K hudební koncepci Vánoc na brněnských náměstích

K hudební koncepci Vánoc na brněnských náměstích

Brněnská náměstí Svobody, Moravské náměstí a Zelný trh jsme si už za několik posledních let zvykli v předvánočním čase vnímat jako tržiště, na nichž se lze setkat s přáteli, popít, pojíst, koupit maličkost sobě či přátelům jako dárek. Nedílnou součástí adventní nabídky však je i hudební produkce na jmenovaných náměstích, které jsou pro jedny vítanou, pro druhé pouze trpěnou tradicí s velmi proměnlivou kvalitativní úrovní. Kaleidoskop je letos ústředním motivem brněnských Vánoc, které tak tvoří pestrá mozaika žánrů i vystoupení na všech třech pódiích po dobu konání trhů čili do 23. prosince.

Zahájení: zpoždění a tlačenice

Zahájení trhů také letos obstaralo slavnostní rozsvěcení stromu na náměstí Svobody, které provázela světelná projekce s hudebním doprovodem. Už zde se projevila jistá problematičnost koncipovaného doprovodného programu, který ne vždy respektuje aktuální situaci. Úvodní program započatý s hodinovým předstihem (beatboxeři En.dru a JeN Hovorka se zpěvačkou Sisou Fehérovou) si přišlo poslechnout několik desítek zájemců. Postupně přibývající stovky diváků se ale přišly podívat zejména na stromek. Hlasitost produkce znemožňující komunikaci nesli poměrně nelibě a stejně tak i narůstající programový skluz. Organizátor i moderátor podobné akce by nutně měli mít přímou vazbu na hlediště – v tomto případě na přeplněné náměstí, kde každým okamžikem prodlevy vzrůstá nekomfort a s tím související napětí ventilované ne pouze neslušnými výrazy. Ono zpoždění v drsné tlačenici celou akci mnoha přihlížejícím, zejména starším lidem a rodičům s malými dětmi, celou slavnostní atmosféru zbytečně znechutilo a zkomplikovalo. Dostat se natěsnaným davem kamkoliv ven bylo naprosto nemožné a samotné efektní rozsvěcení (byť se podařilo jak po hudební, tak vizuální stránce) trvalo nakonec kratší dobu než nepříjemné čekání.

Už tradičně téměř celodenní proud hudby a slova se valí na návštěvníky trhů na náměstí Svobody: od sympatických dopoledních vystoupení s adventními a vánočními motivy v podání základních či mateřských škol, uměleckých škol s hudebními a tanečními kroužky z Brna a blízkého okolí přes prezentace místních divadel, koncertů, veřejných čtení až po „zimní kino“. Brněnské Turistické informační centrum ústy své ředitelky představilo coby dramaturgického garanta hudebního programu ředitele JazzFestu Brno Viléma Spilku a profilaci na jazz, swing a folklór. První část záměru, totiž prezentace brněnských jazzových a swingových formací (obvyklé pilíře těchto akcí Mojmír Bártek & Young Pekáč, Brněnské jazzové legendy a Big Band Mr. Swing) a několika mimobrněnských hostů (swingová a-capellová špička Skety, šansonová Radka Fišarová, Petra Ernényi či Lenka Dusilová) se vydařila obstojně. Ale očekávání JazzFestem namlsaných Brňáků na nějakou opravdovou zajímavost, netradiční předvánoční novinku, nápaditou pecku – třeba v podání studentů a pedagogů jazzové katedry Hudební fakulty JAMU, což se přímo nabízelo – se naplnit nepovedlo. Ještě méně byli hudebně obdarováni příznivci špičkové lidové hudby (ačkoliv z Horňácka, Hanáckého Slovácka nebo Uherskobrodska je to do Brna kousek a většina folklórních souborů adventní repertoár ovládá). Dramaturgie Svoboďáku nabídla pouhá dvě špičková vystoupení: neortodoxní kvintet cimbalistky a zpěvačky Zuzany Lapčíkové a skvělou Horňáckou muziku Petra Mičky. Trochu málo na možnosti, které se nabízely … Několik vrcholných večerních koncertů však předvánoční návštěvníky ještě čeká: vystoupení Dana Bárty Triem Roberta Balzara, Česká mše vánoční v provedení Metropolitního symfonického orchestru a Filharmonického sboru Beseda brněnská či ještě na sám závěr 23. prosince rozhlasový Big Band Gustava Broma s hostujícím Chuckem Wensleym.

Vánoce na Zelňáku

Nejméně se změnila dramaturgie Vánoc na Zelňáku. Už několik let tvoří jeho hudební dramaturgii pestrá směs žánrů – muzikál, folk, folklór, swing, country, ale také soul, blues i bluegrass. V odpoledním programu, který začíná obvykle kolem třetí a končí o půl osmé, převažuje folk lehce nadprůměrné kvality (např. křenovická Careta, Motýlí defekt z Kuřimi, Děvčice z Podolí, Pohledy z Brna, ale i známější Hladolet, A.M.Úlet nebo Another Way). Poměrně početně zastoupen je i swing (Junior Band Pohořelice, Gábina Kočí & Jazz Company, Hawaii Swing Society, Swing Brothers) a folklór (cimbálové muziky Prameň a Vojara i méně tradiční Baobab nebo Veleband), dále country (Ranch, Poutníci) i špičkový bluegrass (pražský Monogram). Objevuje se i několik na muzikálovou notu (Patrik Havelka, Petra Fúriková) nebo lidovou notu naladěných stálic ( harmonikářka Tereza Škrháková). Právě všichni jmenovaní podtrhují ladění Zelňáku do atmosféry předvánočního lidového jarmarku s pečenými kaštany, svařákem, grogem a klobásami. Jen ten flašinetář chybí!  Největší úspěch pokaždé svým vystoupením právem sklidí trubači z ochozu věže Staré radnice, kteří jsou skutečně nenahraditelní. Do konce adventu se na Zelném rynku ještě objeví bluegrassoví Poutníci, osobitá cimbálovka Baobab, folková D.N.A., trampfolkový Přístav nebo funky gospel v podání Joyful Noise.

Vánoce před Vánocemi

V trojici hudebních scén brněnského adventu se nejosobitěji projevuje ta nejodlehlejší s prozatím nejméně početným publikem – letošní nové pódium Vánoc na Moraváku. Úpornost, s jakou pořadatelé vnucují do názvů všech tří tržišť slovo Vánoce, které paradoxně začínají až po ukončení prodeje na trzích, je až nepochopitelná. Zpět na pódium. Návaznost na klubovou scénu Staré Pekárny je zřejmá už z výčtu účinkujících žánrově oscilujících od alternativního písničkářství (skvělý Jiří Konvrzek z Velvar) přes různé odstíny blues (Bluesweiser, Blues Groove, Tom Jegr Gang), swing (The Young Pekáč) a další pozoruhodné kapely brněnské i mimobrněnské klubové scény (Ginger Head, Tři masa, Lidopop, Hladolet). Rozhodně stojí za to přijít si poslechnout v následujících dnech třeba The Muxx, Animal Farm, Ant Attack, bluesový Tom Jegr Gang, zlínský country Podjezd nebo špičkový brněnský a-capella boyband Megafon.

Podtrženo sečteno je brněnská hudební nabídka na pódiích všech tří náměstí pestrá a zajímavá. Při troše trpělivosti se svého oblíbeného žánru dočká většina lidí, kteří sem zavítají. Jenom milovníci koled, lidových adventních písní a tichého rozjímání či usebrání, k němuž advent vybízí, přijdou poněkud zkrátka.

Junior Band Pohořelice/ foto Michal Růžička

Od 16. září do 19. prosince bude v klubu Stará Pekárna v Brně probíhat jubilejní dvacátý ročník přehlídky Jazz Brno. Nabídne nejen moderní jazz, ale také fusion, funk nebo pořádnou porci blues. Festival zahájí v sobotu 16. září koncert amerického bluesmana Linwooda Taylora, který v Brně vystoupí v rámci svého většího českého turné. Telefonicky jsme mu položili několik otázek.  více

Multižánrový festival letos přivítal desítky umělců z domova i zahraničí a více než 16 000 diváků. Druhý srpnový víkend se Brno rozeznělo hudbou doslova na každém rohu. Na několika pódiích se vystřídali umělci různých žánrů od jazzu, folkloru, klasiky, rocku po balkan, pouliční divadlo a mimořádný bezuliční busking. Brno navštívil i nový cirkus. Francouzsko-belgický soubor Collectif Malunés vystoupil hned třikrát a roztleskal celé šapitó.  více

Jazzový kontrabasista Vincenc Kummer loni oslavil 75. narozeniny. Při té příležitosti připravil knihu, v níž shrnuje svůj umělecký i osobní život.  více

Desítky účinkujících největšího letního festivalu moravské metropole Maraton hudby Brno jsou připraveny ke startu. Druhý srpnový víkend Brno zaplaví hudba doslova všech žánrů, od balkánské dechovky přes komorní a orchestrální klasiku, jazz, folklor, etno, rock, kapely pro děti až po netradiční tzv. bezuliční busking. Hudební program ozdobí exkluzivní trojice představení nového cirkusu, chybět neubude pouliční divadlo, kouzelník či unikátní akrobatický heliový balón. To vše a ještě více od 11. do 13. srpna. v Brně. Nezapomeňte na již tradiční hudebně-maratonské heslo: Není důležitá rychlost; především si dobře rozvrhněte síly, abyste si toho užili co nejvíce!  více

Folkové prázdniny v Náměšti nejsou „jen“ navýsost hudebním festivalem. Jsou také světem, v němž se uskutečňují vize. Vize dramaturgické i umělecké. Jsou světem, kde se člověk může ledasčemu naučit, ledasco se dozvědět, s ledaským se setkat. Kromě hudby, jež je těžištěm festivalu, jsou Folkovky bohatou přehlídkou dílen (výtvarných, řemeslných, hudebních, tanečních a dalších), filmů (o muzikantech a jejich osudech) a přednášek (Kolokvium).  více

Existují hudební festivaly fádní, vcelku zajímavé, velmi zajímavé, skvělé… a Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Festival výjimečný nejen svou žánrovou šíří (folk v názvu klame, jak pravidelní návštěvníci věcí), tak zejména promyšlenou koncepcí s mnoha přesahy nejen hudebními. Každý ročník festivalu má své téma. Každý den má své téma. Na hlavním pódiu se střídají české legendy s kapelami ze světa, které v Česku hrají úplně poprvé. A pódium v náměšťském zámeckém parku (případně v blízké jízdárně, prší-li) zažívá každý rok několik premiér, mimořádných projektů, neopakovatelných hudebních setkání. A kromě toho patří k „Folkovkám“ desítky, ba stovky nejrůznějších výtvarných, hudebních a lecjakých jiných dílen, dvoudenní odborné kolokvium, méně vážné rozpravy o hudbě nebo open scéně, v jejímž rámci se na řadu dostane i český folk.  více

Zatímco s kapelou The Fireballs hraje rokenrol a v B-Side Bandu přijde do styku s tradičním i moderním mainstreamovým jazzem i s úpravami popových hitů, v několika svých vlastních projektech se klarinetista a saxofonista Pavel Zlámal věnuje improvizované hudbě. Vystupuje sám, v duu, v komorních uskupeních, ale tak s většími ansámbly. Právě vydal nové CD v roli dirigenta improvizačního tělesa Divergent Connections Orchestra. A tato živá nahrávka byla hlavním tématem našeho rozhovoru.  více

Chrámové mysterium i vizualizovaný koncert. Obojí charakteristika je přítomna v projektu Hudebního festivalu Znojmo s názvem Příběh o Kristu, v umělecky silném pojetí oživujícím dílo Heinricha Schütze. Na programu je po čtvrteční premiéře v reprízách ještě 22. a 23. července.  více

V Náměšti nad Oslavou na Folkových prázdninách 2017 vystoupí mimo jiné dvě výrazné skupiny z Dánska. V pondělí 24. července to bude instrumentální uskupení Dreamers’ Circus a ve čtvrtek 27. července kvarteto Nordens Tone. To tvoří tři jazzoví hudebníci (piano, kontrabas, saxofon) a zpěvačka Jullie Hjetland, která zpívá v osmi různých severských jazycích. A právě s ní jsme telefonicky hovořili.  více

Textařka a zpěvačka Lada Šimíčková a skladatel a hudebník (jinak též písničkář) Ivo Cicvárek vydali po pěti letech druhé společné album. Kolekce Hotel v tiché ulici z roku 2012 tak nezůstala jednorázovým projektem. Bereme-li druhé album jako příslovečný prubířský kámen, obstálo duo na výbornou. Pět let je doba dostatečně dlouhá na nashromáždění nového materiálu a písně, které se nakonec na třičtvrtěhodinový výběr dostaly, mají šanci stát se veřejnými, jakkoli název alba hlásá něco jiného.  více

Každý, kdo tuší o The Plastic People of the Universe víc než jen to, že to byla „zakázaná“ skupina, ví, že se její hudba na přelomu 70. a 80. let po formální stránce vymykala tehdy běžné rockové produkci. Slavné pásmo Pašijové hry velikonoční na biblický text promlouvalo neklidným hudebním jazykem, mělo daleko k líbivosti a svou naléhavosti podtrhovalo zvolené téma. I to, že „Plastici“ texty v krásné archaické češtině spíše křičeli a volali, než zpívali, mělo své opodstatnění a korespondovalo to se zvoleným tématem. „Pašije“ však byly pouze jednou z rozsáhlých suit té doby. Dalšími byly Jak bude po smrti na texty Ladislava Klímy a konečně Co znamená vésti koně s vlastními texty Vratislava Brabence a v jednom případě Pavla Zajíčka a s hudbou Milana Hlavsy. Protože byli Plastic People v té době (1980) v hledáčku StB, zinscenovali v pražské hospodě U dvou slunců hádku, z níž mělo být zřejmé, že se skupina rozpadla. Současně se však připravovali na utajovaný koncert, který byl dvakrát odložen, mělo se jeho předpokládané dějiště, až nakonec proběhl v Kerharticích u České Kamenice. Samotní hudebníci dostali přesné instrukce o místě až během cesty. Jediné koncertní uvedení pásma začalo ve 14.00 a o dvě hodiny později se hosté už začali nenápadně rozjíždět. Takto historii nastiňuje v bookletu nového alba znalec a životopisec Plastic People Jaroslav Riedel.  více

Zaznamenal jsem v poslední době několik nových písní nebo celých alb o Brně. Roman Horký z Kamelotu vzpomíná na dětství (Nad Černými Poli), skupina Pozdní sběr má své Věže Petrova, Folk Team přišel s písní V brněnským Bronxu, akordeonistka Klára Veselá o svém městě zpívá v písni Tango. Aleš Pilgr ze skupiny Květy tvrdí, že nové album Komik do půl osmé je „plné centra Brna“ a konceptuální album o Brně připravuje skupina Nevermore & Kosmonaut. Brněnských reálií je plné také nové – a vlastně první oficiální – album projektu Low End Band, za kterým stojí hudebník a novinář Vít Kouřil, šéfredaktor ekologického časopisu Sedmá generace. Vít sice pochází z vesnice na Hodonínsku, ale od studií na Masarykově univerzitě působí v Brně a toto město utvářelo jeho nejen hudební vkus. Ostatně ve svých textech zmiňuje jako referenční body (prodejnu) Indies, „Moravák“ nebo Starou Pekárnu.  více

Jubilea nejen na podiích přinášejí potřebu ohlédnout se zpět. V případě londýnských Placebo to platí dvojnásob, protože se v Brně vrátili k písním, kterým se na živo dlouhodobě vyhýbali. Svůj slib dodrželi a potěšili brněnské výstaviště dvouhodinovou průřezovou show.  více

Vynikající moravský cimbalista Dalibor Štrunc (1966) vyšel z folklorního prostředí na Valašsku a po absolutoriu brněnské konzervatoře prošel celou řadou muzikantských angažmá – od klasické hudby přes folklor až po dlouholeté členství ve skupině Javory Hany a Petra Ulrychových. Je tomu už neuvěřitelných pětadvacet let, co zformoval skupinu s názvem Cimbal Classic, v níž začal postupně uplatňovat své autorské představy nejen muzikantské, ale i písničkářské. Cimbal Classic se od té doby stal stálicí naší folkové scény a svébytným pojmem. Letos své výročí oslaví novým CD a řadou koncertů.  více

Pondělní koncert dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae na nádvoří boskovického zámku představil tradiční portugalskou písňovou formu – fado. Festivalové téma La voce - Hlas se tak inspirovalo jedinečným, osobitým hudebním stylem, který si vystačí s úsporným hudebním doprovodem; prezentuje totiž silně emotivní, takřka fyzický prožitek sdělitelný i přes jazykovou bariéru. Tak jej prezentovala čtveřice zpěváků a hudebníků, kteří se v tuzemsku představili vůbec poprvé.  více