Vampyrism, Palacký a krchovy velkých myšlenek

31. leden 2013, 13:38
Vampyrism, Palacký a krchovy velkých myšlenek

Nebezpečí nehrozí od vlastenců, stejně jsou to jen opilí strejcové a jiná neškodná verbež. Nebezpečné jsou velké myšlenky, osobnosti s rozhledem, které se vymykají a český původ pro ně není to nejdůležitější měřítko. Těm je potřeba postavit do cesty silný a prostému lidu srozumitelný mýtus, třeba myšlenku Národního divadla. Tolik velmi stručně k zásadnímu sdělení, které jsem si odnesl z opery Palackého truchlivý konec Miloše Štědroně podle předlohy Huberta Krejčího. Opera diversa minulý týden uvedla brněnskou premiéru dva dny po vůbec prvním uvedení v Praze na festivalu Opera 2013.

Podle libreta se Palacký stane obětí hraběte Drákuly, který na sebe vezme Palackého podobu, ale nesnese požití vlastenecké česnečky a po funuse vysává Sokoly a jiné vlastence. Policii to nevadí, více hlídá romantické intelektuály, kteří se zajídají i novému otci vlasti Riegrovi. Postaví jim tedy do cesty mýtus v podobě Národního divadla, lidé vzdělaní v cizích jazycích a používající humor nemají šanci. Musím hned na začátku říct, že mě potěšilo, že až na jednu drobnou výjimku inscenátoři odolali pokušení narážek na prezidentské volby, ačkoliv k tomu libreto vybízelo každou chvíli. Stejně tak vyhodili z původní partitury narážky na cajzly a Evropskou unii – Miloš Štědroň nechal Opeře diverse v interpretaci úplně volnou ruku a přišel se jen podívat, jak celá věc dopadla.

Myslím, že mohl být spokojený především po hudební stránce. Orchestr Diversy hrál výborně a Gabriela Tardonová řídila představení lehce a pečlivě zároveň. Výborně zpívali především barytonisté Roman Hoza a David Vonšík. Druhému ze jmenovaných byl ale zřetelně bližší běžný zpěv než rapová stylizace Kašpárka – přecházet mezi tak diametrálně odlišnými polohami není nic jednoduchého a zvládnout to stylově se mi zdá téměř neřešitelné. Navíc český rap zní až na výjimky nehezky téměř z podstaty. Při volnosti, jakou Diversa při ztvárnění měla, by možná nebylo od věci vyzkoušet jiný způsob skandované deklamace, třeba něco jako rozpočítadla. Zpěvákům bylo dobře rozumět, děvčata by si měla po této stránce dát více záležet.

Nactiutrhačná hra s posvátnými symboly a velkými otci českého národa měla podobu představení s velkými loutkami. Musím se přiznat, že jsem si vytvořil předem jakousi lacinou představu oživlých loutek Matěje Kopeckého, kašírované hlavy s plandavými těly se mi nelíbily a nemohl jsem si na ně zvyknout. Uznávám, že to může být vina té nešťastné představivosti a hlavní věc je, že představení mělo pohyb, spád a vtip. A přitom se vlastně obešlo bez vtipkování, jen reflektovalo humor samotné opery. Ať už hudební obsažený v citlivých citacích Kde domov můj, Ktož jsú Boží bojovníci, Zachovej nám, Hospodine, Hej, Slované a jiných národních skvostů, nebo vydařeného libreta. Skromná scéna, která si vystačila s paravánem, stolem, židlemi a náhrobkem Palackého přímo vybízela k tomu, aby se skladný ansámbl naložil do dodávky a rozjel se s Palackého koncem do světa mezi vlastenecké strejce. Jsem zvědavý, kolik představení by zvládli odehrát, než by v nějaké vlastenečtější hospodě dostali pár facek.

Společně s Palackého koncem se původně měl hrát tematicky vhodný Mluvící dobytek, který je ale neproveditelný bez Lucie Kašpárkové, která měla angažmá jinde. Na začátku byl tedy uveden operní skeč Zpívající ženich – zábavná hříčka s cyranovským (nebo snad giovanniovským) motivem náhradního poety za zcela nepoetického manžela. I přes snadno předvídatelnou pointu to byl dobrý začátek pro Palackého nikoliv truchlivý, ale hořce zábavný konec.

P.S.: Helena Havlíková pražské uvedení zcela odmítla. Názor jí samozřejmě ponechávám, ale jedna její myšlenka mi přišla pozoruhodná: "Palacký dozajista svým vzděláním a kreditem výrazně přesahoval tvůrce tohoto kousku. Legraci si lze činit z kohokoliv, ale pokud nedosahujeme kvalit zesměšňovaného, nastane problém." Docela rád bych si od ní koupil ten osobnostní metr, co se jí bezpochyby válí na stole.

Ondřej Kyas, Pavel Drábek: Zpívající ženich. Ondřej Kyas – zpěvák, Jakub Tuček – nezpěvák, Michaela Jančaříková – exponovaná sopranistka.

Miloš Štědroň: Palackého truchlivý konec (loutková opera podle hry Huberta Krejčího), Ondřej Kyas, Pavel Drábek: Zpívající ženich. Hudební nastudování – Gabriela Tardonová – hudební nastudování, režie – Tomáš Studený, scénografie – Sylva Marková, výroba loutek – Sylva Marková a Tomáš Studený. Zpívají a hrají: Michaela Jančaříková – soprán, Veronika Pacíková – soprán, Jakub Tuček – tenor, David Vonšík – baryton, Roman Hoza – baryton, Aleš Procházka – bas, Ensemble Opera Diversa. 29. 1. 2013, Kabinet múz, Brno.

autor: Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Konec září bude v nedaleké slovenské Bratislavě patřit world music. Široké veřejnosti i pozvaným zahraničním delegátům se představí přední kapely žánru ze Slovenska, na konferenci se bude hovořit o folkloru i jazzu, na programu budou koncerty světových hvězd i workshopy pro hudebníky a jejich manažery. Ředitelka festivalu Jarmila Vlčková zve na toto setkání i muzikanty z Brna a okolí. Účast na konferenci je zdarma, stačí se zaregistrovat na stránkách World Music Festivalu Bratislava.  více

Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.  více

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Nejčtenější

Kritika

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více