Chris Norman: Zpěvem se udržuji v kondici

Chris Norman: Zpěvem se udržuji v kondici

V Praze a v Brně vystoupí tento týden anglický zpěvák Chris Norman, zakládající a dlouholetý člen populární skupiny Smokie. V Brně v DRFG Aréně má koncert v sobotu 6. října, v pražském Foru Karlín vystoupí o dva dny dříve.

V polovině 80. let jste opustil skupinu Smokie a rozhodl jste se pro sólovou kariéru. Hodnotíte s odstupem toto rozhodnutí jako dobré?

Ano, v roce 1986 jsem se rozhodl, že odejdu ze skupiny Smokie a že budu vystupovat jako sólový zpěvák. S odstupem času to hodnotím jako dobré rozhodnutí a jsem rád za to, jak se věci od té doby odehrávaly. Jako sólista můžete kontrolovat svou kariéru, máte svobodu v tom, co budete a co nebude dělat, s kým budete spolupracovat. To vnímám jako velkou výhodu.

Inspiroval jste už několik generací mladších hudebníků a zpěváků. Sledujete naopak vy, co je na scéně nového? Kdo vás v posledních letech zaujal?

Ano, sleduji. Když například řídím auto, pouštím si přitom rádio a rád si poslechnu mladé umělce. Třeba takový Ed Sheeran je velmi talentovaný, Adele se mi líbí… Ale obecně je teď velmi mnoho talentovaných mladých umělců. Poslouchám také různé hudební styly.

Letos vám vyšlo nové studiové album Don’t Knock The Rock. Jak vznikalo?

Titulní píseň Don’t Knock The Rock je jedna z prvních, kterou jsem napsal. Dlouho jsem měl její ústřední rockový riff, ze kterého se ovšem až později stala tato skladba. Někdy koncem roku 2016 jsem se rozhodl, že kolem ní vytvořím celé album. Tehdy jsem tedy začal psát většinu písní. Napsal jsem jich osmnáct nebo dvacet a pak jsem z nich vybral ty, které se mi líbily nejvíc a hodily se mi do konceptu alba. Neměla to být čistě rocková deska, ale zároveň jsem na ní chtěl – už kvůli názvu – zachovat ducha rokenrolu. Do koncepce se mi tedy hodily i balady, ovšem pouze tehdy, když obsahovaly kytarové sólo nebo nějaký jiný prvek, který si spojujeme s rockovou hudbou. Písně jsem potom propojil do smysluplného celku, něco málo jsem dopsal a šel jsem album nahrát do studia.

Téměř každý rok něco vydáváte, ať už jde o řadové album, nebo o kompilaci. Co děláte pro to, abyste se neopakoval?

Vždy asi rok a půl až dva roky poté, co vydám albu, začnu psát nové písně. O tom, jestli se budu opakovat, vůbec nepřemýšlím. Prostě když napíšu píseň, která se mi líbí, cítím se spokojený. Řeknu si: „To je dobrá píseň, tu nahraju na příští desku.“ Vlastně už teď bych měl myslet na příští album, ale potrvá to tentokrát asi déle, protože pracuji souběžně na několika dalších projektech. Chystám například výběr hitů, který se bude jmenovat The Deffinitive Solo Smokie Hits a který vyjde před Vánocemi. Nebude to tedy studiová novinka, ale kompilace. A pak si asi dám ještě malou pauzu před dalším řadovým albem.

 

Zpívat jste začal jako velmi mladý. Máte nějaký recept, jak si udržet hlas v dobré kondici?

Se svým hlasem vůbec nic nedělám. Jen hraju a zpívám, ale právě zpěv beru jako cvičení. Vlastně se v kondici udržuji neustálým zpíváním. Zatím je můj hlas v pořádku a doufám, že to tak bude i nadále. Nevím, co bych jinak dělal.

Jak důležité jsou pro vás texty vašich písní? A máte nějaké oblíbené téma?

Jedno oblíbené téma nemám, ale texty jsou pro mne velmi důležité. Vydávám alba samozřejmě i v zemích, kde se nemluví anglicky a kde lidé úplně nerozumí, o čem ty písně přesně jsou. Ale měli by z té písně mít aspoň základní pocit. Texty jsou pro mne ale opravdu důležité. Mohou být o něčem, co znám, o něčem, o čem jsem jen slyšel. V každém případě se snažím, aby mé texty dobře zněly a aby nebyly hloupé. Nevím, zda se mi to daří, ale snažím se o to.

Podle čeho si vybíráte doprovodné hudebníky na svá alba a na turné?

Na turné hraji se svou stálou kapelou, se kterou jezdím už dobrých pár let. Jsou to výborní muzikanti – na kytaru hraje skvělý anglický hráč Geoff Carline, pak tam mám muzikanty z Německa, občas hráče z Itálie. Je to taková směs muzikantů, se kterým se znám dlouho a kteří znají jak mne osobně, tak mé písně. Když nahrávám album, zvu si do studia buď některé z nich, nebo hodně materiálu natočím sám. Právě na albu Don't Knock The Rock hraju hodně nástrojů sám, ale mám tam opět Geoffa Carlinea na kytaru nebo Dorina Goldbrunnera na bicí. Kromě toho mám v některých skladbách smyčce a pozval jsem si tam také svou doprovodnou vokalistku Michelle Plum. Vybírám si tedy spolupracovníky podle konkrétního projektu.

Tento týden vystoupíte v Brně a v Praze. Budete hrát především písně z nové desky, nebo starší hity?

Bude to směs starších a nových písní. Určitě zahraju něco z nejnovějšího alba, pak nějaké hity od Smokie. Většinou to střídám – dvě nebo tři sólové písně, dvě nebo tři od Smokie a tak pořád dokola. Vybírám písně ze 70. a 80. let i novější včetně úplných novinek. Každý tak má šanci slyšet i něco, co zatím neslyšel.

Chris Norman/ foto FB umělce

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější

Kritika

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více