Sarah MacDougall: Hudba může lidem pomáhat

28. prosinec 2023, 13:00

Sarah MacDougall: Hudba může lidem pomáhat

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.

Pocházíte ze Švédska, ale žijete v Kanadě. Proč jste se odstěhovala právě tam?

Můj otec je Kanaďan. Po skončení střední školy jsem tedy odešla do Kanady, abych tam studovala na univerzitě. Vždy mě velmi zajímala kanadská část mé rodiny. Odešla jsem tam tedy studovat, a už jsem tam zůstala.

Švédsko i Kanada mají rozdílnou rozlohu, ale obě například protíná Severní polární kruh. Čím se pro vás tyto země liší?

Kanada je mnohem větší a život je tam více ovlivněn Spojenými státy, alespoň pokud jde o kulturu. Ale je to těžká otázka, protože ve Švédsku jsem vyrůstala jako dítě a v Kanadě žiji už jako dospělá. Pokud jde o život obecně a také o krajinu, jsou si ty dvě země vlastně docela podobné. Podobná je tam například příroda. Ale když jsem poprvé přijela do Kanady, překvapilo mě, že jsou Kanaďané mnohem přátelštější k cizincům než Švédové. To je podle mne velký rozdíl.

Vás jako autorku více ovlivňuje kanadská, nebo švédská hudební scéna? 

Líbí se mi, jak je Kanada multikulturní. Je to vlastně jedna z věcí, které na ní nejvíce oceňuji. Slyšíte tam samozřejmě všechny druhy hudby. Já se pohybuji na písničkářské scéně, tak trochu v americké písničkářské tradici, ale rozhodně mě ovlivnila také melancholická švédská hudba. Myslím tedy, že moje tvorba je kombinací obou těchto vlivů.

Vaše písňové texty jsou často velmi osobní. Stala jste se písničkářkou proto, abyste ze sebe mohla vyzpívat své pocity, nálady a bolesti?

Ano, myslím, že právě tak to bylo. Byla jsem spíše tiché dítě. Písně jsem začala psát v jedenácti letech, abych nějak vyjádřila své tehdejší pocity, ale dlouho jsem je nikomu nehrála. Ale ano, myslím, že to opravdu na začátku byla cesta, jak si sama pro sebe zpracovat okolní svět a své vlastní emoce. A je to tak vlastně pořád, jen jsou teď mé písně pestřejší. Už nepíšu jen o čistě osobních věcech. Někdy si i vymýšlím, a i když to pak vypadá jako můj vlastní příběh, nemusí to tak nutně být.

Cítíte se pak při zpěvu jinak, když zprostředkováváte vymyšlený příběh?

Nemyslím si, že by v tom pro mě byl až takový rozdíl. Je to vždy nějaký druh emocí, který souvisí se mnou a který se snažím svou hudbou vyvolat. Potom nezáleží na tom, jestli jde o můj vlastní příběh nebo o to, co prožil někdo jiný.

Máte nějakou zpětnou vazbu, jak vaše texty působí na posluchače?

Často mi píšou lidé, kteří přišli na můj koncert, a tvrdí, že jim moje texty pomohly překonat něco těžkého, například nějakou ztrátu nebo něco jiného, co se jim v životě přihodilo. Takže ano, myslím, že ty písně mohou někomu pomoci. Nepíšu to kvůli tomu, ale myslím, že hudba má v životě mnoha lidí důležitou roli.

Vaše nejnovější album se jmenuje All The Hours I Have Left To Tell You Anything. Má nějaké jednotící téma?

Mé nejnovější album se zabývá životem a smrtí a také určitým druhem identity a je také velmi ovlivněné přírodou, místy, kde jsem žila, když jsem písně skládala. Takže je svým způsobem epické a rozmáchlé, ale zároveň velmi intimní.

Vystupovala jste na festivalu Maraton hudby Brno, a to jednak na UNESCO scéně, jednak v rámci Bezuličního buskingu. Poskytla jste také rozhovory dvěma brněnským rádiím. Jak jste se vlastně v Brně ocitla?

V únoru jsem hrála ve švédském Norrköpingu na festivalu Future Echoes a tam jsem se potkala s Davidem a Janou z Maratonu hudby Brno. Ti byli zároveň ve spojení s Corym, který má na starosti hudbu ve městě London v kanadském Ontariu, kde žiji. A London se nedávno stal městem hudby UNESCO, podobně jako jím je i Brno. A tak mě pozvali na tento festival, abych zahrála v rámci UNESCO scény.

Vaše už zmíněné poslední album vyšlo v roce 2018. Chystáte něco nového?

Pracuji na novém albu a doufám, že něco nového vydám na začátku nebo v polovině příštího roku. To je momentálně můj plán.

Foto archiv Maraton hudby Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Nejčtenější

Kritika

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce