Kateřina Bajo vs. David Dittrich

Rozhovor Kateřiny Bajo, která je hlavní koordinátorkou členství Prahy jako města literatury v Síti kreativních měst UNESCO a Davida Dittricha, hlavního koordinátora členství Brna jako města hudby v téže Síti. Síť kreativních měst UNESCO vznikla v roce 2004 a jejím hlavním cílem je podpora mezinárodní spolupráce a kreativity. Nyní sdružuje 180 členských měst ze 72 zemí celého světa. Města jsou v síti zastoupena v 7 kreativních oblastech – literatura, hudba, design, film, gastronomie, lidová řemesla a média. Město, které se o členství v síti uchází, musí splnit velice přísná kritéria, podporu mu musí vyjádřit nejenom komise odborníků, ale i všechna členská města.

DD: Ahoj Kateřino, vítej v Brně! Jsem rád, že ti můžeme ukázat alespoň část našeho krásného a kreativního města. A začnu záludnou otázkou: víš o tom, že máme v Brně Prahu? Brněnská Praha je urbanistické a kreativní centrum a zároveň i kavárna. Máte v Praze taky nějaké Brno?

KB: Zatím ne, ale určitě je to inspirativní nápad, zvlášť teď, když budeme v rámci UNESCO jako kreativní města ještě více spolupracovat. Ale ty mi spíš řekni, jak prožíváte přijetí do UCCN (Sítě kreativních měst UNESCO)?

DD: Je to ohromná radost a úspěch pro všechny, kteří se v Brně snaží vytvářet kulturu a především hudbu. Jak řekla patronka projektu, mezzosopranistka Magdalena Kožená, pro Brno jde doslova o historickou událost. Já dodávám, že se tím Brno dostává na hudební mapu světa. Už je jen na nás, jak s tím naložíme. Poděkování patří všem lidem, kteří se na kandidatuře podíleli, byla to týmová práce. Osobně jsem přesvědčen, že UNESCO ocenilo současné vedení města Brna za jeho promyšlenou kulturní politiku.

KB: S jakými cíli vstupujete do Sítě kreativních měst UNESCO?

DD: Jedním z hlavních cílů je dotáhnout do zdárného konce vybudování nového koncertního sálu, Janáčkova kulturního centra, kde kromě Filharmonie Brno nalezne pro své akce útočiště řada institucí, festivalů či spolků napříč hudebními žánry. Byla by ostuda být hudebním městem Sítě kreativních měst UNESCO a nemít kvalitní velký sál. V přihlášce jsme se také zaměřili na umělecké vzdělávání dětí a jeho podporu. V ČR funguje unikátní systém ZUŠek a my jsme se zavázali, že v rámci sítě budeme iniciátory společných projektů v této oblasti. Velmi stojíme o to, aby se rozvíjel kontakt mezi Brnem a okolními regiony, které jsou folklorně nesmírně bohaté; folklorní hudbu musíme nejenom zachovávat, ale je zapotřebí i vytvářet podmínky pro její rozvoj. Dále jsme se zavázali, že budeme podporovat festival Maraton hudby Brno jako klíčovou hudební událost Brna a chceme v rámci sítě aktivně spolupracovat.

KB: Brno se do sítě dostalo až na druhý pokus. Vzpomínám si na naše první setkání v roce 2014, kdy jsi inicioval první přihlášku, a zajímaly tě naše zkušenosti. Podruhé jsme se potkali v roce 2016 na výročním zasedání Sítě kreativních měst UNESCO ve švédském Östersundu. Řekla bych, že většina nápadů, které jsi použil ve druhé přihlášce, vznikla právě tam.

DD: Je to tak. Výroční zasedání ve Švédsku pro mě bylo zásadní. Děkuji tobě a literární Praze za pomoc při uvedení; získal jsem tak prostor náš projekt prezentovat, ačkoli jsme nebyli ještě členy sítě. Pochopil jsem tam, jak lidé z UNESCO přemýšlí. Ve druhé přihlášce jsme proto více propojili Brno s okolním výjimečně hudebním regionem, věnovali se vzdělávání dětí a představili projekty vycházející z nezřizované kultury a spolkové činnosti. Poznal jsem tam také většinu zástupců hudebních měst. Celkově jsem odjížděl s velkým nadšením, ale současně jsem trochu propadl skepsi.

KB: Jak tomu mám rozumět?

DD: Poznal jsem sice, jak skvělá a aktivní města síť tvoří a jak obrovský přínos by členství pro Brno mohlo být, na druhé straně jsem ale jasně viděl, jak velký zájem o členství je a jak je složité se do sítě dostat.

KB: Tomu rozumím. Myslím, že se Brno do sítě dostalo opravdu za pět minut dvanáct. Už když se hlásila Praha, hovořilo se o omezování přijímání nových členů, aby síť dokázala dobře fungovat. Dnes je v síti 31 hudebních a 28 literárních měst.

DD: Co vám členství v Síti kreativních měst UNESCO přineslo? Jistě jste tam vstupovali se stejným očekáváním jako Brno, ale jaká byla realita?

KB: Zpočátku převládne ohromná radost, protože samotná příprava a přihláška je velice komplikovaná, vyžaduje velké úsilí, sami jste to zažili. Je zapotřebí na velice omezeném prostoru vysvětlit něco, o čem ostatní nemohou mít přesnou představu, protože neznají prostředí, ve kterém se kandidáti pohybují. Ovšem získat titul a stát se členem této sítě je opravdu velké zadostiučinění. Když pak pominula prvotní euforie, nastalo poznávání lidí z ostatních členských měst. Člověk si začal uvědomovat, že to mělo opravdu smysl, konkrétní lidi v konkrétních městech jsou fantastičtí. Pracují někdy ve skromných podmínkách, přesto jsou velmi komunikativní, nesmírně kreativní a ochotní, dokážou vymyslet a zrealizovat někdy až nepředstavitelné akce. Základním předpokladem pro dobré zapojení do sítě je vlastní aktivita, města vzájemně spolupracují i mezioborově, Praha samozřejmě spolupracuje hlavně s městy literatury, ale teď třeba máme projekt s městem designu. Tímto směrem se síť bude do budoucna vyvíjet. Těším se teď na výbornou spolupráci Praha – Brno, ale stejně tak se nám určitě společně podaří vymyslet spolupráci s našimi dalšími nejbližšími sousedy, tedy Krakovem, Katovicemi, Mannheimem a Heidelbergem.

DD: Brno má díky Praze cestičku už trochu prošlapanou a může do této konkrétní spolupráce vstoupit.

KB: Některá města jsou obdivuhodně aktivní, například Heidelberg. Spolupracovali jsme s ním na mnoha projektech, v poslední době kupříkladu na překladatelských workshopech. Krakov a Katovice zase společně organizují v červnu výroční zasedání UCCN, kde bude Brno oficiálně představeno všem městům sítě.

DD: Několik dní po přijetí do sítě obdrželo Brno další skvělou zprávu: Janáčkův archiv byl zapsán do Paměti světa, což je program UNESCO věnující se ochraně světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech. Pro Brno to znamená jasné potvrzení hudebního směřování, doklad opodstatněnosti titulu „hudební město“. Pro UNESCO je ale stejně důležité hudební podhoubí, práce spolků, institucí, které dávají prostor nejen profesionálním hudebníkům, ale také amatérům. Brňáci jsou v tomto ohledu mimořádně aktivní, funguje u nás neuvěřitelně vysoký počet folklorních souborů, pěveckých sborů, aktivit pro děti...

KB: Také jste v rámci kandidatury hodně prezentovali projekt ZUŠ Open, což je bezesporu naprosto unikátní akce, která musela UNESCO okouzlit!

DD: O to se zasadila především mezzosopranistka Magdalena Kožená, která v roce 2016 založila na podporu základních uměleckých škol nadační fond sídlící v Brně. Právě tento fond letos 30. května organizoval akci ZUŠ Open, do které se zapojilo neuvěřitelných 130 000 žáků ZUŠ z 280 měst ČR. Brno ten den přichystalo velkou akci na Moravském náměstí, kde se představily brněnské ZUŠky. Magdalena si s nimi nakonec společně zazpívala, my jsme to celé natočili a poslali UNESCO.

KB: Jak hudební směřování Brna vlastně začalo?

DD: Brno je synonymum hudby přeci odnepaměti! (úsměv) Ale chápu, na co se ptáš, takže: v roce 2002 jsme založili projekt Brno – město hudby. Naším cílem bylo zviditelnění místních mimořádně žánrově pestrých hudebních aktivit, které vychází ze silné hudební tradice a velmi aktivní současnosti. Naplánovali jsme webový portál, festival Maraton hudby Brno, který by všechny žánry propojil, vymýšleli jsme permanentku napříč hudebními žánry atd. Chtěli jsme přesvědčit Brno, aby si přízvisko hudební vetklo do štítu. Postupně jsme k projektu přizvali řadu zajímavých osobností jako např. Marii Kučerovou, Davida Marečka, Viléma Spilku a řadu dalších, kteří nám pomáhali vše formovat. V roce 2009 se podařilo rozjet, i díky podpoře ROPu a následně za výrazného přispění hudebního publicisty Borise Klepala, profesionální webový portál www.mestohudby.cz. V té době jsme také zaznamenali program Sítě kreativních měst UNESCO.

KB: Pořád tam nevidím zapojení města…

DD: Na podzim roku 2014 jsme představili projekt zástupcům Magistrátu města Brna a setkali jsme se s velkým pochopením, především od tehdy nového náměstka pro kulturu Matěje Hollana. Ten kandidatuře velmi pomohl a má na našem vstupu velkou zásluhu.

KB: Jistě, protože ačkoliv jsi vše vymyslel a napsal přihlášku, tak samotný titul samozřejmě patří městu.

DD: Ale přihlášku jsem přeci vůbec nedělal jen já, byla to týmová práce. V Brně je teď v kultuře koncentrace řady skvělých lidí, kteří mají nápady a chuť spolupracovat. A na brněnském kulturním životě je to vidět. V takové atmosféře se připravovala náročná kandidatura daleko snadněji, čerpali jsme podněty a energii od poradního týmu a od řady dalších lidí. Bez pozitivní role, kterou sehrálo město, by se to nepodařilo. Takže teď jsme šťastní, že má Brno významný titul, ale čeká nás především práce, abychom všechna předsevzetí naplnili. Prahu už brzo čeká podání první zprávy o činnosti, je to tak?

KB: Přesně tak. Filozofie Sítě kreativních měst UNESCO je založená na tom, že je město aktivní a dělá to, k čemu se v projektu zavázalo. Každé čtyři roky musí odevzdat zprávu o své činnosti. Samozřejmě jsou i města, která to podcení, a pak jim hrozí dokonce vyřazení ze sítě. Praha se ve své přihlášce například zavázala k rezidenčním pobytům, takže každý rok k nám zveme šest zahraničních autorů, kterým zajišťujeme pobyt a program.

DD: Brno se mimo jiné zavázalo k podpoře festivalu Maraton hudby Brno, který přináší zbrusu nový koncept: představuje nejlepší muzikanty a projekty z Brna napříč žánry, od klasiky přes jazz, muzikál, folklor, rock až po nový cirkus a busking. Je to taková výkladní skříň Brna, doplněná o špičkové muzikanty ze světa. Maraton má ambici stát se klíčovou městskou hudební akcí s velkým diváckým potenciálem i pro turisty. Letos v srpnu na II. ročník přišlo za 3 dny přes 16 000 lidí a do budoucna se počítá i s trojnásobkem návštěvníků. Rádi bychom, aby naše město během tohoto festivalu hudbou doslova dýchalo. Ale v Praze se vám teď podařil husarský kousek…

KB: Zdá se, že získáme část tzv. Kafkova domu nedaleko Staroměstského náměstí! V něm by mohly být i dva byty pro náš rezidenční program, takže autoři budou moci tvořit přímo v tomto velmi inspirativním prostředí. Měla by tam být snad i kavárna a plánujeme i výstavní prostory.

DD: To zní moc dobře. Také bychom rádi v rámci rezidencí podporovali spolupráce brněnských hudebníků s hudebníky z ostatních měst UCCN. Brno se za posledních deset let neuvěřitelně změnilo, je tady cítit tvůrčí atmosféra a jsme přesvědčení, že máme ostatním co nabízet. Zároveň se těšíme na inspiraci zvenčí, brněnský hudební život to může velmi obohatit.

KB: Tvůrčí rezidenční pobyty ti mohu určitě jen doporučit. A můžu se pochlubit i prvními výsledky: australský spisovatel Liam Pieper pobýval v Holešovicích u nádraží Bubny, odkud za války odjížděly transporty. Podnícen geniem loci napsal knihu Hračkář, která právě teď vyšla v českém překladu. V létě také vyšla moc hezká kniha našeho dalšího rezidenta, argentinského básníka Juana Pabla Bertazzy, která se jmenuje Na prahu Prahy. Obě ti mohu doporučit, určitě stojí za přečtení.

DD: Díky moc, dost se těším na to, že se v rámci naší spolupráce budu literárně inspirovat, protože v poslední době jsem na čtení nevyšetřil čas. Oblíbil jsem si audioknihy; hodně cestuju a v autě si je mohu v klidu poslouchat. Mou oblíbenou je nyní Všichni moji strýčkové od Viktora Fischla, skvěle namluvená Josefem Somrem.

KB: Už teď se těším na to, co všechno jako město literatury a město hudby dohromady vymyslíme a nabídneme ostatním městům Sítě kreativních měst UNESCO. Jsem si jistá, že Praha a Brno mají v tomto směru obrovský potenciál.

Rozhovor vznikl pro časopis KAM/ WHERE.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Již po šesté představil balet Národního divadla Brno nadějné choreografy z vlastních řad. V divadle Reduta měl včera premiéru další ročník raritního projektu s názvem Choreografické ateliéry. V devíti mini inscenacích se představili sólisté a členové souboru vlastními choreografiemi.  více

Když se řekne „řecká píseň“, někdo si vybaví Děti z Pirea v podání Yvetty Simonové a Milana Chladila (nebo ještě starší verzi Evy Martinové a Karla Dudy). O něco blíže k současnosti stojí Martha a Tena Elefteriadu, které i v sezóně 2018 stále koncertují a navíc pořádají kurzy řeckých tanců. Sestry, které se vedle řecké hudby pohybovaly na poli rocku i popu (a Marthino album Kresby tuší je skvostné), podle mladého brněnského autora a hudebníka Jannise Morase „připravily cestu“ nové generaci řeckých interpretů. V Brně v současné době funguje několik kapel zpívajících řecky a přitom se ústřední postavou této muzikantské komunity stává právě Jannis, jeden ze tří hudebně aktivních bratrů Morasových. Se svým otcem hrají všichni tři ve skupině I Parea, Jannis se věnuje stylu rebetiko v kapele Anatoli a vedle toho má svou autorskou kapelu Jannis Moras & banda. V ní mu vedle bratrů Alexise (baskytara) a Markose (bicí) dělají společnost dvě mladé dámy – Iva Oulehlová (flétny, klarinet) a Zuzana Mitrengová (zpěv). Jannis Moras & banda sice modulací vokálů, harmoniemi a samozřejmě texty v pro nás exotické řečtině tradiční hudbu připomene, ale ve skutečnosti se jedná o folkrockovou kapelu, která hraje výhradně písně svého kapelníka. A Jannis Moras je momentálně jedním z nejzajímavějších brněnských písničkářů.  více

Rozličné nálady Debussyho Faunova odpoledne, ticho neklidu před bouří Brittenova Houslového koncertu a severským koloritem prodchnuté Sibeliovy první symfonie nabídla ve čtvrtek 11. ledna Filharmonie Brno na zdejším Stadionu. Pod taktovkou dirigenta James Feddecka, brněnskému publiku již známého, a za spolupráce s výjimečným slovenským houslistou Milanem Paľou filharmonici představili dramaturgicky zajímavý program s interpretačním nábojem.  více

Na konci listopadu vyšlo CD s názvem Moravské hlasy. Na první pohled nenápadné album by rozhodně nemělo ujít pozornosti. Jedná se o hudební nosič, který je součástí projektu Píseň duše, jehož iniciátorem je Jiří Plocek. Jeho cílem bylo představit fenomén moravské zpěvnosti na příkladu některých oblastí Slovácka.  více

Muzikál Ženy na pokraji nervového zhroucení vznikl na základě výtečného stejnojmenného filmu Pedra Almodóvara. A jeho londýnská verze z roku 2015 hojně obráží tuzemská jeviště. Předloni titul uvedli v Chebu, na sklonku loňského roku v Brně a Praze, letos jej chystají v Liberci. Jak dopadlo jeho brněnské provedení v Městském divadle Brno?  více

Nebývá zvykem, že by se konzervatoristé angažovali v samostatně organizovaných ansámblech. Jeden takový však v loňském roce z brněnské konzervatoře vzešel a směle se etabluje školskému systému a kulturnímu průmyslu trochu navzdory. Mladí prostě chtějí hrát. Chamber Symphony Orchestra Brno se brněnskému publiku úspěšně představil v premiéře v květnu 2017 Mahlerovou symfonií Titánů. Ve své druhé koncertní sezóně soubor pokračoval v komorní interpretaci druhou symfonií Johannese Brahmse. Potřetí v Brně orchestr vystoupil 3. ledna při novoročním koncertu v katedrále sv. Petra a Pavla. Samostatné komorní těleso standardně spolupracuje s dirigentem Stanislavem Kummerem. Pro recenzovaný koncert bylo doplněno o několik hostujících hráčů a taktovky se tentokráte chopil dirigent a skladatel Jiří Najvar. Ten vedle Koncertu pro flétnu Wolfganga Amadea Mozarta a Magnificat Johna Ruttera uvedl v premiéře také svou kompozici La preghiera di Capodanno.  více

S jazzmanem Janem Konopáskem, který 29. prosince 2017 oslavil 86. narozeniny, jsme se spřátelili, když dostal v roce 2016 Cenu Gustava Broma a přijel si ji převzít na jeden z koncertů Jazzfestu v Sono Centru. Jazzová legenda, mezinárodně uznávaný barytonsaxofonista, zřejmě poslední žijící aktér elitních zakladatelských těles českého moderního jazzu po 2. světové válce se ukázal jako vynikající vypravěč. Jeho muzikantská dráha je velmi pestrá a je základem připravované knihy, která vyjde v nakladatelství Galén.  více

Pokud jste navštívili novoroční koncert brněnské filharmonie v očekávání seriózní, rigorózně slavností, přitom uměřené a distingované zábavy, pravděpodobně jste odcházeli vrcholně nespokojeni. V rozčarování jste si možná stěžovali, spílali a mumlali: co to bylo za dirigentovy taneční kreace, proč se tleskalo do rytmu Radeckého marše a především – proč nám jen nutili zpívat? A ta dramaturgie! Minulý rok alespoň Smetana, ale letos? Samé valčíčky a polky, operety a šlehačky! Jestli nejste zahořklý škarohlíd, je vysoká pravděpodobnost, že jste po boku Filharmonie Brno s lehkostí a rozverností vtančili do roku 2018.  více

Julia Ulehla je americká zpěvačka, pravnučka Vladimíra Úlehly, moravského vědce a sběratele lidových písní, autora legendární knihy Živá píseň. Julia společně se svým manželem, kytaristou s arménskými kořeny Aramem Bajakianem, někdejším spoluhráčem Lou Reeda nebo Diany Krall, založila skupinu Dálava, ve které netradičním způsobem zpracovávají moravský folklor. Natočili už druhé album s názvem The Book Of Transfiguration a právě o něm jsme s Julií a Aramem rozmlouvali během jejich nedávného pobytu v Brně.  více

Brněnskou pasáž Alfa včera zaplnila hudba. Již po jedenácté zde byla udena Česká vánoční mše Hej, mistře. Akce opět proběhla ve spolupráci HaDivadla a kavárny Švanda. Orchestr a zpěváci pod taktovkou Joela Hány vystoupí také dnes ve 22:00. A jak to včera v pasáži vypadalo? Přinášíme vám krátkou fotoreportáž.  více

Na festival Blues Alive do Šumperka pravidelně jezdí Andrzej Matysik, šéfredaktor polského magazínu Twój Blues. Když jsem se jej letos zeptal, co ho na české scéně v poslední době nejvíce zaujalo, bez váhání odpověděl: Band Of Heysek! Mladá brněnská kapela – funguje od roku 2015 – učarovala nejen polským odborníkům, ale i vyprodanému šumperskému domu kultury. Letošní ročník našeho největšího bluesového festivalu totiž toto syrové trio z jižní Moravy otevíralo.  více

První adventní neděli se ve Veselí nad Moravou uskutečnil koncert k 65. výročí založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN). Toto hudební těleso tvoří pro mnohé nerozlučnou dvojici právě s Českým rozhlasem Brno. Orchestr vznikl v roce 1952 pro potřeby rozhlasu ze dvou důvodů: k vytvoření archivu kvalitních hudebních nahrávek i hraní živých koncertů po celém světě. Nahrávky BROLNu na starých LP deskách byly pro mnoho „folkloristů“ jedním z prvních setkání s tímto druhem umění. BROLN přinášel umělecky hodnotné úpravy lidových písní a vytvořil trend, který je aktuální dodnes.  více

Program třetí adventní neděle v podání orchestru Ensemble Opera Diversa s výpomocí sesterského tělesa – sboru Ensemble Versus – se nesl ve znamení moderní soudobé tvorby. V Konventu Milosrdných bratří zazněly skladby O antifony pro baryton a smyčce a Magnificat pro sbor a smyčce od dvorního skladatele ansámblu Ondřeje Kyase a Sonata da chiesa skladatele Jaroslava Štastného-Pokorného, komponujícího pod uměleckým pseudonymem Peter Graham. Sólistou večera byl barytonista Roman Hoza, představení řídila dirigentka Gabriela Tardonová. Koncert v přímém přenosu vysílal Český rozhlas Vltava a další stanice sítě Eurorádia. Hudba se tak dostala až k posluchačům Španělského, Sárského, Estonského, Švédského, Portugalského, Hessenského, Dánského, Řeckého, Islandského, Slovinského a Britského (BBC) rozhlasu.  více

Operní soubor byl nucen hledat kvůli uzavření Janáčkova divadla náhradní místo. Obrovský prostor pavilonu P na Výstavišti se ukázal být, soudě podle sobotní premiéry, pro novou inscenaci Gounodova Fausta a Markétky skutečným požehnáním. Režisér Jiří Heřman se scénografem Pavlem Svobodou, světelným designérem Danielem Tesařem a choreografem Janem Kodetem stvořili jedinečné, svébytné a velmi působivé dějiště zřetelně vyprávěného příběhu, abstraktního a konkrétního zároveň.  více

Hudebně dramatický experiment o hudbě, životě a strastech skladatelek doby baroka uvedl v premiéře 14. prosince v sále Místodržitelského paláce v Brně soubor Musica Poetica. Jeho zakladatelkou i iniciátorkou nového projektu je zpěvačka, harfenistka a muzikoložka Jana Janků, která se tvorbě skladatelek 17. a 18. století věnuje kontinuálně od své diplomové práce věnované Francesce Caccini. Společně s Musicou Poetickou, s níž působí na poli poučené interpretace již od roku 1998, natočila i CD Barokní ženy. Vosvětě zapomínaných autorek pokračuje dnešním stejnojmenným dramatickým projektem. Soubor tak připravil umělecko-edukativní představení příjemného dramatického projevu a zajímavého scénáře bohatého na životopisná data tří významných žen z oblasti hudby.  více