Velikonoční festival duchovní hudby zahájen, ne však bezchybně

Velikonoční festival duchovní hudby zahájen, ne však bezchybně

Velikonoční festival duchovní hudby včera večer v Brně odstartoval svůj 27. ročník. Tentokrát pod zastřešujícím tématem Zahrada, vinice. Přehlídka duchovní hudby láká své posluchače nejen vysokou kvalitou hudební produkce, ale do značné míry také propracovaným dramaturgickým plánem, který vždy v souladu s každoročním tématem uvádí po boku historických hudebních milníků díla nová, neotřelá nebo alespoň nepříliš často slýchaná. Ačkoliv skutečným středobodem nedělního večera bylo jediné oratorium Ludwiga van Beethovena Kristus na hoře Olivetské, Filharmonie Brno a Český filharmonický sbor Brno zahájili zatím poslední ročník festivalu offertoriem Intende Voci od Franze Schuberta.

Dirigent Petr Fiala, který shodou okolností v tento den oslavil své 75. narozeniny, řídil první část programu. Již od prvních tónů Schubertova offertoria bylo zřejmé, že orchestru nebude třeba vytýkat nedostatečnou práci s dynamikou, rytmickou nejednotnost nebo výrazovou nevyrovnanost. Naopak – orchestr nasadil křehce, ale přesvědčivě. Sametový a konejšivý zvuk se výtečně snoubil s tématem hudebního díla. Sbor, který taktéž zastával v díle důležitou roli, tvořil s orchestrem a sólovým hobojem jednotné hudební těleso. Nejdůležitější součástí skladby však byl bezesporu sólový tenor. A zde se počala objevovat podivná dichotomie, která prostupovala celý večer.

fb_zahajeni_vel-festivalu_2018_zahrada_olivetska_02

Tenorista Jan Petryka, který vystupoval nejen v Schubertově díle, ale ztvárnil i Ježíše v Beethovenově oratoriu, má nepochybně půvabnou barvu hlasu, která se výtečně kloubí s orchestrální hudbou. Škoda jen že nedokázal na zahajovacím koncertě festivalu vytáhnout všechny své trumfy. Po dobu Schubertovy skladby si sice ještě zachovával intonační jistotu, nešlo však přehlédnout, jakou námahu mu některé části způsobují. Zcela zbytečné a kontraproduktivní bylo také všudypřítomné vibrato. Proč jen zpěvák rozechvíval každičký jednotlivý tón bez ohledu na jakoukoliv hudební logiku? Nejenže tak vůbec nezapadal do jemného a konejšivějšího obrazu orchestru, ale především zbytečně zastíral nepopiratelně líbeznou barvu svého hlasu.

Beethovenovo oratorium stojí většinou mimo zvláštní pozornost hudebníků i posluchačů – autor sám se ke svému dílu vyjadřoval kriticky a hudební literatura nabízí množství jiných kvalitnějších děl. Stejně jako u každého hudebního díla však i zde záleží do značné míry na odhodlání interpretů a na snaze dirigenta objevit skryté kouzlo Beethovenova jediného oratoria. Podobně jako u první poloviny programu však zůstal výsledek poněkud rozpačitý.

Opět je na místě pochválit orchestr, který zdařile následoval dirigenta Mariána Lejavu. A až na skutečně drobné nedostatky předvedli hudebníci velmi kvalitní, dynamicky nápaditý, barevně pestrý, rytmicky přesný a výrazově jednotný výkon. Taktéž sbor orchestru zdařile sekundoval a dokázal díky citlivému vedení vhodně volit dynamické i výrazové odstíny zpěvu. Jako problematické se tedy opět ukázaly sólové zpěvy. Jan Petryka, který v tomto díle omezil vibrato na schůdnou mez, už bohužel nedokázal zabránit hlasové únavě v projevu. Jeho zpěv tak ve vyšších polohách ztrácel na síle, barvě, a co hůře – i na intonaci. Na poslední tóny melodie, ve které graduje typicky beethovenovské hudební napětí, bohužel Petryka už nedosáhl. Obrazně i doslova.

Také postavu Serafa v provedení sopranistky Nicoly Prokschové postihly hlasové problémy. Zatímco v závratných výškách Prokschová oslňovala jasným a čistým tónem, v mnohem jednodušších a častějších pasážích se intonačně topila v čtvrttónech. Zpěvačka občas nejenže špatně nasadila cílený tón, ale tu a tam úplně ohýbala melodiku původního hudebního sdělení. Tyto okamžiky se pak projevovaly nepřeslechnutelným zlomením hlasu a jakýmsi nedotažení k prvotně zamýšlenému tónu. Bylo by však nefér nezmínit její relativně přirozenou a nepřehnanou práci s vibratem a jinými ozdobami. A ačkoliv se v mnoha případech jednalo o intonační nedostatky, které zřetelně vystupovaly z hudební faktury, ve své podstatě se šlo o kvalitní zahájení Velikonočního festivalu duchovní hudby. Basista Martin Gurbaľ předvedl nejjistější pěvecký výkon; ačkoliv i vzhledem k relativně nízkému zastoupení sólového basu ve výsledné skladbě částečně zanikal.

fb_zahajeni_vel-festivalu_2018_zahrada_olivetska_04

Velikonoční festival duchovní hudby zahájila dvě významná, ale jinak relativně spoře uváděná díla velkých autorů klasicistní a ranně romantické hudby. Pokud jste šli na koncert v domnění, že uslyšíte geniální hudbu a bezchybná provedení, pak jste mohli z kostela sv. Janů odcházet zklamáni. Nicméně pokud dovedete ocenit velmi kvalitní výkon orchestru a sboru, a přitom odpustit ne vždy bezchybné výkony sólistů, mohli jste na zahajovacím koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby být spokojeni a dobře naladěni také na nadcházející koncerty.

FRANZ SCHUBERT Intende voci, offertorium pro tenor, sbor a orchestr, LUDWIG van BEETHOVEN Kristus na hoře Olivetské, oratorium op. 85

soprán Nicola Proksch, tenor Jan Petryka, bas Martin Gurbaľ, Český filharmonický sbor Brno, sbormistr a dirigent Petr Fiala (Schubert), Filharmonie Brno, dirigent Marián Lejava (Beethoven). Kostel svatých Janů Brno, 25. března 2018

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Velikonoční festival duchovní hudby letos slaví třicet let své existence. Tradičně je jeho program rozčleněn do dvou velikonočních týdnů. Letos se festival koná mezi 2.–16. Dubnem. Jak sám dramaturg Vladimír Maňas zmiňuje, jubilejní ročník vnímá jako „příležitost k vykročení a hledání nových horizontů“. Myšlenku zrcadlí také festivalové téma, kterým je přetváření – hledání zapomenutých skladeb, střet staré a nové hudby či uvádění hudby soudobé. Kromě provádění duchovní děl minulých staletí i současnosti se program festivalu dramaturgicky opírá o liturgii velikonočních svátků. Rozdělen je do devíti koncertů konajících se v šesti brněnských chrámech, z nichž dva vyčnívají svým nákladných vokálně–instrumentálním aparátem.  více

Závěr postní doby ústí do pašijového týdne s připomínkou Kristova utrpení, jehož motiv byl také hlavní dramaturgickou myšlenkou koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Lamento. Středeční večer 29. března patřil dílům věnujícím se lamentacím českých a britských skladatelů. Příhodně si těleso pro tento koncert zvolilo prostor barokního sálu Konventu Milosrdných bratří, který postní atmosféru umocňoval.  více

Nejčtenější

Kritika

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více