Martin Krajíček: Mandolína je nástroj skromných a citlivých

6. červen 2018, 2:00

Martin Krajíček: Mandolína je nástroj skromných a citlivých

Mandolinista Martin Krajíček hraje v kapelách různých žánrů. Má vlastní akustické trio, je členem tria Jitky Šuranské, působí v „mexické“ kapele Mariachi Espuelas a v Cimbal Classicu, hraje klezmer a hru na mandolínu také vyučuje. Od loňského roku je také pořadelem Mandolínového festivalu v Boskovicích. Letošní ročník se bude konat od 8. do 10. června.

Mandolínový festival se letos koná podruhé. Proč ses vlastně loni rozhodl tuto akci pořádat?

Když jsi jediný, tak musíš (smích). Ne, teď vážně. Už deset let pořádám v Boskovicích mandolínové workshopy a předminulý rok už bylo nutností udělat nějaký hudební výstup pro veřejnost. Tolik různých žánrů – vážná hudba, bluegrass, swing, jazz, klezmer – a s trochou nadsázky mandolínový orchestr nebylo možno udržet pod pokličkou. Uspořádali jsme tedy koncert a ten měl obrovský úspěch. Po koncertě mi dramaturg Kulturních zařízení města Boskovice Ivo Legner vnukl myšlenku na mandolínový festival, a bylo to! Město Boskovice tento projekt podpořilo formou grantu, a tak vznikl festival, na kterém vystupují děti, poloprofesionální i profesionální hudebníci.

Jak se loňský ročník povedl? Co podle patřilo k jeho vrcholům?

Vrcholem byl určitě nedělní koncert sólistů s orchestrem. Festival není masovou akcí, je to komorní tichá slavnost, jejímž pojítkem je mandolína a mí současní nebo budoucí hudební přátelé. Vždy to bude pro pár opravdových nadšenců a pro posluchače, kteří mají zájem o něco nevšedního.

Festival má sice název „mandolínový“, ale objevují se na něm i hráči na další nástroje, a letos dokonce i vokální kvarteto Megafon. Podle jakých pravidel se dramaturgie festivalu řídí?

Vokální Megafon je protipólem instrumentálním kaskádám. Ale přihlížím i ke zpěvu. Letos to bude například Jitka Šuranská. Do programu vybírám z dosažitelných hráčů na strunné nástroje nejen z mandolínové rodiny, ale i na kytary a citery. Tyto nástroje jsou zvukově křehké, a proto volím spíše citlivě ozvučené komornější projekty, aby vyzněly v celém zvukovém spektru. V neděli bude hrát v hudebním sále boskovického zámku mandolínový orchestr a sólisté již tradičně bez ozvučení.

V sobotním programu v Zámeckém skleníku vystoupí hudebníci různých generací a právě hráči na různé nástroje. Bude mít program nějaký jednotící prvek?

Mandolína nikdy nebyla nástrojem hlavních hudebních proudů. To je na ní zajímavé. Až na pár výjimek jsou hráči na mandolínu velmi skromní a citliví lidé. Myslím, že volba tohoto nástroje není náhodná, a pokud se tak stane, jsem si jistý, že zvuk a dynamické možnosti mandolíny ovlivňují hudebníka samotného. Hra na banjo, elektrickou, španělskou nebo basovou kytaru, to jsou úplně jiné pohledy na svět. Jednotícím prvkem koncertu je samozřejmě mandolína a také schopnost bezprostřední hudební komunikace na pódiu mezi hudebníky, kteří se třeba předtím nikdy neviděli.

Před tvým triem vystoupí držitelé Anděla Jiří Plocek a Jitka Šuranská. Jirka byl kdysi tvým vydavatelem, v Jitčině triu nyní hraješ. V čem je podle tebe jejich duo výjimečné? Co se ti na nich nejvíc líbí?

Určitě pokora, znalost tradice a schopnost dát písni přesně to, co potřebuje. Bez zbytečností. Jirka byl několikrát hostem mých workshopů, ale už moc nechce na pódium. S Jitkou je to zřejmě výjimka, protože koncertování rád přijal. Součástí workshopu bude i jeho přednáška.

Ty sám se představíš v triu s houslistou Jurajem Stierankou a s kontrabasistou Jurajem Valenčíkem. Jak bys popsal hudbu, kterou hrajete?

Náš program nazýváme Mandolína napříč žánry a světadíly. Hrajeme mnoho žánrů, ale pro mne je nejdůležitější osobitost. Muzikantská lehkost a hravost by měla být hlavním jmenovatelem tria. Polovinu repertoáru tvoří mé skladby, a je to tedy po KK Bandu další uskupení, které hraje mou tvorbu. Juraj Valenčík i Juraj Stieranka jsou schopni lehce překračovat hranice žánrů s osobitým přístupem.

Na závěr sobotního programu se počítá s jamsession. Byl jam součástí i loňského ročníku? Přinesl nějaké jedinečné momenty?

Program jsem rozšířil i na páteční koncert, který odstartujeme ve 20.00. Následný jam bude potom buď ozvučen, nebo přejde v několik akustických samostatných jamů v prostředí zámeckého parku. Loni proběhly vždy po hlavním koncertě společné jamy účinkujících a poté několik hudebních setkání na různých místech. Zážitky to byly nevšední.

Jak přesně bude probíhat nedělní program na zámku? Kdo tvoří Mandolínový orchestr?

Mandolínový orchestr má již svůj repertoár, který je doplněn skladbami, které budeme připravovat během sobotního a nedělního dopoledne společně s Jitkou Šuranskou a Michalem Müllerem. Orchestr tvoří lektoři a žáci mých workshopů a bude doplněn místními hráči na kontrabas, kytaru, klarinet a také několika sólisty, jako je například Martin Vejvoda na ukulele. Základ orchestru pak netvoří jen mandolíny, ale i mandola a mandocello.

Součástí festivalu jsou workshopy. Co přesně mohou účastníci čekat? A je třeba se přihlásit předem?

Čeká nás zmíněná přednáška Jiřího Plocka, workshop Petera Luhy a Michala Müllera. Zájemci o workshopy nebo o hraní v orchestru se mi mohou ozvat na e-mail tentyny@gmail.com. Kompletní program je k dispozici na adrese www.kulturaboskovice.cz.

Na festivalu se představují i dětské soubory, ty sám dlouhá léta učíš na základní umělecké škole. Je mezi dětmi o mandolínu nebo obecně o akustickou hudbu zájem? Jak je případně motivovat, aby je tyto žánry zajímaly?

To je na knihu, to nejde stručně ani naznačit. Zájem je. Ale pokud to má někam vést, je potřeba vytvořit tým, který bude tvořit rodina a učitel, dětskou kapelu apod. A pak hrát a hrát. Mám radost, že se mi to daří.

V Boskovicích se koná každý rok v červenci dobře obsazený festival alternativní hudby, řadu let tam probíhala Ibérica, teď tam pořádáš mandolínový festival… Jak tyto akce vnímají místní? Je to tento typ kultury zájem?

Zájem je. Domorodci spokojeně a pravidelně navštěvují všechny kulturní akce. Jsme celkem kulturní městečko. Mandolínový festival ale samozřejmě nemá ambice velkého festivalu pro tisíc lidí.

Festival se teprve rozjíždí, ale předpokládám, že máš plány a případně i sny do dalších let. Jak by sis představoval příští ročníky?

Jéé, to moc předbíháme… Nápadů je plno. Podporu města Boskovice a místních sponzorů mám. Zůstaňme ale zatím nohama na zemi. Ročník 2018 je teprve před námi. Letošní ročník jsem posunul až do června. V parku kolem Zámeckého skleníku to bude skvělé.

Martin Krajíček/ foto archiv Ohlasy

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Devatenáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk zahájil ambiciózní projekt lotyšské akordeonistky Ksenije Sidorové uvádějící podmanivé a smyslné melodie Bizetovy opery Carmen v netradiční a populární či jazzovou hudbou ovlivněné interpretaci. Stěžejní část programu tvořily skladby z alba Carmen, které akordeonistka natočila a vydala jako svůj debut roku 2016. Na pódiu stanuli po boku Ksenije Sidorové také houslista Alejandro Loguercio, klavírista Claudio Constantini, kontrabasista Roberto Koch, kytarista Reentko Dirks a perkusista David Kuckhermann, v několika skladbách doprovodil hudebníky orchestr Filharmonie Brno pod vedením Marka Ivanoviće. Kromě upravených čísel z Bizetova díla zazněla také skladba Malagueña kubánského skladatele Ernesta Lecuony. Pojítko mezi jednotlivými hudebními čísly tvořily částečně improvizované sólové výstupy jednotlivých hudebníků. Přitažlivý program koncertu pod širým nebem tedy sliboval oslovit nejen milovníky vážné hudby, ale také posluchače, kteří jinak zařazují tento druh hudby do svého kulturního vyžití spíše sporadicky. Lákavý příslib uhrančivých melodií pod letní hvězdnou oblohou však narazil na zásadní nedostatek – kvalitu zvuku.  více

Během čtyř dnů nabídl Maraton hudby Brno na 150 koncertů v podání více než 500 účinkujících. Na festivalu se potkali místní umělci i hosté ze zahraničí. Jazzový večer v Sono centru zahájili brněnští Marek Kotača Trio, po kterých následoval Yaron Herman z Izraele a Kenny Garrett z USA, na pódiu na hradě Špilberk dostala publikum do varu domácí hip-hopová legenda Chaozz i crossoveroví a světoví Dog Eat Dog. O rockový večer na Flédě se postarali The Adicts z Anglie spolu s pražským uskupením The Fialky, v Sono centru zase holandští Physical Graffiti vzdali poctu skupině Led Zeppelin. Rocku byla v Brně spousta, v neděli večer vystoupili i britští alt-J.  více

Brněnská „all-stars“ sestava Pozdní sběr přichází po čtyřech letech s novým albem. Tentokrát nezdůrazňuje na obalu osobu svého zakladatele a kapelníka Jiřího Pařeza, který sice zůstává hlavním autorem i sólovým zpěvákem, ale album jako celek je ještě více než minulá deska Pohlednice z Paříže (2014) výsledkem spolupráce sehrané sestavy. V ní se sešli muzikanti jako Michael Vašíček, Emil Formánek, Jiří Meisner nebo David Velčovský, tedy hráči, v jejich životopisech najdeme položky jako Vlasta Redl & Každý den jinak, Kamelot nebo Druhá tráva. Velkou posilou a výrazným oživením sestavy od minulého alba je Radim Zenkl, špičkový mandolinista, působící ve Spojených státech a nyní opět i na Moravě. Vedle mandolíny na album přispěl i irskou flétnou, ale na albu najdeme i další zajímavé barvy – tubu v závěrečné písni Na pivu (v níž se mimochodem vystřídá rekordní počet zpěváků v historii skupiny), dechovou sekci v úvodním Amsterdamu nebo čtveřici lesních rohů ve Smířenívíce

12. srpna 2018 si připomeneme 90. výročí úmrtí skladatele Leoše Janáčka. Zemřel ve věku 74 let na vrcholu tvůrčích sil a jeho náhlá smrt všechny zaskočila. Koncem července 1928 odjel na letní pobyt do rodných Hukvald, kam za ním přijela Kamila Stösslová se synem Ottou. Vzal si s sebou opis partitury své poslední opery Z mrtvého domu, aby provedl korektury a doplňky, práci však nestihl dokončit. Ze silného nachlazení se rozvinul zápal plic, se kterým byl skladatel převezen do Kleinova sanatoria v blízké Ostravě. Zemřel v neděli 12. srpna 1928 v deset hodin dopoledne. Pohřeb se konal o tři dny později v Brně. Janáček je pochován na brněnském Ústředním hřbitově v tzv. čestném kruhu, autorem náhrobku je výtvarník Eduard Milén (tentýž, který navrhl scénu a kostýmy ke světové premiéře opery Příhody lišky Bystroušky).  více

Kdo jezdí do Náměště nad Oslavou na Folkové prázdniny pravidelně, dobře zná strukturu tohoto sympatického festivalu, která se ani letos od předchozích ročníků nelišila: úvodní sobotní koncert jedné kapely (letos Frigg z Finska), následovaný nadstandardním rautem na zámku pro sponzory a podporovatele festivalu, a dalších sedm dní nabitých nejen špičkovou hudbou z celého světa, ale také tvůrčími dílnami, odbornými i odlehčenými přednáškami a rozpravami, výstavami, tancem, společným zpíváním a formálním i neformálním setkáváním. To vše se každý rok točí kolem jednoho základního tématu, které letos bylo „O paměti“. Celých těch osm dnů se v Náměšti vzpomínalo, upamatovávalo, paměti bylo dokonce věnováno i dvoudenní odborné kolokvium v podkroví náměšťské nové radnice. A přitom se po večerech v zámeckém parku odehrávala svěží, naprosto současná hudební dobrodružství.  více

V neděli zakončený XIV. ročník Hudebního festivalu Znojmo nesl podtitul Svár duše s tělem. Jihomoravské město vítá na svých prknech už řádku let renomované interprety od rezidenčního Czech Ensemble Baroque po sólisty zvučných jmen. Na závěr letošního ročníku sliboval nejpůsobivější zážitek tohoto léta – pozvání totiž přijal cenami ověnčený soubor Il Giardino Armonico, který se pod vedením Giovanniho Antoniniho orientuje na interpretaci děl 17. a 18. století. Spolu s věhlasnou sopranistkou Annou Prohaska se v jízdárně Louckého kláštera zastavili v neděli při turné k novému CD Serpent & Fire.  více

Netradiční koncert vokálního tělesa Czech Ensemble Baroque Quintet včera na Hudebním festivalu Znojmo představil tvorbu skladatele Matea Flechy (1481–1553). V běžně nepřístupných prostorách sálu konventu Louckého kláštera zazněly tzv. ensalady tedy polyfonní skladby míchající pro komický efekt dialekty, jazyky a často zcela nesmyslná slova či citoslovce. Mezi zhudebňovanými slovy se tak objevují výrazy jako „bum bum“, „tif tof“, „tra la la la“ nebo třeba „badum dům“. Mateo Flecha byl jedním ze skladatelů, kteří pomohli žánr jako takový ustanovit a etablovat. Samotný termín je znám především z publikace Las Ensaladas de Flecha Prague (1581), kterou vydal Flechův synovec, jménem taktéž Mateo Flecha. Tento Flecha junior vydal ve zmíněné sbírce ensalady právě Matea Flechy staršího. Vokální ansámbl doplnili ještě flétnistka Michaela Koudelková, theorbista Karel Fleischlinger a Emil Machain s Ester Švábkovou na bicí nástroje.  více

Jakou měrou lze zasahovat do hudební, výrazové a afektové struktury dramatického díla aniž by režisér, hudebník, tanečník nebo zpěvák vytvořil vnitřně nekonzistentní chiméru? Dává výsledek ještě smysl? To jsou palčivé otázky soudobých inscenačních snah. Ne vždy vše musí být do očí bijící. Příkladem může být svérázné provedení opery L’Amor non ha legge Antonia Caldary při šestém ročníku Olomouckých barokních slavností. Opera vznikla při příležitosti padesátých narozenin hudbymilovného hraběte Johanna Adama von Questenberg. Těleso Ensemble Damian pod uměleckým vedením Tomáše Hanzlíka provedlo novodobou premiéru opery v prostředí olomouckého konviktu počátkem týdne.  více

Hostem Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou bude v pondělí 30. července anglický písničkář John Smith. Pořadatelé o něm hovoří jako o „utajeném pokladu vytříbeného folkového písničkářství“ a vyzdvihují jeho loňské album Headlong s osobními vyznáními manželce Joanně. Se Smithem, kterého jeho kytarový idol a vzor John Renbourn označil za „budoucnost folku“, jsme hovořili telefonicky.  více

Budova Českého rozhlasu Brno se po rekonstrukci chlubí novým studiem. Studio VII bylo obrazně pokřtěno koncertem Na živú notečku z folklorní řady Na moravskou notu Českého rozhlasu Brno a Zlín. Hudebního zasvěcení se ujala Horňácká muzika Petra Mičky, jejíž primáš je zároveň jedním z rozhlasových redaktorů. Jako hosté se představili velmi nadaní mladí zpěváčci Anička Mičková a Janíček Pavlík a také legenda horňáckého folkloru majstr Martin Hrbáč. Celý více než hodinový program je možno shlédnou na youtube kanálu Českého rozhlasu.  více

V sále slavkovského zámku se včera odehrál závěrečný koncert mezinárodního festivalu Concentus Moraviae. Dvacátý třetí ročník však byl v porovnání s předcházejícími a spíše vážně laděnými koncerty něčím zcela odlišným. Jednotícím prvkem všech koncertů ročníku bylo spojení hudby a humoru napříč epochami a hudebními styly. Zatímco zahajovací koncert nabídl spíše moderní a leckdy i experimentální uchopení hudebního vtipu, ten závěrečný s podtitulem Barokní žerty stavěl na zvukomalebné komice, které dominovaly kukačky, slavíci, žáby i šermíři a bojovníci. O provedení děl se postaral ansámbl Les Passions de l’Ame – Orchester für Alte Musik Bern.  více

Předposlední červnový víkend se většina tuzemských folklorních nadšenců přesunula již po třiasedmdesáté do jihomoravské Strážnice. Toto městečko se zajímavou a dlouhou historií se pravidelně stává dějištěm největšího folklorního festivalu v České republice. Každoročně se ho účastní folklorní soubory, lidové muziky a rukodělní výrobci z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, a také jiných zemí celého světa. Letos to bylo například pestrobarevné Mexiko nebo orientální Indonésie.  více

Verše sonetů Williama Shakespeara včera určily atmosféru ve skleněném pokoji vily Tugendhat. Uskutečnilo se tady poslední uvedení projektu nazvaného Navštívení krásy v rámci festivalu ProART. V tomto večeru došlu ke spojení tance, divadla a hudby, kterážto umění měla přítomným zprostředkovat netradičním způsobem renesanční verše. Martin Dvořák, tanečník a choreograf a zároveň ředitel spolku ProART spolu s herečkou Veronikou Žilkovou a hudebníkem Františkem Chaloupkou vystoupili jako protagonisté těchto milostných veršů.  více

Ačkoliv je spojení hudby a vína odvěké a onu symbiózu opojných melodií s tekutou révou můžeme sledovat napříč dějinami již od dob kultu boha Dionýsa, ke skutečnému a programovému souznění obou dochází zřídka. Pomineme-li slavnosti vína, které kolem měsíce září napříč republikou zkrášlují konec léta, pak víno v úzkém spojení s hudbou bývá jen málokdy středobodem hudebních programů. Včerejší koncert ansámblu Zefiro Torna vedeného Jurgenem de Bruyn v Kurdějově u Hustopečí se pokusil právě tuto dramaturgickou mezeru zaplnit. Koncert z programu 23. ročníku festivalu Concentus Moraviae nabídl totiž kromě rozverných skladeb Orlanda di Lassa, Didiera Lupiho, Giovanniho Bassana, Giovanniho Battisty Fontany nebo Vincenza Galilea i degustaci vybraných vín, kterou komentoval someliér Janko Martinkovič. S životními osudy skladatele pak diváky seznamoval divadelní herec Jan Kolařík.  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš připravil již tradiční oživení prvních letních dnů a to 21. ročníkem série folklorních večerů pod názvem F scéna. Bezmála týdenní festival začal slavnostním galavečerem v kulisách hradu Špilberk, kde se krom domácího pořadatelského tělesa objevil také vzácný host Poddukelský umelecký ľudový súbor – PUĽS z Prešova. Ten mohli diváci vidět také ještě následující den, kdy byl program na Nové radnici již zcela v jejich režii. Třetí festivalový den se i se svými tanečníky předvedl opět VUS Ondráš pásmem s názvem Taneční miniatury.  více

Nejčtenější

Kritika

Devatenáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk zahájil ambiciózní projekt lotyšské akordeonistky Ksenije Sidorové uvádějící podmanivé a smyslné melodie Bizetovy opery Carmen v netradiční a populární či jazzovou hudbou ovlivněné interpretaci. Stěžejní část programu tvořily skladby z alba Carmen, které akordeonistka natočila a vydala jako svůj debut roku 2016. Na pódiu stanuli po boku Ksenije Sidorové také houslista Alejandro Loguercio, klavírista Claudio Constantini, kontrabasista Roberto Koch, kytarista Reentko Dirks a perkusista David Kuckhermann, v několika skladbách doprovodil hudebníky orchestr Filharmonie Brno pod vedením Marka Ivanoviće. Kromě upravených čísel z Bizetova díla zazněla také skladba Malagueña kubánského skladatele Ernesta Lecuony. Pojítko mezi jednotlivými hudebními čísly tvořily částečně improvizované sólové výstupy jednotlivých hudebníků. Přitažlivý program koncertu pod širým nebem tedy sliboval oslovit nejen milovníky vážné hudby, ale také posluchače, kteří jinak zařazují tento druh hudby do svého kulturního vyžití spíše sporadicky. Lákavý příslib uhrančivých melodií pod letní hvězdnou oblohou však narazil na zásadní nedostatek – kvalitu zvuku.  více