Josef Buchta: Nový název nás posouvá dál

Josef Buchta: Nový název nás posouvá dál

Festival Jazz Groove Brno bude probíhat na několika místech Brna od 2. října do 5. prosince 2018. S jeho ředitelem Josefem Buchtou hovoříme nejen o letošním programu, ale především o novém názvu a nové náplni celé akce.

Jazz Groove Brno je na brněnské festivalové scéně nový název, ale samotná akce má svou historii…

Ano, jméno je nové, ale bude se konat už jedenáctý ročník. Festival byl dosud známý jako Moravia Music Fest, ale my jsme se rozhodli jej po desátém ročníku přejmenovat. V Brně funguje skvělý a jasně vyprofilovaný festival JazzFestBrno a koná se tady spousta dalších akcí. Přitom pořadatelé některých festivalů, které ještě ani nezačaly, o sobě už tvrdí, že budou nebo jsou nejlepší. My, aniž bychom se pouštěli do debat, kdo je lepší a kdo horší, si uvědomuje, že nejprve je třeba něco vybudovat a něco předvést. Říká se, že po deseti letech se věci lámou, což jsem cítil i u B-Side Bandu. A uvědomoval jsem si to i u našeho festivalu.

Jak jste dospěli k novému názvu?

Změně předcházely dlouhé úvahy a přemýšlení o tom, kam chceme směřovat, co chceme Brnu nabídnout, kde přesně je naše místo… Po všech těch snahách vytyčit, co nás baví a v čem jsme nejsilnější, jsme našli výraz groove. Pod tímto slovem si každý může představit, co chce, ale pro mne je to motor, základ, basa a bicí, to, co šlape nebo pulsuje. S tím samozřejmě souvisí jazz, který máme také v názvu. Jazzu se věnujeme, ale přidáváme k němu různé příbuzné odnože a styly – funk, R&B, soul… V tom je naše místo a to je to, čemu rozumíme. Třetím slovem v názvu je Brno, protože v Brně festival pořádáme.

buchta_josef_2018_foto_jiri_slama_03

Za těch dosavadních deset let se festival hodně proměnil. Tušil jste na samém začátku, v co se nakonec vyvine?

První ročník byl postaven na Jazzové mši Jaromíra Hniličky. Hráli jsme ji po kostelích na celé jižní Moravě – ve Strážnici, v Hodoníně, ve Vyškově, ve Znojmě, tuším, že tři koncerty se konaly v Brně. Abych to tehdy byl schopen zajistit, pořádal jsem to vše pod hlavičkou festivalu. Přitom jsem začal sbírat zkušenosti a zjistil jsem, že mě to baví. Při třetím ročníku se akce přestěhovala už jen do Brna a začala fungovat jako klasický festival. V dalších letech jsme se dál učili a posouvali jsme se. Loni festival zažil svůj velký vrchol a já jsem se rozhodl jednu kapitolu uzavřít a otevřít novou. S tím souvisí i změna názvu, kterou jsme se jasně vymezili a zařadili. A jsem přesvědčen, že letošní line-up je nejlepší a nejčistší za celou dobu festivalu. Určuje směr, kterým chceme dál jít.

Co bylo na změně značky nejnáročnější?

Především to přemýšlení, snaha najít sama sebe. Byla to týmová práce s jasným zadáním: Pojďme se definovat, pojďme si říct, každý sám za sebe, co jsme. A nový název to měl celé zastřešit a posunout nás dál. Člověk potřebuje nový impuls, nakopnutí. Když pořádáte festival, musíte mít nadšení. Změnu všichni u nás v kanceláři přivítali, nalilo nám to obrovskou energii do dalších let.

Cítím z toho, že nejde jen o popsanou změnu názvu, ale že možná také záměrně uzavíráte některé z cestiček, kterými jste dříve šli.

Některé cesty chceme opravdu uzavírat a více se profilovat právě k tomu groove a fusion. Považuji za velké štěstí a dar od Boha, že máme v jednom ročníku tolik skvělých kapel. Říkám si, že jsme si to museli zasloužit, abychom během jednoho podzimu mohli pozvat všechny tyto velké hvězdy. To je shoda různých okolností a náhod.

buchta_josef_2018_foto_jiri_slama_02

Pojďme si tedy postupně představit letošní účinkující. Program zahájí 2. října v Boby centrum Al McKay’s Earth, Wind & Fire Experience.

Ano, to je legendární kapela, i když zasvěcení vědí, že se rozdělila na dva subjekty, které se navzájem nedohodly. Al je konkrétně kytarista a producent největších hitů Earth, Wind & Fire, jako je například September, a sám je držitelem šesti Grammy. Přiveze s sebou původní členy Earth, Wind & Fire, další muzikanti jsou z kapely Tower Of Power nebo od Prince či Quinceyho Jonese. Moc se na ně těším, protože na této hudbě jsem vyrostl. Je to pozitivní muzika, která člověka nabíjí, a přitom je promyšlená a nadčasová. Bude to tedy jeden z velkých vrcholů festivalu.

Další dva koncerty budou patřit vašemu B-Side Bandu, Vojtěchu Dykovi a hostujícím zpěvákům Ondřeji G. Brzobohatému a Ondřeji Rumlovi. Slibujete „unikátní set“. V čem bude spočívat? A budou oba koncerty, tedy 3. a 4. října, stejné?

Frank Sinatra, Sammy Davis a Dean Martin vytvořili kdysi trio The Rat Pack. Vojtu a oba Ondřeje to velmi oslovilo a řekli si, že by s B-Side Bandem chtěli zkusit něco podobného. Jsem zvědavý, jak se té úlohy zhostí a jak se s tím popasují. Těším se na to a jsem si jistý, že to bude zážitek. Koncerty budou oba stejné a s tímtéž programem se představíme ještě dvakrát v pražské La Fabrice.

Jeden z minulých ročníků Moravia Music Festu byl zaměřen na bigbandy. Letos se v rámci Jazz Groove Brno vedle vašeho B-Side Bandu představí dva swingové orchestry, a to dokonce v jeden večer, 6. října.

Utkají se Ondřej Havelka a jeho Melody Makers a Bratislava Hot Serenaders. Tato dvě tělesa svedou česko-slovenskou bitvu bigbandů. Oba orchestry budou současně na jednom pódiu, budou si pinkat písničky jako pingpongový míček, a tak budou soutěžit o pozornost posluchačů.

Z jiného hudebního světa pochází skupina Carpet Cabinet, pro mne osobně obrovský objev poslední doby. Ta k jazzu a groovu přidává prvky hiphopu a elektronické taneční hudby.

My vždy dáváme na festivalu prostor i mladým kapelám. Carpet Cabinet je česko-slovenská formace, která vznikla a působí v Brně. Když jsem ji slyšel poprvé, uvědomil jsem si její obrovský potenciál. Fandím jí, je to kapela, která v sobě má energii dostat se dál než jen na brněnskou klubovou scénu. A pro návštěvníky bude zajímavé poslechnout si, jak mladí dnes tvoří.

Dále 22. října vystoupí v Metro Music Baru americká skupina Yellowjackets…

Ano, držitelé dvou Grammy. V názvu festivalu máme jazz a pro mne je velkou ikonou jazzu saxofonista Bob Mintzer, který v Yellowjackets působí. Na druhou stranu Yellowjackets nejsou jen jazz, je to opět groove, hudba plná barev, rozmanitosti a směrů. Fungují v různých sestavách od roku 1977 a je to jedna z kapel, na kterých jsem vyrostl. Yellowjackets byli jedni z prvních, kdo se mi do letošního programu hodili, je to ideální dílek skládanky.

Dirty Loops ze Švédska jsou naopak relativně mladá kapela.

A pro mne je to největší očekávání, nesmírně se na ně těším. Však se také tuto skupinu snažíme už tři roky dostat do Česka. Nástrojová zručnost muzikantů a technická vybavenost zpěváka Jonaha Nilssona, který zpívá jako něco mezi Michaelem Jacksonem a Steviem Wonderem, mě dostala úplně do kolen. I když fungují teprve krátce, v současné době už dobývají světová pódia. Nám se povedlo jako prvním pozvat je do Česka a já jsem na to pyšný.

Naopak Ondřej Pivec, který se 7. listopadu představí se svou americkou kapelou Kennedy Administration, už v Metru hrál. A mimochodem je to další držitel Grammy.

Já mu to moc přeju, jsem na něj hrdý. Ondřej, mimochodem brněnský rodák, u nás hrál ještě se svým českým projektem. Nyní spolupracuje s jazzovým velikánem Gregorym Porterem a s ním také získal zmíněnou cenu Grammy. To je pro nás muzikanty ta největší meta, která se dá na světě získat. Ondra na náš festival přijede s kapelou Kennedy Administration, ve které funguje jako jeden z důležitých článků, po boku zpěvačky Kennedy. Když mi tento koncert nabídl, byl jsem šťastný. Bude to jejich první vystoupení v Brně v této sestavě.

buchta_josef_2018_foto_jiri_slama_04

Zatímco Kennedy Administration nebo Dirty Loops tedy přijedou do Brna poprvé, skupina Electro Deluxe už na vašem festivalu hrála. Proč jste se ji rozhodli pozvat znovu?

Tato skupina, kterou tvoří špičkoví francouzští muzikanti a americký zpěvák James Copley, hrála už dvakrát v Metro Music Baru a já jsem si je zamiloval. Spřátelili jsme se, a teď dokonce plánujeme, že bychom připravili jejich společný program s B-Side Bandem. Line-up festivalu pak napovídal, že ani letos nemohou chybět. Myslím, že přijedou s něčím novým.

Závěrečný koncert má název Pocta Radimu Hladíkovi a Blue Effectu. Co přesně máme čekat?

Radim Hladík, se kterým jsem se přátelil, mě asi rok před svou smrtí oslovil ke spolupráci. Byli jsme s B-Side Bandem tehdy moc vytíženi, a proto jsem spolupráci odložil na další rok. Bohužel jsme to už nestihli. Oplakal jsem to. Proto jsem se rozhodl udělat vzpomínkový koncert a věnovat jej Radimovi a kapele Blue Effect v aranžích Zdenka Nováka. Hrát bude asi čtyřicetičlenný orchestr složený z B-Side Bandu, komorního orchestru tvořeného členy Filharmonie Brno a pěveckého sboru Czech Ensemble Baroque. Vystoupí také Honza Křížek, Roman Dragoun a další. Zazní nejznámější písně kapely Blue Effect, ale v úplně jiném kabátě.

Zatímco tento závěr festivalu nebo koncert Electro Deluxe se odehraje v Sono Centru, hned několik koncertů se koná v Metro Music Baru, jehož jste spolumajitelem. Klub nedávno oslavil 10 let a mě zaujalo, že se tam konají vedle rockových nebo jazzových i folklorní koncerty. Jaká hudba tedy Metru nejvíc sluší?

S folklorem jsme začali asi před rokem, jako první z tohoto žánru tam vystoupila Cimbálová muzika Harafica, kterou sám miluju. Jsem trumpetista, ale na prvním místě mám cimbálku. Dechovka mě nikdy tak neoslovila. Na Haraficu byl klub beznadějně vyprodaný. Začali jsme tedy folklor dělat pravidelněji a před pár dny bylo na Musicu Folkloricu opět plno. Metro není jen rockový klub. Hraje tam také jazz a své místo tam má folklor. Vyhýbáme se hiphopu a elektronice, na to jsou jiné kluby. My jdeme po živé hudbě.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více

Koncerty vážné hudby nám asociují především večerní hodiny, formální ustrojení a v některých případech i skleničku vína. Včerejší sobota dokázala, že dopoledne představuje stejně vhodný čas na uměleckou produkci. Hodinu před polednem zazněly v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice violoncellové sonáty Ludwiga van Beethovena, Clauda Debussyho a Dmitrije Šostakoviče v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a klavíristy Marka Pinzowa. Koncert pořádalo Národní divadlo Brno.  více

„Dát si občas porci romantiky neškodí. Navíc za takovouto romantiku se stydět nemusíte,“ psal jsem v recenzi bilančního alba Střípky příběhů, které si brněnská skupina F.T.Prim vydala v roce 2013 u příležitosti čtvrtstoletí od svého vzniku. O pět let později, tedy k třicátým narozeninám, si skupina v čele se zpívajícím autorem a kytaristou nadělali novinkovou desku Labyrint. Platí opět vše, co jsem napsal minule. Opět by se dala vyzdvihnout romantika i trampská témata, stejně jako pozvolný posun od akustické „tulácké“ hudby k popu. I to balancování na samé hraně kýče v některých momentech zůstává, stejně jako nezpochybnitelná hráčská zručnost členů kapely. Skoro by se zdálo, že Labyrint nic nového nepřináší. Ale není to tak. Stačí dobrovolně zabloudit a v labyrintu tónů a slov najdeme zajímavé momenty. Jen si skutečně musíme připustit, že romantika občas není na škodu.  více

Skupinou Dunaj prošla řada důležitých osobností brněnské alternativní scény, například Pavel Fajt a Iva Bittová. Po jejich odchodu skupinu dlouho tvořila čtveřice Jiří Kolšovský, Vladimír Václavek, Josef Ostřanský a Pavel Koudelka. V roce 1998 legendární kapela ukončila činnost a krátce nato ve věku pouhých 43 let zemřel její zpěvák a kytarista Kolšovský. Nyní se jako Dunaj vracejí na scénu zbylí tři členové. Před koncem roku se v Brně předvedli jako hosté Tata Bojs a 17. ledna je čeká na Flédě samostatný koncert v rámci aktuálního turné. V létě se pak obnovený Dunaj představí například na festivalech Hradecký slunovrat (Hradec nad Moravicí) nebo Eurotrialog (Mikulov).  více

Když kapela vydá první řadové album po třiceti letech, navíc v roce svých padesátých narozenin, je to samozřejmě obrovská událost. Brněnská legenda Progres 2 sice na novou desku pomýšlela dlouho, ale – jak mi před časem řekl kytarista a zpěvák Pavel Váně – nemohla najít vhodné téma. Nakonec se námět našel: slavná kniha Jacka Londona na pomezí filosofického románu a sci-fi Tulák po hvězdách. Na půdorysu pobytu ve vězení, přemítání o životě a smrti, spravedlnosti a milosrdenství a – což je ta fantastická část – návštěv nadpozemských světů vznikl příběh, který je pojítkem celkem sedmnácti skladeb přibližně hodinového alba.  více

Druhý, tedy večerní Novoroční koncert Filharmonie Brno přinesl Dvořákův violoncellový koncert v podání Raphaella Wallfische a operní předehry od Stanisława Moniuzska, Jacquese Offenbacha, Franze von Suppého nebo Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Filharmonie Brno vkročila do roku 2019 pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka.  více

Známou humoristickou prózu Klapzubova jedenáctka od spisovatele Eduarda Basse přivedli nyní na jeviště v Městském divadle Brno. Nejde ovšem o činohru. Vznikla tady rozverná zpěvohra, která divadelně není žádným dech beroucím spektáklem. Užijete si však chytlavou swingující muziku známého jazzmana a pianisty Jiřího Levíčka v živém provedení devítičlenného orchestru, jak je tady dobrým zvykem.  více

Aktuální sestava skupiny Květy má tři členy. Poté, co v roce 2017 vydali hned dvě řadová alba (Komik do půl osmé a Spí vánoční pták), se dohodli, že každý složí sólovou desku v jiném žánru a s pomocí svých kolegů z kapely a přizvaných hostů tato alba nahrají a vydají. Projekt souhrnně nazvali YM („my“ pozpátku) a na konci roku 2018 vydali první dvě ze tří zamýšlených alb – CD Japonec s elektronickými nahrávkami Aleše Pilgra a LP desku Lorenzovi hoši s country písněmi Martina E. Kyšperského. Obě alba nás sice zvou do velmi odlišných hudebních světů, ale některé drobné detaily je spojují. A nejedná se jen o to, že na obou najdeme píseň s názvem Kamarádi.  více

Nenápadně se rodí v Brně další skvělý big band. Vedle pozvolna mizícího Gustav Brom Big Bandu, který koncertuje jen několikrát za rok, a silně expandujícího B-Side Bandu, jehož pozice se ustálila na doprovodném orchestru domácích a zahraničních zpěváckých hvězd, je The Cotatcha Orchestra založený v roce 2014 povýtce instrumentální, stále lépe sehraná jazzová formace se širokým záběrem od jazzových standardů přes skladby věhlasných zahraničních autorů (mj. Stan Kenton, Quincy Jones, Charles Mingus) až po tvorbu soudobých českých komponistů (mj. Miroslav Hloucal). Pro The Cotatcha Orchestra upravuje a komponuje i kontrabasista Vincenc Kummer. Jeho sedmasedmdesátiny (oslavil je už v červenci) odrážel i program koncertu, který byl symbolickou poctou jeho práci pro mladou brněnskou kapelu.  více

Strážnická zpěvačka a cimbalistka Magdalena Múčková se už v útlém věku projevila jako výrazný talent: v soutěži dětských zpěváků si ve finále zazpívala s brněnským BROLNem – a nahrávka to byla natolik vydařená, že ji Český rozhlas Brno dodnes uchovává jako tzv. trvalku. Dětský hlásek vyzrál v krásně zabarvený, nezaměnitelný hlas mladé ženy, která si velmi brzy osvojila disciplínu pro lidovou zpěvačku nejnáročnější, totiž interpretaci lidových balad: kupříkladu její vlastní úpravy baladických příběhů z rodného strážnického Dolňácka Vydala máti, vydala dcéru a V širém poli hruščička jsou čisté a působivé. Ve dvaceti se nebojácně postavila do čela mladé strážnické cimbálové muziky Danaj, která letos oslavila třicetiny, a natočila s ní devět CD – mezi jinými ceněná tematická alba Písničky z malířovy palety (2000, reedice 2018), vánoční Nenechte nás dlúho státi (1996), Vladimíru Úlehlovi dedikované CD Písňovou zahradou (2008) nebo letošní Desatero (2018).  V BROLNu na čas zakotvila jako kmenová cimbalistka a zpěvačka, dodnes se současným “malým” BROLNem občas hostuje. Kromě hraní na cimbál, zpívání, komponování muzikantských pásem a úprav písní pro “svou” CM Danaj vyučuje hru na cimbál na ZUŠ ve Veselí a ve Skalici - a našla si i práci redaktorskou a scénáristickou: v pořadu U nás aneb Od cimbálu k lidové kultuře v TV Noe představuje divákům výrazné osobnosti české a moravské lidové muziky. Jak je zřejmé, kulaté narozeniny nemá vlastně ani čas oslavit v klidu … V rámci letošního festivalu Janáček Brno prezentovala svůj autorský pořad Kvítí milodějné – takže bylo o čem si povídat.  více

Když trio Ponk v obsazení housle, cimbál a kontrabas přišlo se svým prvním albem Postfolklor a konceptem mrtvého folkloru, psal jsem, že se kapele podařilo „vnést do vybraného [folklorního] materiálu kus sama sebe, použít v písních spoustu hudebních vtípků a jasně čitelných i méně nápadných obratů z jiných žánrů, a přitom zachovat jejich podstatu“. Ponk tehdy hrál úpravy lidových písní, kterým sice ponechal texty a melodie, ale s velmi úsporným a čistě akustickým instrumentářem dokázal tento tradiční repertoár obohatit o prvky rocku a dalších žánrů. Vtip spočíval ve využití netradičních rytmických vzorců, způsobu hry a energie. Na podobném principu by se dalo vystavět hned několik alb, a tak po debutu s písněmi o smrti mohl Ponk natočit kolekce lidových písní svatebních nebo vánočních. Nestalo se tak a je to dobře.  více

Ve čtvrtek a v pátek proběhly v Brně dva zcela odlišné koncerty, avšak s jedním společným jmenovatelem. Byla jím Horňácká muzika Petra Mičky. První čtvrteční akce se konala v klubu Leitnerka a šlo o dvojkoncert s kapelou Lesní zvěř. Páteční program hostil husovický klub Musilka a za doprovodu zmíněné kapely se na něm představili zpěváci a zpěvačky z horňácké obce Hrubá Vrbka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více

První prosincový víkend se na Mezinárodním festivalu Janáček Brno 2018 nesl ve znamení krásy a poetiky lidové písně, tak jak ji vnímal skladatel sám. Sobotní odpoledne v Mahenově divadle patřilo folkloru ryzímu přímo ze skladatelova rodného kraje. Neděle potom patřila slavnostnímu představení jednoho z jeho největších folklorem inspirovaných děl – Moravská lidová poezie v písních – v působivých prostorách vily Tugendhat.  více

Ze soutěže Blues Aperitiv postoupil letos na mezinárodní festival Blues Alive do Šumperka slovenská skupina Kiero Grande, dále dvě polské kapely a brněnský hudebník Jan Fic se svým sólovým projektem. Honza, který si pod značkou Red Bird Instruments sám vyrábí kytary z krabic od doutníků (cigar box guitars) a další nástroje, je jinak známý jako frontman skupiny The Weathermakers, s níž si syrové blues zahrál i na Portě. A na několika festivalech se mihl i jako kapelník recesistické trampské skupiny The Honzíci. Následující rozhovor vznikl u příležitosti vydání sólového alba Město, které Jan Fic společně s producentem Martinem Kyšperským oficiálně představí 17. prosince v brněnském obchůdku Stereo – Vinyl Culture Shop.  více

Nejčtenější

Kritika

Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více