Závěr Moravského podzimu: oslava Krzysztofa Pendereckého s Poznaňskou filharmonií a Milanem Paľou

23. říjen 2023, 17:00
Závěr Moravského podzimu: oslava Krzysztofa Pendereckého s Poznaňskou filharmonií a Milanem Paľou

Hudební festival Moravský podzim včera nabídnul poslední koncert. Návštěvníkům letos předložil pestrý program opírající se o myšlenku zvýraznění pozapomenutých děl či méně známých autorů z řad staré i nové hudby. Festival svým paralelním projektem Nový svět Moravského podzimu také poukázal na mladé talenty, které na sebe už nyní upozorňují.

Jednou ze zavedených hvězd, která se svým osobitým hudebním projevem za poslední roky výrazně prosazuje na pódiích, je také houslista a violista Milan Paľa. Tento umělec za doprovodu partnerské Poznaňské filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele orchestru Łukasze Borowicze vystoupil právě na závěrečném koncertu v Janáčkově divadle. Program – z půlky sestavený z děl Krzysztofa Pendereckého (1933–2020) – posluchačům připomněl jeho nedožité devadesátiny, které by v letošním roce oslavil.

zaverecny_koncert_2023_MP_01

Po úvodním proslovu ředitelky Filharmonie Brno Marie Kučerové a hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha započal koncert zlehka Třemi kusy ve starém slohu pro smyčcový orchestr od Pendereckého, známými především díky filmu Wojciecha Jerzyho Hase Rękopis znaleziony w Saragossie(Rukopis nalezený v Zaragoze, 1963). Stylová či kompozičně-technická inspirace starou hudbou (před rokem 1800) není u polského skladatele výjimečná. Ba naopak… Kromě autorova modernistického období ji zaznamenáváme napříč jeho dílem. Hladká nasazení, jednotná pizzicata nebo nápaditá a zvukově barevná výstavba motivů objevujících se ve všech skupinách tělesa dominovala provedení Poznaňské filharmonie. Výjimečná byla především pianissima, v nichž nezanikaly žádné myšlenky, vše bylo zcela vyartikulováno. Na druhou stranu můžeme orchestru vytknout jistou plytkost ve zvukově hutnějších a náročnějších úsecích, kdy se příliš nehrnul do silnější dynamiky, kterou by posluchači ve vybraných místech skladby očekávali.

Následovalo Adagietto z opery Ztracený ráj (1976) stejného autora, které se běžně provozuje samostatně. Postavené je na jednom jediném motivu a má posluchači navodit náladu první milostné noci v Rajské zahradě. Jemný, lyrický až elegický charakter polská filharmonie perfektně vykreslila svou kultivovanou, čistou a citlivou hrou, z níž povedené bylo především sólo anglického rohu.

První půli večera věnovanou Pendereckému uzavřel jeho Violový koncert (1983), v němž se sólového partu suverénně ujal Milan Paľa. Úvodní violové sólo s nápadným sekundovým pohybem evokujícím nářek posluchačům naznačuje ponurou – depresivní atmosféru skladby (proto také dílo dříve neslo název Elegie). Ta vychází z kontextu vzniku kompozice, jelikož koncert byl objednán venezuelskou vládou k oslavám 200. výročí narození Simóna Bolívara. V té době se Penderecki otevřeně hlásil k hnutí Solidarita, jemuž šlo – stejně jako Bolívarovi – o osvobození z cizí nadvlády. Naléhavost, bezmoc a kapka naděje v sepětí zoufalství čiší z dramatického hudebního obsahu, především ze samotného violového partu. Virtuozita v podobě rychlých změn a sledů smyků nebo velkých intervalových skoků a emocionální vypjetí, které se od umělce žádá, Milan Paľa propojil ve své hře s naprostým přehledem.

zaverecny_koncert_2023_MP_03

Po přestávce sloužící k uklidnění po náročném prvním bloku koncert pokračoval idylickou Suitou rustikou op. 19 z roku 1938 brněnské skladatelky první poloviny 20. století Vítězslavy Kaprálové (1915–1940). Silné ovlivnění lidovými písněmi, které autorka harmonicky, melodicky i rytmicky modifikuje ve všech třech větách, se snoubí s prvky hudební moderny. Romanci a naivitu venkovského prostředí lze slyšet nejvíce v prvních dvou větách – za zmínku rozhodně stojí prozpívané téma ve violoncellech ve druhé větě v části Lento. Temperament a živost vyvěrající z lidových tanců (např. furiant Sedlák, sedlák) připomínaly tvorbu Smetany a Dvořáka, kterou Kaprálová zvýraznila také instrumentací. Nejvýraznější částí Suity je bezpochyby třetí věta Allegro ma non troppo, v níž skladatelka užívá dechového orchestru na způsob zábavové lidové kapely. Zároveň zde však propojuje lidový charakter s modálním ukotvením písňových nápěvů, který se v harmonii odráží kvart-kvintovými postupy. A to vše umocňuje krátkým fugatem. Nastudování Poznaňské filharmonie bylo opět velmi barevné, přesné a přesvědčivé, ačkoliv i v tomto případě ze strany orchestru nebylo naplno využito dynamického rozpětí díla.

Vše bylo vyváženo provedením Szymanovského Houslového koncertu č. 2 op. 61 z let 1932–1933 opět s Milanem Paľou, tentokrát v roli houslisty. Zpěvnost, které sólista dodal špetku naléhavosti znatelné především ve vyšších polohách a syté – hutné barvě houslí, doprovázelo hudební napětí orchestrálního doprovodu dohromady tvořící strhující masu zvuku. Pro část Cadenza Paľa zvolil již vytvořenou sólistickou exhibici od polského houslového virtuóza Pawla Kochańského, pro něhož byla skladba napsána. Počátek koncertu je velice temný, to se však záhy mění s nastupující kadencí. Skrze dvojhmaty, četné užívání prázdných strun nebo kvart-kvintové skoky se houslový part prosvětluje a mnohem více tak dává prostor modalitě. Na místě je však také vyzdvihnout dirigentský výkon Łukasze Borowicze, který byť místy až příliš velkými gesty rázně a přehledně řídil orchestr, přičemž respektoval a ctil samotného sólistu, tedy dbal na hudební propojení a souhru mezi Milanem Paľou a filharmonií.

Tři týdny Moravského podzimu uplynuly jako voda. Festival návštěvníkům nabídl nabitý a opravdu rozmanitý program s často velmi originálními projekty. Troufnu si tvrdit, že dramaturgický tým do posledního momentu naplnil hlavní myšlenku Moravského podzimu – a tedy se přetavil do role zvěstovatelů – angeloi.

Program:

KRZYSZTOF PENDERECKI

Tři kusy ve starém slohu z filmu Rękopis znaleziony w Saragossie (Rukopis nalezený v Zaragoze)

Adagietto z opery Raj utracony (Ztracený ráj)

Violový koncert 

VÍTĚZSLAVA KAPRÁLOVÁ

Suita rustica op. 19

KAROL SZYMANOWSKI

Houslový koncert č. 2 op. 61

Milan Paľa viola, housle

Poznaňská filharmonie

dirigent Łukasz Borowicz

Neděle 22. října 2023 v 19:00, Janáčkovo divadlo

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více