Band Of Heysek: Shovel & Mattock

Band Of Heysek: Shovel & Mattock

Na festival Blues Alive do Šumperka pravidelně jezdí Andrzej Matysik, šéfredaktor polského magazínu Twój Blues. Když jsem se jej letos zeptal, co ho na české scéně v poslední době nejvíce zaujalo, bez váhání odpověděl: Band Of Heysek! Mladá brněnská kapela – funguje od roku 2015 – učarovala nejen polským odborníkům, ale i vyprodanému šumperskému domu kultury. Letošní ročník našeho největšího bluesového festivalu totiž toto syrové trio z jižní Moravy otevíralo.

Band Of Heysek je sice kapela nová, ale všichni její členové se na brněnské scéně pohybují už delší dobu, a to v různých sestavách. Všichni tři, tedy kytarista, zpěvák a hráč na harmoniku Jan Švihálek, bubeník Lukáš Kytnar a basista Mojmír Sabolovič působili – společně s rapperem Václavem Junem – v hiphop-crossoverové skupině Nuck Chorris Gang, na kterou „Heysci“ svým způsobem navazují. Kromě toho má Švihálek letité zkušenosti ze své domovské kapely Hoochie Coochie Band, ve které dříve bubnoval i Kytnar. Sabolovič hrával v rockové Kulturní úderce a dnes s Kytnarem tvoří rytmiku v kapele Lukášova otce Tomáše Kytnara Tady To Máš. A ještě jedno zajímavé, nehudební, angažmá – baskytarista Sabolovič vyučuje ekonomii na Mezinárodní univerzitě v Sarajevu. To je důvod, proč sestava výjimečně vystupuje i jen jako duo kytara + bicí.

Hudebně se Band Of Heysek pohybuje někde mezi Hoochie Coochie Bandem a Nuck Chorris Gangem. Z neortodoxního rapu a rockového crossoveru NChG zůstala energie, z HCB si Jan Švihálek přinesl svou lásku k blues, tentokrát však nikoli tradičnímu, často akustickému, nýbrž k velmi špinavé a hlasité podobě žánru. Ne náhodou se debutové album jmenuje Shovel & Mattock, tedy Lopata a krumpáč. Heyskové nehrají pohodové kavárenské blues, není to ani blues pro turisty z Karlova mostu. Ale není to ani blues časačů bavlny. Je to tvrdé blues těžce pracujících chlapů. Blues vazbících kytar. Blues, ve kterém harmonika kvílí a rozostřený hlas vypráví anglicky příběhy, kterým nemusíte rozumět. Jak vám řekne každý americký bluesman, u této hudby se stačí nechat unášet atmosférou a sdělení k vám doputuje.

Jan Švihálek letos v létě podnikl cestu ke kořenům blues – do Mississippi, Louisiany a dalších oblastí. V reportáži, kterou přinesl kulturní magazín UNI, popisuje současné New Orleans: „Všudypřítomný vlhký smrad z odpadků a výkalů, vůně smažených kuřat, pokleslý jazz pro šílené, po zážitcích lačnící turisty, domečky, vily a ulice jako z příběhů o voodoo čarodějkách a aligátorech.“ Navštívil však také místo („zhruba v okruhu 50 mil od jezera Sardis“), které označil jako „jedinou a poslední oázu, kde je možné slyšet autentické blues“. Tyto zážitky se na album Shovel & Mattock nemohly promítnout, protože je kapela natáčela už v únoru. Ale „kritická“ pouť na místa kořenů této hudby je důležitým kamínkem do mozaiky toho, jak poctivě a přitom neortodoxně Jan Švihálek a spol. na Moravě k tomuto ryze americkému stylu přistupují.

Svým způsobem má pravdu publicista Tomáš Polívka, který v časopisu Rock & All o hudbě Band Of Heysek píše jako o „kroku zpátky“ ve srovnání s Hoochie Coochie Bandem. Sám mám také pocit, že na nahrávky své starší bluesové kapely dokázal Švihálek se spoluhráči otisknout více ze svého osobitého vnímání žánru. Že Band Of Heysek, zasazený zvukem někam do 70. let, do éry rozvíjejícího se hardrocku, stojí o něco více na stylizaci. Ale možná se mýlím a možná právě hlukové stěny z kytar a silový zpěv jsou tím pravým vyjádřením toho, co tři zkušení hudebníci z Brna v dnešní rozjitřené době cítí. Vlastně takový soundtrack k současné náladě ve společnosti. Navíc hudba na albu Shovel & Mattock je jen zdánlivě jednotvárná. Sám se rád vracím k přímočarému rocku s výraznou basou You’re So Mad, co je mimochodem miniatura trvající necelé dvě a půl minuty. Velká síla vyzařuje z klidnější skladby Where They Meet, z níž na mne dýchá atmosféra některých špinavějších nahrávek Neila Younga. Jiná píseň v pomalejším tempu, pětiminutová Goin’ Slow, naopak zvukově hraničí s psychedelickým rockem a nabízí tak trochu jiný pohled na inspiraci hudbou 70. let. Základ desky však přece jen spočívá v rychlém, syrovém, valícím se blues, jak je slyšíme třeba v úvodní Jazz Notes nebo v závěrečné Apple Tree. Energie, kterou trojice Heysků z Brna rozdává, je odzbrojující. A navíc se ji podařilo přenést na desku.

Band Of Heysek – Shovel & Mattock; Indies Scope 2017, 12 písní, celková stopáž 41:54

Band Of Heysek/ foto FB kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnské skupině Hrozně pomalu táhne na čtyřicítku – koncertovat začala v roce 1982. Po několika kazetách a neoficiálních nahrávkách vydala až v roce 2013 svůj debut na CD, album Už není čas. Novinka Ticho, na které kapela pracovala v posledních dvou letech ve studiu Indies, překvapí čistším zvukem a jasně slyšitelným napětím ve stavbě písní.  více

Filmový festival ke 100. výročí založení Masarykovy univerzity přinesl ve dnech 17.- 19. Května neobyčejně zajímavé projekce, připomínající významné osobnosti z univerzitní historie. Hned první z nich měla kromě vztahu k přírodním vědám i zásluhy o studium lidové písně. Profesora Vladimíra Úlehlu (1888 – 1947) připomněla v pátek 17. května působivým vystoupením jeho pravnučka Julia Ulehla.  více

Letošní fanzin Jazzman hudebního festivalu JazzFest byl plný obsažných medailonů i statí a objevila se v něm i pozoruhodná glosa dramaturga Českého rozhlasu Jazz Petra Vidomuse s provokativním titulkem Jazz nemusí být pánským klubem. Zamýšlí se nad genderovými stereotypy, kterých se světová (potažmo ani česká) jazzová scéna ještě úplně nezbavila. Skvělých sólistek ovládajících nástroje dříve zcela vyhrazené mužům přibývá. Přestože genderové kódování, které Vidomus pregnantně ironicky popsal, ještě není zcela překonáno, JazzFest letos výrazně přispěl k jeho postupnému odbourávání.  více

Během čtyř let, které od sebe dělí vydání prvního alba Záhir a druhého s názvem O Písni, se skupina Lee Banda virtuálně přemístila (dříve uváděla jako svůj domicil Adamov, nyní Jedovnice), dostala se na tzv. divokou kartu do semifinále Porty v Řevnicích a především lehce posunula svůj hudební styl. Zatímco na debutovém albu šlo o folkrockový střední proud, těžící ze zvuku elektrické kytary, na novince převažují akustické kytary, často v kombinaci s mandolínou a dalšími akustickými nástroji.  více

Šest let po předchozím albu Malý kluk přichází hravá kapela Listolet s novinkou. V názvu má sice pouze „pětiminutového“ tuláka, ale album vznikalo během pěti let v jednom studiu v Západních Karpatech „a dále v kuchyních, obývácích, sklepech a děcácích na mnoha místech“, jak se píše v bookletu. Jeho součástí je ostatně mapa Evropy s čísly přiřazenými k jednotlivým skladbám. Nejde však o to, ve které zemi která píseň vznikla nebo byla natočena. Důležitější je možná citát kapely: „Album stavíme jako obraz pro uši, pod fasádou folkrockových písní je mnoho detailů skrytých ve zvukových záhybech. Co skladba, to zvuková krajina, jiný příběh.“  více

V rámci letošní European Tour zavítal Bobby McFerrin poprvé do brněnského Sono Centra, kde se mu podařilo bezezbytku využít skvělou akustiku i blízký kontakt s publikem. Legenda se vrátila. Vrací se k nám ostatně často a nejen do Brna.  více

Sté dvacáté výročí narození Dukea Ellingtona, bez nadsázky nejvlivnější osobnosti světového jazzu, se slavilo napříč zeměmi a kontinenty. Edward Kennedy Ellington od dětství titulovaný jako Duke přišel na svět 29. dubna 1899 ve Washingtonu D.C. Na den přesně uspořádal důstojnou oslavu v zaplněných prostorách sálu HaDivadla brněnský big band Cotatcha Orchestra.  více

Letošní osmnáctý ročník JazzFestuBrno se výjimečně neuzavírá koncertem, ale jedinečnou (pro světové festivaly ovšem nikterak výjimečnou) sérií muzikantských a tanečních workshopů, zde ovšem zaměřených na dětské frekventanty. V sobotu 4. května se v příjemném prostředí Café Práh, v sousedství Vaňkovky, ujmou svých dětských žáků výrazné mladé osobnosti jazzové scény: Beata Hlavenková (pianistka a lektorka kompozice), Dano Šoltis (vedoucí bubenické třídy) a multiinstrumentalisté Jiří Slavík a Marian Friedl (průvodci Toulek po jazzových cestičkách), které doplní Kateřina Hanzlíková s lekcemi Tancohraní. S výjimkou kompozice, kde se přepokládá účast dětí starších dvanácti let, jsou ostatní „třídy“ otevřené i těm nejmenším. Další informace jsme si vyptali od spoluautora nápadu na dětský workshop a ředitele JazzFestu Brno Viléma Spilky.  více

Muzikál Nine podle legendárního filmu 8 a půl režiséra Fredericka Feliniho připravilo v režii Stanislava Moši jako předposlední premiéru sezóny Městské divadlo Brno. Na zdejší hudební scéně vypravili místy až lechtivou erotickou šou, které vévodí zajímavá scéna, zdařilé kostýmy, výtečné hudební nastudování a energie ženského herectví. Smyslnost některých taneční čísel naštěstí nepřebila ústřední téma hrdinovy krize: středního věku, umělecké i vztahové.  více

Letošní ročník festivalu JazzFestBrno měl několik vrcholů – záleželo samozřejmě na osobním vkusu každého návštěvníka, na jeho očekáváních a samozřejmě na tom, kdo toho kolik stihl navštívit. Pro autora článku patřil k vrcholům žánrově a aranžérsky pestrý večer s basistou Stanleym Clarkem 23. dubna a také předposlední koncert festivalu, vystoupení „toho druhého“ Avishaie Cohena v Huse na provázku 28. dubna. Byla to hudebně čistá esence jazzu s poselstvím. Naléhavá, srdcervoucí a poetická.  více

Jeden z hudebních vrcholů minulého týdne představoval koncert hudebního seskupení Malina Brothers se dvěma jedinečnými hostujícími hudebníky, Kateřinou García a Charlie McCoyem v brněnském Sono Centru. A protože se při vystoupení pořizoval profesionální videozáznam s televizní technikou pro první live DVD této kapely, byl mimořádný i samotný večer – délkou i kvalitou.  více

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.  více

Série koncertů s názvem Harafica tour 2019 se v úterý 16. dubna přenesla ze slovenské Skalice do Brna. Cimbálová muzika z Uherského Hradiště na něm představila neuvěřitelně pestrou směsici žánrů, hostů a občas i pocitů.  více

Kostel svatého Josefa se včera stal místem soukromých výpovědí skladatele Františka Gregora Emmerta a houslisty Milana Paľy. V pozvolna se stmívajících prostorách chrámu zazněla skladba Ecce Homo, symfonie pro sólové housle.  více

Letošní ročník festivalu JazzfestBrno nabízí nepřeberné množství rozmanitých crossoverů , žánrových směsic a fúzí. V duchu tohoto stylového spektra v rekonstruovaném (akusticky významně vylepšeném) sále Janáčkova divadla nabídl svůj vyhlášený osobitý nadžánrový sound klasik jazz fusion a britský kytarista John McLaughlin se svou formací The 4th Dimension. V Brně se představil vůbec poprvé.  více

Nejčtenější

Kritika

V rámci letošní European Tour zavítal Bobby McFerrin poprvé do brněnského Sono Centra, kde se mu podařilo bezezbytku využít skvělou akustiku i blízký kontakt s publikem. Legenda se vrátila. Vrací se k nám ostatně často a nejen do Brna.  více