Večer tří minioper aneb Jak si Diversa připomněla osobnost Jiřího Bulise

Večer tří minioper aneb Jak si Diversa připomněla osobnost Jiřího Bulise

Skladatel a hudebník Jiří Bulis (1946–1993), známý skrze scénickou a dramatickou tvorbu, před třiceti lety navždy opustil brněnskou divadelní scénu, kde jeho činnost byla spjata především s brněnským HaDivadlem (dřívější prostějovské Hanácké divadlo) nebo Divadlem Husa na provázku. Ve dvoře právě této posledně jmenované scény se ve čtvrtek 29. června uskutečnila premiéra tří Bulisových minioper původně napsaných pro HaDivadlo. Vše se odehrálo v nastudování Ensemble Opera Diversa a v režii zpěvačky a kmenové režisérky Kateřiny Křivánkové. Hudba Jiřího Bulise se dočkala aranžmá brněnské skladatelky Dady Klementové, která také stojí za hudebním nastudováním. Diváci si tak poslechli tři originální kusy i v podání komorní hudební složky Ensemble Opera Diversa: Dada Klementová (klavír), Jan Bělohlávek (housle), Iva Wiesnerová (violoncello), Lubor Pokluda (klarinet, basklarinet).

První z minioper Guma je dílem napsaným na libreto herce Miloše Černouška (též známý pod pseudonymem Cyril Drozda). Poprvé zazněla v roce 1985 v režii Arnošta Goldflama jako součást autorské inscenace Guma (epizody ze života Josefa G.). Komickým ztvárněním zobrazuje život Josefa Gumy (Peter Gáč), který musí plnit své pracovní povinnosti, i když mnohem raději kupříkladu skládá básně. Odpor k práci a silné nutkání tvořit (prokrastinovat) je komentováno a kritizováno sborem. V něm se představili zbylí členové pěvecké složky Ensemblu Opera Diversa: Aneta Podracká Bendová, Klára Jelínková, Tereza Gazárková, Aleš Janiga a Michael Robotka. Zde bylo místo i pro samotného diváka a jeho fantazii v otázce, koho nebo co onen sbor symbolizuje. Svědomí? Vnitřní hlasy? Komickým či přímo ironizujícím způsobem zpěváci hlavní postavě nastavují zrcadlo – realitu, se kterou Josef Guma musí bojovat. Grotesknost spojenou s melancholií (pro Bulise velmi charakteristickou) podtrhoval také lidový ráz hudby, výrazný hlavně v melodii a podpořený tanečními kreacemi zpěváků. Opera a její diversní nastudování v sobě skrývá také mnoho odkazů a narážek – např. archetyp postavy hrbatého sluhy či aluze na fungování minulého režimu odrážející se vesměs v samotném text.

Co nebo kdo je to ten Smrtipot? Hlavní téma druhé stejnojmenné miniopery večera vychází z textu Alexandra Ivanoviče Vveděnského, který přeložil Václav Daněk. Tragikomická inscenace pro mužské sólo, dva vypravěče a sbor přenáší posluchače do situace, v níž umírající otec zná na tuto otázku odpověď a rád by ji sdělil svým synům. Synové ovšem netouží jen po samotné odpovědi. Otcovu pomatenost věrohodně pěvecky i herecky ztvárnil Aleš Janiga. Syny si v tomto případě zahráli Tereza Gazárková, Peter Gáč a Michael Robotka. Jejich sourozeneckou chamtivost, touhu i nevraživost komentovali vypravěči – Aneta Podracká Bendová a Klára Jelínková – v rolích sestřiček. Režisérce Křivánkové se pohybem podařilo satiricky vykreslit ojedinělou rodinnou situaci, která i přes svoji vážnost neustále překypovala vtípky (čtverylka, okradení otce o zlaté prsteny aj.). Nutno dodat, že oproti zbylým dvěma operám se v této hře vyskytovalo nejvíce mluveného slova. To kladlo větší nároky na deklamaci, která vzhledem k otevřenému prostoru dvorku Divadla Husa na provázku nebyla vždy dostačující.

Večer uzavřela třetí miniopera s názvem Balada o čtyřech holkách, panně a plukovníkovi opět na text Alexandra Ivanoviče Vveděnkého v překladu Václava Daňka. Původně se Smrtipot a Balada hráli dohromady v inscenaci Zrcadlení (1984), taktéž v režii Arnošta Goldflama. V našem případě se jednalo o krátkou zpěvohru oplývající romancí, svůdností i důvtipem. Dívky (Aneta Podracká Bendová, Klára Jelínková, Tereza Gazárková) jsou sváděny dvěma mladíky (Aleš Janiga, Peter Gáč), když v tom do hry vstoupí ruský důstojník (Michael Robotka). Z dam si chlípný a nabubřelý voják vybere svou „oběť“, kterou se mermomocí snaží svést. Opera s elegancí ukazuje ženskou intuici a rozmarnost, při níž žádná z dívek nepřijde k újmě. Smyslné a hravé duety, ariosa či krátké sborové výstupy jsou textově i dějově odlehčené.

Uvolněnou atmosféru večera, která prostupuje celým dílem Jiřího Bulise, navozoval i samotný prostor dvorku Divadla Husa na provázku a bezprostřednost účinkujících. Jednotlivé pauzy mezi operami vyplnil komentář scénáristky a kostymérky Sylvy Markové společně s hudebními vstupy skladatelky a klavíristky Dady Klementové. Hudebnímu nastudování není co vytknout. Charakterem i stylem hudby muzikanti vkusně doprovázeli své kolegy, dokreslovali jednotlivé scény a podporovali pěvecké party. Rozmanitost obsazení všech tří minioper také poukázala na interpretační flexibilitu ansámblu: každý ze zpěváků měl příležitost vyniknout jak v hlavní, tak ve vedlejší roli.

Program:

Guma

Smrtipot

Balada o čtyřech holkách, panně a plukovníkovi

Obsazení:

Aneta Podracká Bendová

Klára Jelínková

Tereza Gazárková

Aleě Janiga

Michael Robotka

Peter Gáč

Dada Klementová – klavír

Jan Bělohlávek – housle

Iva Wiesnerová – violoncello

Lubor Pokluda – klarinet, basklarinet

Foto archiv EOD

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více