Závěr Moravského podzimu: oslava Krzysztofa Pendereckého s Poznaňskou filharmonií a Milanem Paľou

23. říjen 2023, 17:00
Závěr Moravského podzimu: oslava Krzysztofa Pendereckého s Poznaňskou filharmonií a Milanem Paľou

Hudební festival Moravský podzim včera nabídnul poslední koncert. Návštěvníkům letos předložil pestrý program opírající se o myšlenku zvýraznění pozapomenutých děl či méně známých autorů z řad staré i nové hudby. Festival svým paralelním projektem Nový svět Moravského podzimu také poukázal na mladé talenty, které na sebe už nyní upozorňují.

Jednou ze zavedených hvězd, která se svým osobitým hudebním projevem za poslední roky výrazně prosazuje na pódiích, je také houslista a violista Milan Paľa. Tento umělec za doprovodu partnerské Poznaňské filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele orchestru Łukasze Borowicze vystoupil právě na závěrečném koncertu v Janáčkově divadle. Program – z půlky sestavený z děl Krzysztofa Pendereckého (1933–2020) – posluchačům připomněl jeho nedožité devadesátiny, které by v letošním roce oslavil.

zaverecny_koncert_2023_MP_01

Po úvodním proslovu ředitelky Filharmonie Brno Marie Kučerové a hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha započal koncert zlehka Třemi kusy ve starém slohu pro smyčcový orchestr od Pendereckého, známými především díky filmu Wojciecha Jerzyho Hase Rękopis znaleziony w Saragossie(Rukopis nalezený v Zaragoze, 1963). Stylová či kompozičně-technická inspirace starou hudbou (před rokem 1800) není u polského skladatele výjimečná. Ba naopak… Kromě autorova modernistického období ji zaznamenáváme napříč jeho dílem. Hladká nasazení, jednotná pizzicata nebo nápaditá a zvukově barevná výstavba motivů objevujících se ve všech skupinách tělesa dominovala provedení Poznaňské filharmonie. Výjimečná byla především pianissima, v nichž nezanikaly žádné myšlenky, vše bylo zcela vyartikulováno. Na druhou stranu můžeme orchestru vytknout jistou plytkost ve zvukově hutnějších a náročnějších úsecích, kdy se příliš nehrnul do silnější dynamiky, kterou by posluchači ve vybraných místech skladby očekávali.

Následovalo Adagietto z opery Ztracený ráj (1976) stejného autora, které se běžně provozuje samostatně. Postavené je na jednom jediném motivu a má posluchači navodit náladu první milostné noci v Rajské zahradě. Jemný, lyrický až elegický charakter polská filharmonie perfektně vykreslila svou kultivovanou, čistou a citlivou hrou, z níž povedené bylo především sólo anglického rohu.

První půli večera věnovanou Pendereckému uzavřel jeho Violový koncert (1983), v němž se sólového partu suverénně ujal Milan Paľa. Úvodní violové sólo s nápadným sekundovým pohybem evokujícím nářek posluchačům naznačuje ponurou – depresivní atmosféru skladby (proto také dílo dříve neslo název Elegie). Ta vychází z kontextu vzniku kompozice, jelikož koncert byl objednán venezuelskou vládou k oslavám 200. výročí narození Simóna Bolívara. V té době se Penderecki otevřeně hlásil k hnutí Solidarita, jemuž šlo – stejně jako Bolívarovi – o osvobození z cizí nadvlády. Naléhavost, bezmoc a kapka naděje v sepětí zoufalství čiší z dramatického hudebního obsahu, především ze samotného violového partu. Virtuozita v podobě rychlých změn a sledů smyků nebo velkých intervalových skoků a emocionální vypjetí, které se od umělce žádá, Milan Paľa propojil ve své hře s naprostým přehledem.

zaverecny_koncert_2023_MP_03

Po přestávce sloužící k uklidnění po náročném prvním bloku koncert pokračoval idylickou Suitou rustikou op. 19 z roku 1938 brněnské skladatelky první poloviny 20. století Vítězslavy Kaprálové (1915–1940). Silné ovlivnění lidovými písněmi, které autorka harmonicky, melodicky i rytmicky modifikuje ve všech třech větách, se snoubí s prvky hudební moderny. Romanci a naivitu venkovského prostředí lze slyšet nejvíce v prvních dvou větách – za zmínku rozhodně stojí prozpívané téma ve violoncellech ve druhé větě v části Lento. Temperament a živost vyvěrající z lidových tanců (např. furiant Sedlák, sedlák) připomínaly tvorbu Smetany a Dvořáka, kterou Kaprálová zvýraznila také instrumentací. Nejvýraznější částí Suity je bezpochyby třetí věta Allegro ma non troppo, v níž skladatelka užívá dechového orchestru na způsob zábavové lidové kapely. Zároveň zde však propojuje lidový charakter s modálním ukotvením písňových nápěvů, který se v harmonii odráží kvart-kvintovými postupy. A to vše umocňuje krátkým fugatem. Nastudování Poznaňské filharmonie bylo opět velmi barevné, přesné a přesvědčivé, ačkoliv i v tomto případě ze strany orchestru nebylo naplno využito dynamického rozpětí díla.

Vše bylo vyváženo provedením Szymanovského Houslového koncertu č. 2 op. 61 z let 1932–1933 opět s Milanem Paľou, tentokrát v roli houslisty. Zpěvnost, které sólista dodal špetku naléhavosti znatelné především ve vyšších polohách a syté – hutné barvě houslí, doprovázelo hudební napětí orchestrálního doprovodu dohromady tvořící strhující masu zvuku. Pro část Cadenza Paľa zvolil již vytvořenou sólistickou exhibici od polského houslového virtuóza Pawla Kochańského, pro něhož byla skladba napsána. Počátek koncertu je velice temný, to se však záhy mění s nastupující kadencí. Skrze dvojhmaty, četné užívání prázdných strun nebo kvart-kvintové skoky se houslový part prosvětluje a mnohem více tak dává prostor modalitě. Na místě je však také vyzdvihnout dirigentský výkon Łukasze Borowicze, který byť místy až příliš velkými gesty rázně a přehledně řídil orchestr, přičemž respektoval a ctil samotného sólistu, tedy dbal na hudební propojení a souhru mezi Milanem Paľou a filharmonií.

Tři týdny Moravského podzimu uplynuly jako voda. Festival návštěvníkům nabídl nabitý a opravdu rozmanitý program s často velmi originálními projekty. Troufnu si tvrdit, že dramaturgický tým do posledního momentu naplnil hlavní myšlenku Moravského podzimu – a tedy se přetavil do role zvěstovatelů – angeloi.

Program:

KRZYSZTOF PENDERECKI

Tři kusy ve starém slohu z filmu Rękopis znaleziony w Saragossie (Rukopis nalezený v Zaragoze)

Adagietto z opery Raj utracony (Ztracený ráj)

Violový koncert 

VÍTĚZSLAVA KAPRÁLOVÁ

Suita rustica op. 19

KAROL SZYMANOWSKI

Houslový koncert č. 2 op. 61

Milan Paľa viola, housle

Poznaňská filharmonie

dirigent Łukasz Borowicz

Neděle 22. října 2023 v 19:00, Janáčkovo divadlo

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více