Josef Buchta: Nový název nás posouvá dál

Josef Buchta: Nový název nás posouvá dál

Festival Jazz Groove Brno bude probíhat na několika místech Brna od 2. října do 5. prosince 2018. S jeho ředitelem Josefem Buchtou hovoříme nejen o letošním programu, ale především o novém názvu a nové náplni celé akce.

Jazz Groove Brno je na brněnské festivalové scéně nový název, ale samotná akce má svou historii…

Ano, jméno je nové, ale bude se konat už jedenáctý ročník. Festival byl dosud známý jako Moravia Music Fest, ale my jsme se rozhodli jej po desátém ročníku přejmenovat. V Brně funguje skvělý a jasně vyprofilovaný festival JazzFestBrno a koná se tady spousta dalších akcí. Přitom pořadatelé některých festivalů, které ještě ani nezačaly, o sobě už tvrdí, že budou nebo jsou nejlepší. My, aniž bychom se pouštěli do debat, kdo je lepší a kdo horší, si uvědomuje, že nejprve je třeba něco vybudovat a něco předvést. Říká se, že po deseti letech se věci lámou, což jsem cítil i u B-Side Bandu. A uvědomoval jsem si to i u našeho festivalu.

Jak jste dospěli k novému názvu?

Změně předcházely dlouhé úvahy a přemýšlení o tom, kam chceme směřovat, co chceme Brnu nabídnout, kde přesně je naše místo… Po všech těch snahách vytyčit, co nás baví a v čem jsme nejsilnější, jsme našli výraz groove. Pod tímto slovem si každý může představit, co chce, ale pro mne je to motor, základ, basa a bicí, to, co šlape nebo pulsuje. S tím samozřejmě souvisí jazz, který máme také v názvu. Jazzu se věnujeme, ale přidáváme k němu různé příbuzné odnože a styly – funk, R&B, soul… V tom je naše místo a to je to, čemu rozumíme. Třetím slovem v názvu je Brno, protože v Brně festival pořádáme.

buchta_josef_2018_foto_jiri_slama_03

Za těch dosavadních deset let se festival hodně proměnil. Tušil jste na samém začátku, v co se nakonec vyvine?

První ročník byl postaven na Jazzové mši Jaromíra Hniličky. Hráli jsme ji po kostelích na celé jižní Moravě – ve Strážnici, v Hodoníně, ve Vyškově, ve Znojmě, tuším, že tři koncerty se konaly v Brně. Abych to tehdy byl schopen zajistit, pořádal jsem to vše pod hlavičkou festivalu. Přitom jsem začal sbírat zkušenosti a zjistil jsem, že mě to baví. Při třetím ročníku se akce přestěhovala už jen do Brna a začala fungovat jako klasický festival. V dalších letech jsme se dál učili a posouvali jsme se. Loni festival zažil svůj velký vrchol a já jsem se rozhodl jednu kapitolu uzavřít a otevřít novou. S tím souvisí i změna názvu, kterou jsme se jasně vymezili a zařadili. A jsem přesvědčen, že letošní line-up je nejlepší a nejčistší za celou dobu festivalu. Určuje směr, kterým chceme dál jít.

Co bylo na změně značky nejnáročnější?

Především to přemýšlení, snaha najít sama sebe. Byla to týmová práce s jasným zadáním: Pojďme se definovat, pojďme si říct, každý sám za sebe, co jsme. A nový název to měl celé zastřešit a posunout nás dál. Člověk potřebuje nový impuls, nakopnutí. Když pořádáte festival, musíte mít nadšení. Změnu všichni u nás v kanceláři přivítali, nalilo nám to obrovskou energii do dalších let.

Cítím z toho, že nejde jen o popsanou změnu názvu, ale že možná také záměrně uzavíráte některé z cestiček, kterými jste dříve šli.

Některé cesty chceme opravdu uzavírat a více se profilovat právě k tomu groove a fusion. Považuji za velké štěstí a dar od Boha, že máme v jednom ročníku tolik skvělých kapel. Říkám si, že jsme si to museli zasloužit, abychom během jednoho podzimu mohli pozvat všechny tyto velké hvězdy. To je shoda různých okolností a náhod.

buchta_josef_2018_foto_jiri_slama_02

Pojďme si tedy postupně představit letošní účinkující. Program zahájí 2. října v Boby centrum Al McKay’s Earth, Wind & Fire Experience.

Ano, to je legendární kapela, i když zasvěcení vědí, že se rozdělila na dva subjekty, které se navzájem nedohodly. Al je konkrétně kytarista a producent největších hitů Earth, Wind & Fire, jako je například September, a sám je držitelem šesti Grammy. Přiveze s sebou původní členy Earth, Wind & Fire, další muzikanti jsou z kapely Tower Of Power nebo od Prince či Quinceyho Jonese. Moc se na ně těším, protože na této hudbě jsem vyrostl. Je to pozitivní muzika, která člověka nabíjí, a přitom je promyšlená a nadčasová. Bude to tedy jeden z velkých vrcholů festivalu.

Další dva koncerty budou patřit vašemu B-Side Bandu, Vojtěchu Dykovi a hostujícím zpěvákům Ondřeji G. Brzobohatému a Ondřeji Rumlovi. Slibujete „unikátní set“. V čem bude spočívat? A budou oba koncerty, tedy 3. a 4. října, stejné?

Frank Sinatra, Sammy Davis a Dean Martin vytvořili kdysi trio The Rat Pack. Vojtu a oba Ondřeje to velmi oslovilo a řekli si, že by s B-Side Bandem chtěli zkusit něco podobného. Jsem zvědavý, jak se té úlohy zhostí a jak se s tím popasují. Těším se na to a jsem si jistý, že to bude zážitek. Koncerty budou oba stejné a s tímtéž programem se představíme ještě dvakrát v pražské La Fabrice.

Jeden z minulých ročníků Moravia Music Festu byl zaměřen na bigbandy. Letos se v rámci Jazz Groove Brno vedle vašeho B-Side Bandu představí dva swingové orchestry, a to dokonce v jeden večer, 6. října.

Utkají se Ondřej Havelka a jeho Melody Makers a Bratislava Hot Serenaders. Tato dvě tělesa svedou česko-slovenskou bitvu bigbandů. Oba orchestry budou současně na jednom pódiu, budou si pinkat písničky jako pingpongový míček, a tak budou soutěžit o pozornost posluchačů.

Z jiného hudebního světa pochází skupina Carpet Cabinet, pro mne osobně obrovský objev poslední doby. Ta k jazzu a groovu přidává prvky hiphopu a elektronické taneční hudby.

My vždy dáváme na festivalu prostor i mladým kapelám. Carpet Cabinet je česko-slovenská formace, která vznikla a působí v Brně. Když jsem ji slyšel poprvé, uvědomil jsem si její obrovský potenciál. Fandím jí, je to kapela, která v sobě má energii dostat se dál než jen na brněnskou klubovou scénu. A pro návštěvníky bude zajímavé poslechnout si, jak mladí dnes tvoří.

Dále 22. října vystoupí v Metro Music Baru americká skupina Yellowjackets…

Ano, držitelé dvou Grammy. V názvu festivalu máme jazz a pro mne je velkou ikonou jazzu saxofonista Bob Mintzer, který v Yellowjackets působí. Na druhou stranu Yellowjackets nejsou jen jazz, je to opět groove, hudba plná barev, rozmanitosti a směrů. Fungují v různých sestavách od roku 1977 a je to jedna z kapel, na kterých jsem vyrostl. Yellowjackets byli jedni z prvních, kdo se mi do letošního programu hodili, je to ideální dílek skládanky.

Dirty Loops ze Švédska jsou naopak relativně mladá kapela.

A pro mne je to největší očekávání, nesmírně se na ně těším. Však se také tuto skupinu snažíme už tři roky dostat do Česka. Nástrojová zručnost muzikantů a technická vybavenost zpěváka Jonaha Nilssona, který zpívá jako něco mezi Michaelem Jacksonem a Steviem Wonderem, mě dostala úplně do kolen. I když fungují teprve krátce, v současné době už dobývají světová pódia. Nám se povedlo jako prvním pozvat je do Česka a já jsem na to pyšný.

Naopak Ondřej Pivec, který se 7. listopadu představí se svou americkou kapelou Kennedy Administration, už v Metru hrál. A mimochodem je to další držitel Grammy.

Já mu to moc přeju, jsem na něj hrdý. Ondřej, mimochodem brněnský rodák, u nás hrál ještě se svým českým projektem. Nyní spolupracuje s jazzovým velikánem Gregorym Porterem a s ním také získal zmíněnou cenu Grammy. To je pro nás muzikanty ta největší meta, která se dá na světě získat. Ondra na náš festival přijede s kapelou Kennedy Administration, ve které funguje jako jeden z důležitých článků, po boku zpěvačky Kennedy. Když mi tento koncert nabídl, byl jsem šťastný. Bude to jejich první vystoupení v Brně v této sestavě.

buchta_josef_2018_foto_jiri_slama_04

Zatímco Kennedy Administration nebo Dirty Loops tedy přijedou do Brna poprvé, skupina Electro Deluxe už na vašem festivalu hrála. Proč jste se ji rozhodli pozvat znovu?

Tato skupina, kterou tvoří špičkoví francouzští muzikanti a americký zpěvák James Copley, hrála už dvakrát v Metro Music Baru a já jsem si je zamiloval. Spřátelili jsme se, a teď dokonce plánujeme, že bychom připravili jejich společný program s B-Side Bandem. Line-up festivalu pak napovídal, že ani letos nemohou chybět. Myslím, že přijedou s něčím novým.

Závěrečný koncert má název Pocta Radimu Hladíkovi a Blue Effectu. Co přesně máme čekat?

Radim Hladík, se kterým jsem se přátelil, mě asi rok před svou smrtí oslovil ke spolupráci. Byli jsme s B-Side Bandem tehdy moc vytíženi, a proto jsem spolupráci odložil na další rok. Bohužel jsme to už nestihli. Oplakal jsem to. Proto jsem se rozhodl udělat vzpomínkový koncert a věnovat jej Radimovi a kapele Blue Effect v aranžích Zdenka Nováka. Hrát bude asi čtyřicetičlenný orchestr složený z B-Side Bandu, komorního orchestru tvořeného členy Filharmonie Brno a pěveckého sboru Czech Ensemble Baroque. Vystoupí také Honza Křížek, Roman Dragoun a další. Zazní nejznámější písně kapely Blue Effect, ale v úplně jiném kabátě.

Zatímco tento závěr festivalu nebo koncert Electro Deluxe se odehraje v Sono Centru, hned několik koncertů se koná v Metro Music Baru, jehož jste spolumajitelem. Klub nedávno oslavil 10 let a mě zaujalo, že se tam konají vedle rockových nebo jazzových i folklorní koncerty. Jaká hudba tedy Metru nejvíc sluší?

S folklorem jsme začali asi před rokem, jako první z tohoto žánru tam vystoupila Cimbálová muzika Harafica, kterou sám miluju. Jsem trumpetista, ale na prvním místě mám cimbálku. Dechovka mě nikdy tak neoslovila. Na Haraficu byl klub beznadějně vyprodaný. Začali jsme tedy folklor dělat pravidelněji a před pár dny bylo na Musicu Folkloricu opět plno. Metro není jen rockový klub. Hraje tam také jazz a své místo tam má folklor. Vyhýbáme se hiphopu a elektronice, na to jsou jiné kluby. My jdeme po živé hudbě.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více