nordické příběhy nastudoval a s orchestrem provedl dánský dirigent Michael Schønwandt (*1953), nynější šéfdirigent Orchestru Národní opery Montpellier. Jeho obliba propagování soudobých skladatelů se projevila v samotné dramaturgii. Kromě známých děl od Edvarda Griega nebo Jeana Sibelia měli posluchači možnost se seznámit i s dánským autorem Hansem Abrahamsenem (*1952). Publiku se v jeho díle představila také americká sopranistka Nicole Chevaliervíce

Nejčtenější

Kritika

Po americkém turné Filharmonie Brno vedená šéfdirigentem Dennisem Russel Daviesem připravila minifestival tří propojených večerů s názvem Dialogy. Každý z těchto večerů nabízel ojedinělou dramaturgii s mimořádným repertoárem. Částečně se vázal ke zmiňovanému turné (např. koncert Z Ameriky do Česka). Závěrečný koncert trilogie, který se konal v pátek 10. března v Janáčkově divadle, nabídl domácímu publiku monumentální orchestrální díla z per skladatelů Alfreda Schnittkeho a Sergeje Rachmaninova. Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Vltava Českého rozhlasu.  více