Klára Veselá: Doba soutěží je za mnou

Klára Veselá: Doba soutěží je za mnou

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.

Kláro, své třetí písňové album jste nazvala podle značky akordeonu Delicia a na jeho úvod jste zařadila píseň s názvem Znovuzrozená. Proč je to právě ona?

Zrození je začátek. Když jsem tedy přemýšlela nad výběrem a řazením písní a nad jejich tématy, bylo naprosto jasné, že právě toto bude číslo jedna. Shodli jsme se na tom i s kolegy muzikanty, je to takový začátek příběhu.

Jedná se o nový příběh i ve vašem osobním a muzikantském životě?

Úplně nový příběh to není. Má hudba má určitou tvář, v akordeonu i ve zpěvu jsou dlouhodobě patrné určité rysy, ale můj projev se také postupně proměňuje. Tentokrát jsem kladla větší důraz na zpěv, dala jsem záměrně více prostoru hlasu, jeho dynamice i barvám. A protože jsem si do studia přizvala kolegy, kytaristu Luciana Mayaciho a basistu Jakuba Šimáněho, šel akordeon malinko do pozadí. U každé písně jsem měla jasnou představu o aranžích, ale party spoluhráčům nepíšu. Měli vlastní svobodu, sami si rozhodovali o sólech. Album je v tomto případě týmová práce. Já jsem pouze měla tu výhodu, že jsem měla právo veta.

Říkáte, že akordeon šel „malinko do pozadí“. Má být tedy na desce slyšet?

Ale ano, je tam slyšet přesně tolik, kolik je třeba. Ale v některých písních nakonec akordeon není vůbec. Všechny ty skladby samozřejmě na akordeon hraji, ale když mám možnost jej někdy vypustit a jen stát u mikrofonu a zpívat s partou perfektních muzikantů za zády, působí mi to velkou radost. Nemám tedy problém si od nástroje odpočinout a věřím, že i pro posluchače je to vítaná změna. Hraji tedy o něco méně, což souvisí i s mou hudební cestou. Doba soutěží a předhánění, kdo zahraje více not a jak rychle, je dávno za mnou.

vesela_klara_2019_foto_Jiri_Slama_02

Když jste přemýšlela nad výběrem a řazením písní na albu, snažila jste se, aby deska jako celek vyprávěla nějaký příběh?

Ano i ne. Není to konceptuální album, ale skládá se z písní, které fungují dohromady. Spojují je emoce, pocity, příběhy, je hodně o vztazích. Jednak jsou to samozřejmě vztahy mezi námi lidmi, mezi ženami a muži, ale důležité je pro mne i to, co jako lidé cítíme uvnitř. Přitom nevyprávím jen svůj příběh. Nefunguje to tak, že se mi něco stane, já pak sednu a napíšu o tom píseň. Ve svých textech reaguji na své okolí, na to, co se děje kolem mě. Inspirací může být nějaká situace, myšlenka, obraz… Každá písnička má svůj příběh, ale není nutné, aby posluchači znali mé příběhy. Důležité je, aby tam našli ty své. A pak je důležitý ještě jeden detail. Ty texty nejsou vždycky veselé, ale důležité je v nich povznesení, směr vzhůru, a k tomu směřuje poslední píseň Souznění.

Ano, z některých textů je přímo cítit bolest. Třeba píseň Zraněná

V ní jsem měla potřebu reflektovat dnešní uspěchanou dobu z pohledu ženy. Život přináší určité křivdy, které si necháváme líbit, jenže pak vznikají zranění a život se nám komplikuje. Myslím, že je dobré o tom mluvit.

To je tedy vaše autorská současnost. Zkusme se ale vrátit na začátek. Delicia je vaše třetí album. To první s názvem Vlnohraní jste natočila ještě pod svým dívčím jménem Klára Šmahelová v roce 2012. Já si vás ale pamatuji z doby ještě dřívější, například v roce 2005 jste hostovala na albu Těba skupiny Cymbelín. V té době jste ještě autorské písně nepsala?

Nepsala a ani jsem nezpívala. Tedy zpívala jsem vždy, dokonce jsem zpěv studovala na konzervatoři a jako malá jsem zpívala ve sboru. To pro mne byla důležitá zkušenost, jenže člověk tam není sám za sebe. Zpěv s doprovodem akordeonu je u mě otázkou asi posledních deseti let. Předtím jsem primárně hrála na akordeon, spolupracovala s různými kapelami a divadly, natáčela cédéčka, ale vždy to bylo v roli hosta nebo jako součást jiného tělesa. I moje první album měla být původně čistě akordeonová deska, ale v té době jsem už cítila potřebu jít ven i s vlastní tvorbou. Desku mi produkoval a vydal Daliboru Štrunc a já jsem se na ní – vedle autorské tvorby – opřela o autory, které jsem milovala, a o hudební styly, které jsem s nimi měla spojené. Bylo to argentinské tango ve skladbách Astora Piazzolly, dále francouzský styl musette a hudba úžasného Richarda Galliana a konečně italský jazzman Renzo Ruggieri.

vesela_klara_2019_foto_Jiri_Slama_03

Ano, jejich tvorba se na albu střídá s vašimi vlastními písněmi. Co bylo hlavním důvodem přerodu akordeonistky v písničkářku?

Myslím, že to náhlý zlom nebyl. U mě byly hra na akordeon a zpěv opravdu dlouho vedle sebe. Už když mi bylo šest, chtěla jsem být zpěvačkou. Jenže pak jsem začala hrát a dařilo se mi. Byla jsem takový soutěživý typ, hodně jsem se soustředila na výkon. Věnovala jsem se tomu naplno, ale ona je to taková sportovní disciplína, která člověka stojí velkou přípravu, úsilí, až ho může pohltit. Já jsem se nakonec dostala do stadia, kdy jsem musela přemýšlet, jak dál. Přetěžovala jsem se, dostavily se zdravotní problémy a navíc mi to přestalo přinášet potěšení. Přitom slovo delicia v překladu znamená právě potěšení. Mohla jsem si tedy vybrat, jestli vydržím ještě dva roky a zničím své fyzické tělo, nebo svůj život změním. Byla jsem nucena se zastavit. Hledala jsem ztracenou radost a to mě přirozeně přivedlo zpět ke zpěvu a k písním, kde jsem našla své kořeny.

Dnes tedy používáte akordeon hlavně jako doprovodný nástroj. Kolik nástrojů vůbec máte?

Vždy jsem jich měla víc. Momentálně používám dva. Dříve jsem hrála na klávesový, ale nyní už delší čas hraju na knoflíkový nástroj, u nás stále ještě méně obvyklý.

Jaké jsou jeho výhody?

Je to větší rozsah na menší plochu, knoflíky jsou blíž u sebe. Já nemám moc velkou ruku, je mi to tedy sympatičtější. Ale musíte se samozřejmě naučit systém, jak to funguje.

Další vaší zajímavou aktivitou je tvorba výukových materiálů.

Ano, vydala jsem Veselý akordeon, což je sedmnáct přednesových skladbiček a většina z nich vnikla pro mé studenty. Jsou to různé oblíbené styly jako valčík nebo tango. U nás je totiž hlad po nových hratelných skladbách. Akordeonistům se často něco líbí, ale není pak pro ně snadné to interpretovat. Já mám velkou radost, že se na hudebních školách tyto moje skladby často hrají. Vedle toho jsem ještě vydala Veselý akordeon dětem, což je pracovní sešit pro ty úplně nejmenší, kteří ještě neumí ani číst. Je to hraní s notičkami, s pastelkami. Začátek je totiž pro každého muzikanta nejdůležitější. Sama jsem měla skvělou paní učitelkou, a i když mě učila jen prvního půl roku, motivovalo mne to do dalších let.

Vím, že album Delicia vyšlo nedávno, ale pracujete na nových písních?

Ano, díky desce Delicia vzniklo Klára Veselá Trio, které nyní pracuje na další desce. A mám v hlavě i spoustu dalších projektů. Uvidíme tedy, co se nám podaří realizovat. Nechám se překvapit.

Svět klasické hudby jste už úplně opustila?

Měla jsem pocit, že jsem jej víceméně opustila, ale on se mi postupně ozývá zpátky. Pozvali mě například jako lektorku do Ostravy na skladatelsko-interpretační kurzy, zaměřené na akordeon. Jinak na poli vážné hudby momentálně nevystupuji, omezila jsem koncerty na svou autorskou tvorbu, ale uvidíme, co přinese čas. Je mnoho možností, jak pokračovat.

Foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více

V pondělí 18. září se v Rytířském sále Nové radnice uskutečnilo velmi neobyčejné přijetí: primátorka Markéta Vaňková iniciovala setkání více než třech desítek sbormistryň a sbormistrů, kterým tak při příležitosti projektu Rok sborů vyjádřila dík za jejich soustavný přínos k obohacování brněnské hudební scény a za mimořádnou péči o kulturní život našeho města. Fakt, že se v Brně můžeme pyšnit stovkou aktivních pěveckých sborů fungujícími napříč generacemi a profesemi, s sebou totiž nepřináší pouze velké množství koncertů či kultivaci talentů. Aktivní sborová komunita znamená pro město také početnou skupinu lidí věnujících volný čas společné tvůrčí činnosti a v neposlední řadě právě sboristé tvoří i poučené publikum pravidelně navštěvující ostatní kulturní akce.  více

Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Davisem a Českým filharmonickým sborem Brno vkročila 14. září v Janáčkově divadle do nové 68. sezony. Nadcházející koncertní sezona 2023/2024 nabídne pestrou paletu koncertních cyklů. Mnohé z večerů jsou v rámci oslav roku české hudby (2024) věnovány právě českým skladatelům a jejich (nejen) hudebnímu odkazu. Filharmonie ale také pořádá nebo se podílí na významných mezinárodních festivalech jako je například Moravský podzim, který začne prvního října. Těleso si pro svůj zahajovací koncert vybralo monumentální vokální dílo Gustava Mahlera – jeho druhou symfonii s podtitulem Vzkříšenívíce

Již nezvyklý podtitul „XI. ročník hudebních a divadelních slavností předtím, než…“ dával tušit, že jedenáctý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti bude něčím výjimečný. Jen málokdo však nejspíše věděl, že závěrečný koncert 11. ročníku festivalu bude také jeho posledním večerem vůbec. Koncert souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka, který se odehrál v sobotu 9. září v olomouckému kostele Panny Marie Sněžné, totiž uzavřel nejen letošní festivalovou řadu, ale také celou jedenáctiletou historii Olomouckých barokních slavností. V úvodní řeči však zazněl také příslib, že Volantes Orchestra (rezidenční orchestr festivalu) bude ve své činnosti nadále pokračovat. Jeho činnost by mohla určitým způsobem zaplnit tuto nově vzniklou díru na olomouckém festivalovém trhu.  více

Vlaky jako symbol odjezdu, příjezdu a návratu byly hlavním tématem druhého ročníku Mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST, který se konal na přelomu srpna a září. Čtyřdenní program v sobě propojil historické události židovských spoluobčanů odvezených z Brna do koncentračních táborů za druhé světové války s novodobými příběhy Ukrajinců, kteří do jmenovaného města před válkou utekli. Jako připomínka těchto událostí byl při zahájení festivalu na brněnském hlavním nádraží odhalen Památník zmizelých a na vybraných brněnských náměstích si mohou občané až do konce září prohlédnout výstavu Příběhy z Ukrajiny. Závěrečný koncert v režii Škampova kvarteta s podtitulem Vlaky konaný v neděli 3. září v Besedním domě byl pomyslnou tečkou za festivalem, při níž se hudebně i historicky umocnila otázka opouštění a návratů.  více

Poslední koncert hudebního multižánrového Festivalu Špilberk se příznačně nesl v duchu dobývání středověkých království. Návštěvníci si totiž přišli vychutnat soundtrack k počítačové hře Kingdom Come: Deliverance, jež zazněl v neděli 27. srpna v podání Filharmonie BrnoPěveckého sboru Masarykovy univerzity a Středověké hudby Bakchus pod taktovkou skladatele, aranžéra, dirigenta, houslisty a autora hudby Jana Valtyvíce

Jak vypadá spojení swingové kapely s operním zpěvákem ukázal projekt Nebe na zemi ve čtvrtek 24. srpna nádvoří hradu Špilberk. Zpěvák, herec, scenárista, režisér a především umělecký vedoucí ansámblu Melody Makers Ondřej Havelka společně s barytonistou Adamem Plachetkou si pro své příznivce připravili velkolepou show založenou na písních a textech Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce.  více

Dvacátý čtvrtý ročník Festivalu Špilberk v Brně odstartoval třetí srpnovou neděli známými melodiemi francouzských filmů s Jeanem-Paulem Belmondem. Pestrý festivalový program divákům nabídl večer plný slavných árií a orchestrálních kusů s příhodným titulem Carpe noctem (Užívej noci). Koncert s motivem lásky a tematicky související s tajemnou večerní dobou se konal ve středu 23. srpna na brněnském hradě. Za doprovodu hostující Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou mladé talentované Aleny Hron se jako hlavní sólistka představila sopranistka Veronika Rovnávíce

Do posledního místa zaplněná rozlehlá bazilika ve starobylém německém klášteře Eberbach vestoje aplaudovala brněnským umělcům, kteří zde v pátek uvedli Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera. Devadesátiminutovou symfonii (jednu z autorových nejrozsáhlejších) známou pod názvem Vzkříšení zde uvedla Filharmonie Brno (FB) ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno (ČFSB). V sólových partech se představily dvě pěvkyně brněnské opery Pavla Vykopalová a Jana Hrochová, orchestr dirigoval také domácí Dennis Russel Davies. Tento unikátní program zahájí i letošní filharmonickou sezonu v Brně.  více

S bluesovým písničkářem a výrobcem kytar Janem Ficem hovoříme o jeho třetím albu Homunkulus. Ale nejen o něm. Dostane se i na témata jako předskakování před Robertem Crayem, využití trámů z brněnského Moulin Rouge nebo obnovení spolupráce s trampskou skupinou The Honzíci.  více

Brněnská písničkářka Yana natočila své první album Journey of the Soul v irském Dublinu a pozvala si na ně řadu špičkových irských hudebníků.  více

Mezinárodní soubor Ensemble Fantasmi zaměřující se na starou hudbu a založený flétnistou Paulem Leenhoutsem při menším evropském turné vystoupil v Olomouci, na znojemském hudebním festivalu a zavítal také do Brna. Divákům se představil v pondělí 24. července v Červeném kostele, kde si spolu s přizvanými zpěváky připravil vokálně-instrumentální díla českých barokních skladatelů. Ve stejném duchu se nesl i recenzovaný koncert konaný v Sále Milosrdných bratří 25. července, který byl zároveň posledním večerem zmíněného turné. Svým podtitulem Musica Bohemica poukazoval na rozmanitý program, tvořený pouze instrumentálními díly z per českých komponistů období baroka a klasicismu.  více

Italský soubor Il Giardino Armonico pod vedením dirigenta a flétnisty Giovanniho Antoniniho patří mezi nejlepší světové ansámbly věnující se staré hudbě a existuje jen málo důvodů k pochybám o tomto tvrzení. O to větší radost měli návštěvnici koncertu s podtitulem Barokní afekty, který se odehrál v programu Hudebního festivalu Znojmo 21. července v jízdárně Louckého kláštera. Zde soubor Il Giardino Armonico vystoupil znovu po pěti letech s promyšleným a virtuózním programem sestávajícím z děl Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Georga Friedricha Händela a – trochu překvapivě – Isanga Yuna.  více

Hudební festival Znojmo je krůček od svého velkého jubilea – příští rok oslaví 20 let existence – jednu z největších dramaturgických lahůdek si prezident festivalu Jiří Ludvík a umělecký ředitel Roman Válek přichystali již na tento rok. Letos je tomu totiž přesně 300 let, co ve Znojmě zazněla gratulační serenata pro Alžbětu Kristýnu, manželku císaře Karla VI., La Concordia de‘ pianeti (Harmonie planet) dvorního vicekapelníka Antonia Caldary na libreto Pietra Pariatiho. Premiéra operního představení v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a s hudebním doprovodem orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka (sbor řídila Tereza Válková) se uskutečnila 20. července v jízdárně Louckého kláštera. Jako sólisté vystoupili mezzosopranistka Dagmar Šašková (Venuše), sopranistka Hana Blažíková (Diana), kontratenorista Andreas Scholl (Jupiter), kontratenorista Valer Sabadus (Apollon), kontratenorista Franco Klisovic (Karel VI. /Mars), tenorista Jaroslav Březina (Merkur) a barytonista Adam Plachetka (Saturn). Samotná císařovna Alžběta Kristýna byla v rámci inscenace ztvárněna hned ve dvou podobách – jako 32letou ji představila tanečnice Lydie Švojgerová a jako 59letou Ladislava Košíková. V samotném závěru se na scéně objevila rovněž mladinká Magdalena Nešporová jako představitelka nejmladší z císařovniných dcer Marie Amálie. Choreografii připravil Martin Šinták a kostýmy navrhla Ivana Ševčík Mikloškovávíce

Písničkář Slávek Janoušek v poslední době spolupracuje s básníkem Jiřím Žáčkem. Poté, co vydal album jeho zhudebněných básniček pro děti Koťata a album veršů pro dospělé Učitel Žáčkovi, Žáček učiteli, přichází v roce svých 70. narozenin s novinkou Život je krátký. Jde znovu o zhudebněné básně Jiřího Žáčka, tentokrát opět pro dospělé posluchače.  více

Nejčtenější

Kritika

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více