Josef Buchta: Nový název nás posouvá dál

Josef Buchta: Nový název nás posouvá dál

Festival Jazz Groove Brno bude probíhat na několika místech Brna od 2. října do 5. prosince 2018. S jeho ředitelem Josefem Buchtou hovoříme nejen o letošním programu, ale především o novém názvu a nové náplni celé akce.

Jazz Groove Brno je na brněnské festivalové scéně nový název, ale samotná akce má svou historii…

Ano, jméno je nové, ale bude se konat už jedenáctý ročník. Festival byl dosud známý jako Moravia Music Fest, ale my jsme se rozhodli jej po desátém ročníku přejmenovat. V Brně funguje skvělý a jasně vyprofilovaný festival JazzFestBrno a koná se tady spousta dalších akcí. Přitom pořadatelé některých festivalů, které ještě ani nezačaly, o sobě už tvrdí, že budou nebo jsou nejlepší. My, aniž bychom se pouštěli do debat, kdo je lepší a kdo horší, si uvědomuje, že nejprve je třeba něco vybudovat a něco předvést. Říká se, že po deseti letech se věci lámou, což jsem cítil i u B-Side Bandu. A uvědomoval jsem si to i u našeho festivalu.

Jak jste dospěli k novému názvu?

Změně předcházely dlouhé úvahy a přemýšlení o tom, kam chceme směřovat, co chceme Brnu nabídnout, kde přesně je naše místo… Po všech těch snahách vytyčit, co nás baví a v čem jsme nejsilnější, jsme našli výraz groove. Pod tímto slovem si každý může představit, co chce, ale pro mne je to motor, základ, basa a bicí, to, co šlape nebo pulsuje. S tím samozřejmě souvisí jazz, který máme také v názvu. Jazzu se věnujeme, ale přidáváme k němu různé příbuzné odnože a styly – funk, R&B, soul… V tom je naše místo a to je to, čemu rozumíme. Třetím slovem v názvu je Brno, protože v Brně festival pořádáme.

buchta_josef_2018_foto_jiri_slama_03

Za těch dosavadních deset let se festival hodně proměnil. Tušil jste na samém začátku, v co se nakonec vyvine?

První ročník byl postaven na Jazzové mši Jaromíra Hniličky. Hráli jsme ji po kostelích na celé jižní Moravě – ve Strážnici, v Hodoníně, ve Vyškově, ve Znojmě, tuším, že tři koncerty se konaly v Brně. Abych to tehdy byl schopen zajistit, pořádal jsem to vše pod hlavičkou festivalu. Přitom jsem začal sbírat zkušenosti a zjistil jsem, že mě to baví. Při třetím ročníku se akce přestěhovala už jen do Brna a začala fungovat jako klasický festival. V dalších letech jsme se dál učili a posouvali jsme se. Loni festival zažil svůj velký vrchol a já jsem se rozhodl jednu kapitolu uzavřít a otevřít novou. S tím souvisí i změna názvu, kterou jsme se jasně vymezili a zařadili. A jsem přesvědčen, že letošní line-up je nejlepší a nejčistší za celou dobu festivalu. Určuje směr, kterým chceme dál jít.

Co bylo na změně značky nejnáročnější?

Především to přemýšlení, snaha najít sama sebe. Byla to týmová práce s jasným zadáním: Pojďme se definovat, pojďme si říct, každý sám za sebe, co jsme. A nový název to měl celé zastřešit a posunout nás dál. Člověk potřebuje nový impuls, nakopnutí. Když pořádáte festival, musíte mít nadšení. Změnu všichni u nás v kanceláři přivítali, nalilo nám to obrovskou energii do dalších let.

Cítím z toho, že nejde jen o popsanou změnu názvu, ale že možná také záměrně uzavíráte některé z cestiček, kterými jste dříve šli.

Některé cesty chceme opravdu uzavírat a více se profilovat právě k tomu groove a fusion. Považuji za velké štěstí a dar od Boha, že máme v jednom ročníku tolik skvělých kapel. Říkám si, že jsme si to museli zasloužit, abychom během jednoho podzimu mohli pozvat všechny tyto velké hvězdy. To je shoda různých okolností a náhod.

buchta_josef_2018_foto_jiri_slama_02

Pojďme si tedy postupně představit letošní účinkující. Program zahájí 2. října v Boby centrum Al McKay’s Earth, Wind & Fire Experience.

Ano, to je legendární kapela, i když zasvěcení vědí, že se rozdělila na dva subjekty, které se navzájem nedohodly. Al je konkrétně kytarista a producent největších hitů Earth, Wind & Fire, jako je například September, a sám je držitelem šesti Grammy. Přiveze s sebou původní členy Earth, Wind & Fire, další muzikanti jsou z kapely Tower Of Power nebo od Prince či Quinceyho Jonese. Moc se na ně těším, protože na této hudbě jsem vyrostl. Je to pozitivní muzika, která člověka nabíjí, a přitom je promyšlená a nadčasová. Bude to tedy jeden z velkých vrcholů festivalu.

Další dva koncerty budou patřit vašemu B-Side Bandu, Vojtěchu Dykovi a hostujícím zpěvákům Ondřeji G. Brzobohatému a Ondřeji Rumlovi. Slibujete „unikátní set“. V čem bude spočívat? A budou oba koncerty, tedy 3. a 4. října, stejné?

Frank Sinatra, Sammy Davis a Dean Martin vytvořili kdysi trio The Rat Pack. Vojtu a oba Ondřeje to velmi oslovilo a řekli si, že by s B-Side Bandem chtěli zkusit něco podobného. Jsem zvědavý, jak se té úlohy zhostí a jak se s tím popasují. Těším se na to a jsem si jistý, že to bude zážitek. Koncerty budou oba stejné a s tímtéž programem se představíme ještě dvakrát v pražské La Fabrice.

Jeden z minulých ročníků Moravia Music Festu byl zaměřen na bigbandy. Letos se v rámci Jazz Groove Brno vedle vašeho B-Side Bandu představí dva swingové orchestry, a to dokonce v jeden večer, 6. října.

Utkají se Ondřej Havelka a jeho Melody Makers a Bratislava Hot Serenaders. Tato dvě tělesa svedou česko-slovenskou bitvu bigbandů. Oba orchestry budou současně na jednom pódiu, budou si pinkat písničky jako pingpongový míček, a tak budou soutěžit o pozornost posluchačů.

Z jiného hudebního světa pochází skupina Carpet Cabinet, pro mne osobně obrovský objev poslední doby. Ta k jazzu a groovu přidává prvky hiphopu a elektronické taneční hudby.

My vždy dáváme na festivalu prostor i mladým kapelám. Carpet Cabinet je česko-slovenská formace, která vznikla a působí v Brně. Když jsem ji slyšel poprvé, uvědomil jsem si její obrovský potenciál. Fandím jí, je to kapela, která v sobě má energii dostat se dál než jen na brněnskou klubovou scénu. A pro návštěvníky bude zajímavé poslechnout si, jak mladí dnes tvoří.

Dále 22. října vystoupí v Metro Music Baru americká skupina Yellowjackets…

Ano, držitelé dvou Grammy. V názvu festivalu máme jazz a pro mne je velkou ikonou jazzu saxofonista Bob Mintzer, který v Yellowjackets působí. Na druhou stranu Yellowjackets nejsou jen jazz, je to opět groove, hudba plná barev, rozmanitosti a směrů. Fungují v různých sestavách od roku 1977 a je to jedna z kapel, na kterých jsem vyrostl. Yellowjackets byli jedni z prvních, kdo se mi do letošního programu hodili, je to ideální dílek skládanky.

Dirty Loops ze Švédska jsou naopak relativně mladá kapela.

A pro mne je to největší očekávání, nesmírně se na ně těším. Však se také tuto skupinu snažíme už tři roky dostat do Česka. Nástrojová zručnost muzikantů a technická vybavenost zpěváka Jonaha Nilssona, který zpívá jako něco mezi Michaelem Jacksonem a Steviem Wonderem, mě dostala úplně do kolen. I když fungují teprve krátce, v současné době už dobývají světová pódia. Nám se povedlo jako prvním pozvat je do Česka a já jsem na to pyšný.

Naopak Ondřej Pivec, který se 7. listopadu představí se svou americkou kapelou Kennedy Administration, už v Metru hrál. A mimochodem je to další držitel Grammy.

Já mu to moc přeju, jsem na něj hrdý. Ondřej, mimochodem brněnský rodák, u nás hrál ještě se svým českým projektem. Nyní spolupracuje s jazzovým velikánem Gregorym Porterem a s ním také získal zmíněnou cenu Grammy. To je pro nás muzikanty ta největší meta, která se dá na světě získat. Ondra na náš festival přijede s kapelou Kennedy Administration, ve které funguje jako jeden z důležitých článků, po boku zpěvačky Kennedy. Když mi tento koncert nabídl, byl jsem šťastný. Bude to jejich první vystoupení v Brně v této sestavě.

buchta_josef_2018_foto_jiri_slama_04

Zatímco Kennedy Administration nebo Dirty Loops tedy přijedou do Brna poprvé, skupina Electro Deluxe už na vašem festivalu hrála. Proč jste se ji rozhodli pozvat znovu?

Tato skupina, kterou tvoří špičkoví francouzští muzikanti a americký zpěvák James Copley, hrála už dvakrát v Metro Music Baru a já jsem si je zamiloval. Spřátelili jsme se, a teď dokonce plánujeme, že bychom připravili jejich společný program s B-Side Bandem. Line-up festivalu pak napovídal, že ani letos nemohou chybět. Myslím, že přijedou s něčím novým.

Závěrečný koncert má název Pocta Radimu Hladíkovi a Blue Effectu. Co přesně máme čekat?

Radim Hladík, se kterým jsem se přátelil, mě asi rok před svou smrtí oslovil ke spolupráci. Byli jsme s B-Side Bandem tehdy moc vytíženi, a proto jsem spolupráci odložil na další rok. Bohužel jsme to už nestihli. Oplakal jsem to. Proto jsem se rozhodl udělat vzpomínkový koncert a věnovat jej Radimovi a kapele Blue Effect v aranžích Zdenka Nováka. Hrát bude asi čtyřicetičlenný orchestr složený z B-Side Bandu, komorního orchestru tvořeného členy Filharmonie Brno a pěveckého sboru Czech Ensemble Baroque. Vystoupí také Honza Křížek, Roman Dragoun a další. Zazní nejznámější písně kapely Blue Effect, ale v úplně jiném kabátě.

Zatímco tento závěr festivalu nebo koncert Electro Deluxe se odehraje v Sono Centru, hned několik koncertů se koná v Metro Music Baru, jehož jste spolumajitelem. Klub nedávno oslavil 10 let a mě zaujalo, že se tam konají vedle rockových nebo jazzových i folklorní koncerty. Jaká hudba tedy Metru nejvíc sluší?

S folklorem jsme začali asi před rokem, jako první z tohoto žánru tam vystoupila Cimbálová muzika Harafica, kterou sám miluju. Jsem trumpetista, ale na prvním místě mám cimbálku. Dechovka mě nikdy tak neoslovila. Na Haraficu byl klub beznadějně vyprodaný. Začali jsme tedy folklor dělat pravidelněji a před pár dny bylo na Musicu Folkloricu opět plno. Metro není jen rockový klub. Hraje tam také jazz a své místo tam má folklor. Vyhýbáme se hiphopu a elektronice, na to jsou jiné kluby. My jdeme po živé hudbě.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější

Kritika

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více