Marie Hvozdecká: Lidová hudba je inspirací pro druhé, krásu člověk pozná mnohonásobným poslechem

Marie Hvozdecká: Lidová hudba je inspirací pro druhé, krásu člověk pozná mnohonásobným poslechem

Tradice, kroje, písně a mnohdy i speciální jídlo. To je základ lidové kultury, která má u nás svou základnu silně zakotvenou na Moravě. Zájem o ni v poslední době roste – Česká republika ji bere jako jeden ze základů své propagace pro domácí i zahraniční turisty. O čem vlastně folklor je? Vrací se k němu mladí lidé? A čím je zajímavý? Ptali jsme se Marie Hvozdecké, hudební redaktorky zaměřené na folklor v Českém rozhlasu a také dlouholeté dramaturgyně folklorní scény na festivalu Maraton hudby Brno. Jak sama říká, „mít zájem o lidovou hudbu je dobrá věc. Aby ji ale někdo předělal do nové podoby, musí znát její původ a význam, jinak z toho vzniká paskvil.“

Na tvém profilu na stránkách Českého rozhlasu Brno píšeš, že “chceš lidem předat krásu a rozmanitost, jež v lidové hudbě spatřuješ.” Co přesně ve folkloru vidíš?

Krásu často vnímám v jednoduchých melodiích a textech, které ale skrývají něco hlubšího, co člověk objeví až po několikátém poslechu. V té chvíli, kdy se do něčeho ponoříš, začneš postupně vnímat rozdíly – nejen regionální nebo národní, ale i v jednotlivých interpretech z regionu.

Znamená to tedy, že lidová hudba není jednoduchá, nýbrž má několik vrstev?

Ona je ve své podstatě jednoduchá, protože vznikla právě v lidovém prostředí. Má ale skrytou hloubku, o níž většina lidí neví. Už v době jejího vzniku ji skládali a tvořili nadaní lidé, kteří byli inovativní s kreativními dušemi. Má to velmi zajímavý vývoj, ovlivněný i následnou interpretací hudebníky. Znalci dokážou z písní poznat, z jakého kraje pochází, jaké v nich byly poměry a podobně.

kolacek_tomasTomáš Koláček

S festivalem Maraton hudby Brno spolupracuješ jako dramaturgyně folklorní scény už třetím rokem. Jak si k projektu přišla?

Mně o tom řekl Jiří Plocek, bývalý dramaturg Českého rozhlasu, hudebník a vydavatel. Vytvořil mnoho úžasných nahrávek, jež jsou jedinečné. Umí v hudbě podchytit základ, hlavní esenci, a najít k tomu umělce, jež umí reprezentovat svůj region a tradice. Svým přístupem je mi inspirací, máme i společné myšlení. Navrhl mi, že se hledá dramaturg na Maraton a jestli bych to nechtěla zkusit. Neváhala jsem a šla do toho, mám z toho radost.

Co chceš programem návštěvníkům říct? Mění se téma dramaturgie mezi jednotlivými ročníky?

Já se držím jedné myšlenky, a to zvát muzikanty z regionů, ne brněnské. Jde o to, že pokud se dostanou regionální hudebníci do Brna, tak většinou v rámci nějaké svatby nebo komerční akce. Když se v Brně koná něco veřejně v oblasti folkloru, tak to dělají místní. Proto chci dát příležitost jiným, kteří mají složitější možnost se tady prosadit. Navíc Maraton vnímám jako velmi profesionální prostředí. Zároveň se snažím přinést kontrasty. Jeden koncert bývá vždy fúze lidové hudby a jiného žánru. Mnohdy jde o spojení velmi experimentální a pro mnohé šokující. Folklor je velmi tradičním žánrem, jehož komunita inovace příliš ráda nepřijímá. Není se čemu divit, mnohdy jsou fúze velmi nevkusné. V poslední době se ale objevují nové a zajímavé projekty. Proto je chci nabídnout ostatním, i těm, kteří je mohou prvoplánově odmítat. Navíc lidová hudba je inspiračním námětem už od dob Leoše Janáčka, respekt k tradicím by ale měl být zachován.

S výhledem do dalších let – máš ještě nějaké další dramaturgické plány na Maratonu? Přemýšlíš nad nějakým novým konceptem?

Chtěla bych se držet konceptu, který jsem zmínila. Podporovat i nadále muzikanty přímo z jednotlivých regionů. Ale k tomu bych ráda v budoucnu pozvala i hudebníky ze zahraničí, např. ze Slovenska nebo Ukrajiny. Některé jejich přístupy k lidové hudbě se mi moc líbí a myslím, že by mohly být inspirací.

musica_folkloricaMusica Folklorica

Mimo festival si připravila vlastní hudebně vzdělávací program “Folklor a city”. O co přesně v něm jde?

Přišel mi velmi zajímavý úzký vztah Brna a folkloru. Nacházíme se v centru Moravy, jezdí sem velké množství studentů a mnoho z nich si své tradice do města vozí s sebou. Následně pak začnou navštěvovat místní soubory, které fungují třeba už od padesátých let minulého století nebo vznikají nová uskupení. Když je v Brně folklorní akce, tak hraje cimbálka nebo je to koncert, ale nikdy se toto propojení neakcentuje, a to já chtěla změnit. Vybrala jsem si proto jednu kavárnu, jež stojí ve funkcionalistické budově, dalším dominantním prvku města. Řekla jsem si, že to bude velmi netradiční, ale o to zajímavější kombinace, spojení folkloru a funkcionalismu. A tak jsem šla do toho.

Jaký je jeho obsah?

Vždy se snažím, aby to mělo přesah. Tudíž před samotnou hudební událostí je beseda nebo třeba workshop, většinou ve spojení s vystupujícími umělci. Chci, aby lidé poznali různé pohledy a názory, i když se třeba mohou lišit od těch jejich.

Asi si to naznačila, ale je v Brně o folklor zájem?

Rozhodně ano, zvlášť v poslední době, kdy ztrácí pachuť komunistických časů. Lidé si ho spojovali s nějakou „nudnou“ dechovkou. U mladší generace tohle mizí, a tak v tom mohou vidět jen hezké věci. Nejen setkávání lidí, ale i krásu písní, krojů, doplňků a oblečení ve stylu folkloru. Pro mnohé je to inspirační zdroj k další tvorbě, nezůstat zakonzervování ve stereotypech. Na druhou stranu je důležité učit lidi tradice a mít k tomu úctu. Často mohou následně vznikat paskvily. Když už chce někdo předělat lidovou píseň, tak by měl znát její kontext.

HCM_petra_mickyHCM Petra Mičky

Není folklor spíše “převálcován” populární hudbou, nočními kluby a podobně? Alespoň v Brně, studentském městě? Nebo se mu daří rozvíjet a je ho dnes častěji vidět?

Bude záležet na tom, o jakém časovém období se bavíme. V padesátých letech jsme měli velký boom, vznikaly orchestry jako BROLN, bylo tu velké množství dnes už známých zpěváků. Ze současné doby mám zkušenost s Brnem posledních patnácti let. Když jsem nastoupila na vysokou školu, první dva roky mého studia, tak tu byla silná generace, která ale postupně končila. Potom bylo dlouho ticho, téměř nic se tu nedělo. V posledních třech letech, a nepočítám covidový rok, se to vrací a zájem roste.

Lidová hudba i tvorba figurovala silně v životě lidí v minulých století. S přicházejícím 21. stoletím se mladí lidé odtrhli, odešli do měst rozvíjet kariéru a žít jiný způsob života. Teď, alespoň dle mého názoru a podle pozorování mého okolí, znovuobjevují nové generace kouzlo tradic. Máš domněnku, čím to může být?

Folklor má své kouzlo. Lidé ho provozují společně, schází se, mohou se hezky obléct, baví se kluci s holkami. Jde o prosté radosti života, příjemně strávené chvíle. V mnoha obcích to může souviset i s vůdčí osobností někoho na vesnici, kdo se toho ujme a strhne k akci ostatní. V některých regionech se k tomu přidává i alkohol. Osobně to nemám ráda, folklor má pro mě mnohem hlubší významy, než jen zábavu při víně.

Jak vnímáš různé zvyky, například z organizace hodů, kdy se mezi vesnicemi kradou májky, soutěží se o hezčí výzdobu a podobně?

Určitá rivalita může prospět. Samozřejmě by mělo být vše v mezích zákona. Některé věci už jsou ale z mého hlediska malicherné, závist škodí.

Morava je svým folklorem a tradicemi známá. Cestovní agentury podporují toto téma, v kombinaci s vínem a krásnou přírodou. Slovácký verbuňk a Jízda králů jsou zapsány na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Máš pocit, že se na něco z lidové tvorby zapomíná, že něco nebylo ještě “objeveno”?

To je těžká otázka. Nejsem si jistá, že by to mělo být „celomoravské“. Za mě má větší hodnotu, když se to týká menšího regionu. I verbuňk byl zapsán, protože se provozuje jen na malém území, jako je Slovácko. Pro zápis jsou velmi přísná pravidla, a kdybychom měli říct něco, co by to splňovalo na celém území Moravy, tak bychom museli hledat velmi do hloubky. Jestli je něco společného pro všechny, tak třeba cimbálová muzika, byť v některých regionech se může hrát i bez cimbálu. To je ale velmi široký pojem. Například na Slovensku zapsali na seznam UNESCO těrchovskou muziku z jediné dědiny, byť hudba je i v ostatních regionech.

CM_SlovackoCM Slovácko

Jak si stojí český folklor vůči zahraničí?

Určitě máme co nabídnout. Celá naše lidová kultura, nehmotná v podobě hudby i hmotná v podobě výzdoby, krojů a tradic, je velmi zajímavá a dokáže zaujmout lidi z celého světa. Za mě to ale umí lépe prodat a nezkazit Slováci. Víc se o hudbu starají, dávají do ní více peněz než u nás. Od kolegů z východu bychom se mohli učit třeba propagaci folklorních akcí. U nás pořád převládá názor, že když folklor milujeme, tak to budeme dělat zadarmo. To se na Slovensku pomalu ztrácí, víc si váží lidí, kteří na tom pracují.

Kdy se u tebe objevila láska k tomuto žánru? Přišlo to spontánně, nebo jsi byla ovlivněna svým okolím?

Už od čtyř let jsem chodila do folklorního souboru. Z rodiny jsem byla jediná, co si doma pouštěla staré desky lidové hudby. Pocházím z Valašského Meziříčí, kde má folklor své zázemí. Víc mě tedy ovlivnili mí přátelé a lidé, s nimiž jsem se stýkala. Později se debaty změnily ve studium etnologie na vysoké škole. V Brně jsem začala chodit do místních souborů, kde jsem potkala další inspirativní lidi.

Mnoho lidí se, pokud má k folkloru blízko, dělí buď na milovníky cimbálové hudby, a na “dechovkáře”. Patříš do některé ze skupin?

Určitě víc souzním s cimbálem. Nejradši mám ale hudeckou muziku, bez cimbálu, původní sestavu ve složení basa, viola a housle. Má to syrový, starý zvuk. Cimbál se přidal až na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Zároveň se ale mnoho let učím hrát na trumpetu, byť jsem stále začátečník.

Titulní foto Marie Hvozdecká/ foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Multižánrový hudební festival Maraton hudby Brno již po sedmé dokázal, že ohromující množství hudby lze při precizní organizaci a troše štěstí vměstnat do jednoho prodlouženého víkendu. Od čtvrtka do neděle (11.–14. srpna) vybrané hudební sály, náměstí, nádvoří i ulice města zaplnila umělecká tvorba bezpočtu kapel, těles a specifických hudebních uskupení všemožných žánrů a stylů. Na své si přišli milovníci rocku, world music, jazzu, artificiální hudby, folkloru či improvizované hudby. V jedné věci se však letošní ročník od toho minulého zásadně lišil: rok 2022 představil historicky vůbec první rezidenční umělkyni festivalu, kterou se stala houslistka, flétnistka a klavíristka Anna Fusekvíce

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více

Festival Maraton hudby Brno letos zavádí novinku; post rezidenčního umělce. Jeden vybraný umělec se představí v různých hudebních polohách. Prvním rezidenčním umělcem festivalu Maraton hudby Brno se stane skvělá multiinstrumentalistka Anna Fusek.  více

Na jedné z hlavních scén hudebního festivalu Maraton hudby Brno, tzv. world music scéně, vystoupí v sobotu 13. srpna elita evropské world music hudby. Kdo všechno přijede, přibližuje významný publicista a současně dramaturg tohoto programu Milan Tesař.  více

Polská skupina MØW vystoupí ve čtvrtek 11. srpna na nádvoří Místodržitelského paláce v centru Brna v rámci jazzové scény festivalu Maraton hudby Brno. Na naše otázky odpovídají kapelnice a zpěvačka Ania Bratek a pianistka Aga Derlak, která se v minulosti v Brně představila i se svým vlastním jazzovým triem. Skupina MØW tentokrát představí své nové album W jednym pokojuvíce

V rámci festivalu Ibérica vystoupila 17. června 2022 v Brně katalánská písničkářka Magalí Sare s kytaristou z Mallorky Sebastià Grisem. Následující rozhovor jsme vedli bezprostředně po skončení koncertu.  více

Ostatně jako každý rok tak i letos přinesl Hudební festival Znojmo svým návštěvníkům operní dílo ve vlastní produkci. Pro letošní 18. ročník s podtitulem Návraty domů a naši andělé strážní si pořadatelé připravili scénické provedení oratoria Josepha Haydna Návrat Tobiášův. Starozákonní příběh o zkoušeném manželství i slepém otci mohli diváci shlédnout v interpretaci Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka a režii Tomáše Ondřeje Pilaře při premiéře 15. července 2022 (toto představení navštívil autor recenze) v jízdárně Louckého kláštera – repríza a derniéra pak připadají na následující dva dny. V sólových rolích vystoupili Shira Patchornik (Sára), Lucie Kaňková (d’Azaria), Dagmar Šašková (Anna), Theodore Browne (Tobiáš) a Adam Plachetka (Tobit). Kostýmy navrhla Ivana Ševčíková Miklošková, choreografii vytvořil Martin Šinták a světelný design připravil Tomáš Příkrývíce

Loni byli hvězdami festivalu Brasil Fest Brno. Letos je přivítá Náměšť nad Oslavou, kde vystoupí 25. července na Folkových prázdninách v rámci večera nazvaného Poezie v každé písni. Mezitím si zahráli například na světovém hudebním veletrhu WOMEX v Portugalsku nebo na vyprodaném jarním festivalu Budapest Ritmo. A především dostali prestižní cenu časopisu Songlines, současného nejuznávanějšího periodika v oblasti world music. Říkají si Ayom a vedle brazilské zpěvačky Jabu Morales je tvoří hudebníci z Angoly, Řecka a Itálie. Na naše otázky odpovídají akordeonista a skladatel Alberto Becucci, kytarista Pedro Bastos João a samozřejmě charismatická zpěvačka a bubenice.  více

V pátek 29. července vystoupí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou skupina L’Alba z Korsiky, která propojuje tradiční středomořskou polyfonii s hudbou řady nejen jihoevropských národů. Její album A Principiu, které vyšlo loni v březnu, vyhodnotila porota žebříčku World Music Charts Europe jako šesté nejlepší album z celého světa v roce 2021. se stalo šestou nejlepší nahrávkou z celého světa za rok 2021. Za skupinu L’Alba na naše otázky odpovídá kytarista a zpěvák Ghjuvanfrancescu Mattei.  více

Letošní 27. ročník festivalu Concentus Moraviae je po takřka měsíci plném hudby minulostí. Slavnostní závěrečný koncert v Kongresovém centru Zlín představil program složený z písní Ernesta Chaussona, Igora Stravinského, Johannese Brahmse, Richarda Strausse, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Jako sólistka vystoupila mezzosopranistka a patronka přehlídky Magdalena Kožená. Po jejím boku stanuli klavírista a dirigent Sir Simon Rattle, flétnista a dramaturg tohoto ročníku Kaspar Zehnder, houslista Giovanni Guzzo, houstlistka Rahel Maria Rilling, violista Amihai Grosz, violoncellista Dávid Adorján a klarinetista Christopher Richards. Dvořákovy písně speciálně pro tento soubor zaranžoval anglický skladatel a dirigent Duncan Ward.  více

Letošní 27. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae pomalu spěje k velkému finále v podobě společného koncertu flétnisty a rezidenčního umělce Kaspara Zehndera, mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a jejího chotě, klavíristy a dirigenta Sira Simona Rattlea. Na jednom z posledních koncertů vrcholícího festivalu vystoupil v pátek 24. června společně s přáteli – Giovanni Guzzo (housle), Rahel Maria Rilling (housle), Amihai Grosz (viola), Dávid Adorján (violoncello), Wolfgang Klinser (klarinet) a Anaïs Gaudemard (harfa) – právě rezidenční umělec Kaspar Zehnder, který dramaturgii pátečního komorního koncertu v knihovně náměšťského zámku připravil.  více

Ostravská rodačka Nikol Bóková byla dlouho považována za jedinečný talent v oboru vážné hudby. V devíti letech si jako sólová klavíristka zahrála s Janáčkovou filharmonií a studium na konzervatoři a následně na JAMU bylo tedy samozřejmostí. Ale už během studií hudební klasiky se formoval a postupně projevovalo další její nadání a to kompoziční. Spolu se svým triem (Nikol Bóková-klavír, Martin Kocián-kontrabas, Michal Wierzgoń-bicí) nahrála v roce 2019 debutové autorské album Inner Place a ihned se prosadila mezi českou (a vlastně i evropskou) jazzovou elitu. Během covidu následovaly další dva projekty – Unravel (2020) pro stejnou jmenovanou sestavu a loňský Prometheus natočený s mimořádným nasazením v pozoruhodné studiové sestavě. Z ní a z několika následných koncertů (mimo jiné v rámci JazzFestu Brno vloni na podzim) vykrystalizovalo také zcela logické rozšíření jejího tria o univerzálního a empatického kytaristu Davida Dorůžku, Vznikl Nikol Bóková Quartet. V této sestavě se rodilo i nejnovější autorské album Elements, s nímž se pro Nikol a jejího partnera a spolutvůrce Jana Valu otevírá nová tvůrčí etapa.  více

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.  více

Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.  více

Dnes, tedy v pátek 17. června, vystoupí v Brně v rámci festivalu Ibérica katalánská písničkářka Magalí Sare. Její aktuální album Eponja je v červnu 2022 na šestém místě prestižního žebříčku World Music Charts Europe, který sestavuje 45 evropských rozhlasových publicistů z alb z celého světa. Jako pozvánku na koncert vám přinášíme recenzi tohoto alba.  více

Nejčtenější

Kritika

Maraton hudby rozproudil již pošesté ulice, náměstí a mnohé prostory v Brně všemožnými hudebními žánry. Nejsou to však vždy nutně jen místa koncertního rázu. Soubor Hausopera se například v pátek 12. srpna vydal se svou operou Věčná slečna Bledá do Zemanovy kavárny. Ve třech víkendových uvedeních zde završí svoji Trilogii pro město, Brnu na míru vytvořený projekt připomínající jeho klady, zápory, ale především některé funkcionalistické stavby.  více