Vampyrism, Palacký a krchovy velkých myšlenek

31. leden 2013, 13:38
Vampyrism, Palacký a krchovy velkých myšlenek

Nebezpečí nehrozí od vlastenců, stejně jsou to jen opilí strejcové a jiná neškodná verbež. Nebezpečné jsou velké myšlenky, osobnosti s rozhledem, které se vymykají a český původ pro ně není to nejdůležitější měřítko. Těm je potřeba postavit do cesty silný a prostému lidu srozumitelný mýtus, třeba myšlenku Národního divadla. Tolik velmi stručně k zásadnímu sdělení, které jsem si odnesl z opery Palackého truchlivý konec Miloše Štědroně podle předlohy Huberta Krejčího. Opera diversa minulý týden uvedla brněnskou premiéru dva dny po vůbec prvním uvedení v Praze na festivalu Opera 2013.

Podle libreta se Palacký stane obětí hraběte Drákuly, který na sebe vezme Palackého podobu, ale nesnese požití vlastenecké česnečky a po funuse vysává Sokoly a jiné vlastence. Policii to nevadí, více hlídá romantické intelektuály, kteří se zajídají i novému otci vlasti Riegrovi. Postaví jim tedy do cesty mýtus v podobě Národního divadla, lidé vzdělaní v cizích jazycích a používající humor nemají šanci. Musím hned na začátku říct, že mě potěšilo, že až na jednu drobnou výjimku inscenátoři odolali pokušení narážek na prezidentské volby, ačkoliv k tomu libreto vybízelo každou chvíli. Stejně tak vyhodili z původní partitury narážky na cajzly a Evropskou unii – Miloš Štědroň nechal Opeře diverse v interpretaci úplně volnou ruku a přišel se jen podívat, jak celá věc dopadla.

Myslím, že mohl být spokojený především po hudební stránce. Orchestr Diversy hrál výborně a Gabriela Tardonová řídila představení lehce a pečlivě zároveň. Výborně zpívali především barytonisté Roman Hoza a David Vonšík. Druhému ze jmenovaných byl ale zřetelně bližší běžný zpěv než rapová stylizace Kašpárka – přecházet mezi tak diametrálně odlišnými polohami není nic jednoduchého a zvládnout to stylově se mi zdá téměř neřešitelné. Navíc český rap zní až na výjimky nehezky téměř z podstaty. Při volnosti, jakou Diversa při ztvárnění měla, by možná nebylo od věci vyzkoušet jiný způsob skandované deklamace, třeba něco jako rozpočítadla. Zpěvákům bylo dobře rozumět, děvčata by si měla po této stránce dát více záležet.

Nactiutrhačná hra s posvátnými symboly a velkými otci českého národa měla podobu představení s velkými loutkami. Musím se přiznat, že jsem si vytvořil předem jakousi lacinou představu oživlých loutek Matěje Kopeckého, kašírované hlavy s plandavými těly se mi nelíbily a nemohl jsem si na ně zvyknout. Uznávám, že to může být vina té nešťastné představivosti a hlavní věc je, že představení mělo pohyb, spád a vtip. A přitom se vlastně obešlo bez vtipkování, jen reflektovalo humor samotné opery. Ať už hudební obsažený v citlivých citacích Kde domov můj, Ktož jsú Boží bojovníci, Zachovej nám, Hospodine, Hej, Slované a jiných národních skvostů, nebo vydařeného libreta. Skromná scéna, která si vystačila s paravánem, stolem, židlemi a náhrobkem Palackého přímo vybízela k tomu, aby se skladný ansámbl naložil do dodávky a rozjel se s Palackého koncem do světa mezi vlastenecké strejce. Jsem zvědavý, kolik představení by zvládli odehrát, než by v nějaké vlastenečtější hospodě dostali pár facek.

Společně s Palackého koncem se původně měl hrát tematicky vhodný Mluvící dobytek, který je ale neproveditelný bez Lucie Kašpárkové, která měla angažmá jinde. Na začátku byl tedy uveden operní skeč Zpívající ženich – zábavná hříčka s cyranovským (nebo snad giovanniovským) motivem náhradního poety za zcela nepoetického manžela. I přes snadno předvídatelnou pointu to byl dobrý začátek pro Palackého nikoliv truchlivý, ale hořce zábavný konec.

P.S.: Helena Havlíková pražské uvedení zcela odmítla. Názor jí samozřejmě ponechávám, ale jedna její myšlenka mi přišla pozoruhodná: "Palacký dozajista svým vzděláním a kreditem výrazně přesahoval tvůrce tohoto kousku. Legraci si lze činit z kohokoliv, ale pokud nedosahujeme kvalit zesměšňovaného, nastane problém." Docela rád bych si od ní koupil ten osobnostní metr, co se jí bezpochyby válí na stole.

Ondřej Kyas, Pavel Drábek: Zpívající ženich. Ondřej Kyas – zpěvák, Jakub Tuček – nezpěvák, Michaela Jančaříková – exponovaná sopranistka.

Miloš Štědroň: Palackého truchlivý konec (loutková opera podle hry Huberta Krejčího), Ondřej Kyas, Pavel Drábek: Zpívající ženich. Hudební nastudování – Gabriela Tardonová – hudební nastudování, režie – Tomáš Studený, scénografie – Sylva Marková, výroba loutek – Sylva Marková a Tomáš Studený. Zpívají a hrají: Michaela Jančaříková – soprán, Veronika Pacíková – soprán, Jakub Tuček – tenor, David Vonšík – baryton, Roman Hoza – baryton, Aleš Procházka – bas, Ensemble Opera Diversa. 29. 1. 2013, Kabinet múz, Brno.

autor: Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více