Vojenská předzvěst festivalu Janáček Brno 2018

Vojenská předzvěst festivalu Janáček Brno 2018

Zajímavé preview festivalu Janáček Brno 2018 představoval pondělní koncert v brněnském divadle Reduta. Na programu večera bylo Divertimento pro klavír levou rukou a komorní orchestr Bohuslava Martinů, Capriccio pro klavír jednou rukou, flétnu/pikolu, dvě trubky, tři trombony a tenorovou tubu a Příběh vojáka (L’Historie du soldat) pro vypravěče, klarinet, fagot, kornet, trombón, housle, kontrabas a bicí od Igora Stravinského. Za klavírem se vystřídali Daniel Wiesner a Jan Jiraský. Orchestr Brno Contemporary Orchestra řídil dirigent Pavel Šnajdr. V recitovaných rolích se představila Soňa Červená jako Vypravěč, Štěpán Kaminský jako Voják a Petr Bláha jako Ďábel.

Přestože první polovina koncertu sestávala z divertimenta a capriccia, tedy hudebních skladeb vykazujících žertovné a hravé prvky, podnět vzniku obou děl byl spíše tragický. Po první světové válce se mnoho hudebníků potýkalo s fyzickými nesnázemi a někdy i nemožností pokračovat v kariéře aktivního umělce. Někteří volili odchod do ústraní, jiní komponovali a další se snažili navzdory hendikepům na pódiích zůstat. Tyto nelehké lidské osudy daly vzniknout řadě skladeb u nás i v zahraničí. Dramaturgie festivalu Janáček Brno 2018 seznámila posluchače s Divertimentem pro klavír levou rukou Bohuslava Martinů a Capricciem pro klavír jednou rukou Leoše Janáčka. Obě skladby původně zazněly v podání Otakara Hollmanna, přičemž Janáčkovo Capriccio bylo klavíristovi složeno na požádání.

janacek_festival_prewie2018_Marek_Olbrzymek_02

Ačkoliv by čtenář zcela přirozeně očekával, že na tomto místě přijde samotné hodnocení provedení skladeb, troufám si tvrdit, že stojí za to promluvit nejprve o záležitosti zcela nehudební – o světlu. Z neznámých pohnutek pořadatelů totiž zůstalo v sále po celou dobu rozsvíceno a to i v případě Příběhu vojáka Igora Stravinského. Ačkoliv se může výtka zdát malichernou, věřím, že alespoň drobné snížení osvětlení by žádanému ponoření do hudební faktury prospělo. Patrně se nejednalo ani o požadavek orchestru, neboť lampičky na stojanech měli všichni hudebníci připevněny a rozsvíceny.

Večer začal divertimentem Bohuslava Martinů, ve kterém klavírní part přednesl Daniel Wiesner. Přes nesporný půvab díla se skladba nikdy příliš nedostala do širšího posluchačského povědomí. Provedení v Mozartově sále divadla Reduta bylo kvalitní, ale nevyhnulo se občas drobným intonačním a rytmickým nedostatkům. Nástupy a přeryvy jednotlivých hudebních ploch nebyly vždy vyvážené a přesné. Tu a tam se z faktury vyloupnul i drobný intonační nešvar. Z hlediska výrazu naopak nebylo co vytknout. Dílo zůstalo vnitřně čitelné a průzračné. Především výsledný výraz klavírní hry byl takříkajíc v duchu Martinů a nebyl zatěžkán hlubokomyslnými nebo romantizujícími tendencemi.

janacek_festival_prewie2018_Marek_Olbrzymek_04

Capriccio pro klavír jednou rukou Leoše Janáčka provedl klavírista Jan Jiraský. Pro dílo je typická již samotná poměrně netradiční instrumentace. V Janáčkově skladbě kromě klavíru vystupuje flétna střídající se s pikolou, dvě trubky, tři trombony a tenorová tuba. Výsledné provedení bylo o něco lepší než u divertimenta Bohuslava Martinů. Nástupy byly přesné a hudebníci bezchybně intonovali i v náročnějších polohách. Přestože se klavírní part občas ztrácel ve změti burácejících melodických linek žesťových nástrojů, provedení i v tomto případě zůstalo čitelné a jasné. Pochvalu zaslouží trubky, které - navíc opatřeny dusítkem - potěšily delikátním a bezmála snovým zvukem. Podobně kvalitní byl také klavíristův výkon. Jiraský výtečně pracoval s dynamikou a úhozem. Například střídání klavíru a žesťových nástrojů ve druhé větě bylo vždy jiné a svěží – tu dravější, agresivnější, tu zase něžnější a smířlivější.

janacek_festival_prewie2018_Marek_Olbrzymek_03

Druhou polovinu večera představoval Příběh vojáka Igora Stravinského, který v mírně pozměněné vojenské tematice pokračoval. Tentokrát však vysloužilým vojínem nebyl možný interpret, ale hlavní hrdina zhudebněného příběhu. Soňa Červená ztvárnila postavu Vypravěče, která má v díle nejvíc textu. V roli Ďábla jí sekundoval Petr Bláha, v roli Vojáka pak Štěpán Kaminský. Již na samém počátku se zdálo střídání osob (1.,2.,3.) v recitaci Soni Červené podezřelé. Stejně tak občas nesrozumitelná nebo odlišná slova upoutala pozornost nejednoho posluchače v sále. Po chvíli bylo jasné, že mile úsměvnou situaci způsobily scházející brýle Soni Červené. Vše se díky okamžitému zásahu vyřešilo a pokračovalo se bez nejmenších problémů. Vzhledem k velkému množství textu došlo tu a tam k vypuštění menších částí, které zásadně neovlivňovaly celkové vyznění díla. Orchestr předvedl skvělý výkon a obzvláště ďábelský valčík s houslemi v hlavní roli zaslouží pochvalu. Housle v této části dostávají hlavní slovo a skrze motivickou práci a variace přednášejí ozvěnu úvodního tématu – tentokrát však vážnou a neveselou. Za drobný detail, který zaslouží vyzdvihnout, považuji obzvláště povedené glissando v závěrečné tečkované části sólového výstupu houslí. Velkým lákadlem pro publikum pak byla sama Soňa Červená, jejíž dikce dokázala dílu dodat závažnost a také peprnou dávku pesimismu a cynismu. V podstatě se po celou dobu jednalo o skvělý výkon, jen ke konci mi neseděl možná až zbytečně ostrý tón jejího hlasu, zvláště v kontrastu se smířlivěji znějícím orchestrem. I voják Štěpán Kaminský předvedl dobrý výkon a zaujal proměnlivou dikcí. Dle mého však z celého díla vytěžil v souladu s příběhem nejvíce Ďábel. Petr Bláha pracoval s hlasem naprosto příkladně – měnil dikci, tempo i dynamiku, a to vše v závislosti na textu a charakteru situace. Dokázal klesat k šepotu i vystřelit k jasné a vzrušené mluvě, jeho přednes si však zachovával jistotu, lehkost a skutečnou svůdnost pravého Ďábla. V rytmizované části Netrvá věčně žádná chvíle však zněl jeho výkon nejistě.

janacek_festival_prewie2018_Marek_Olbrzymek_05

Šestý ročník mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2018 sice až za rok připomene zejména vznik československé státnosti a nabídne unikátní provedení všech Janáčkových oper. Od včerejška byl spuštěný festivalový web a zdařilou ouverturou nadcházející mimořádné akce se stal i hodnocený koncert. Brno Contemporary Orchestra dostálo svým kvalitám a sólisté i herci připravili posluchačům skutečně nevšední zážitek.

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Strážnická zpěvačka a cimbalistka Magdalena Múčková se už v útlém věku projevila jako výrazný talent: v soutěži dětských zpěváků si ve finále zazpívala s brněnským BROLNem – a nahrávka to byla natolik vydařená, že ji Český rozhlas Brno dodnes uchovává jako tzv. trvalku. Dětský hlásek vyzrál v krásně zabarvený, nezaměnitelný hlas mladé ženy, která si velmi brzy osvojila disciplínu pro lidovou zpěvačku nejnáročnější, totiž interpretaci lidových balad: kupříkladu její vlastní úpravy baladických příběhů z rodného strážnického Dolňácka Vydala máti, vydala dcéru a V širém poli hruščička jsou čisté a působivé. Ve dvaceti se nebojácně postavila do čela mladé strážnické cimbálové muziky Danaj, která letos oslavila třicetiny, a natočila s ní devět CD – mezi jinými ceněná tematická alba Písničky z malířovy palety (2000, reedice 2018), vánoční Nenechte nás dlúho státi (1996), Vladimíru Úlehlovi dedikované CD Písňovou zahradou (2008) nebo letošní Desatero (2018).  V BROLNu na čas zakotvila jako kmenová cimbalistka a zpěvačka, dodnes se současným “malým” BROLNem občas hostuje. Kromě hraní na cimbál, zpívání, komponování muzikantských pásem a úprav písní pro “svou” CM Danaj vyučuje hru na cimbál na ZUŠ ve Veselí a ve Skalici - a našla si i práci redaktorskou a scénáristickou: v pořadu U nás aneb Od cimbálu k lidové kultuře v TV Noe představuje divákům výrazné osobnosti české a moravské lidové muziky. Jak je zřejmé, kulaté narozeniny nemá vlastně ani čas oslavit v klidu … V rámci letošního festivalu Janáček Brno prezentovala svůj autorský pořad Kvítí milodějné – takže bylo o čem si povídat.  více

Když trio Ponk v obsazení housle, cimbál a kontrabas přišlo se svým prvním albem Postfolklor a konceptem mrtvého folkloru, psal jsem, že se kapele podařilo „vnést do vybraného [folklorního] materiálu kus sama sebe, použít v písních spoustu hudebních vtípků a jasně čitelných i méně nápadných obratů z jiných žánrů, a přitom zachovat jejich podstatu“. Ponk tehdy hrál úpravy lidových písní, kterým sice ponechal texty a melodie, ale s velmi úsporným a čistě akustickým instrumentářem dokázal tento tradiční repertoár obohatit o prvky rocku a dalších žánrů. Vtip spočíval ve využití netradičních rytmických vzorců, způsobu hry a energie. Na podobném principu by se dalo vystavět hned několik alb, a tak po debutu s písněmi o smrti mohl Ponk natočit kolekce lidových písní svatebních nebo vánočních. Nestalo se tak a je to dobře.  více

Ve čtvrtek a v pátek proběhly v Brně dva zcela odlišné koncerty, avšak s jedním společným jmenovatelem. Byla jím Horňácká muzika Petra Mičky. První čtvrteční akce se konala v klubu Leitnerka a šlo o dvojkoncert s kapelou Lesní zvěř. Páteční program hostil husovický klub Musilka a za doprovodu zmíněné kapely se na něm představili zpěváci a zpěvačky z horňácké obce Hrubá Vrbka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více

První prosincový víkend se na Mezinárodním festivalu Janáček Brno 2018 nesl ve znamení krásy a poetiky lidové písně, tak jak ji vnímal skladatel sám. Sobotní odpoledne v Mahenově divadle patřilo folkloru ryzímu přímo ze skladatelova rodného kraje. Neděle potom patřila slavnostnímu představení jednoho z jeho největších folklorem inspirovaných děl – Moravská lidová poezie v písních – v působivých prostorách vily Tugendhat.  více

Ze soutěže Blues Aperitiv postoupil letos na mezinárodní festival Blues Alive do Šumperka slovenská skupina Kiero Grande, dále dvě polské kapely a brněnský hudebník Jan Fic se svým sólovým projektem. Honza, který si pod značkou Red Bird Instruments sám vyrábí kytary z krabic od doutníků (cigar box guitars) a další nástroje, je jinak známý jako frontman skupiny The Weathermakers, s níž si syrové blues zahrál i na Portě. A na několika festivalech se mihl i jako kapelník recesistické trampské skupiny The Honzíci. Následující rozhovor vznikl u příležitosti vydání sólového alba Město, které Jan Fic společně s producentem Martinem Kyšperským oficiálně představí 17. prosince v brněnském obchůdku Stereo – Vinyl Culture Shop.  více

Uplynulý týden plný hudebních akcí završilo finálové kolo soutěže Central European Jazz Competition pořádané dvojicí „sousedících“ jazzových festivalů –  JazzFestBrno a Poysdorf Jazz & Wine. Přeshraniční hudební projekt  našlápl ke slibné budoucnosti: už první ročník jazzového klání ve svém finálovém odpoledni nabídl šest půlhodinových bloků finalistů, kteří překvapili šíří hudebního záběru i muzikantskou kvalitou.  více

Předposledním divadelním dílem vrcholícího hudebního festivalu Janáček Brno 2018 se včera stala mistrova poslední dokončená opera Z mrtvého domu, kterou inspiroval Dostojevského román. Inscenaci připravila Velšská národní opera v koprodukci se Skotskou operou, představení režíroval David Pountney, scénu navrhnula Maria Bjornson a orchestr řídil Tomáš Hanus. V hlavních rolích se představili Mark Le Brocq, Alan Oke, Simon Bailey, Ben McAteer a Paula Greenwood. Posluchači měli jedinečnou možnost poslechnout si Janáčkovo dílo v kritické edici Sira Charlese Mackerrase a nedávno zesnulého janáčkovského badatele a muzikologa Johna Tyrrella. Poněkud atypické pro mnoho posluchačů mohlo být uvedení v anglickém jazyce s českými titulky.  více

Hlavním dramaturgickým záměrem letošního Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2018 je uvedení kompletního hudebně-dramatického autorova díla. Po divácky úspěšné Káti Kabanové a precizním provedení Věci Makropulos včera přišel na řadu polský soubor Teatr Wielki z Poznani s uvedením Její pastorkyně tedy díla, které dvanáct let po své Brněnské premiéře v roce 1904 otevřelo Leoši Janáčkovi dveře na mezinárodní hudební scénu.  více

Na mezinárodním hudebním festivalu Janáček Brno 2018 zaznělo mnoho rozličných a kvalitativně rozdílných operních představen. Jednou za čas se objeví inscenace, které rozdělí brněnské publikum na dva nesmiřitelné tábory, jedni jsou nadšeni novátorstvím, množstvím mimohudebních odkazů a smělou režií, druzí hořekují nad nelogickým symbolismem, odklonem od operního libreta a konečně políčkem do tváře skladatele. Písňový cyklus Zápisník zmizelého od belgického tělesa Muziektheater Transparant v režii Iva van Hoveho a se skladatelskými přípisky Annelies Van Parys kontroverzní v naznačeném slova smyslu byl. Na novém jevištním tvaru se podílel také scénograf Jan Versweyveld, kostymérka An D’Huys a dramaturg Krystian Lada. V sólových rolích se představili Ed Lyon, Marie Hamard a Hugo Koolschijn, na klavír doprovázena Lada Valešová a za scénou účinkovaly členky sborové akademie De Munt/La Monnaie. Zápisník zmizelého včera zazněl v sále Mahenova divadla.  více

Druhý z doprovodných folklorních koncertů festivalu Janáček Brno se uskutečnil v divadle Reduta. Dle všeho laťka, kterou nastavil ten první, zůstává stále vysoko. Pořad nazvaný Chodníčky k lidové písni měl představit divákům jeden z Janáčkových nejoblíbenějších slováckých regionů – Horňácko. Tohoto úkolu se svědomitě ujala cimbálová kapela s výstižným názvem Musica Folklorica.  více

Dvakrát hudební mistrovství prvotřídní kvality a pokaždé jinak. Jednou jako posluchačsky náročná hudební show, kterou jen poučení posluchači vnímali jako připomínku tragických událostí. A podruhé jako odlehčený a roztančený večer s písněmi, které si mohl zpívat celý sál Sono Centra. Pořadatelé JazzFestu Brno ukázali, že není jazzové kvinteto jako jazzové kvinteto. Oba lídři posledních dvou koncertů letošního ročníku festivalu si právem vysloužili bouřlivý potlesk. Přitom by člověk na scéně stěží pohledal dva tak rozdílné typy hudebníků, jako jsou Terence Blanchard a Richard Bona.  více

Brněnský Slovácký krúžek oslavil v sobotu 110. výročí svého vzniku. A díky velkému zájmu diváků si je připomněl hned dvěma odpoledními koncerty v kulturním centru Rubín.  více

Národní divadlo moravskoslezské z Ostravy se na hlavním programu festivalu Janáček Brno podílelo již několikrát. Včera soubor zavítal do brněnského Mahenova divadla se zcela novou inscenací nepříliš často uváděné opery Osud v režii svého ředitele Jiřího Nekvasila, se scénou Daniela Dvořáka, kostýmy Simony Rybákové a v hudebním nastudování hudebního ředitele Jakuba Kleckera. Moravskoslezské divadlo se tak v tuzemsku stalo teprve druhým divadelním domem, který za dobu své existence uvedl všechny opery Leoše Janáčka. V hlavních rolích se představili Martin Šrejma jako skladatel Živný, Veronika Holbová jako Míla Válková a Petra Alvarez Šimková jako její matka, ve vedlejších pak Roman Hoza v roli malíře Lhotského a Tomáš Kořínek jako doktor Suda, dále účinkoval Sbor a orchestr Národního divadla moravskoslezského.  více

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno je v plném proudu, posluchači si ještě nestačili vychutnat povedenou instrumentaci Ondřeje Kyase v novém scénickém nastudování Šárky a už se na ně valí další produkce. Jednoaktová opera Počátek románu a balet Rákoš Rákoczy zazněly v provedení studentů Konzervatoře Brno s Orchestrem a sborem studentů téže instituce. Vystoupil také umělecký soubor Hradišťan. Režie se chopila Kristiana Belcredi, scénu a kostýmy navrhla Sylva Marková. Obě působí v tělese Ensemble Opera Diversa. Choreografie se ujala umělecká vedoucí souboru Hradišťan Ladislava Košíková. Představení řídil Tomáš Krejčí.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více