Filip Habrman: Pozvat Gorana Bregoviče do Janáčkova divadla byla výzva

Filip Habrman: Pozvat Gorana Bregoviče do Janáčkova divadla byla výzva

Hana a Petr Ulrychovi, Tata Bojs, izraelská zpěvačka Noa nebo jazzová hvězda Patricia Barber. To jsou někteří z interpretů, které na počátku roku 2017 na svých prknech přivítá Národní divadlo Brno. O koncertech v Mahenově a v Janáčkově divadle hovoříme s jejich dramaturgem Filipem Habrmanem.

Už tři roky máte na starosti dramaturgii a organizaci koncertů v Mahenově a v Janáčkově divadle. Jak se tato koncertní řada „neklasické“ hudby osvědčila?

Můj pocit je, že se to vyvíjí. Když jsme před třemi lety začínali, byl to jen takový pokus. Konkurence v Brně je velká, koncertů je spousta. Ale říkali jsme si, že když dáme dohromady dobrou dramaturgii, mohlo by to mít úspěch, protože Národní divadlo – a teď myslím hlavně Mahenovu činohru – je přece jen specifický prostor. Naše koncerty se v Brně postupně dostávají do povědomí a lidé je navštěvují. Věřím tedy, že i následující sezóny budou natolik úspěšné jako ty předcházející. Kdybych měl tedy shrnout jedním slovem, jak se nám zatím daří, použil bych slovo „pokrok“. Snažíme se pro skupiny vytvářet přátelské prostředí a ony se k nám rády vracejí. Ten prostor je uhrane a jeho akustika je natolik dobrá, že rádi vystoupí znovu a připraví pro Mahenovu činohru i nějaký specifický koncert.

Na který z těch koncertů, které už proběhly, vzpomínáte nejintenzivněji?

Všechny byly velmi intenzivní, ale musím zmínit především koncert Gorana Bregoviče, který pro mne byl jako z říše snů. Dále bych ze zahraničních umělců jmenoval Paris Combo a Emira Kusturicu. To byly takové tři dosavadní pilíře. Z českých interpretů to byla Radůza, vracejí se k nám Hana a Petr Ulrychovi, Ondřej Havelka s Melody Makers, Jarek Nohavica, Vlasta Redl… Těch jmen je řada. Z aktuální sezóny jsem měl velmi dobrý pocit z Jiřího Suchého a Jitky Molavcové. Co pan Suchý ve svých 85 letech za dvě hodiny předvedl, to byl opravdu velký zážitek.

habrman_rozhovor_foto_J-Slama_02Jaké máte hranice při vytváření dramaturgie koncertů? Kam až se dá v divadle jít? Například zmíněný Goran Bregović – to je dost velký nářez, hudba rytmická a rychlá. Měl jste pochybnosti, jestli se do noblesního prostoru divadla hodí?

Pochybnosti jsou tam vždycky, ale je to zároveň výzva. Snažíme se zvát především akustičtější kapely, protože ty se do prostoru Mahenovy činohry hodí nejvíc. Ale výzva v podobě Gorana Bregoviče byla natolik velká, že jsme to zkusili. Ohlasy byly rozporuplné. Lidé si na jedné straně chtěli zaskákat, zatančit, jít blíž k pódiu, což v Janáčkově divadle možné nebylo. Ale Bregović sám zmínil, že atmosféra, kterou v Brně zažil, jej natolik uhranula, že by se rád vrátil. I pro něj to tedy bylo něco nového. Lidé při koncertě seděli, ale aplaus byl tak nadšený, že došlo asi na pětadvacet minut přídavků, což u něj nebývá zvykem.

Že prostředí koncert ovlivňuje přímo i nepřímo, je jasná věc. Přizpůsobují umělci svůj repertoár divadlu? Nebo mají od vás přímo zadání, aby jej přizpůsobili?

Zadání jim přímo nedávám, ale chci předem vidět playlist a zpravidla jsme domluveni, že koncert bude akustický nebo že bude součástí nějakého zvláštního turné, mám-li mluvit o českých interpretech. Oni dobře vědí, do jakého prostředí jdou, jaká je tam akustika a co od nich my i diváci čekáme. Umělci sami volí tedy skladby tak, aby to Mahenovo divadlo zvládlo. Nářez typu Gorana Bregoviče si opravdu můžeme dovolit jen výjimečně.

Podle čeho se rozhodujete, zda daný interpret vystoupí v Mahenově, nebo Janáčkově divadle? Berete v potaz jen velikost sálu, nebo i jiná kritéria?

Zahraniční interprety se snažíme uvádět v Janáčkově divadle, které má skutečně větší kapacitu. Ale mne osobně víc přitahuje Mahenovo divadlo. Nebylo dříve zvykem pořádat tam koncerty. Navíc harmonogram je tam v rámci činohry doslova našlápnutý. Ale jeden nebo dva dny v měsíci se pro koncerty dají vyšetřit a Mahenovo divadlo je opravdu výjimečné. Akustika je tam lepší než v Janáčkově divadle.

Navštěvují koncerty především Brňané, nebo i mimobrněnští návštěvníci?

Díky předprodejům máme určité statistiky a z nich víme, že většina našich návštěvníků pochází přímo z Brna. Rádi bychom oslovili i mimobrněnské, ale koncerty se většinou konají v neděli večer. Kdyby to byl pátek nebo sobota, asi by spektrum diváků bylo širší.

Z českých interpretů se v Mahenově divadle představí 29. ledna Nezmaři se symfonickým doprovodem a 5. února Tata Bojs v akustickém programu. Pojďme si však představit dvě velké zahraniční hvězdy – v obou případech jde o zpěvačky –, které se na začátku roku 2017 na prknech Národního divadla Brno představí. První z nich bude 6. února v Janáčkově divadle izraelská zpěvačka Noa…

Ano, Noa je židovská zpěvačka s jemenskými kořeny. V zahraničí je nesmírné známá, ale v Česku zatím vystoupila jen jednou, v roce 2008 na Colours of Ostrava. Toto bude tedy její první samostatný koncert a ona sama naši republiku vnímá jako místo, kde ještě nebyla. Takže to bude takový křest ohněm. Její hudba je naprosto skvostná. Sting, s nímž spolupracuje, rád zdůrazňuje, že jen málo zpěvaček má takové hlasové rozpětí jako ona. Noa ve své tvorbě propojuje palestinský a izraelský svět, věnuje se mimokulturním záležitostem, vystupuje s palestinskými interprety. V Izraeli ji považují za jednu z největších tamních zpěvaček a například italská televize si ji přímo vyžádala, aby zazpívala na pohřbu Jana Pavla II. Její hudba jde napříč jazzem, blues i popem.

habrman_rozhovor_foto_J-Slama_03Jak jste se k Noe dostal? Proč jste se rozhodl pozvat právě ji?

Doporučil mi ji Goran Bregović, kde jsme spolu hovořili po jeho koncertě. Rok a půl jsme přemýšleli, zda jme schopni ji do Brna pozvat a jestli na ni tady vůbec přijde dost lidí. Ale myslím, že má smysl riskovat.

Co od ní můžeme čekat?

Koncert by měl přinést průřez její dosavadní tvorbou. Chceme vyzkoušet, jaká bude návštěvnost, a v dalších letech ji případně pozveme znovu a nabídneme diváků něco méně tradičního. Noa si například výslovně přeje, aby na její koncert přišli mladí a věřící lidé, ať jsou jakéhokoli vyznání. Její koncert by měl být takovým souzněním prostřednictvím hudby.

O dva měsíce později, 3. dubna, se v Mahenově divadle představí další zajímavá žena…

Bude to jazzová a bluesová zpěvačka, autorka a pianistka Patricia Barber, v oblasti jazzu velmi známé jméno. Je to vlastně poprvé, kdy přímo Národní divadlo pozvalo jazzového hudebníka světové úrovně. Je to pro nás opět velká výzva a já věřím, že i tento koncert nás povzbudí do dalších měsíců.

V Janáčkově divadle se už některá velká jazzová jména objevila, i když tyto koncerty nepořádalo přímo Národní divadlo Brno. Proč je ve vašem případě první vlaštovkou právě Patricia Barber?

Já jsem její velký fanoušek. Dva roky jsem se s ní pokoušel osobně domluvit na podmínkách koncertu, až se nám to podařilo. Nepředpokládám, že bychom od letošního roku pravidelně pořádali koncerty jazzových hvězd z Ameriky. Na to máme v Brně JazzFest a my bychom mu neradi konkurovali. Ale Patricia Barber je moje osobní splněné přání, poslouchám ji od svého mládí. Plní se mi tak další můj sen.

Kdo další v této sezóně ještě v Mahenově divadle vystoupí?

Budou 5. března Hana a Petr Ulrychovi, kteří u nás vystupují každý rok. A potom ještě Ondřej Havelka a Melody Makers, které zveme dvakrát ročně. Z méně tradičních jmen to bude skupina Wohnout, která se představí 18. března s akustickým programem.

Říkáte, že pozvat Patriciu Barber byl váš sen. Máte takových snů víc?

Snů je spousta, ale jsme limitováni kapacitou. Navíc chceme Národní divadlo otevřít lidem tak, aby mohl přijít opravdu každý. Tím pádem nemůžeme velkým hvězdám nabízet adekvátní honoráře. Nemůžeme si tedy dovolit pozvat kteréhokoli interpreta. Snažíme se, aby vstupné nebylo předražené. Ale mohu slíbit, že i v sezóně 2017/18 se objeví některá velmi zajímavá jména.

Filip Habrman/ foto Jiří Sláma

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější

Kritika

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více