Marie Hvozdecká: Lidová hudba je inspirací pro druhé, krásu člověk pozná mnohonásobným poslechem

Marie Hvozdecká: Lidová hudba je inspirací pro druhé, krásu člověk pozná mnohonásobným poslechem

Tradice, kroje, písně a mnohdy i speciální jídlo. To je základ lidové kultury, která má u nás svou základnu silně zakotvenou na Moravě. Zájem o ni v poslední době roste – Česká republika ji bere jako jeden ze základů své propagace pro domácí i zahraniční turisty. O čem vlastně folklor je? Vrací se k němu mladí lidé? A čím je zajímavý? Ptali jsme se Marie Hvozdecké, hudební redaktorky zaměřené na folklor v Českém rozhlasu a také dlouholeté dramaturgyně folklorní scény na festivalu Maraton hudby Brno. Jak sama říká, „mít zájem o lidovou hudbu je dobrá věc. Aby ji ale někdo předělal do nové podoby, musí znát její původ a význam, jinak z toho vzniká paskvil.“

Na tvém profilu na stránkách Českého rozhlasu Brno píšeš, že “chceš lidem předat krásu a rozmanitost, jež v lidové hudbě spatřuješ.” Co přesně ve folkloru vidíš?

Krásu často vnímám v jednoduchých melodiích a textech, které ale skrývají něco hlubšího, co člověk objeví až po několikátém poslechu. V té chvíli, kdy se do něčeho ponoříš, začneš postupně vnímat rozdíly – nejen regionální nebo národní, ale i v jednotlivých interpretech z regionu.

Znamená to tedy, že lidová hudba není jednoduchá, nýbrž má několik vrstev?

Ona je ve své podstatě jednoduchá, protože vznikla právě v lidovém prostředí. Má ale skrytou hloubku, o níž většina lidí neví. Už v době jejího vzniku ji skládali a tvořili nadaní lidé, kteří byli inovativní s kreativními dušemi. Má to velmi zajímavý vývoj, ovlivněný i následnou interpretací hudebníky. Znalci dokážou z písní poznat, z jakého kraje pochází, jaké v nich byly poměry a podobně.

kolacek_tomasTomáš Koláček

S festivalem Maraton hudby Brno spolupracuješ jako dramaturgyně folklorní scény už třetím rokem. Jak si k projektu přišla?

Mně o tom řekl Jiří Plocek, bývalý dramaturg Českého rozhlasu, hudebník a vydavatel. Vytvořil mnoho úžasných nahrávek, jež jsou jedinečné. Umí v hudbě podchytit základ, hlavní esenci, a najít k tomu umělce, jež umí reprezentovat svůj region a tradice. Svým přístupem je mi inspirací, máme i společné myšlení. Navrhl mi, že se hledá dramaturg na Maraton a jestli bych to nechtěla zkusit. Neváhala jsem a šla do toho, mám z toho radost.

Co chceš programem návštěvníkům říct? Mění se téma dramaturgie mezi jednotlivými ročníky?

Já se držím jedné myšlenky, a to zvát muzikanty z regionů, ne brněnské. Jde o to, že pokud se dostanou regionální hudebníci do Brna, tak většinou v rámci nějaké svatby nebo komerční akce. Když se v Brně koná něco veřejně v oblasti folkloru, tak to dělají místní. Proto chci dát příležitost jiným, kteří mají složitější možnost se tady prosadit. Navíc Maraton vnímám jako velmi profesionální prostředí. Zároveň se snažím přinést kontrasty. Jeden koncert bývá vždy fúze lidové hudby a jiného žánru. Mnohdy jde o spojení velmi experimentální a pro mnohé šokující. Folklor je velmi tradičním žánrem, jehož komunita inovace příliš ráda nepřijímá. Není se čemu divit, mnohdy jsou fúze velmi nevkusné. V poslední době se ale objevují nové a zajímavé projekty. Proto je chci nabídnout ostatním, i těm, kteří je mohou prvoplánově odmítat. Navíc lidová hudba je inspiračním námětem už od dob Leoše Janáčka, respekt k tradicím by ale měl být zachován.

S výhledem do dalších let – máš ještě nějaké další dramaturgické plány na Maratonu? Přemýšlíš nad nějakým novým konceptem?

Chtěla bych se držet konceptu, který jsem zmínila. Podporovat i nadále muzikanty přímo z jednotlivých regionů. Ale k tomu bych ráda v budoucnu pozvala i hudebníky ze zahraničí, např. ze Slovenska nebo Ukrajiny. Některé jejich přístupy k lidové hudbě se mi moc líbí a myslím, že by mohly být inspirací.

musica_folkloricaMusica Folklorica

Mimo festival si připravila vlastní hudebně vzdělávací program “Folklor a city”. O co přesně v něm jde?

Přišel mi velmi zajímavý úzký vztah Brna a folkloru. Nacházíme se v centru Moravy, jezdí sem velké množství studentů a mnoho z nich si své tradice do města vozí s sebou. Následně pak začnou navštěvovat místní soubory, které fungují třeba už od padesátých let minulého století nebo vznikají nová uskupení. Když je v Brně folklorní akce, tak hraje cimbálka nebo je to koncert, ale nikdy se toto propojení neakcentuje, a to já chtěla změnit. Vybrala jsem si proto jednu kavárnu, jež stojí ve funkcionalistické budově, dalším dominantním prvku města. Řekla jsem si, že to bude velmi netradiční, ale o to zajímavější kombinace, spojení folkloru a funkcionalismu. A tak jsem šla do toho.

Jaký je jeho obsah?

Vždy se snažím, aby to mělo přesah. Tudíž před samotnou hudební událostí je beseda nebo třeba workshop, většinou ve spojení s vystupujícími umělci. Chci, aby lidé poznali různé pohledy a názory, i když se třeba mohou lišit od těch jejich.

Asi si to naznačila, ale je v Brně o folklor zájem?

Rozhodně ano, zvlášť v poslední době, kdy ztrácí pachuť komunistických časů. Lidé si ho spojovali s nějakou „nudnou“ dechovkou. U mladší generace tohle mizí, a tak v tom mohou vidět jen hezké věci. Nejen setkávání lidí, ale i krásu písní, krojů, doplňků a oblečení ve stylu folkloru. Pro mnohé je to inspirační zdroj k další tvorbě, nezůstat zakonzervování ve stereotypech. Na druhou stranu je důležité učit lidi tradice a mít k tomu úctu. Často mohou následně vznikat paskvily. Když už chce někdo předělat lidovou píseň, tak by měl znát její kontext.

HCM_petra_mickyHCM Petra Mičky

Není folklor spíše “převálcován” populární hudbou, nočními kluby a podobně? Alespoň v Brně, studentském městě? Nebo se mu daří rozvíjet a je ho dnes častěji vidět?

Bude záležet na tom, o jakém časovém období se bavíme. V padesátých letech jsme měli velký boom, vznikaly orchestry jako BROLN, bylo tu velké množství dnes už známých zpěváků. Ze současné doby mám zkušenost s Brnem posledních patnácti let. Když jsem nastoupila na vysokou školu, první dva roky mého studia, tak tu byla silná generace, která ale postupně končila. Potom bylo dlouho ticho, téměř nic se tu nedělo. V posledních třech letech, a nepočítám covidový rok, se to vrací a zájem roste.

Lidová hudba i tvorba figurovala silně v životě lidí v minulých století. S přicházejícím 21. stoletím se mladí lidé odtrhli, odešli do měst rozvíjet kariéru a žít jiný způsob života. Teď, alespoň dle mého názoru a podle pozorování mého okolí, znovuobjevují nové generace kouzlo tradic. Máš domněnku, čím to může být?

Folklor má své kouzlo. Lidé ho provozují společně, schází se, mohou se hezky obléct, baví se kluci s holkami. Jde o prosté radosti života, příjemně strávené chvíle. V mnoha obcích to může souviset i s vůdčí osobností někoho na vesnici, kdo se toho ujme a strhne k akci ostatní. V některých regionech se k tomu přidává i alkohol. Osobně to nemám ráda, folklor má pro mě mnohem hlubší významy, než jen zábavu při víně.

Jak vnímáš různé zvyky, například z organizace hodů, kdy se mezi vesnicemi kradou májky, soutěží se o hezčí výzdobu a podobně?

Určitá rivalita může prospět. Samozřejmě by mělo být vše v mezích zákona. Některé věci už jsou ale z mého hlediska malicherné, závist škodí.

Morava je svým folklorem a tradicemi známá. Cestovní agentury podporují toto téma, v kombinaci s vínem a krásnou přírodou. Slovácký verbuňk a Jízda králů jsou zapsány na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Máš pocit, že se na něco z lidové tvorby zapomíná, že něco nebylo ještě “objeveno”?

To je těžká otázka. Nejsem si jistá, že by to mělo být „celomoravské“. Za mě má větší hodnotu, když se to týká menšího regionu. I verbuňk byl zapsán, protože se provozuje jen na malém území, jako je Slovácko. Pro zápis jsou velmi přísná pravidla, a kdybychom měli říct něco, co by to splňovalo na celém území Moravy, tak bychom museli hledat velmi do hloubky. Jestli je něco společného pro všechny, tak třeba cimbálová muzika, byť v některých regionech se může hrát i bez cimbálu. To je ale velmi široký pojem. Například na Slovensku zapsali na seznam UNESCO těrchovskou muziku z jediné dědiny, byť hudba je i v ostatních regionech.

CM_SlovackoCM Slovácko

Jak si stojí český folklor vůči zahraničí?

Určitě máme co nabídnout. Celá naše lidová kultura, nehmotná v podobě hudby i hmotná v podobě výzdoby, krojů a tradic, je velmi zajímavá a dokáže zaujmout lidi z celého světa. Za mě to ale umí lépe prodat a nezkazit Slováci. Víc se o hudbu starají, dávají do ní více peněz než u nás. Od kolegů z východu bychom se mohli učit třeba propagaci folklorních akcí. U nás pořád převládá názor, že když folklor milujeme, tak to budeme dělat zadarmo. To se na Slovensku pomalu ztrácí, víc si váží lidí, kteří na tom pracují.

Kdy se u tebe objevila láska k tomuto žánru? Přišlo to spontánně, nebo jsi byla ovlivněna svým okolím?

Už od čtyř let jsem chodila do folklorního souboru. Z rodiny jsem byla jediná, co si doma pouštěla staré desky lidové hudby. Pocházím z Valašského Meziříčí, kde má folklor své zázemí. Víc mě tedy ovlivnili mí přátelé a lidé, s nimiž jsem se stýkala. Později se debaty změnily ve studium etnologie na vysoké škole. V Brně jsem začala chodit do místních souborů, kde jsem potkala další inspirativní lidi.

Mnoho lidí se, pokud má k folkloru blízko, dělí buď na milovníky cimbálové hudby, a na “dechovkáře”. Patříš do některé ze skupin?

Určitě víc souzním s cimbálem. Nejradši mám ale hudeckou muziku, bez cimbálu, původní sestavu ve složení basa, viola a housle. Má to syrový, starý zvuk. Cimbál se přidal až na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Zároveň se ale mnoho let učím hrát na trumpetu, byť jsem stále začátečník.

Titulní foto Marie Hvozdecká/ foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více

V pondělí 18. září se v Rytířském sále Nové radnice uskutečnilo velmi neobyčejné přijetí: primátorka Markéta Vaňková iniciovala setkání více než třech desítek sbormistryň a sbormistrů, kterým tak při příležitosti projektu Rok sborů vyjádřila dík za jejich soustavný přínos k obohacování brněnské hudební scény a za mimořádnou péči o kulturní život našeho města. Fakt, že se v Brně můžeme pyšnit stovkou aktivních pěveckých sborů fungujícími napříč generacemi a profesemi, s sebou totiž nepřináší pouze velké množství koncertů či kultivaci talentů. Aktivní sborová komunita znamená pro město také početnou skupinu lidí věnujících volný čas společné tvůrčí činnosti a v neposlední řadě právě sboristé tvoří i poučené publikum pravidelně navštěvující ostatní kulturní akce.  více

Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Davisem a Českým filharmonickým sborem Brno vkročila 14. září v Janáčkově divadle do nové 68. sezony. Nadcházející koncertní sezona 2023/2024 nabídne pestrou paletu koncertních cyklů. Mnohé z večerů jsou v rámci oslav roku české hudby (2024) věnovány právě českým skladatelům a jejich (nejen) hudebnímu odkazu. Filharmonie ale také pořádá nebo se podílí na významných mezinárodních festivalech jako je například Moravský podzim, který začne prvního října. Těleso si pro svůj zahajovací koncert vybralo monumentální vokální dílo Gustava Mahlera – jeho druhou symfonii s podtitulem Vzkříšenívíce

Již nezvyklý podtitul „XI. ročník hudebních a divadelních slavností předtím, než…“ dával tušit, že jedenáctý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti bude něčím výjimečný. Jen málokdo však nejspíše věděl, že závěrečný koncert 11. ročníku festivalu bude také jeho posledním večerem vůbec. Koncert souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka, který se odehrál v sobotu 9. září v olomouckému kostele Panny Marie Sněžné, totiž uzavřel nejen letošní festivalovou řadu, ale také celou jedenáctiletou historii Olomouckých barokních slavností. V úvodní řeči však zazněl také příslib, že Volantes Orchestra (rezidenční orchestr festivalu) bude ve své činnosti nadále pokračovat. Jeho činnost by mohla určitým způsobem zaplnit tuto nově vzniklou díru na olomouckém festivalovém trhu.  více

Vlaky jako symbol odjezdu, příjezdu a návratu byly hlavním tématem druhého ročníku Mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST, který se konal na přelomu srpna a září. Čtyřdenní program v sobě propojil historické události židovských spoluobčanů odvezených z Brna do koncentračních táborů za druhé světové války s novodobými příběhy Ukrajinců, kteří do jmenovaného města před válkou utekli. Jako připomínka těchto událostí byl při zahájení festivalu na brněnském hlavním nádraží odhalen Památník zmizelých a na vybraných brněnských náměstích si mohou občané až do konce září prohlédnout výstavu Příběhy z Ukrajiny. Závěrečný koncert v režii Škampova kvarteta s podtitulem Vlaky konaný v neděli 3. září v Besedním domě byl pomyslnou tečkou za festivalem, při níž se hudebně i historicky umocnila otázka opouštění a návratů.  více

Poslední koncert hudebního multižánrového Festivalu Špilberk se příznačně nesl v duchu dobývání středověkých království. Návštěvníci si totiž přišli vychutnat soundtrack k počítačové hře Kingdom Come: Deliverance, jež zazněl v neděli 27. srpna v podání Filharmonie BrnoPěveckého sboru Masarykovy univerzity a Středověké hudby Bakchus pod taktovkou skladatele, aranžéra, dirigenta, houslisty a autora hudby Jana Valtyvíce

Jak vypadá spojení swingové kapely s operním zpěvákem ukázal projekt Nebe na zemi ve čtvrtek 24. srpna nádvoří hradu Špilberk. Zpěvák, herec, scenárista, režisér a především umělecký vedoucí ansámblu Melody Makers Ondřej Havelka společně s barytonistou Adamem Plachetkou si pro své příznivce připravili velkolepou show založenou na písních a textech Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce.  více

Dvacátý čtvrtý ročník Festivalu Špilberk v Brně odstartoval třetí srpnovou neděli známými melodiemi francouzských filmů s Jeanem-Paulem Belmondem. Pestrý festivalový program divákům nabídl večer plný slavných árií a orchestrálních kusů s příhodným titulem Carpe noctem (Užívej noci). Koncert s motivem lásky a tematicky související s tajemnou večerní dobou se konal ve středu 23. srpna na brněnském hradě. Za doprovodu hostující Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou mladé talentované Aleny Hron se jako hlavní sólistka představila sopranistka Veronika Rovnávíce

Do posledního místa zaplněná rozlehlá bazilika ve starobylém německém klášteře Eberbach vestoje aplaudovala brněnským umělcům, kteří zde v pátek uvedli Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera. Devadesátiminutovou symfonii (jednu z autorových nejrozsáhlejších) známou pod názvem Vzkříšení zde uvedla Filharmonie Brno (FB) ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno (ČFSB). V sólových partech se představily dvě pěvkyně brněnské opery Pavla Vykopalová a Jana Hrochová, orchestr dirigoval také domácí Dennis Russel Davies. Tento unikátní program zahájí i letošní filharmonickou sezonu v Brně.  více

S bluesovým písničkářem a výrobcem kytar Janem Ficem hovoříme o jeho třetím albu Homunkulus. Ale nejen o něm. Dostane se i na témata jako předskakování před Robertem Crayem, využití trámů z brněnského Moulin Rouge nebo obnovení spolupráce s trampskou skupinou The Honzíci.  více

Brněnská písničkářka Yana natočila své první album Journey of the Soul v irském Dublinu a pozvala si na ně řadu špičkových irských hudebníků.  více

Mezinárodní soubor Ensemble Fantasmi zaměřující se na starou hudbu a založený flétnistou Paulem Leenhoutsem při menším evropském turné vystoupil v Olomouci, na znojemském hudebním festivalu a zavítal také do Brna. Divákům se představil v pondělí 24. července v Červeném kostele, kde si spolu s přizvanými zpěváky připravil vokálně-instrumentální díla českých barokních skladatelů. Ve stejném duchu se nesl i recenzovaný koncert konaný v Sále Milosrdných bratří 25. července, který byl zároveň posledním večerem zmíněného turné. Svým podtitulem Musica Bohemica poukazoval na rozmanitý program, tvořený pouze instrumentálními díly z per českých komponistů období baroka a klasicismu.  více

Italský soubor Il Giardino Armonico pod vedením dirigenta a flétnisty Giovanniho Antoniniho patří mezi nejlepší světové ansámbly věnující se staré hudbě a existuje jen málo důvodů k pochybám o tomto tvrzení. O to větší radost měli návštěvnici koncertu s podtitulem Barokní afekty, který se odehrál v programu Hudebního festivalu Znojmo 21. července v jízdárně Louckého kláštera. Zde soubor Il Giardino Armonico vystoupil znovu po pěti letech s promyšleným a virtuózním programem sestávajícím z děl Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Georga Friedricha Händela a – trochu překvapivě – Isanga Yuna.  více

Hudební festival Znojmo je krůček od svého velkého jubilea – příští rok oslaví 20 let existence – jednu z největších dramaturgických lahůdek si prezident festivalu Jiří Ludvík a umělecký ředitel Roman Válek přichystali již na tento rok. Letos je tomu totiž přesně 300 let, co ve Znojmě zazněla gratulační serenata pro Alžbětu Kristýnu, manželku císaře Karla VI., La Concordia de‘ pianeti (Harmonie planet) dvorního vicekapelníka Antonia Caldary na libreto Pietra Pariatiho. Premiéra operního představení v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a s hudebním doprovodem orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka (sbor řídila Tereza Válková) se uskutečnila 20. července v jízdárně Louckého kláštera. Jako sólisté vystoupili mezzosopranistka Dagmar Šašková (Venuše), sopranistka Hana Blažíková (Diana), kontratenorista Andreas Scholl (Jupiter), kontratenorista Valer Sabadus (Apollon), kontratenorista Franco Klisovic (Karel VI. /Mars), tenorista Jaroslav Březina (Merkur) a barytonista Adam Plachetka (Saturn). Samotná císařovna Alžběta Kristýna byla v rámci inscenace ztvárněna hned ve dvou podobách – jako 32letou ji představila tanečnice Lydie Švojgerová a jako 59letou Ladislava Košíková. V samotném závěru se na scéně objevila rovněž mladinká Magdalena Nešporová jako představitelka nejmladší z císařovniných dcer Marie Amálie. Choreografii připravil Martin Šinták a kostýmy navrhla Ivana Ševčík Mikloškovávíce

Písničkář Slávek Janoušek v poslední době spolupracuje s básníkem Jiřím Žáčkem. Poté, co vydal album jeho zhudebněných básniček pro děti Koťata a album veršů pro dospělé Učitel Žáčkovi, Žáček učiteli, přichází v roce svých 70. narozenin s novinkou Život je krátký. Jde znovu o zhudebněné básně Jiřího Žáčka, tentokrát opět pro dospělé posluchače.  více

Nejčtenější

Kritika

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více