Sarah MacDougall: Hudba může lidem pomáhat

28. prosinec 2023, 13:00

Sarah MacDougall: Hudba může lidem pomáhat

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.

Pocházíte ze Švédska, ale žijete v Kanadě. Proč jste se odstěhovala právě tam?

Můj otec je Kanaďan. Po skončení střední školy jsem tedy odešla do Kanady, abych tam studovala na univerzitě. Vždy mě velmi zajímala kanadská část mé rodiny. Odešla jsem tam tedy studovat, a už jsem tam zůstala.

Švédsko i Kanada mají rozdílnou rozlohu, ale obě například protíná Severní polární kruh. Čím se pro vás tyto země liší?

Kanada je mnohem větší a život je tam více ovlivněn Spojenými státy, alespoň pokud jde o kulturu. Ale je to těžká otázka, protože ve Švédsku jsem vyrůstala jako dítě a v Kanadě žiji už jako dospělá. Pokud jde o život obecně a také o krajinu, jsou si ty dvě země vlastně docela podobné. Podobná je tam například příroda. Ale když jsem poprvé přijela do Kanady, překvapilo mě, že jsou Kanaďané mnohem přátelštější k cizincům než Švédové. To je podle mne velký rozdíl.

Vás jako autorku více ovlivňuje kanadská, nebo švédská hudební scéna? 

Líbí se mi, jak je Kanada multikulturní. Je to vlastně jedna z věcí, které na ní nejvíce oceňuji. Slyšíte tam samozřejmě všechny druhy hudby. Já se pohybuji na písničkářské scéně, tak trochu v americké písničkářské tradici, ale rozhodně mě ovlivnila také melancholická švédská hudba. Myslím tedy, že moje tvorba je kombinací obou těchto vlivů.

Vaše písňové texty jsou často velmi osobní. Stala jste se písničkářkou proto, abyste ze sebe mohla vyzpívat své pocity, nálady a bolesti?

Ano, myslím, že právě tak to bylo. Byla jsem spíše tiché dítě. Písně jsem začala psát v jedenácti letech, abych nějak vyjádřila své tehdejší pocity, ale dlouho jsem je nikomu nehrála. Ale ano, myslím, že to opravdu na začátku byla cesta, jak si sama pro sebe zpracovat okolní svět a své vlastní emoce. A je to tak vlastně pořád, jen jsou teď mé písně pestřejší. Už nepíšu jen o čistě osobních věcech. Někdy si i vymýšlím, a i když to pak vypadá jako můj vlastní příběh, nemusí to tak nutně být.

Cítíte se pak při zpěvu jinak, když zprostředkováváte vymyšlený příběh?

Nemyslím si, že by v tom pro mě byl až takový rozdíl. Je to vždy nějaký druh emocí, který souvisí se mnou a který se snažím svou hudbou vyvolat. Potom nezáleží na tom, jestli jde o můj vlastní příběh nebo o to, co prožil někdo jiný.

Máte nějakou zpětnou vazbu, jak vaše texty působí na posluchače?

Často mi píšou lidé, kteří přišli na můj koncert, a tvrdí, že jim moje texty pomohly překonat něco těžkého, například nějakou ztrátu nebo něco jiného, co se jim v životě přihodilo. Takže ano, myslím, že ty písně mohou někomu pomoci. Nepíšu to kvůli tomu, ale myslím, že hudba má v životě mnoha lidí důležitou roli.

Vaše nejnovější album se jmenuje All The Hours I Have Left To Tell You Anything. Má nějaké jednotící téma?

Mé nejnovější album se zabývá životem a smrtí a také určitým druhem identity a je také velmi ovlivněné přírodou, místy, kde jsem žila, když jsem písně skládala. Takže je svým způsobem epické a rozmáchlé, ale zároveň velmi intimní.

Vystupovala jste na festivalu Maraton hudby Brno, a to jednak na UNESCO scéně, jednak v rámci Bezuličního buskingu. Poskytla jste také rozhovory dvěma brněnským rádiím. Jak jste se vlastně v Brně ocitla?

V únoru jsem hrála ve švédském Norrköpingu na festivalu Future Echoes a tam jsem se potkala s Davidem a Janou z Maratonu hudby Brno. Ti byli zároveň ve spojení s Corym, který má na starosti hudbu ve městě London v kanadském Ontariu, kde žiji. A London se nedávno stal městem hudby UNESCO, podobně jako jím je i Brno. A tak mě pozvali na tento festival, abych zahrála v rámci UNESCO scény.

Vaše už zmíněné poslední album vyšlo v roce 2018. Chystáte něco nového?

Pracuji na novém albu a doufám, že něco nového vydám na začátku nebo v polovině příštího roku. To je momentálně můj plán.

Foto archiv Maraton hudby Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více