Závěrečný koncert cyklu Barbara Maria Willi uvádí.. aneb Když housle hrají prim

17. prosinec 2023, 13:00
Závěrečný koncert cyklu Barbara Maria Willi uvádí.. aneb Když housle hrají prim

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František Novotný, Jiří Pospíchal, Fedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.

Hned na úvod zazněla houslová tria z per Georga Daniela Speera (1636–1707) a Bély Bartóka (1881–1945). Zdánlivě naprosto odlišné kompozice v sobě nesly mnoho paralel, mimo jiné silné ovlivnění obou autorů moravským a hornouherským folklórem. Ten byl znatelný nejen ve dvou Capricciích skladatele 17. století, ale především v Bartókově triu s názvem Tulák. Charakteru staršího slohu samozřejmě napomáhala samotná stylizovaná interpretace, při níž určité barokní manýry v oblasti frázování či smyku houslisté přenesli i na soudobější dílo, čímž hudebně dopomohli ke zvýraznění zmíněných skrytých podobností.

První polovinu koncertu uzavřela Sonáta E dur pro dvoje housle a basso continuo Jiřího Antonína Bendy (1722–1795), ve které se publiku představili sólisté František Novotný a Jiří Pospíchal. Imitační princip ve formě kánonu, jež dominuje první větě Mezzo allegro, skladatel umocňuje v práci s barevností nástrojů, a tedy první housle zasazuje do tóniny E dur, přičemž druhé housle motivy opakují v temnější a níže posazené dominantě. Prosvětlenost snoubící se se slavnostním charakterem úvodní věty střídá tesklivé a zádumčivé Largo plné náhlých disonancí a harmonických zvratů. V závěrečném Allegru Benda využívá tanečního rázu a ponechává dosti prostoru pro houslovou exhibici. Stupnicové pasáže, lomené smyky a opětovná imitace za doprovodu cembala v podání obou houslistů zněly virtuózně. Nešlo si však nevšimnout jistých nesrovnalostí v oblasti techniky – zřetelnosti a souhry, v nichž jistěji působil Jiří Pospíchal.

Pětivětá Sonáta c moll pro housle a obligátní cembalo (BWV 1017) od Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) umožňuje se virtuózně ukázat nejen houslistovi, v tomto případě Františku Novotnému, ale také hráči na cembalo – Barbaře Marii Willi. Cembalo ve skladbě totiž zastává jak funkci doprovodnou, tak i sólistickou, která náleží partu pravé ruky. Kompozičně bohaté dílo je přirozeně vystavěno na principu kontrastu jednotlivých vět. V jejich rámci lze postřehnout základ v kráčivém basu, složitější a členitější rytmice a melodických motivech. Z hlediska nastudování obou umělců výrazně působilo jejich vzájemné hudební cítění, které skrze frázování – agogiku a práci s tempem tvořilo ze sonáty velice plastický tvar. Promyšlenost jednotlivých frází jsme měli možnost spatřit kupříkladu v trylcích, jež dle jejich postavení (úvod, střed či závěr věty) měly pokaždé jiných charakter a intenzitu. Barbara Maria Willi v obligátním partu pravé ruky, který tvořil protihlas k houslím, využila také umění improvizace a zdobnosti projevující se mimo jiné v chromatismech a disonancích. Hra Novotného, stejně jako Marie Willi, na posluchače působila přirozeně a lehce. Vzhledem však k rytmickým složitostem a jisté tempové uvolněnosti se určitá místa neobešla bez rytmického nesouladu a zaváhání. To ale v rámci celku nijak více nenarušovalo výsledný dojem.

Druhou skladbou večera pro sólové housle a basso continuo byla Sonáta F dur op. V, č. 4 italského autora Arcangela Corelliho (1653–1713), kde se pro změnu na postu sólového hráče představil houslista ruského původu dnes působící především ve Vídni Fedor Rudin. Ten publikum zaujal ostrým, průrazným a barevným zvukem unikátního nástroje – houslemi z dílny Stradivari, jež shodou okolností má momentálně zapůjčené. Rudinově hře nic nechybělo – kantabilita melodií, technicky přesné albertiho basy s vynášenou horní melodií, souhra s bassem continuem (cembalistkou B. M. Willi) a bravurně zvládnuté další virtuózní plochy dokazovali umělcovu muzikalitu a preciznost.

Večer uzavřela ikonická skladba kánonového typu, která díky své oblibě a novodobému zacházení s ní dávno překročila hranici škatulky staré (klasické) hudby. Řeč je o Pachelbelově Kánonu D dur, který měl však své místo na koncertě z vícero důvodů. Když pomineme fakt, že se jedná o známou (možno říci zprofanovanou) a dodnes velice oblíbenou kompozici, dílo do dramaturgie koncertu zapadá také svou dobou vzniku, obsazením a kompozičním principem. Ten nabízí možnost uplatnění houslového tria, a v neposlední řadě tvoří pandán k úvodním dvěma capricciím od Georga Daniela Speera, jež užívá stejného kráčejícího basu. Provedení pro troje housle a basso continuo v podání Františka Novotného, Fedora Rudina, Jiřího Pospíchala a Barbary Marie Willi se naprosto oprostilo od nadbytečného patosu a sentimentu. Svižným tempem, kratším úhozem u cembala a stylovostí Kánon připomínal dílo pochodového charakteru, kterému dominovala pečlivá, virtuózní, technicky náročná hra, která však zněla neztrácela svůj nadhled a svěžest. Barbara Maria Willi i zde v rámci bassa continua občasně doplňovala melodickou linii svými improvizacemi, kterými podpořila houslové trio.

Cyklus koncertů Barbara Marie Willi uvádí… pro tento rok skončil. V jeho průběhu měli možnost návštěvníci vyslechnout řadu zajímavých, často ne tolik hraných skladeb a skladatelů v podání českých i zahraničních umělců. Koncerty však také splňovaly rovinu naučnou právě díky osobnosti Barbaře Marii Willi, která svým průvodním slovem divákům vždy osvětlila dramaturgii koncertu, popsala jednotlivá díla či zajímavé osudy autorů a jejich skladeb. Willi také neopomenula nastínit následující dvacátý první ročník cyklu a pozvat tak příznivce staré hudby na další setkání. Ti závěrečný koncert letošního ročníku náležitě ocenili a vytleskali si dva přídavky v podobě tance Gigue a společně zazpívané koledy Narodil se Kristus Pán.

Program:

Georg Daniel Speer – 2 Capriccios pro troje housle ze sbírky Vierfaches Musikalisches Kleeblatt

Béla Bartók – Houslová tria (výběr)

Jiří Antonín Benda – Sonáta E dur pro dvoje housle a basso continuo

Johann Sebastian Bach – Sonáta c moll pro housle a obligátní cembalo BWV 1017

Arcangelo Corelli – Sonáta F dur op. V, č. 4 pro housle a basso continuo

Johann Pachelbel – Kánon D dur pro troje housle a basso continuo

František Novotný, Jiří Pospíchal, Fedor Rudin – housle

Barbara Maria Willi – cembalo

Pátek 15. prosince v 19:00, Sál Milosrdných bratří

Foto Majda Slámová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Nejčtenější

Kritika

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce