Vojenská předzvěst festivalu Janáček Brno 2018

Vojenská předzvěst festivalu Janáček Brno 2018

Zajímavé preview festivalu Janáček Brno 2018 představoval pondělní koncert v brněnském divadle Reduta. Na programu večera bylo Divertimento pro klavír levou rukou a komorní orchestr Bohuslava Martinů, Capriccio pro klavír jednou rukou, flétnu/pikolu, dvě trubky, tři trombony a tenorovou tubu a Příběh vojáka (L’Historie du soldat) pro vypravěče, klarinet, fagot, kornet, trombón, housle, kontrabas a bicí od Igora Stravinského. Za klavírem se vystřídali Daniel Wiesner a Jan Jiraský. Orchestr Brno Contemporary Orchestra řídil dirigent Pavel Šnajdr. V recitovaných rolích se představila Soňa Červená jako Vypravěč, Štěpán Kaminský jako Voják a Petr Bláha jako Ďábel.

Přestože první polovina koncertu sestávala z divertimenta a capriccia, tedy hudebních skladeb vykazujících žertovné a hravé prvky, podnět vzniku obou děl byl spíše tragický. Po první světové válce se mnoho hudebníků potýkalo s fyzickými nesnázemi a někdy i nemožností pokračovat v kariéře aktivního umělce. Někteří volili odchod do ústraní, jiní komponovali a další se snažili navzdory hendikepům na pódiích zůstat. Tyto nelehké lidské osudy daly vzniknout řadě skladeb u nás i v zahraničí. Dramaturgie festivalu Janáček Brno 2018 seznámila posluchače s Divertimentem pro klavír levou rukou Bohuslava Martinů a Capricciem pro klavír jednou rukou Leoše Janáčka. Obě skladby původně zazněly v podání Otakara Hollmanna, přičemž Janáčkovo Capriccio bylo klavíristovi složeno na požádání.

janacek_festival_prewie2018_Marek_Olbrzymek_02

Ačkoliv by čtenář zcela přirozeně očekával, že na tomto místě přijde samotné hodnocení provedení skladeb, troufám si tvrdit, že stojí za to promluvit nejprve o záležitosti zcela nehudební – o světlu. Z neznámých pohnutek pořadatelů totiž zůstalo v sále po celou dobu rozsvíceno a to i v případě Příběhu vojáka Igora Stravinského. Ačkoliv se může výtka zdát malichernou, věřím, že alespoň drobné snížení osvětlení by žádanému ponoření do hudební faktury prospělo. Patrně se nejednalo ani o požadavek orchestru, neboť lampičky na stojanech měli všichni hudebníci připevněny a rozsvíceny.

Večer začal divertimentem Bohuslava Martinů, ve kterém klavírní part přednesl Daniel Wiesner. Přes nesporný půvab díla se skladba nikdy příliš nedostala do širšího posluchačského povědomí. Provedení v Mozartově sále divadla Reduta bylo kvalitní, ale nevyhnulo se občas drobným intonačním a rytmickým nedostatkům. Nástupy a přeryvy jednotlivých hudebních ploch nebyly vždy vyvážené a přesné. Tu a tam se z faktury vyloupnul i drobný intonační nešvar. Z hlediska výrazu naopak nebylo co vytknout. Dílo zůstalo vnitřně čitelné a průzračné. Především výsledný výraz klavírní hry byl takříkajíc v duchu Martinů a nebyl zatěžkán hlubokomyslnými nebo romantizujícími tendencemi.

janacek_festival_prewie2018_Marek_Olbrzymek_04

Capriccio pro klavír jednou rukou Leoše Janáčka provedl klavírista Jan Jiraský. Pro dílo je typická již samotná poměrně netradiční instrumentace. V Janáčkově skladbě kromě klavíru vystupuje flétna střídající se s pikolou, dvě trubky, tři trombony a tenorová tuba. Výsledné provedení bylo o něco lepší než u divertimenta Bohuslava Martinů. Nástupy byly přesné a hudebníci bezchybně intonovali i v náročnějších polohách. Přestože se klavírní part občas ztrácel ve změti burácejících melodických linek žesťových nástrojů, provedení i v tomto případě zůstalo čitelné a jasné. Pochvalu zaslouží trubky, které - navíc opatřeny dusítkem - potěšily delikátním a bezmála snovým zvukem. Podobně kvalitní byl také klavíristův výkon. Jiraský výtečně pracoval s dynamikou a úhozem. Například střídání klavíru a žesťových nástrojů ve druhé větě bylo vždy jiné a svěží – tu dravější, agresivnější, tu zase něžnější a smířlivější.

janacek_festival_prewie2018_Marek_Olbrzymek_03

Druhou polovinu večera představoval Příběh vojáka Igora Stravinského, který v mírně pozměněné vojenské tematice pokračoval. Tentokrát však vysloužilým vojínem nebyl možný interpret, ale hlavní hrdina zhudebněného příběhu. Soňa Červená ztvárnila postavu Vypravěče, která má v díle nejvíc textu. V roli Ďábla jí sekundoval Petr Bláha, v roli Vojáka pak Štěpán Kaminský. Již na samém počátku se zdálo střídání osob (1.,2.,3.) v recitaci Soni Červené podezřelé. Stejně tak občas nesrozumitelná nebo odlišná slova upoutala pozornost nejednoho posluchače v sále. Po chvíli bylo jasné, že mile úsměvnou situaci způsobily scházející brýle Soni Červené. Vše se díky okamžitému zásahu vyřešilo a pokračovalo se bez nejmenších problémů. Vzhledem k velkému množství textu došlo tu a tam k vypuštění menších částí, které zásadně neovlivňovaly celkové vyznění díla. Orchestr předvedl skvělý výkon a obzvláště ďábelský valčík s houslemi v hlavní roli zaslouží pochvalu. Housle v této části dostávají hlavní slovo a skrze motivickou práci a variace přednášejí ozvěnu úvodního tématu – tentokrát však vážnou a neveselou. Za drobný detail, který zaslouží vyzdvihnout, považuji obzvláště povedené glissando v závěrečné tečkované části sólového výstupu houslí. Velkým lákadlem pro publikum pak byla sama Soňa Červená, jejíž dikce dokázala dílu dodat závažnost a také peprnou dávku pesimismu a cynismu. V podstatě se po celou dobu jednalo o skvělý výkon, jen ke konci mi neseděl možná až zbytečně ostrý tón jejího hlasu, zvláště v kontrastu se smířlivěji znějícím orchestrem. I voják Štěpán Kaminský předvedl dobrý výkon a zaujal proměnlivou dikcí. Dle mého však z celého díla vytěžil v souladu s příběhem nejvíce Ďábel. Petr Bláha pracoval s hlasem naprosto příkladně – měnil dikci, tempo i dynamiku, a to vše v závislosti na textu a charakteru situace. Dokázal klesat k šepotu i vystřelit k jasné a vzrušené mluvě, jeho přednes si však zachovával jistotu, lehkost a skutečnou svůdnost pravého Ďábla. V rytmizované části Netrvá věčně žádná chvíle však zněl jeho výkon nejistě.

janacek_festival_prewie2018_Marek_Olbrzymek_05

Šestý ročník mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2018 sice až za rok připomene zejména vznik československé státnosti a nabídne unikátní provedení všech Janáčkových oper. Od včerejška byl spuštěný festivalový web a zdařilou ouverturou nadcházející mimořádné akce se stal i hodnocený koncert. Brno Contemporary Orchestra dostálo svým kvalitám a sólisté i herci připravili posluchačům skutečně nevšední zážitek.

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Podtitulem Bohatýrsko-milostná hudební komedie o dvanácti obrazech označilo svoji nejnovější inscenaci Tři mušketýři Městské divadlo Brno, které tímto titulem zároveň zahájilo provoz letní scény v Biskupském dvoře. Není třeba se kočkovat o žánrové vymezení této ponejvíce hry se zpěvy. Důležitější je, co tato open air produkce divákovi nabízí…  více

Na včerejším Koncertu hejtmana jihomoravského kraje na slavkovském zámku představil světoznámý kontratenorista Dominique Visse i s nově vzniklým hudebním tělesem Vis musica nevážné, komické a někdy i drze ironické skladby. A nebyla to náhoda. Další koncert hudebního festivalu Concentus Moraviae, jehož letošní ročník je zasvěcen hudbě a humoru, tak svrchovaně naplnil dramaturgickou linku. Visse se navíc s úspěchem představil již na třech festivalových ročnících.  více

Nazpívat album notoricky známých jazzových standardů v překladech do češtiny a přitom si nejen nevylámat zuby, ale dokonce působit přirozeně a v rámci možností i originálně je mimořádně náročná disciplína. Darku Neumannovi, „takové té brněnské figurce“ (jak stojí v bookletu alba) se to povedlo. Na tom, že se zdárně pohybuje na samé hraně sentimentu a bluesové ryzosti, mají velkou zásluhu i texty Ester Kočičkové.  více

Mandolinista Martin Krajíček hraje v kapelách různých žánrů. Má vlastní akustické trio, je členem tria Jitky Šuranské, působí v „mexické“ kapele Mariachi Espuelas a v Cimbal Classicu, hraje klezmer a hru na mandolínu také vyučuje. Od loňského roku je také pořadelem Mandolínového festivalu v Boskovicích. Letošní ročník se bude konat od 8. do 10. června.  více

Skupina D.N.A. Brno, vítěz finále Porty z roku 2011, vydala po čtyřech letech nové album. Vedle nového příjmení baskytaristky (ale stále je to tatáž Barbora, která před lety – tehdy ještě dívčí a dětskou – kapelu spoluzakládala) došlo v sestavě k důležité změně. Novým členem se stal Ondra Bojanovský (syn kapelník FT Primu Aleše Bojanovského), který ovládá rytmické nástroje. Bývalá perkusistka Lenka Ručková se tím pádem mohla naplno přesunout ke klavíru. Jinak zůstává vše zdánlivě při starém: D.N.A. jsou skupina mladých lidí, z větší části klasicky vzdělaných, kteří mají vedle klasické hudby rádi folk. Ten hrají po muzikantské stránce mistrně – k jejich zručnosti, kterou v jednotlivých písních dávají najevo, nelze mít výhrad. Samotný repertoár už na minulém albu vyrostl z dětských let a novinka je pochopitelně i v tomto ohledu ještě o kus dospělejší. Kapela vlastně nepřekvapila nějakým nečekaným posunem. Ale výsledek je o kus vyzrálejší a sebevědomější. A přibylo také vážných, a přitom důvěryhodně podaných témat.  více

Už 23. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae včera zahájil koncert v Bystřici nad Pernštejnem. Humor a hudba představuje letos spojení, které tvoří páteř a jednotící téma celého festivalu. Dramaturgie festivalu je letos dílem belgického muzikologa a básníka Jellea Dierickxe. Pokud se Dierickxovi podařilo stvořit pestrý program festivalu, který od počátku až do konce nabízí hudební humor ve všech podobách, pak zahajovací koncert bylo možné vnímat jako souhrn popsaného koncepctu. O nelehký úkol provést stylově diametrálně odlišná a humorem propojená díla se v případě včera postaral orchestr PKF – Prague Philharmonia pod vedením dirigenta Marka Ivanoviće.   více

Miloš Štědroň se letos podílí jako rezidenční umělec na festivalu Concentus Moraviae. Stalo se to vítanou záminkou k rozhovoru. Byl věnován jeho muzikantským začátkům, jeho cestě k hudebnímu vzdělání, jeho uměleckému vývoji a jeho znamenitým učitelům, příklonu k odkazu hudební avantgardy i příčině, proč se k ní záhy dobral určitého odstupu, jak se zasvětil věrné a úspěšné spolupráci s Divadlem Husa na provázku i jak se ho dotýkaly dobové politické proměny, jak překonával jejich tlak, jak spolupracoval se zakázaným dramatikem a svým dnešním tazatelem, jak tvořil pro skvělé Due Boemi di Praga, jak vyučoval hudbě a hudebním dějinám a působil jako oblíbený popularizátor, jak zasvěceně vykládal starou hudbu, ale i Leoše Janáčka, jak pracoval jako editor, jak se stal významnou a známou kulturní osobností, a to nejen brněnskou, a jak všemi úlohami, které si vytkl a jež za svůj pestrý a bohatý tvůrčí život plnil a plní, jak tím vším je rád.  více

Brněnského písničkáře Michala „Kosmonauta“ Šimíčka vnímám dlouhodobě jako člověka, který umí napsat poetický, často mnohovrstevnatý text a propojit jej se zajímavou hudbou. Už první album jeho skupiny Nevermore & Kosmonaut na mne působilo jako koncepční projekt. Písně na sebe sice nenavazovaly přímo, ale díky drobným detailům, textovým i hudebním, jako by jedna s druhou souvisely. Na novince Bleděmodré město však jde kapela mnohem dál. Tentokrát je to tematicky sevřený celek, věnovaný městu Brnu, propracovaný do posledního detailu. „Konceptuální album je naší odpovědí na současný trend, kdy se stává zvykem udělat jeden singl s videoklipem a poslouchat písně útržkovitě bez pořadí,“ vysvětluje Šimíček v bookletu alba a tento booklet je nedílnou součástí projektu a „příběhu“.  více

Ulice a náměstí po celé republice včera ovládli malí umělci. Do druhého ročníku celostátního happeningu se zapojilo na 400 základních uměleckých škol v 333 městech. Takřka tisíc akcí probíhalo na nejrůznějších místech Čech i Moravy. Malí umělci se vydali do ulic, kostelů, zámků, muzeí, galerií, nádraží, nákupních center a kaváren. Do programu ZUŠ Open se opět osobně zapojila patronka projektu Magdalena Kožená, která včera zamířila do Liberce, Benátek nad Jizerou a zúčastní se i slavnostního závěrečného večera ve Valdštejnské zahradě v Praze. Do ZUŠ Open se zapojila i celá řada dalších umělců například garanti jednotlivých uměleckých oborů za ZUŠ Open Alice Nellis a bratři Bubeníčkové, dále En.dru, Jiří Bárta, Karolína Berková, Vadim Petrov, ale i třeba hráči Karlovarského symfonického orchestru. ZUŠ Open proběhlo v Brně ve spolupráci Brnem městem hudby kreativní sítě UNESCO. Brněnské vystoupení základních uměleckých škol moderoval Pavel Borský, zástupce ředitelky ZUŠ Kaprálová.  více

Včerejší premiérou v Mahenově divadle přibyla do repertoáru Národního divadla Brno (NdB) opera Così fan tutte Wolfganga Amadea Mozarta v zajímavém zpracování Anny Petrželkové. V příběhu o neprozřetelném pokoušení lidských citů vystoupila sopranistka Pavla Vykopalová jako Fiordiligi, mezzosopranistka Václava Krejčí Housková jako Dorabella a Andrea Široká jako Despina. Z mužských rolí stanul na pódiu Ondřej Koplík jako Ferrando, Roman Hoza jako Guglielmo a Jan Šťáva představil Dona Alfonsa. V představení dále účinkoval sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB.  více

Skupina Plachý host vznikla v Brně kolem kytaristy a skladatele Martina Kostaše a zpěváka Pavla Kudrny. V souvislosti s jejím prvním albem, natočeným v roce 2015, jsem upozorňoval na sympatickou „plachost“, která jako by se z názvu tělesa přenesla do samotných písní. Skladby to byly opravdu tiché a jejich meditativní atmosféru jen občas narušovaly rockovější rejstříky Kudrnova hlasu a výpomoc hostů. Ostatně skupinu na debutu vedle obou zakladatelů teoreticky tvořili saxofonista Marek Bílý a hráč na perkuse Lukáš Krejčí, avšak celá sestava se představila pouze ve čtyřech skladbách. Na druhém albu Sbírka otazníků, natočeném v roce 2017 je to jinak. Vedle zmíněné čtveřice jsou jako členové skupiny uvedeni baskytarista Radovan Leskovský a bubeník Pavel Magnusek, a i když se všech šest hráčů sejde pouze v písni Uvnitř, zvuk Plachého hosta zhutněl, lehce zrockověl, vybarvil se. Písně jsou méně plaché, a tak zatímco minulé album mi svou náladou připomínalo Oldřicha Janotu nebo sólového Vladimíra Václavka, tentokrát jako bych za některými písněmi slyšel AG Flek.  více

Pavel Koudelka, bývalý bubeník skupin Dunaj, Z kopce, Krutnava nebo Mňága a Žďorp, se nedávno stal členem hned dvou nových formací. Jednou z nich je bubenické duo s Pavlem Fajtem Zesilovači a tou druhou skupina Kucharski. V ní spolupracuje s muzikanty známými z třebíčské skupiny FruFru – zpěvákem Václavem Bartošem, kytaristou Vladimírem Dudkem a baskytaristou Adamem Kotrbou – a s hráčem na klávesy Víťou Košíčkem. Kapela Kucharski bude mít koncertní premiéru ve čtvrtek 17. května v Brně ve Staré Pekárně.  více

Na začátku i na konci jarního programu letošního JazzfestuBrno stály koncerty bigbandů. A v obou případech to byl vrcholný umělecký zážitek. Christian McBride Big Band se při jednom ze tří závěrečných koncertů letošního evropského turné poprvé představil v brněnském Sono Centru. A byla to paráda: nadžánrové, zábavné a odlehčené hraní, přitom plné virtuozity a hráčské i tvůrčí invence. „Když spolu hrajeme, je to jeden velký večírek,“ předeslal kontrabasista a bandleader Christian McBride v anonci na své vystoupení – on i jeho spoluhráči to bezezbytku potvrdili.  více

Po třech letech natočily Rózinky z jihomoravských Kozojídek své druhé album. Děvčata spolu navštěvují základní uměleckou školu a písničky jim stále píše jejich paní učitelka Kateřina Mičková, která skupinu dala dohromady. Dívky společně vystoupily v rozhlasových a televizních pořadech a hrály na různých festivalech od Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou až po rockový TrutnOff. Otázka, zda skupina bude životaschopná, až její členky vyrostou a dopějí (a budou mít zřejmě jiné hudební zájmy a chutě), stále visí ve vzduchu. Nad deskou Cvrkot se lehce vznáší, ovšem nikoli jako hrozba, ale spíše jako důvod k větší pestrosti alba.  více

Břitký humor, skvělé melodie, rozkošnou pohádkovou scénografii, báječné herecké výkony a nápaditou režii si dosyta užijí návštěvníci poslední muzikálové novinky Spamalot v Městském divadle Brno. Inscenace Stanislava Slováka je ukázkou svižného, důvtipného a po všech stránkách kompaktního hudebního divadla. A troufám si tvrdit, že na jevišti Hudební scény MDB jde o nejlepší muzikálovou inscenaci sezony.  více

Nejčtenější

Kritika

Podtitulem Bohatýrsko-milostná hudební komedie o dvanácti obrazech označilo svoji nejnovější inscenaci Tři mušketýři Městské divadlo Brno, které tímto titulem zároveň zahájilo provoz letní scény v Biskupském dvoře. Není třeba se kočkovat o žánrové vymezení této ponejvíce hry se zpěvy. Důležitější je, co tato open air produkce divákovi nabízí…  více