Velikonoční festival duchovní hudby zahájen, ne však bezchybně

Velikonoční festival duchovní hudby zahájen, ne však bezchybně

Velikonoční festival duchovní hudby včera večer v Brně odstartoval svůj 27. ročník. Tentokrát pod zastřešujícím tématem Zahrada, vinice. Přehlídka duchovní hudby láká své posluchače nejen vysokou kvalitou hudební produkce, ale do značné míry také propracovaným dramaturgickým plánem, který vždy v souladu s každoročním tématem uvádí po boku historických hudebních milníků díla nová, neotřelá nebo alespoň nepříliš často slýchaná. Ačkoliv skutečným středobodem nedělního večera bylo jediné oratorium Ludwiga van Beethovena Kristus na hoře Olivetské, Filharmonie Brno a Český filharmonický sbor Brno zahájili zatím poslední ročník festivalu offertoriem Intende Voci od Franze Schuberta.

Dirigent Petr Fiala, který shodou okolností v tento den oslavil své 75. narozeniny, řídil první část programu. Již od prvních tónů Schubertova offertoria bylo zřejmé, že orchestru nebude třeba vytýkat nedostatečnou práci s dynamikou, rytmickou nejednotnost nebo výrazovou nevyrovnanost. Naopak – orchestr nasadil křehce, ale přesvědčivě. Sametový a konejšivý zvuk se výtečně snoubil s tématem hudebního díla. Sbor, který taktéž zastával v díle důležitou roli, tvořil s orchestrem a sólovým hobojem jednotné hudební těleso. Nejdůležitější součástí skladby však byl bezesporu sólový tenor. A zde se počala objevovat podivná dichotomie, která prostupovala celý večer.

fb_zahajeni_vel-festivalu_2018_zahrada_olivetska_02

Tenorista Jan Petryka, který vystupoval nejen v Schubertově díle, ale ztvárnil i Ježíše v Beethovenově oratoriu, má nepochybně půvabnou barvu hlasu, která se výtečně kloubí s orchestrální hudbou. Škoda jen že nedokázal na zahajovacím koncertě festivalu vytáhnout všechny své trumfy. Po dobu Schubertovy skladby si sice ještě zachovával intonační jistotu, nešlo však přehlédnout, jakou námahu mu některé části způsobují. Zcela zbytečné a kontraproduktivní bylo také všudypřítomné vibrato. Proč jen zpěvák rozechvíval každičký jednotlivý tón bez ohledu na jakoukoliv hudební logiku? Nejenže tak vůbec nezapadal do jemného a konejšivějšího obrazu orchestru, ale především zbytečně zastíral nepopiratelně líbeznou barvu svého hlasu.

Beethovenovo oratorium stojí většinou mimo zvláštní pozornost hudebníků i posluchačů – autor sám se ke svému dílu vyjadřoval kriticky a hudební literatura nabízí množství jiných kvalitnějších děl. Stejně jako u každého hudebního díla však i zde záleží do značné míry na odhodlání interpretů a na snaze dirigenta objevit skryté kouzlo Beethovenova jediného oratoria. Podobně jako u první poloviny programu však zůstal výsledek poněkud rozpačitý.

Opět je na místě pochválit orchestr, který zdařile následoval dirigenta Mariána Lejavu. A až na skutečně drobné nedostatky předvedli hudebníci velmi kvalitní, dynamicky nápaditý, barevně pestrý, rytmicky přesný a výrazově jednotný výkon. Taktéž sbor orchestru zdařile sekundoval a dokázal díky citlivému vedení vhodně volit dynamické i výrazové odstíny zpěvu. Jako problematické se tedy opět ukázaly sólové zpěvy. Jan Petryka, který v tomto díle omezil vibrato na schůdnou mez, už bohužel nedokázal zabránit hlasové únavě v projevu. Jeho zpěv tak ve vyšších polohách ztrácel na síle, barvě, a co hůře – i na intonaci. Na poslední tóny melodie, ve které graduje typicky beethovenovské hudební napětí, bohužel Petryka už nedosáhl. Obrazně i doslova.

Také postavu Serafa v provedení sopranistky Nicoly Prokschové postihly hlasové problémy. Zatímco v závratných výškách Prokschová oslňovala jasným a čistým tónem, v mnohem jednodušších a častějších pasážích se intonačně topila v čtvrttónech. Zpěvačka občas nejenže špatně nasadila cílený tón, ale tu a tam úplně ohýbala melodiku původního hudebního sdělení. Tyto okamžiky se pak projevovaly nepřeslechnutelným zlomením hlasu a jakýmsi nedotažení k prvotně zamýšlenému tónu. Bylo by však nefér nezmínit její relativně přirozenou a nepřehnanou práci s vibratem a jinými ozdobami. A ačkoliv se v mnoha případech jednalo o intonační nedostatky, které zřetelně vystupovaly z hudební faktury, ve své podstatě se šlo o kvalitní zahájení Velikonočního festivalu duchovní hudby. Basista Martin Gurbaľ předvedl nejjistější pěvecký výkon; ačkoliv i vzhledem k relativně nízkému zastoupení sólového basu ve výsledné skladbě částečně zanikal.

fb_zahajeni_vel-festivalu_2018_zahrada_olivetska_04

Velikonoční festival duchovní hudby zahájila dvě významná, ale jinak relativně spoře uváděná díla velkých autorů klasicistní a ranně romantické hudby. Pokud jste šli na koncert v domnění, že uslyšíte geniální hudbu a bezchybná provedení, pak jste mohli z kostela sv. Janů odcházet zklamáni. Nicméně pokud dovedete ocenit velmi kvalitní výkon orchestru a sboru, a přitom odpustit ne vždy bezchybné výkony sólistů, mohli jste na zahajovacím koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby být spokojeni a dobře naladěni také na nadcházející koncerty.

FRANZ SCHUBERT Intende voci, offertorium pro tenor, sbor a orchestr, LUDWIG van BEETHOVEN Kristus na hoře Olivetské, oratorium op. 85

soprán Nicola Proksch, tenor Jan Petryka, bas Martin Gurbaľ, Český filharmonický sbor Brno, sbormistr a dirigent Petr Fiala (Schubert), Filharmonie Brno, dirigent Marián Lejava (Beethoven). Kostel svatých Janů Brno, 25. března 2018

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Ačkoliv za poslední dva měsíce kulturní život velmi utrpěl, touha lidí po uměleckém zážitku nepohasla. Ba naopak – umění a jeho role, kterou v našem životě plní, jsou snad ještě potřebnější, než tomu bylo předtím. A tak ačkoliv koncertní sály zejí prázdnotou a posluchači jsou nuceni je navštěvovat pouze prostřednictvím záznamů svých oblíbených koncertů, množství povedených hudebních nosičů (nejen) z počátku roku pomáhá toto nešťastné mezidobí překlenout.  více

Šestý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Oheň, poezie, banjo.  více

Kapely, které na scéně působí několik desetiletí, mají dvě možnosti: Buď žijí ze své podstaty, a tedy z hitů z doby minulé. Anebo se stále snaží přicházet s něčím novým, někdy i přáním konzervativních fanoušků navzdory. „Brněnští“ Poutníci, kteří letos slaví 50 let od svého vzniku, jsou někde na půli cesty. Stále hrají Panenku, kterou si publikum žádá, ale naštěstí neustrnuli a – sice po dlouhé době, ale přece – přicházejí s novým řadovým albem, které by mezi fanoušky české country a bluegrassu nemělo zapadnout.  více

Pátý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Muziky a krúžky.   více

V první části rozhovoru s horňáckým primášem Petrem Mičkou a s producentem Jiřím Hradilem jsme sledovali začátky spolupráce kapely Lesní zvěř s Horňáckou muzikou Petra Mičky a cestu k nadžánrovému spojení na albu Hrubá Hudba. O samotném natáčení, o kompozici dvojalba Hrubá Hudba, o spolupráci s hosty z jiných žánrů a v neposlední řadě také o Hlasech starého světa, tedy té části projektu, v níž promlouvají autentické hlasy horňáckých zpěváků, pojednává tato druhá a závěrečná část rozhovoru.  více

Brněnské vydavatelství Indies Scope vydalo v loňském roce dva tituly, které stojí i po bezmála roce za připomenutí, protože jejich obsah daleko překračuje časové určení. Prvním titulem je Beskydská Odysea Mariana Friedla (Indies Scope 2019, 2664506 – 2) a druhým je cédéčko s prostým názvem Majstr od horňácké legendy Martina Hrbáče a Musiky Folkloriky (Indies Scope 2019, 2664517 – 2).  více

Čtvrtý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Symfonie města.  více

Dvojalbum Hrubá Hudba, na kterém se společně podíleli producent Jiří Hradil (mj. Lesní zvěř, Tata Bojs, Kafka Band) a Horňácká muzika Petra Mičky, je mimořádný hudební počin, který vedle sebe klade ryzí horňácké zpěvy (CD Hlasy starého světa) a folklor posunutý k modernímu hudebnímu vyjádření (CD Hrubá hudba). V rozsáhlém dvoudílném rozhovoru hovoříme s oběma otci projektu, Jiřím Hradilem a Petrem Mičkou, o jejich dlouholeté spolupráci, o cestě k Hrubé Hudbě a nakonec i o dvojalbu samotnému a o případném pokračování projektu.  více

Nejčtenější

Kritika

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více