Milan Páleš: …také v důchodu budu vymýšlet nové tituly!

Milan Páleš: …také v důchodu budu vymýšlet nové tituly!

Na předvánočním koncertu kapely Musica Folklorica v klubu Stará pekárna nečekaně oznámil svůj odchod do důchodu vydavatel a zakladatel vydavatelství Indies Milan Páleš. Stalo se tak symbolicky při křtu posledního loňského folklorního počinu, který nese název Rok na Slovácku. Jaké jsou jeho plány v důchodovém režimu? A nezmizí folklor z edičního plánu tohoto prestižního vydavatelství?

Mohl byste stručně popsat začátky Indies? Jaká byla z tohoto pohledu atmosféra a naladění lidí v porevolučním Československu?

Vznikli jsme 14. února 1990, tedy pár měsíců po revoluci. Otevřeli jsme prodejnu a půjčovnu cédéček, protože v té době na českém trhu žádná nebyla. Jeli jsme do Rakouska, nakoupili jsme tam spoustu alb a otevřeli půjčovnu. Okamžitě jsme měli několik set klientů, kteří si chodili půjčovat denně. V té době se ještě černé kopie nedělaly, protože vypalovačky nebyly. Všichni si vše nahrávali - na kazety a hlavně na cívkáče.

A kdy začala éra Indies jako vydavatelství.

První titul jsme vydali v roce 1991. Přišel za námi kamarád Petr Vyšohlíd a řekl, že má hotovou nahrávku svojí kapely, která se jmenuje Meat House Chicago I.R.A. Tak jsme si to poslechli a domluvili se. Dojeli jsme do lisovny GZ v loděnici. Panovaly tam ještě staré socialistické pořádky, museli jsme se normálně zapsat na vrátnici. Nakonec to byl náš první vydavatelský počin.

Takže jste ze začátku vydávali na vinylech?

Potom vyšel ještě jeden titul kapely Piráti na vinylu. Pak už všichni zahodili gramofony a začala se dělat cédéčka. V poslední době se vše otočilo: zase vydáváme i vinyly. Ale já osobně už jsem si na ta cédéčka zvykl. Vinylista ze mě nebude.

Nakonec se Indies rozdělilo. Proč k tomu vůbec došlo?

Nejprve nás bylo hodně společníků, ale potom se ukázalo, že po deseti vydaných titulech je to nerentabilní a peníze se nevrací. Těch deset titulů je vlastně taková hranice, po které většina vydavatelství zkrachovala. Byla to spoustu peněz, času i práce a malá i pomalá návratnost. Začali jsme vydělávat až po sto titulech, kdy jsme to přestali dotovat z jiné činnost. Proto došlo i k tomu rozdělení. Zakončil jsem to v roce 2007, kdy jsme se s mými nejlepšími společníky rozešli. Vznikly tři Indies - Indies Happy Trails, Indies MG a moje Indies Scope. Já jsem si v tu chvíli tuto živnost přestěhoval do Dolních Louček, kde bydlím a nemusím tu hledat místo na zaparkování.

A jak to proběhlo? Máte dobré vztahy?

Pořád si navzájem prodáváme svoje cédéčka, což je důkazem, že akt proběhl mírumilovně. Vzájemně si přeprodáváme, dědíme a vyměňujeme CD. Ve finále už jsem svoje vydavatelství táhl sám. V edičním plánu jsem měl vždycky dvacet novinek ročně. A to teď taky skončilo, předal jsem vše mladším. Takže to vlastně neskončilo tak úplně, oni budou vydávat dál a budou katalog udržovat živý. O to mi šlo! Aby těch skoro tisíc titulů neskončilo někde na smetišti dějin.

Pojďme se přesunout k folkloru. Byl od začátku součástí edičního plánu?

Nebyl. Ze začátku jsme dělali, co nám kdo nabídnul. Po deseti titulech jsme vydali Filipa Topola. Nepoužili jsme tehdy název Psí vojáci, protože ti byli pohádaní. Název byl Sestra. Tehdy si spousta kapel řekla, že když může u Indies vydávat Filip Topol, tak můžou i oni. A pak už to šlo. Přišly Zuby nehty, Už jsme doma. Nabrali jsme do katalogu známá jména. Já jsem musel přestat prodávat a začít se tomu věnovat naplno. Miloš (pozn. Gruber) mi s tím pomáhal. Protože je vozíčkář, dělal doma papíry. Já jsem jezdil a domlouval.

První folklorní titul měl katalogové číslo 32.

Co to bylo za album?

Jednalo se o CD V Brně na Špilberku stojí vraný kůň. Vyšlo tehdy jako kniha a náš kamarád, který ji napsal si k tomu pozval Hradišťan, Martina Hrbáče a Brněnské gajdoše. My jsme to vydali i jako samostatné CD. Na světě byl náš první folklorní titul, ale ještě jsme se na něm nijak dramaturgicky nepodíleli.

A na těch dalších už jste se podílel?

Dalším titulem bylo Zpívání z Horňácka, na kterém už jsem se částečně produkčně podílel. Hlavně to ale dělal Martin Kozlovský, který mě tehdy seznámil například s Tondou Vrbou, se kterým jsme od té doby kamarádi a spolupracujeme. Právě Martin byl takovým mým duchovním otcem, který mě přivedl na Horňácko a ukázal mi folklor. Od té doby jsem na folklor myslel a začal si ho více všímat. Tehdy jsme vydávali třeba Ivu Bittovou, začala také spolupráce se Zuzanou Navarovou, které jsme vydali šest alb, včetně toho posmrtného. Objevila se tehdy cédéčka, která byla inspirovaná folklorem, třeba Hradišťan O slunovratu, nebo Tomáš Kočko. Takže jsme to dělali, ale ne tak intenzivně jako posledních deset let. Nějak mi folklor přirostl k srdci. Jak člověk stárne, tak se mu trochu mění vkus. Ne že už bych neměl rád hardcorové kapely. Pořád poslouchám Fugazi a Franka Zappu. Ale když můžu jet na Horňácké slavnosti, tak tam strávím tři dny a jsem tam rád. Už je to větší srdcovka... proto se to promítá i v práci. Po zmíněném rozdělení Indies jsem začal dělat svoje folklorní edice.

Chtěla jsem se zeptat, jaký je váš oblíbený region... z toho, co říkáte, to bude asi Horňácko?

Určitě ano. Asi první deska, kterou jsem si jako mladý koupil, byl živák Hradišťanu Od večera do rána a ta byla čistě folklorní. Takže mě to ovlivnilo. Jel jsem do Strážnice. Navíc mám předky na Valašsku, můj dědeček byl Alois Podešva, bratr malíře Františka Podešvy.

Z Velkých Karlovic?

Ano, když jsem tam hledal svoje příbuzné na hřbitově, tak jsem zjistil, že Podešvů je tam asi sto padesát. Řekl jsem si: „tak asi všichni budete moje rodina”. Když jsem zkoumal nahrávky podle regionů, tak jsem začal sledovat i valašský folklor. Dolňácký jsem znal. Ale ten Horňácký mi v mysli uvízl nejvíc, jejich zpěv, styl hraní. Navíc tam člověk vidí, že tradice tam pořád je a bolševik ji nepřerušil. Ty děcka se za to nestydí, chtějí zpívat, je to tam úplně normální. To mě fascinuje. A vlastně mi to asi schází tady v našem regionu Podhorácko.

A jak to na Podhorácku vlastně podle vás je?

Když se tady nějaká muzika objeví, tak je znovu vzkříšená. Což je super a podporuju to, ale nemá na co navazovat. Našlo se tu jen pár fotek krojů, takže se dá zrekonstruovat. Ale už je to taková reinkarnace. Do těch lidí by se to muselo znovu dostat a to nevím, jestli se povede.

A vy máte svůj kroj?

Já si teď právě pořizuju kroj. Mám vymyšlené, že to bude takový hybrid. Klobúk mám Horňácký, tam je to srdce, vestu budu mít valašskú a gatě tady místní podhorácké. Chci to smíchat. Když se na mě někdo podívá, řekne si, že to je nějaký divný Horňák. No srdcem ano.

Jezdíte za inspirací i na nějaké další akce?

Dostal jsem se třeba na kosení. První kosení, které jsem zažil, bylo na Valašsku na Soláni. Potkal jsem tam lidi, kteří mě pozvali do Buchlovic. A právě Tonda Vrba mi řekl, že však aj my kosíme orchidejové lúky, dojeď. Tak jsem si to jeden rok projel všechno. Zjistil jsem, že všude Jano kosí lúky. Tak jsem si řekl, že by bylo hezké to vydat. Jezdil jsem a nahrával a udělal z toho album Kosecké písně. Vydalo se to v naší edici Malovaná truhla.

A v té edici vyšla i Antologie moravské lidové hudby?

Vyšla zvlášť. Považuju ji za svůj majstrštyk. Vznikla vlastně z jednoho prostého důvodu. Jezdíme na veletrhy Womex. Bylo mi líto, že tam všichni vozí svoje kapely a my jsme měli vydáno jen pár věcí. Tak jsem vymyslel, že uděláme takový sampler moravských písní a vytřeme jim tam všem zrak s tú našú muzikú.

Tak jsem poprosil Helenku Bretfeldovou, aby se ujala výběru. Zažádal jsem o grant na dvojcédéčko, na začátku roku jsme se sešli a ona začala vybírat. Potom mi napsala, že to nejde dát na dvojcédečko, že se to tam nevleze. Tak jsme dali pryč Vánoce, fašanky atp. I tak jsme nakonec vydali alba čtyři. Odjeli jsme na veletrh, rozdali asi tisíc CD. Ukázalo se, že to tam nikoho nezajímá a nemá šanci to tam prorazit. Trochu jsem nad nimi zlomil hůl.

Ale potom vyšly ještě další díly ve stejné edici?

CD už bylo vydané, tak jsme si s Helenou řekli, že když jsme vyhodili ty vánoční, že bychom je dali na pětku. No a pak se udělala ještě šestka Svatební písně, protože jsem je tam původně chtěl. Zároveň s tím vyšla sedmička s verbířskými písněmi. Ty svatební byly více ženské a ta sedmička víc chlapská, tak vyšly společně a zase jsem měl na dva roky klid. Je s tím dost práce, vzhledem k počtu interpretů.

A potom jste to zakončil tematicky pohřbem?

Ano a potom přišlo i na ty „funebrácké písně”. Slyšel jsem na pohřbech opravdu pěkné písničky, ale na řadových albech příliš nevychází. Muziky si nechtějí dávat na CD smutné písničky. Název Smrti, milá smrti je podle písničky z alba Hradišťanu, která mě velmi ovlivnila. Tu jsem tam chtěl, ale nikdo mi ji tam nechtěl nahrát, protože je profláklá. Nakonec se mi ji tam podařilo dostat s trochu jiným textem. To cédéčko je moje největší srdcovka. Je tam i moje nejoblíbenější Chvála bohu, že sem sa narodil. K tomu už jsem Helenku nepustil a udělal jsem si to sám.

Na koncertě k poslednímu folklornímu albu, kde jste oznámil odchod do důchodu, museli vaši následovníci přísahat, co nikdy nevydají (pozn. STBáky, Alexandrovce, Evu a Vaška). Mají i nějaké pokyny, co vydávat mají?

To už je na nich. Ani já bych nebyl rád, kdyby mi do toho někdo kecal. Ale spoléhám, že Přemysl (pozn. Štěpánek) má vkus a povede to. I já jsem se striktně snažil dodržet, aby ti STBáci nikdy u Indies nevyšli. Proto jsem je nechal takto symbolicky přísahat. Oni stejně pořád spoléhají, že si budu vymýšlet nějaké tituly. A já určitě budu, ale už to bude volnější a budu na to mít víc času.

No já jsem jsem ptala hlavně proto, jestli nezmizí folklor z edičního plánu?

Je trochu v ohrožení, protože Přemysl není folklorista, ale určitě vnímá, že máme své posluchače, jsme na to zavedení a dokážeme to prodat. Třeba ho zaujala Hrubá hudba. Ale nebojte, jsme domluveni, že když si něco vymyslím, tak to vyjde...

Foto Frontman.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více

Poslední operní premiérou Národního divadla Brno uvedenou v tomto roce se stal titul Hurvínek prodává nevěstu, který vznikl v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Premiéra pokračuje v tematickém zaměření spojeném s rokem české hudby a odehrála se 24. listopadu ve velkém sále divadla Reduta.  více

Čtvrtečním koncertem s titulem Bruckneriana odstartovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese abonentní řadu Filharmonie v divadle I. Orchestr provedl skladby Antona Brucknera a Stanisława Skrowaczewského, polsko-amerického dirigenta a skladatele, který se Brucknerovu dílu celoživotně věnoval. Před publikum nastoupili hráči s karmínovými šerpami s nápisem Hraju forte!, čímž se připojili k iniciativě Nenechme kulturu utichnout, která upozorňuje na podfinancování kultury a staví se proti vládnímu plánu investovat v příštím roce do kultury pouhých 0,64 % státního rozpočtu a vzdaluje se tak čím dál více svému slibu vydávat alespoň jedno procento.  více

Nejnovější produkcí Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stala Korunovace Poppey italského skladatele přelomu renesance a baroka Claudia Monteverdiho a libretisty Giovanniho Francesca Busenella. Tato Monteverdiho poslední opera měla premiéru v roce 1643 při benátském karnevalu a je jednou z prvních oper, které námět čerpaly z reálných historických událostí. V Divadle na Orlí mělo nové nastudování, v režii Vladimíra Johna, který poněkud upravil obsazení a několik rolí sloučil, premiéry 18. a 19. listopadu 2023. V hlavních rolích během první reprízy 21. listopadu vystoupili Jana Tajovská Krajčovičová (Agripina), Zuzana Jeřábková (Nerone), Zuzana Badárová (Poppea), Anna Zedníčková (Ottavia), Laura Uhorskaiová (Ottone), Václav Jeřábek (Seneca), Michael Robotka (Arnalta), Pavel Valenta (Lucano, Nutrice, 1. voják, 1. Senekův žák), Vladislav Agamuradov (Liberto, Console, 2. voják, 2. Senekův žák), Denis Zjatik (Mercurio, Littore, Tribuno, 3. Senekův žák), Nela Drozdová (Fortuna, Valleto), Veronika Zaplatilová (Virtu, Drusilla) a Petra Burgetová (Amore, Damigella).  více

Britská skupina The Beatles je širokou veřejností i mnohými hudebními kritiky považována za jednu z nejúspěšnějších, nejvlivnějších a nejpokrokovějších kapel všech dob. Zájem o jejich hudbu neochabuje ani po více než půl století od rozpadu legendy a vydání posledního alba Let It Be v roce 1970. Což mj. potvrzuje výběr písní na novém albu kytaristy, pedagoga a publicisty Milana Bátora, který na svoje nově vzniklé LP I Beatles nahrál osmnáct písní této čtyřky v úpravě pro sólovou kytaru z pera italského kytaristy a skladatele Maria Gangiho. Brněnský křest alba proběhl v pondělí 20. 11. ve vile Löw-Beer, tedy týden po křtu ostravském.  více

Pod Filharmonií Brno již devět sezón funguje projekt Orchestrální akademie Filharmonie Brno (OAFB) umožňující mladým talentovaným hudebníkům získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Touto cestou si orchestr vychovává další generace hráčů, ať už stálých či externích. Působení zde však dává mladistvým také příležitost ukázat svůj um v komorní hudbě a v koncertní řadě s názvem Mladá krev aneb Hudba zblízka. Její první sezónní koncert se konal ve středu 15. listopadu v Besedním domě.  více

Baladas da Luta, Bojové balady, je název šestého alba brazilské zpěvačky Mariany Da Cruz a její švýcarsko-brazilské kapely Da Cruz. Jde o kombinaci moderní hudby, která spojuje latinskoamerickou tradici a současné elektronické prvky, se silnými texty. V nich autorka bojuje za práva žen, vymezuje se proti diktaturám a konkrétně kritizuje atmosféru, jaké se v Brazílii vytvořila za vlády dnes už bývalého autoritářského prezidenta Bolsonara. Skupina Da Cruz vystoupila v srpnu 2023 na festivalu Brasil Fest Brno. Rozhovorem, který jsme po skončení jejich koncertu na Zelném trhu pořídili, se k tomuto festivalu vracíme. Odpovídají zpěvačka Mariana Da Cruz a hráč na klávesové nástroje a producent Ane Hebeisn, vystupující jako Ane H.  více

První abonentní koncert 68. filharmonické sezony se nesl v duchu oslav. Ve čtvrtek se v Besedním domě připomínalo významné životní jubileum brněnského skladatele, sbormistra a ředitele Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy (*1943). Na koncertě zazněla dvě oslavencova díla, z toho v prvním případě dokonce světová premiéra Pocta Leoši Janáčkovi vzniklá na objednávku Filharmonie Brno a Nadace Leoše Janáčka, v podání Filharmonického dechového kvinteta Brno, varhaníka Petra Kolaře a Filharmonie Brno, kterou řídil Robert Kružík. Druhá půle večera patřila jinému jubileu a sice 190. výročí narození Johannese Brahmse (1833–1897), na jehož počest zazněl Koncert a moll pro housle a violoncello v nastudování Romana Patočky (housle) a Václava Petra (violoncello) za doprovodu Filharmonie Brno.  více

Román Doktor Faustus německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Thomase Manna se stal inspiračním východiskem Brno Contemporary Orchestra v čele s dirigentem Pavlem Šnajdrem pro uspořádání stejnojmenného koncertu v neděli 5. listopadu v bývalé pitevně dnešní Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (FaVU VUT). Hlavní postava knihy, skladatel Adrian Leverkühn, trpí zákeřnou nemocí (zastupující Faustova Mefistofela), která ho dovede až k šílenství a přesvědčení o krizi evropské kultury – hudby především. V zoufalství je Leverkühn ochoten přistoupit i na smlouvu s ďáblem, když pro něj bude znamenat schopnost dále tvořit. Svými skladbami však popírá dosavadní vývoj. O hledání dokonalosti v hudbě, popírání všech předchozích funkčních principů a postavení racia – logiky a přísné matematiky do popředí se snažili také skladatelé, jejichž díla na koncertě zazněla v podání jmenovaného ansámblu a zpěvaček Ireny Troupové (soprán), Sylvy Čmugrové (mezzosoprán).  více

Janáček na start! – tak se jmenoval koncert u příležitosti programového představení 9. ročníku Mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2024. Mahenovo divadlo se v sobotu 4. listopadu zaplnilo nejen festivalovými fanoušky, ale také zahraničními novináři, politiky a významnými osobnostmi z oblasti kultury. Kromě hudebních děl posluchačům nabídl řadu zvučných jmen – Kateřina Kněžíková (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Josef Špaček (housle) a v neposlední řadě Robert Kružík, který se v rámci večera představil jak v roli dirigenta řídícího Orchestr Janáčkovy Opery NdB, tak i violoncellisty.  více

Muzikálová komedie The Addams Family se stala poslední novinkou na Hudební scéně Městského divadla Brno. Diváky čeká ironická, lehce morbidní a lákavě hororová podívaná pro celou rodinu. Vznikla hudební inscenace, která servíruje slavný popkulturní fenomén dneška, dále velkou dávku nadsázky i chytlavých melodií. A o tom že je po této švihlé famílii divácký hlad, svědčí i fakt, že je třicet nabízených repríz bezmála vyprodáno…  více

Komorní Koncert premiér III navázal na linii započatou na podzim roku 2021. Program byl složen výhradně ze světových premiér děl autorů, kteří byli osloveni uskupením ConTRIOlogy. Až na výjimku v podobě ...con un oir... bolivijského skladatele Elgara Alandii, zazněly 26. října ve sklepní scéně Divadla Husa na provázku skladby českých autorů: Matouše Hejla, Iana Mikysky, Vojtěcha Dlaska a Tomáše Vtípila. Uskupení ConTRIOlogy, ve složení Jana Vondrů – zpěv, Žaneta Vítková – akordeon a Michal Grombiřík – cimbál, se zrodilo v roce 2016 v prostředí Janáčkovy akademie múzických umění a zaměřuje se na interpretaci soudobé klasické hudby a volnou improvizaci.  více

Jak zní propojení starých a novodobých nástrojů se soudobým hudebním jazykem předvedl v Červeném kostele sbor Ensemble Versus za doprovodu tělesa Ensemble Opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové. Dramaturgická linie úterního večera se nesla v duchu spojení díla Carla Gesualda da Venosy (1566–1613) a světové premiéry skladby Exsultet kmenového autora Ondřeje Kyase (*1979), která v sobě nese i party psané pro cink (Radovan VašinaJan Klimeš), trombón (Pavel Novotný) a theorbu (Marek Kubát).  více

Jednotka akademického rapu známá spíše pod zkratkou J.A.R. vydala v červnu letošního roku, po více než šesti letech od poslední desky, dlouho očekáváné album Jezus Kristus Neexistus? a na podzim vyjela na turné s názvem Co tě nezabije, to tě zmrzačí. Zahajovací koncert se uskutečnil 19. října v brněnském klubu Fléda. Jelikož byl ale velmi rychle vyprodaný, kapela se spolu s pořadateli dohodla na přidání reprízy o dva dny později.  více

Hudební festival Moravský podzim včera nabídnul poslední koncert. Návštěvníkům letos předložil pestrý program opírající se o myšlenku zvýraznění pozapomenutých děl či méně známých autorů z řad staré i nové hudby. Festival svým paralelním projektem Nový svět Moravského podzimu také poukázal na mladé talenty, které na sebe už nyní upozorňují.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více