Voda, láska a Poslední pólo v lázních

1. říjen 2018, 16:35
Voda, láska a Poslední pólo v lázních

Prostory brněnských lázní na Rašínově ulici naplnil v neděli večer nový projekt uměleckého spolku Hausopera, kladoucího si za cíl přinést nové a kvalitní kulturní produkce do míst denního provozu, která jinak s hudbou, potažmo přímo s operou, nemají mnoho společného. První vlaštovkou je krátká opera Poslední pólo skladatele - dirigenta Marka Ivanoviće a libretisty - operního pěvce Josefa Škarky pojednávající o dvou přátelích, zamlčené lásce a černém svědomí. Dílo režíroval Petr Hašek, scénografii navrhl Ján Tereba a o světelný design se postarali Pavla Beranová, Michal Hór a Zuzana Bottová. Hlavní postavy ztvárnili Tomáš Krejčí, Aleš Procházka a Andrea Široká. Na akordeon hrála Žaneta Vítová, na vibrafon a bicí pak Kristýna Švihálková. Přednášela Lenka Sedláčková.

posledni_polo_foto_marek_olbrzymek_02

Kulturní události site specific se v současné době objevují jako v jiných letech houby po dešti. Že se nemusí vždy jednat o pokorná vypořádávání se s komunistickou minulostí, dokazuje projekt spolku Hausopera. Příběh Josefa Škarky o dvou přátelích, kteří si zajdou jen tak zaplavat, popovídat a zahrát si vodní pólo, je zpodobněním civilního života bez přidaných operních příkras. Jadrný jazyk i témata hovoru fungují v jinak nezvyklém prostoru domácky a rozhodně přirozeněji než kdekoliv jinde, což ostatně sami tvůrci zamýšleli. Plavecký bazén tak skutečně ožívá v novém světle, a přesto si ponechává uvěřitelnost tematického zasazení. Zatímco se příběh rozvíjí, přibývá pochopitelně i divadelních prvků, které následně mění realistickou rozpravu dvou plavců v jedinečný kulturní zážitek, který výtečně využívá prostory sálu. Velkou zásluhu na výsledném dojmu má světelný design Pavly Beranové, Michala Hóra a Zuzany Bottové – všemožné zářivky osvětlující bazén, drobné bodové svítilny připevněné na prstech akvabel nebo disko koule vrhající odlesky podobné hvězdám – to vše vykouzlilo z jinak tradičního plaveckého prostoru tajuplné až mysteriózní místo. Nebylo by tomu však bez režijního pojetí Petra Haška, které s těmito prvky citlivě pracovalo a dokázalo je dávkovat tak, aby maximálně využilo jejich uměleckou hodnotu. Z hlediska choreografie byly pochopitelně nejpestřejší akvabely pod vedením brněnské reprezentantky v synchronizovaném plavání Alžběty Dufkové, které doprovázely akci na „jevišti“ a které dodávaly výslednému vyznění magický nádech. Jelikož jsme v našich končinách zvyklí převážně na klasický balet, představovaly vodní kreace dívek nový, avšak vzhledem k prostorám zcela přirozený prvek.

posledni_polo_foto_marek_olbrzymek_01

Ačkoliv všechny výše zmíněné aspekty jsou u hudebně dramatického díla důležité, tím nejvýše postaveným je pochopitelně hudba. Pro operu Poslední pólo ji složil Marko Ivanović, jenž je známý posluchačům a divákům především jako všestranný dirigent. Vlhké prostory bazénu hudebním nástrojům příliš nesvědčí, Ivanović proto zvolil kombinaci pouhých dvou nástrojů, které jednak drží ladění i v těchto nepříznivých podmínkách, jednak tvoří výtečnou zvukovou jednotu a přitom nabízejí široké barevné vyjádření. Vibrafon a akordeon okořenil Ivanović ještě bicími a navíc zakomponoval například ťukání na zábradlí bazénu.

posledni_polo_foto_marek_olbrzymek_03

Pěvci Tomáš Krejčí a Aleš Procházka se ujali svých rolí se ctí, dobře intonovali a snažili se občas rušivé šplouchání přezpívat s co možná nejlepší deklamací textu. Andrea Široká v roli Anežky, ženy, která se nedobrovolně stala příčinou sporu dvou přátel, se prezentovala mohutnějším hlasovým projevem s výrazným zdobením jednotlivých tónů, přesto některé jemné nuance ve víření vody zanikaly. Na druhou stranu trestat operu Vodní pólo za to, že není vše perfektně slyšet a akustika není dokonalá, by bylo nejen krátkozraké, ale především zcela nespravedlivé. S nějakým zásadním akustickým požitkem se totiž počítat opravdu nedalo a nevěřím, že by to u takto koncipované opery mohlo komukoliv vadit.

Poslední pólo představuje jednohubku, kterou by si milovníci nezvyklých uměleckých projektů neměli nechat v žádném případě ujít. Kreativní využití prostoru, povedená režie ruku v ruce s pozoruhodným světelným designem, barevná a křehká hudba – to vše spojeno uvěřitelným příběhem ze života dvou přátel, kteří si jen tak zašli zahrát vodní pólo a popovídat si. Site specific v tom nejlepším slova smyslu!

Hudba: Marko Ivanović
Libreto: Josef Škarka
Režie: Petr Hašek
Scénografie: Ján Tereba
Lightdesign: Pavla Beranová, Michal Hór, Zuzana Bottová
Anežka: Andrea Široká
Jožan, sadař: Tomáš Krejčí
Fanda, dlaždič: Aleš Procházka
Vibrafon a bicí: Kristýna Švihálková
Akordeon: Žaneta Vítová
Přednášející: Lenka Sedláčková

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Sobotní večer ovládl brněnské Sono Centrum příval energie a temperamentu, který zde vnesl VSLPT Poľana. Tento soubor, který zpracovává folklor Slovenska zde oslavil 70. výročí svého vzniku.  více

S dramaturgicky pestrým programem zavítal na včerejší koncert Moravského podzimu, který se již přehoupl do své druhé poloviny, Basilejský komorní orchestr spolu s polským klavíristou Piotrem Anderszewskim. V dílech Mozarta a Schumanna se sólista představil zároveň v roli dirigenta zpoza koncertního křídla. Téměř plný sál Besedního domu se tak stal dějištěm více než dvouhodinového koncertního programu.   více

V prostorech neogotického Českobratrského evangelického chrámu J. A. Komenského zněla při pátém večeru festivalu Moravský podzim duchovní hudba pro sbor a varhany. Programu s názvem Martinů Voices vedle stejnojmenného sboru dále dominovaly varhanistka Linda Sítková a čtyřčlenný soubor lesních rohů. To vše za řízení sbormistra Lukáše Vasilka.  více

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.  více

Na divadelní scénu se přenesla třetí akce letošního festivalu Moravský podzim. Za její realizací konkrétně stál Terén, tedy platforma působící jako třetí scéna Centra Experimentálního divadla, hned po divadlech Husa na provázku a HaDivadle. A právě na jevišti Husy na provázku se včera odehrála světová premiéra scénického provedení hry Oidipus, jejímž autorem je André Gide. Za neméně důležitou scénickou hudbou potom stojí skladatel Bohuslav Martinů.  více

Jubilejní 50. ročník hudebního festivalu Moravský podzim včera v brněnském Bobycentru odstartovalo koncertní provedení minimalistické opery Einstein on the Beach skladatele Philipa Glasse a režiséra Roberta Wilsona. Koncertní verze vznikla spoluprací vizuální umělkyně Germaine Kruipové, zpěvačky Suzanne Vegy a hudebních těles Ictus Ensemble a Collegium Vocale Gent. Ačkoliv z původně jevištního vystoupení zůstala prakticky pouze hudba, délka samotného koncertu je s operním dílem srovnatelná. Večer tak trval takřka čtyři hodiny.  více

Doktor David Fligg si s námi povídal o jednom z nejnadanějších skladatelů a hudebníků první poloviny dvacátého století - Gideonu Kleinovi. Je zároveň jedním z organizátorů projektu Gido se vrací domů, který připomíná rovné století od narození tohoto skladatele.  více

Národní divadlo Brno včera zahájilo novou sezónu nastudováním fantastické opery Hoffmannovy povídky francouzského skladatele Jacquesa Offenbacha na libreto básníka Julesa Barbiera. Režie se chopil uznávaný umělecký tandem SKUTR sestávající z Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. V titulní roli se představil Luciano Mastro, jeho věrného společníka Nicklausse (a v závěru představení i postavu Múzy) ztvárnila Markéta Cukrová. V rolích Hoffmannových lásek Olympie, Antonie, Giulietty a Stelly stanuly Martina Masaryková, Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová a Andrea Široká. Postavu Hoffmannova věčného soka (Lindrofa/Coppélia/dr. Miracla/ Dapertutta) interpretoval Ondrej Mráz. Orchestr řídil Ondrej Olos, sbor pak Klára Složilová Roztočilová.  více

Filharmonie Brno včera zahájila svoji 64. Sezónu, která je zároveň druhou stávajícího šéfdirigenta a uměleckého ředitele Dennise Russella Daviese. Vedle něj stanula na pódiu brněnského Stadionu také přední ruská klavíristka Elisabeth Leonskaja. Pro slavnostní start byla vybrána Brahmsova Symfonie č. 1 c moll, Bartókův Klavírní koncert č. 3 E dur a česká premiéra skladby DA.MA.SHI.E japonského skladatele Joa Hisaishiho spjatého s animovanými filmy režiséra Hayaa Myazakiho.  více

Čtrnáctý ročník Cyklu abonentních koncertů odstartoval včera večer Český filharmonický sbor Brno líbivou hudbou. Jásavý, až slavnostní program zazněl v Besedním domě v návaznosti na provedení při Svatováclavském hudebním festivalu předcházející večer v Ostravě. V Brně však nechyběli věrní a dlouholetí diváci, bez nichž by celý cyklus ztrácel smysl.  více

Včerejší podvečer na piazzettě Janáčkova divadla se nesl ve znamení koncertu k zahájení sezóny 2019/2020 Národního divadla Brno (NdB). Propagace akce zajistila hudebnímu večeru to nejdůležitější – stovky diváků, kteří hojně zaplnili celé prostranství. Nelze opomenout opravdu široké věkové rozpětí, které je zejména na své spodní hranici (zatím ještě v kočárcích) tolik potřebné pro budoucí kulturu.   více

Nejčtenější

Kritika

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více