K hudební koncepci Vánoc na brněnských náměstích

K hudební koncepci Vánoc na brněnských náměstích

Brněnská náměstí Svobody, Moravské náměstí a Zelný trh jsme si už za několik posledních let zvykli v předvánočním čase vnímat jako tržiště, na nichž se lze setkat s přáteli, popít, pojíst, koupit maličkost sobě či přátelům jako dárek. Nedílnou součástí adventní nabídky však je i hudební produkce na jmenovaných náměstích, které jsou pro jedny vítanou, pro druhé pouze trpěnou tradicí s velmi proměnlivou kvalitativní úrovní. Kaleidoskop je letos ústředním motivem brněnských Vánoc, které tak tvoří pestrá mozaika žánrů i vystoupení na všech třech pódiích po dobu konání trhů čili do 23. prosince.

Zahájení: zpoždění a tlačenice

Zahájení trhů také letos obstaralo slavnostní rozsvěcení stromu na náměstí Svobody, které provázela světelná projekce s hudebním doprovodem. Už zde se projevila jistá problematičnost koncipovaného doprovodného programu, který ne vždy respektuje aktuální situaci. Úvodní program započatý s hodinovým předstihem (beatboxeři En.dru a JeN Hovorka se zpěvačkou Sisou Fehérovou) si přišlo poslechnout několik desítek zájemců. Postupně přibývající stovky diváků se ale přišly podívat zejména na stromek. Hlasitost produkce znemožňující komunikaci nesli poměrně nelibě a stejně tak i narůstající programový skluz. Organizátor i moderátor podobné akce by nutně měli mít přímou vazbu na hlediště – v tomto případě na přeplněné náměstí, kde každým okamžikem prodlevy vzrůstá nekomfort a s tím související napětí ventilované ne pouze neslušnými výrazy. Ono zpoždění v drsné tlačenici celou akci mnoha přihlížejícím, zejména starším lidem a rodičům s malými dětmi, celou slavnostní atmosféru zbytečně znechutilo a zkomplikovalo. Dostat se natěsnaným davem kamkoliv ven bylo naprosto nemožné a samotné efektní rozsvěcení (byť se podařilo jak po hudební, tak vizuální stránce) trvalo nakonec kratší dobu než nepříjemné čekání.

Už tradičně téměř celodenní proud hudby a slova se valí na návštěvníky trhů na náměstí Svobody: od sympatických dopoledních vystoupení s adventními a vánočními motivy v podání základních či mateřských škol, uměleckých škol s hudebními a tanečními kroužky z Brna a blízkého okolí přes prezentace místních divadel, koncertů, veřejných čtení až po „zimní kino“. Brněnské Turistické informační centrum ústy své ředitelky představilo coby dramaturgického garanta hudebního programu ředitele JazzFestu Brno Viléma Spilku a profilaci na jazz, swing a folklór. První část záměru, totiž prezentace brněnských jazzových a swingových formací (obvyklé pilíře těchto akcí Mojmír Bártek & Young Pekáč, Brněnské jazzové legendy a Big Band Mr. Swing) a několika mimobrněnských hostů (swingová a-capellová špička Skety, šansonová Radka Fišarová, Petra Ernényi či Lenka Dusilová) se vydařila obstojně. Ale očekávání JazzFestem namlsaných Brňáků na nějakou opravdovou zajímavost, netradiční předvánoční novinku, nápaditou pecku – třeba v podání studentů a pedagogů jazzové katedry Hudební fakulty JAMU, což se přímo nabízelo – se naplnit nepovedlo. Ještě méně byli hudebně obdarováni příznivci špičkové lidové hudby (ačkoliv z Horňácka, Hanáckého Slovácka nebo Uherskobrodska je to do Brna kousek a většina folklórních souborů adventní repertoár ovládá). Dramaturgie Svoboďáku nabídla pouhá dvě špičková vystoupení: neortodoxní kvintet cimbalistky a zpěvačky Zuzany Lapčíkové a skvělou Horňáckou muziku Petra Mičky. Trochu málo na možnosti, které se nabízely … Několik vrcholných večerních koncertů však předvánoční návštěvníky ještě čeká: vystoupení Dana Bárty Triem Roberta Balzara, Česká mše vánoční v provedení Metropolitního symfonického orchestru a Filharmonického sboru Beseda brněnská či ještě na sám závěr 23. prosince rozhlasový Big Band Gustava Broma s hostujícím Chuckem Wensleym.

Vánoce na Zelňáku

Nejméně se změnila dramaturgie Vánoc na Zelňáku. Už několik let tvoří jeho hudební dramaturgii pestrá směs žánrů – muzikál, folk, folklór, swing, country, ale také soul, blues i bluegrass. V odpoledním programu, který začíná obvykle kolem třetí a končí o půl osmé, převažuje folk lehce nadprůměrné kvality (např. křenovická Careta, Motýlí defekt z Kuřimi, Děvčice z Podolí, Pohledy z Brna, ale i známější Hladolet, A.M.Úlet nebo Another Way). Poměrně početně zastoupen je i swing (Junior Band Pohořelice, Gábina Kočí & Jazz Company, Hawaii Swing Society, Swing Brothers) a folklór (cimbálové muziky Prameň a Vojara i méně tradiční Baobab nebo Veleband), dále country (Ranch, Poutníci) i špičkový bluegrass (pražský Monogram). Objevuje se i několik na muzikálovou notu (Patrik Havelka, Petra Fúriková) nebo lidovou notu naladěných stálic ( harmonikářka Tereza Škrháková). Právě všichni jmenovaní podtrhují ladění Zelňáku do atmosféry předvánočního lidového jarmarku s pečenými kaštany, svařákem, grogem a klobásami. Jen ten flašinetář chybí!  Největší úspěch pokaždé svým vystoupením právem sklidí trubači z ochozu věže Staré radnice, kteří jsou skutečně nenahraditelní. Do konce adventu se na Zelném rynku ještě objeví bluegrassoví Poutníci, osobitá cimbálovka Baobab, folková D.N.A., trampfolkový Přístav nebo funky gospel v podání Joyful Noise.

Vánoce před Vánocemi

V trojici hudebních scén brněnského adventu se nejosobitěji projevuje ta nejodlehlejší s prozatím nejméně početným publikem – letošní nové pódium Vánoc na Moraváku. Úpornost, s jakou pořadatelé vnucují do názvů všech tří tržišť slovo Vánoce, které paradoxně začínají až po ukončení prodeje na trzích, je až nepochopitelná. Zpět na pódium. Návaznost na klubovou scénu Staré Pekárny je zřejmá už z výčtu účinkujících žánrově oscilujících od alternativního písničkářství (skvělý Jiří Konvrzek z Velvar) přes různé odstíny blues (Bluesweiser, Blues Groove, Tom Jegr Gang), swing (The Young Pekáč) a další pozoruhodné kapely brněnské i mimobrněnské klubové scény (Ginger Head, Tři masa, Lidopop, Hladolet). Rozhodně stojí za to přijít si poslechnout v následujících dnech třeba The Muxx, Animal Farm, Ant Attack, bluesový Tom Jegr Gang, zlínský country Podjezd nebo špičkový brněnský a-capella boyband Megafon.

Podtrženo sečteno je brněnská hudební nabídka na pódiích všech tří náměstí pestrá a zajímavá. Při troše trpělivosti se svého oblíbeného žánru dočká většina lidí, kteří sem zavítají. Jenom milovníci koled, lidových adventních písní a tichého rozjímání či usebrání, k němuž advent vybízí, přijdou poněkud zkrátka.

Junior Band Pohořelice/ foto Michal Růžička

Po více než padesáti letech vrátilo Národní divadlo Brno na repertoár Pikovou dámu Petra Iljiče Čajkovského. Premiéra 17. února v Mahenově divadle v inscenaci Martina Glasera znamenala pro hudební divadlo ještě jeden návrat – po více než šedesáti letech se na brněnská prkna vrátila také Soňa Červená.  více

Hudbymilovní obyvatelé Brna si rádi připomínají návštěvu Wolfganga Amadea Mozarta ve města na přelomu let 1767-1768. Tématem třetího abonentního koncertu brněnských filharmoniků z cyklu Filharmonie doma I se však stala skladatelova návštěva Prahy. A nebylo tomu bezdůvodně. V profesionální dráze nejvýraznějšího představitele vídeňského klasicismu zaujímá Praha nezpochybnitelné místo. V souladu se zvoleným tématem pak dramaturgové vybrali důležité mezníky v autorově tvorbě, které právě s Prahou a Pražany souvisí. Orchestr Filharmonie Brno vedl Alexander Liebreich a na klavír hrál Saleem Ashkar.  více

Ve čtvrtek 8. února se v prostorách kavárny Era v Černých Polích konalo čtvrté a prozatím poslední pokračování cyklu Folklor a city, ojedinělého spojení osvětové aktivity a folklorní zábavy. Téma úvodní přednášky etnologa Martina Sítka bylo případně aktuální: masopustní tradice v České republice.  více

Tři mušketýři byli ve skutečnosti čtyři. Podobně i 3fo3 (čti „tři fotři“) jsou také čtyři. K zakládajícím členům skupiny Bombarďák Michalu Daleckému, Jiřímu Jelínkovi a Filipu Nebřenskému se jako d’Artagnan přidal Matěj Pospíšil. Jinak však zůstává vše při starém. Bombarďák – respektive textař Jiří Jelínek – promlouvá k dětem dynamickým jazykem plným módních i moderních výrazů. Na ploše velmi krátkých písní (průměrná stopáž pod dvě minuty) dokáže rozehrát vtipné příběhy plné slovních hříček i situačního humoru. Jedna píseň navazuje na druhou většinou v rychlém tempu, vedle zpěvu se zde poměrně často i mluví, stírá se zde tedy hranice mezi písní a divadelním skečem, ale vše dokonale zapadá do sebe.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří proběhl v pátek 2. února úvodní koncert letošního festivalu iberoamerické kultury Ibérica. Flamencový zpěv vokalistky Rocio Márquez se v něm potkal s virtuózním pojetím hráče na violu da gamba Fahmi Alqhai.  více

Město Brno je ideálním podhoubím pro mnoho soudobých hudebních projektů. Festival Expozice nové hudby, Moravský podzim nebo i řadové koncerty větších či menších hudebních těles mají nezřídka jedno společné – programovou snahu o uvádění nových a dosud neslyšených děl. V brněnském kulturním kvasu však zaujímá v tomto směru nepopiratelnou vedoucí pozici Brno Contemporary Orchestra pod uměleckým vedením Pavla Šnajdra. Již z názvu ansámblu je patrné, že stěžejní místo v jeho repertoáru zaujímají právě díla soudobých autorů. Přesto že by se mělo jednat o jednu z nejušlechtilejších a nejdůležitějších služeb milovníkům hudby, poloprázdný sál Besedního domu tomu nasvědčoval jen stěží. Nezájem publika o novou hudbu a mladé autory je smutný a skličující. Na druhou stranu je potřeba pokárat i orchestr samotný – z hlediska sebeprezentace dovedou zapracovat lépe i studentské orchestry.  více

Čtvrtý koncert komorního cyklu Spolku přátel hudby nabídl posluchačům průřez repertoárem skladatelů První vídeňské školy. V programu večera však díla pojilo nejen stylové zařazení ale také obsazení skladeb. Koncert byl totiž věnován výhradně klavírním triům Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena. V brněnském Besedním domě díla předneslo hudební těleso Lobkowicz trio, které tvoří houslista Jan Mráček, violoncellista Ivan Vokáč a klavírista Lukáš Klánský.  více

Kongresové centrum brněnského výstaviště v sobotu 27.1. hostilo již 68. ročník Slováckého plesu. Organizátorem této akce je brněnský Slovácký krúžek, který se řadí k nejstarším stále fungujícím folklorním souborům v České republice. Založen byl v roce 1908 za účelem setkávání studentů z Moravského Slovácka.  více

Písňové hity jako Stayin´Alive, Night Fever či How Deep Is Your Love ve vynikajícím pěveckém provedení, dále výtečně postavená i odtančená choreografie v nablýskaném kostýmovém disco muzikálu a tři mimořádné výkony v hlavních rolích. To vše jsou devízy nového brněnského muzikálu Horečka sobotní noci. V Městském divadle Brno jej nastudoval režisér Stanislav Moša.  více

Brno je město plné kontrastů. Již krátká procházka po jeho centru odhalí kuriózní protiklady: pasáž Rozkvět vedle Domu pánů z Lipé nebo obchodní dům Omega zasazený do historického centra jsou zářnými příklady. I brněnská filharmonie staví své hudební produkce na kontrastu starého s novým. Nejednou jsem chválil svěží dramaturgii koncertů, která sahá k protikladným hudebním dílům a uvádí kombinace skladeb, které jinak vedle sebe většinou nemají šanci zaznít. V případě koncertu nazvaném Romantické pohádky ze středy 24. ledna se však dramaturgové drželi při zemi. Neobjevily se žádné nenadále disonance nebo nástrojové kombinace a ani hudební jazyk nijak zvláště nevybočoval z umírněných konvencí. Nemáme však pouze protiklady starého a nového, známého a neznámého, ale naneštěstí také kvalitního a nekvalitního a v neposlední řadě i zajímavého a nezajímavého.  více

Cimbál je nástroj, který si většina z nás spojuje s lidovou hudbou. Může za to zejména dlouhá tradice cimbálových muzik, které se v průběhu 20. století začaly na území Moravy postupně prosazovat.  více

Již po šesté představil balet Národního divadla Brno nadějné choreografy z vlastních řad. V divadle Reduta měl včera premiéru další ročník raritního projektu s názvem Choreografické ateliéry. V devíti mini inscenacích se představili sólisté a členové souboru vlastními choreografiemi.  více

Když se řekne „řecká píseň“, někdo si vybaví Děti z Pirea v podání Yvetty Simonové a Milana Chladila (nebo ještě starší verzi Evy Martinové a Karla Dudy). O něco blíže k současnosti stojí Martha a Tena Elefteriadu, které i v sezóně 2018 stále koncertují a navíc pořádají kurzy řeckých tanců. Sestry, které se vedle řecké hudby pohybovaly na poli rocku i popu (a Marthino album Kresby tuší je skvostné), podle mladého brněnského autora a hudebníka Jannise Morase „připravily cestu“ nové generaci řeckých interpretů. V Brně v současné době funguje několik kapel zpívajících řecky a přitom se ústřední postavou této muzikantské komunity stává právě Jannis, jeden ze tří hudebně aktivních bratrů Morasových. Se svým otcem hrají všichni tři ve skupině I Parea, Jannis se věnuje stylu rebetiko v kapele Anatoli a vedle toho má svou autorskou kapelu Jannis Moras & banda. V ní mu vedle bratrů Alexise (baskytara) a Markose (bicí) dělají společnost dvě mladé dámy – Iva Oulehlová (flétny, klarinet) a Zuzana Mitrengová (zpěv). Jannis Moras & banda sice modulací vokálů, harmoniemi a samozřejmě texty v pro nás exotické řečtině tradiční hudbu připomene, ale ve skutečnosti se jedná o folkrockovou kapelu, která hraje výhradně písně svého kapelníka. A Jannis Moras je momentálně jedním z nejzajímavějších brněnských písničkářů.  více

Rozličné nálady Debussyho Faunova odpoledne, ticho neklidu před bouří Brittenova Houslového koncertu a severským koloritem prodchnuté Sibeliovy první symfonie nabídla ve čtvrtek 11. ledna Filharmonie Brno na zdejším Stadionu. Pod taktovkou dirigenta James Feddecka, brněnskému publiku již známého, a za spolupráce s výjimečným slovenským houslistou Milanem Paľou filharmonici představili dramaturgicky zajímavý program s interpretačním nábojem.  více

Na konci listopadu vyšlo CD s názvem Moravské hlasy. Na první pohled nenápadné album by rozhodně nemělo ujít pozornosti. Jedná se o hudební nosič, který je součástí projektu Píseň duše, jehož iniciátorem je Jiří Plocek. Jeho cílem bylo představit fenomén moravské zpěvnosti na příkladu některých oblastí Slovácka.  více