Collegium Musicale: velkolepý závan baltské sborové tradice

Collegium Musicale: velkolepý závan baltské sborové tradice

Pondělním koncertem estonského komorního sboru Collegium Musicale vstoupil Moravský podzim do své poslední třetiny. Význam večera podtrhuje hned několik momentů: šlo o jediný ryze vokální festivalový večer a jeho výlučně estonský charakter navázal na norské či polské koncertní série předloni. Hned třikrát byl v programu zastoupen rezidenční skladatel festivalu Erkki-Sven Tüür a v neposlední řadě se jednalo o interpretačně mimořádně hodnotný zážitek.

Přičteme-li skutečnost, že zaplněný Červený kostel na sakrální prostředí nezvykle živě aplaudoval atraktivnímu a působivému programu sestávajícímu z hudby přelomu 20. a 21. století, vyjde nám koncert jako vůbec nejlepší příklad změn, kterými začal Moravský podzim procházet počínaje předloňským ročníkem.

Čtrnáct pěvkyň, dvanáct pěvců a zpívající sbormistr Endrik Üksvärav přijeli do Brna deset dní poté, co koncertem v Tallinnu oslavili pět let existence. Soubor je složen většinou z mladých lidí s dokonale sjednocenou hlasovou technikou, nesmírnou intonační přesností a solidně posazeným, čistým a rovným tónem bez sebemenšího vibrata, který nejlépe vyhovuje skladbám krajní rytmické a intonační složitosti. Soustřeďuje se na veškerý sborový repertoár, ovšem se zvláštním důrazem na hudbu nejstarší a nejnovější.

Dílo Erkkiho-Svena Tüüra koncert rámovalo a půlilo, ve dvou vzniklých skulinách pak zněly skladby dalších estonských velikánů Arvo PärtaVeljo Tormise. První polovina přinesla duchovní hudbu s výrazným liturgickým ukotvením. Úvod obstarala Tüürova stručná, ale náročná Missa brevis, dílo dokonale a zároveň dosti originálně vystihující smysl textu. Vznikla vloni a nechtělo se věřit, že v odpolední besedě skladatel neuvedl duchovní tvorbu za sobě nejbližší a že dílo napsal pro soutěž amatérských sborů. Sboristé byli od prvního tónu dokonale rozezpívaní a koncentrovaní, nepotřebovali žádné zahřívací kolo.

Následovala tři díla Arvo Pärta – chvalozpěv Alleluia s tropem ke sv. Mikuláši vyzněl prosvíceně a čistě i v krajních sopránových polohách. V rámci kontrastu zazpívalo následující mariánský prosebný zpěv Most Holy Mother of God jen kvinteto zpěváků včetně sbormistra. Byl to jeden z vrcholů večera, zpěváci tlačili citlivé tóny takřka až ke čtvrttónovým chodům, zněli líbezně, přitom ale průrazněji než legendární Hilliard Ensemble, jemuž je zpěv věnován. Jedině v prvním ze Dvou slovanských žalmůse podvakráte ozvala v sopránech nejistota při nástupech na nejvyšší tóny.

Nebyl to sice ještě konec duchovní části večera, každé další dílo ovšem bylo překvapivé ve své koncepci, což dodalo zbytku koncertu zvláštní elán. Tüürův trojjazyčný řecko-církevněslovansky-estonský tradiční ortodoxní chvalozpěv Svatý Bože, nadepsaný Triglosson trishagion, trvá takřka deset minut a odvíjí se v několika usebraných pomalých gradacích k výjimečnému duchovnímu prožitku. Teprve nyní nastal zlom a přišly zpěvy světské, a to originálně pojaté úpravy baltského folkloru od Veljo Tormise, spojené do mohutného cyklu 51 ohlasových položek. Výběr čtyř z nich v účinku gradoval: třetí píseň Nápadníci z moře (Mere kosilased) má repetitivní rapsodický recitativní charakter (pevné znělé alty!) umocněný zvláštně umanutým minimalismem formovým, zároveň šlo v programu o první a asi jediný vyložený „doják“ připomínající rituální zaříkání či jezerní vlny omývající ostrovní pannu čekající na vysněného chlebového ženicha. Veškeré sónické kvality estonštiny zde dostaly vůbec největší prostor. Tormisovský blok vrcholí repetitivní morbidní Ukolébavkou(Hällilaul).

Večer překvapivě vrcholil filosoficky – zasněnou lyrikou básníka a teologa Arveda Paula, hudebně nikterak výrazně, spíše šlo o epilog programu, než jeho součást. Ještě přišlo dvé přídavků – lidová svatební písnička opět ve vícehlasé úpravě a Pärtova Bogorodice ve vysokém tempu. Velkou část programu si lze v podání Collegium Musicale poslechnout na YouTube➚

Výjimečný večer trvající necelou hodinu a čtvrt ukázal, jak mocnou sborovou a hudební velmocí Estonsko (a do značné míry celé Pobaltí) je a jak je silné i po skladatelské stránce. Není to sice jen věc státních dotací, stojí ale za zmínku, že ono proklamované a u nás prakticky nedostižné procento rozpočtu do kultury by v Pobaltí bylo spíše almužnou. V každém případě z nesmírně široké scény – profesionální i amatérské – přijela do Brna absolutní špička. Škoda jen okolního automobilismu, motorek, troubení i jednoho vrtulníku. Atmosféra byla jinak vynikající a prostor patří v Brně k akusticky nejvhodnějším na vokální hudbu.

Autor recenze je člen Dramaturgické rady Moravského podzimu a uvádí na festivalu uměnovědné biografy.

Erkki-Sven Tüür: Missa brevis, Arvo Pärt: Alleluia-Tropus (Nejsvětější Matka Boží), Dva slovanské žalmy (č. 117 a 131), Erkki-Sven Tüür: Triglosson trishagion, Veljo Tormis: Unustatud rahvad (Zapomenuté národy) – výběr, Erkki-Sven Tüür / Arved Paul: Kui vaikivad päevased tuuled (Když vítr na den utichne). Komorní sbor Collegium Musicale, sbormistr Endrik Üksvärav. 12. října 2015, 19.30 Českobratrský evangelický chrám J. A. Komenského (Červený kostel), Brno. V rámci festivalu Moravský podzim.

Collegium Musicale, sbormistr Endrik Üksvärav a Erkki-Sven Tüür, foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Smíšený sbor Ars Brunensis Chorus oslavil v neděli 35 let profilovým koncertem spojeným s miniaturní poutí z kostela svatého Augustina do Hvězdárny a planetária Brno. Duchovní část programu se překlopila ke světské s poněkud bizarním zakončením. Tím bylo provedení kapesního oratoria Vladimíra Franze Prezidentská volba.  více

Má rád samotu uprostřed přírody i atmosféru velkoměsta, prošel hudebním vývojem od rockové skupiny až po symfonický orchestr. Hostem letošního ročníku festivalu Moravský podzim je estonský skladatel Erkki-Sven Tüür. Když jsme si domlouvali termín telefonického rozhovoru, oba jsme zapomněli na rozdílná časová pásma a málem se minuli. Nakonec jsme se ale přece jen našli – ostatně všechno je dnes provázané, jak sám říkal.  více

V sobotu pokračoval festival Moravský podzim cyklem pro dva klavíry Visions de l’Amen. Duo Terezie Fialová a Karel Košárek hrálo výborně, doplněná recitace biblických textů celkovému vyznění nijak nepomohla.  více

Včerejší koncert Brněnských violoncellistů přinesl výhradně hudbu žijících autorů – nikoli však experimentátorů v oblasti elektronických médií, nýbrž již prověřených klasiků. Čtyři skladby východní provenience ukázaly různost přístupů k tradici hudební i duchovní a byly kontrastně orámovány teritoriálně bližšími světskými díly.  více

Moravský podzim včera ozdobila Rotterdamská filharmonie, která svým koncertem připomněla krásu ruské hudby a Sibeliových symfonií. Publikum se i v letošním ročníku festivalu dočkalo zahraničního orchestru vynikající úrovně.  více





Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více