Collegium Musicale: velkolepý závan baltské sborové tradice

Collegium Musicale: velkolepý závan baltské sborové tradice

Pondělním koncertem estonského komorního sboru Collegium Musicale vstoupil Moravský podzim do své poslední třetiny. Význam večera podtrhuje hned několik momentů: šlo o jediný ryze vokální festivalový večer a jeho výlučně estonský charakter navázal na norské či polské koncertní série předloni. Hned třikrát byl v programu zastoupen rezidenční skladatel festivalu Erkki-Sven Tüür a v neposlední řadě se jednalo o interpretačně mimořádně hodnotný zážitek.

Přičteme-li skutečnost, že zaplněný Červený kostel na sakrální prostředí nezvykle živě aplaudoval atraktivnímu a působivému programu sestávajícímu z hudby přelomu 20. a 21. století, vyjde nám koncert jako vůbec nejlepší příklad změn, kterými začal Moravský podzim procházet počínaje předloňským ročníkem.

Čtrnáct pěvkyň, dvanáct pěvců a zpívající sbormistr Endrik Üksvärav přijeli do Brna deset dní poté, co koncertem v Tallinnu oslavili pět let existence. Soubor je složen většinou z mladých lidí s dokonale sjednocenou hlasovou technikou, nesmírnou intonační přesností a solidně posazeným, čistým a rovným tónem bez sebemenšího vibrata, který nejlépe vyhovuje skladbám krajní rytmické a intonační složitosti. Soustřeďuje se na veškerý sborový repertoár, ovšem se zvláštním důrazem na hudbu nejstarší a nejnovější.

Dílo Erkkiho-Svena Tüüra koncert rámovalo a půlilo, ve dvou vzniklých skulinách pak zněly skladby dalších estonských velikánů Arvo PärtaVeljo Tormise. První polovina přinesla duchovní hudbu s výrazným liturgickým ukotvením. Úvod obstarala Tüürova stručná, ale náročná Missa brevis, dílo dokonale a zároveň dosti originálně vystihující smysl textu. Vznikla vloni a nechtělo se věřit, že v odpolední besedě skladatel neuvedl duchovní tvorbu za sobě nejbližší a že dílo napsal pro soutěž amatérských sborů. Sboristé byli od prvního tónu dokonale rozezpívaní a koncentrovaní, nepotřebovali žádné zahřívací kolo.

Následovala tři díla Arvo Pärta – chvalozpěv Alleluia s tropem ke sv. Mikuláši vyzněl prosvíceně a čistě i v krajních sopránových polohách. V rámci kontrastu zazpívalo následující mariánský prosebný zpěv Most Holy Mother of God jen kvinteto zpěváků včetně sbormistra. Byl to jeden z vrcholů večera, zpěváci tlačili citlivé tóny takřka až ke čtvrttónovým chodům, zněli líbezně, přitom ale průrazněji než legendární Hilliard Ensemble, jemuž je zpěv věnován. Jedině v prvním ze Dvou slovanských žalmůse podvakráte ozvala v sopránech nejistota při nástupech na nejvyšší tóny.

Nebyl to sice ještě konec duchovní části večera, každé další dílo ovšem bylo překvapivé ve své koncepci, což dodalo zbytku koncertu zvláštní elán. Tüürův trojjazyčný řecko-církevněslovansky-estonský tradiční ortodoxní chvalozpěv Svatý Bože, nadepsaný Triglosson trishagion, trvá takřka deset minut a odvíjí se v několika usebraných pomalých gradacích k výjimečnému duchovnímu prožitku. Teprve nyní nastal zlom a přišly zpěvy světské, a to originálně pojaté úpravy baltského folkloru od Veljo Tormise, spojené do mohutného cyklu 51 ohlasových položek. Výběr čtyř z nich v účinku gradoval: třetí píseň Nápadníci z moře (Mere kosilased) má repetitivní rapsodický recitativní charakter (pevné znělé alty!) umocněný zvláštně umanutým minimalismem formovým, zároveň šlo v programu o první a asi jediný vyložený „doják“ připomínající rituální zaříkání či jezerní vlny omývající ostrovní pannu čekající na vysněného chlebového ženicha. Veškeré sónické kvality estonštiny zde dostaly vůbec největší prostor. Tormisovský blok vrcholí repetitivní morbidní Ukolébavkou(Hällilaul).

Večer překvapivě vrcholil filosoficky – zasněnou lyrikou básníka a teologa Arveda Paula, hudebně nikterak výrazně, spíše šlo o epilog programu, než jeho součást. Ještě přišlo dvé přídavků – lidová svatební písnička opět ve vícehlasé úpravě a Pärtova Bogorodice ve vysokém tempu. Velkou část programu si lze v podání Collegium Musicale poslechnout na YouTube➚

Výjimečný večer trvající necelou hodinu a čtvrt ukázal, jak mocnou sborovou a hudební velmocí Estonsko (a do značné míry celé Pobaltí) je a jak je silné i po skladatelské stránce. Není to sice jen věc státních dotací, stojí ale za zmínku, že ono proklamované a u nás prakticky nedostižné procento rozpočtu do kultury by v Pobaltí bylo spíše almužnou. V každém případě z nesmírně široké scény – profesionální i amatérské – přijela do Brna absolutní špička. Škoda jen okolního automobilismu, motorek, troubení i jednoho vrtulníku. Atmosféra byla jinak vynikající a prostor patří v Brně k akusticky nejvhodnějším na vokální hudbu.

Autor recenze je člen Dramaturgické rady Moravského podzimu a uvádí na festivalu uměnovědné biografy.

Erkki-Sven Tüür: Missa brevis, Arvo Pärt: Alleluia-Tropus (Nejsvětější Matka Boží), Dva slovanské žalmy (č. 117 a 131), Erkki-Sven Tüür: Triglosson trishagion, Veljo Tormis: Unustatud rahvad (Zapomenuté národy) – výběr, Erkki-Sven Tüür / Arved Paul: Kui vaikivad päevased tuuled (Když vítr na den utichne). Komorní sbor Collegium Musicale, sbormistr Endrik Üksvärav. 12. října 2015, 19.30 Českobratrský evangelický chrám J. A. Komenského (Červený kostel), Brno. V rámci festivalu Moravský podzim.

Collegium Musicale, sbormistr Endrik Üksvärav a Erkki-Sven Tüür, foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Smíšený sbor Ars Brunensis Chorus oslavil v neděli 35 let profilovým koncertem spojeným s miniaturní poutí z kostela svatého Augustina do Hvězdárny a planetária Brno. Duchovní část programu se překlopila ke světské s poněkud bizarním zakončením. Tím bylo provedení kapesního oratoria Vladimíra Franze Prezidentská volba.  více

Má rád samotu uprostřed přírody i atmosféru velkoměsta, prošel hudebním vývojem od rockové skupiny až po symfonický orchestr. Hostem letošního ročníku festivalu Moravský podzim je estonský skladatel Erkki-Sven Tüür. Když jsme si domlouvali termín telefonického rozhovoru, oba jsme zapomněli na rozdílná časová pásma a málem se minuli. Nakonec jsme se ale přece jen našli – ostatně všechno je dnes provázané, jak sám říkal.  více

V sobotu pokračoval festival Moravský podzim cyklem pro dva klavíry Visions de l’Amen. Duo Terezie Fialová a Karel Košárek hrálo výborně, doplněná recitace biblických textů celkovému vyznění nijak nepomohla.  více

Včerejší koncert Brněnských violoncellistů přinesl výhradně hudbu žijících autorů – nikoli však experimentátorů v oblasti elektronických médií, nýbrž již prověřených klasiků. Čtyři skladby východní provenience ukázaly různost přístupů k tradici hudební i duchovní a byly kontrastně orámovány teritoriálně bližšími světskými díly.  více

Moravský podzim včera ozdobila Rotterdamská filharmonie, která svým koncertem připomněla krásu ruské hudby a Sibeliových symfonií. Publikum se i v letošním ročníku festivalu dočkalo zahraničního orchestru vynikající úrovně.  více





Stejně jako v životě a tvorbě Dušana Holého i na koncertě se střídaly dvě polohy lidové písně. První z nich, věrná tradici a zakořeněná ve svém přirozeném prostředí regionu, zazněla v podání Horňácké muziky Petra Mičky. Druhá - výrazně stylizovaná a přetvořená pro potřeby koncertního provedení - zazněla v úpravách pro BROLN v současné době pod dirigentským smyčcem primáše Petra Varmuži.  více

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více

Na 10. ročníku festivalu Maraton hudby Brno vystoupí polské ženské trio Sutari. Na svém kontě mají stovky koncertů ve více než 20 zemích světa včetně vystoupení na světovém hudebním veletrhu WOMEX v roce 2015 nebo live session pro americké rádio KEXP. Vydaly několik oceňovaných alb, z nich to nejnovější, z roku 2024, se jmenuje #kołysankidlaświata a obsahuje ukolébavky. Jejich hudba kombinuje tradiční polské písně s moderními prvky a dotýká se témat přírody, svobody, ženskosti a sesterství. Sutari zahájí v sobotu 9. srpna World music scénu festivalu v brněnském klubu První patro. Na naše otázky odpovídaly kolektivně všechny tři členky skupiny – Basia Songin, Kasia Kapela a Dobromiła Życzyńska.  více

Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).  více

Íránská zpěvačka Mahsa Vahdat propojuje tradiční perskou hudbu s evropskými hudebními prvky, například s jazzem nebo se sborovým zpěvem. Své zatím nejnovější album Braids of Innocence, Copánky nevinnosti, které nahrála s norským pěveckým sborem SKRUK. Písně na albu vycházejí z perských básní od autorů Rúmího a Hafíze, ale i ze současných textů, které zachycují osobní i politická témata. Album tak reflektuje represivní režim v Íránu i život v exilu. Zpěvačka svou tvorbu představila v roce 2024 na festivalu Maraton hudby Brno.  více

Po měsíci se do prostoru Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno, která pod vedením svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedla ve čtvrtek 27. března díla Roberta Schumanna a Dimitrije Šostakoviče. V první polovině orchestr doplnil věhlasný britský violoncellista Steven Isserlisvíce

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Nejčtenější

Kritika

Městské divadlo v Brně nejnověji uvádí Šakalí léta tedy původně filmový muzikál z období padesátých let, který vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha. Film Šakalí léta natočil Jan Hřebejk a provázely jej písně Ivana Hlase. V roce 1993 získal jako první snímek také nově vzniklou oborovou cenu Český lev, a to hned ve čtyřech kategoriích. Bylo jen otázkou času, kdy po látce šáhne divadlo, k čemuž došlo v roce 2001 v Plzni. A muzikálová Šakalí léta od té doby mocně brázdí republiku…  více