Pět minut před začátkem: Besední dům a války světů

Pět minut před začátkem: Besední dům a války světů

Do základů staveb se kdysi podle pověstí zazdívala poctivá duše, aby dílo vydrželo. Besední dům je svým vnitřním uspořádáním stavba již zcela moderní a jeho architekt Theophil von Hansen pravděpodobně nic takového nepožadoval. Svou lidskou oběť ale budova přece jenom má – na schodech byl před sto deseti lety smrtelně raněn František Pavlík.

Besední dům byl začátkem 20. století centrem českého kulturního života v Brně, a to nejen hudebního. Své útočiště tu nacházel spolky a veřejné organizace všeho druhu. Měl ovšem také svůj německý protipól, který sídlil v Německém domě na dnešním Moravském náměstí. Bylo to 1. října 1905, kdy se k němu sjížděly delegace z německých měst Moravy na svůj Volkstag – Lidový den. Jeho účastníci se nepřijížděli bavit, ale chtěli říct hodně nahlas, že druhá česká univerzita, o kterou se vedly boje už dlouho – v Brně rozhodně nebude. Ve stejný den se sjeli do Brna i účastníci české protidemonstrace, kteří v hlasitosti svých projevů nezůstávali nijak pozadu. Horké hlavy nevychladly ani do druhého dne a před Besedním domem se srazily obě demonstrující strany s četníky a vojskem. Nepřipomíná vám to něco?

Na 1. máje 2011 se iniciativa Brno blokuje rozhodla zastavit pochod neonacistů Cejlem, policii se tehdy povedlo udržet oba tábory od sebe bez větších incidentů. Proti neohlášenému protiromskému pochodu neonacistů se 24. srpna 2013 rozhodlo vystoupit několik občanských iniciativ a celá akce skončila poněkud cimrmanovsky. Neonacistů přijelo asi třicet a mohli leda tak se sklopenou hlavou procházet špalírem rozveselených lidí, kteří si z celé blokády udělali bezstarostný piknik. Letos to bylo jiné: příznivců Dělnické mládeže a Dělnické strany sociální spravedlnosti přijelo asi 250, jejich odpůrců se stejně jako před čtyřmi lety sešlo kolem 2000. Blokáda se proti stanovenému a ohlášenému programu částečně vymkla z rukou, na rohu Lidické a Koliště došlo ke střetu s policií. Dnes už se naštěstí aspoň nepoužívají ostré zbraně – obušky, gumové projektily a slzný plyn musí stačit. I tak ale můžeme být rádi, že tam podobně jako před 110 lety na schodech „besedňáku“ někdo nezůstal. Zatím. František Pavlík skončil s bajonetem v břiše před zavřenými dveřmi Besedního domu, na následky zranění zemřel.

Dnes je před Besedním domem klid a nejužší centrum města soustředěné kolem osy Česká – náměstí Svobody – Masarykova se mu tak trošku vyhýbá. Není se čemu divit: rušná Husova ulice k procházkám příliš neláká a kolemjdoucí zevlouny přitahuje spíš svah Špilberku přiléhající k druhé straně ulice. Průčelí otočené do Solniční ulice se z praktických důvodů používá pouze jako služební vchod a přístup pro obecenstvo se mimo koncerty skrývá vzadu za zamčenými brankami dvora. Nakukovat je možno z přilehlého prostranství za zadním traktem Pražákova paláce, který nemá prosklenou stěnu, takže snad může spíš riskovat nevyzpytatelné courání večerních opilců.

besedni-dum-2015-07-002 besedni-dum-2015-07-006 besedni-dum-2015-07-008 besedni-dum-2015-07-011 besedni-dum-2015-07-017 besedni-dum-2015-07-018 besedni-dum-2015-07-021 besedni-dum-2015-07-023 besedni-dum-2015-07-024

Poněkud prokletá se zdá být i restaurace – ještě pod názvem Besední dům se tam čepoval Budvar, což byla kdysi vyhledávaná zvláštnost. Od chvíle, kdy získala jméno po architektu Hansenovi, se v ní nedaří rozběhnout soustavný provoz. Snad bude mít konečně aspoň takové štěstí jako donedávna podobně strádající Bohéma pod Janáčkovým divadlem.

V Besedním domě ale není mrtvo, i když to tak zvenku může působit. Filharmonie Brno tu sídlí, zkouší a komornější koncerty i hraje, doma je tu i její dětský a mládežnický sbor Kantiléna. Střízlivě a úsporně řešený interiér, který už jasně směřuje k funkcionalismu, prokazuje variabilitu až netušenou. Své abonentní koncerty zde provozuje Český filharmonický sbor Brno. Publikum sem rychle našlo cestu i na cykly world music a jazzu. Expozice nové hudby 2012 prověřila možnosti umístění účinkujících doprostřed sálu i elektroakustických performancí s volným pohybem publika. Loňský ročník stejného festivalu otřásl stavbou i fyzicky při noiseových produkcích Milana Knížáka, Opening Performance Orchestra a Nihilist Spasm Bandu. Besední dům si s nimi sáhl na hranice svých možností, možná i za ně.

Důležité ale je, že vydržel, a pro hudební život Brna bude patrně ještě na dlouho nenápadnou jistotou. Na druhé straně Veselé ulice – z přiléhajících k Besednímu domu jediné dosud nezmíněné – má vyrůst nový koncertní sál. Zatím se stavějí podzemní garáže a zbytek je přes veškeré chtění, práci a dobrou vůli ještě pořád ve hvězdách. Přál bych si, aby se povedl a zároveň neodsunul dnešní sídlo brněnské filharmonie do úplného zapomnění. Rád bych viděl, jak z obou míst vznikne propojený, živoucí komplex, a doufám, že na to někdo myslí. Aby nablýskaná novinka neudělala z Besedního domu skladiště nástrojů a mrtvých vzpomínek. I ta nejlepší akustika v nejkrásnějším sálu by získala hodně hořkou příchuť.

Minule jsme čekali na začátek koncertu v Mariánském údolí➚, příště si zajdeme na Marxovu. Vlastně na Spolkovou.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Před Janáčkovým divadlem je letos v létě živo jako na kolotočích. Nové vodotrysky i vodní opona lákají k odpočinku, pozorování i osvěžení a nakonec zadělaly městu i na malý skandál, když si z nich méně konvenční jedinci udělali koupaliště. Ale ať už si o lidech koupajících se v kašně myslíme cokoliv, pořád je to lepší než kolotoče, které tam ještě před několika lety opravdu stávaly.  více

Stojíme před koncertním sálem, před divadlem, před klubem a čekáme, „až to začne“. Jenže nezačne nic, protože skončila sezóna a hudba se přesunula na festivaly nebo si vzala volno – místo představení začaly prázdniny. Tak nezbývá nic jiného než zůstat venku a naslouchat tomu, co zbylo, a čeho si jindy nevšímáme.  více



Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Nejčtenější

Kritika

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce