Collegium Musicale: velkolepý závan baltské sborové tradice

Collegium Musicale: velkolepý závan baltské sborové tradice

Pondělním koncertem estonského komorního sboru Collegium Musicale vstoupil Moravský podzim do své poslední třetiny. Význam večera podtrhuje hned několik momentů: šlo o jediný ryze vokální festivalový večer a jeho výlučně estonský charakter navázal na norské či polské koncertní série předloni. Hned třikrát byl v programu zastoupen rezidenční skladatel festivalu Erkki-Sven Tüür a v neposlední řadě se jednalo o interpretačně mimořádně hodnotný zážitek.

Přičteme-li skutečnost, že zaplněný Červený kostel na sakrální prostředí nezvykle živě aplaudoval atraktivnímu a působivému programu sestávajícímu z hudby přelomu 20. a 21. století, vyjde nám koncert jako vůbec nejlepší příklad změn, kterými začal Moravský podzim procházet počínaje předloňským ročníkem.

Čtrnáct pěvkyň, dvanáct pěvců a zpívající sbormistr Endrik Üksvärav přijeli do Brna deset dní poté, co koncertem v Tallinnu oslavili pět let existence. Soubor je složen většinou z mladých lidí s dokonale sjednocenou hlasovou technikou, nesmírnou intonační přesností a solidně posazeným, čistým a rovným tónem bez sebemenšího vibrata, který nejlépe vyhovuje skladbám krajní rytmické a intonační složitosti. Soustřeďuje se na veškerý sborový repertoár, ovšem se zvláštním důrazem na hudbu nejstarší a nejnovější.

Dílo Erkkiho-Svena Tüüra koncert rámovalo a půlilo, ve dvou vzniklých skulinách pak zněly skladby dalších estonských velikánů Arvo PärtaVeljo Tormise. První polovina přinesla duchovní hudbu s výrazným liturgickým ukotvením. Úvod obstarala Tüürova stručná, ale náročná Missa brevis, dílo dokonale a zároveň dosti originálně vystihující smysl textu. Vznikla vloni a nechtělo se věřit, že v odpolední besedě skladatel neuvedl duchovní tvorbu za sobě nejbližší a že dílo napsal pro soutěž amatérských sborů. Sboristé byli od prvního tónu dokonale rozezpívaní a koncentrovaní, nepotřebovali žádné zahřívací kolo.

Následovala tři díla Arvo Pärta – chvalozpěv Alleluia s tropem ke sv. Mikuláši vyzněl prosvíceně a čistě i v krajních sopránových polohách. V rámci kontrastu zazpívalo následující mariánský prosebný zpěv Most Holy Mother of God jen kvinteto zpěváků včetně sbormistra. Byl to jeden z vrcholů večera, zpěváci tlačili citlivé tóny takřka až ke čtvrttónovým chodům, zněli líbezně, přitom ale průrazněji než legendární Hilliard Ensemble, jemuž je zpěv věnován. Jedině v prvním ze Dvou slovanských žalmůse podvakráte ozvala v sopránech nejistota při nástupech na nejvyšší tóny.

Nebyl to sice ještě konec duchovní části večera, každé další dílo ovšem bylo překvapivé ve své koncepci, což dodalo zbytku koncertu zvláštní elán. Tüürův trojjazyčný řecko-církevněslovansky-estonský tradiční ortodoxní chvalozpěv Svatý Bože, nadepsaný Triglosson trishagion, trvá takřka deset minut a odvíjí se v několika usebraných pomalých gradacích k výjimečnému duchovnímu prožitku. Teprve nyní nastal zlom a přišly zpěvy světské, a to originálně pojaté úpravy baltského folkloru od Veljo Tormise, spojené do mohutného cyklu 51 ohlasových položek. Výběr čtyř z nich v účinku gradoval: třetí píseň Nápadníci z moře (Mere kosilased) má repetitivní rapsodický recitativní charakter (pevné znělé alty!) umocněný zvláštně umanutým minimalismem formovým, zároveň šlo v programu o první a asi jediný vyložený „doják“ připomínající rituální zaříkání či jezerní vlny omývající ostrovní pannu čekající na vysněného chlebového ženicha. Veškeré sónické kvality estonštiny zde dostaly vůbec největší prostor. Tormisovský blok vrcholí repetitivní morbidní Ukolébavkou(Hällilaul).

Večer překvapivě vrcholil filosoficky – zasněnou lyrikou básníka a teologa Arveda Paula, hudebně nikterak výrazně, spíše šlo o epilog programu, než jeho součást. Ještě přišlo dvé přídavků – lidová svatební písnička opět ve vícehlasé úpravě a Pärtova Bogorodice ve vysokém tempu. Velkou část programu si lze v podání Collegium Musicale poslechnout na YouTube➚

Výjimečný večer trvající necelou hodinu a čtvrt ukázal, jak mocnou sborovou a hudební velmocí Estonsko (a do značné míry celé Pobaltí) je a jak je silné i po skladatelské stránce. Není to sice jen věc státních dotací, stojí ale za zmínku, že ono proklamované a u nás prakticky nedostižné procento rozpočtu do kultury by v Pobaltí bylo spíše almužnou. V každém případě z nesmírně široké scény – profesionální i amatérské – přijela do Brna absolutní špička. Škoda jen okolního automobilismu, motorek, troubení i jednoho vrtulníku. Atmosféra byla jinak vynikající a prostor patří v Brně k akusticky nejvhodnějším na vokální hudbu.

Autor recenze je člen Dramaturgické rady Moravského podzimu a uvádí na festivalu uměnovědné biografy.

Erkki-Sven Tüür: Missa brevis, Arvo Pärt: Alleluia-Tropus (Nejsvětější Matka Boží), Dva slovanské žalmy (č. 117 a 131), Erkki-Sven Tüür: Triglosson trishagion, Veljo Tormis: Unustatud rahvad (Zapomenuté národy) – výběr, Erkki-Sven Tüür / Arved Paul: Kui vaikivad päevased tuuled (Když vítr na den utichne). Komorní sbor Collegium Musicale, sbormistr Endrik Üksvärav. 12. října 2015, 19.30 Českobratrský evangelický chrám J. A. Komenského (Červený kostel), Brno. V rámci festivalu Moravský podzim.

Collegium Musicale, sbormistr Endrik Üksvärav a Erkki-Sven Tüür, foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Smíšený sbor Ars Brunensis Chorus oslavil v neděli 35 let profilovým koncertem spojeným s miniaturní poutí z kostela svatého Augustina do Hvězdárny a planetária Brno. Duchovní část programu se překlopila ke světské s poněkud bizarním zakončením. Tím bylo provedení kapesního oratoria Vladimíra Franze Prezidentská volba.  více

Má rád samotu uprostřed přírody i atmosféru velkoměsta, prošel hudebním vývojem od rockové skupiny až po symfonický orchestr. Hostem letošního ročníku festivalu Moravský podzim je estonský skladatel Erkki-Sven Tüür. Když jsme si domlouvali termín telefonického rozhovoru, oba jsme zapomněli na rozdílná časová pásma a málem se minuli. Nakonec jsme se ale přece jen našli – ostatně všechno je dnes provázané, jak sám říkal.  více

V sobotu pokračoval festival Moravský podzim cyklem pro dva klavíry Visions de l’Amen. Duo Terezie Fialová a Karel Košárek hrálo výborně, doplněná recitace biblických textů celkovému vyznění nijak nepomohla.  více

Včerejší koncert Brněnských violoncellistů přinesl výhradně hudbu žijících autorů – nikoli však experimentátorů v oblasti elektronických médií, nýbrž již prověřených klasiků. Čtyři skladby východní provenience ukázaly různost přístupů k tradici hudební i duchovní a byly kontrastně orámovány teritoriálně bližšími světskými díly.  více

Moravský podzim včera ozdobila Rotterdamská filharmonie, která svým koncertem připomněla krásu ruské hudby a Sibeliových symfonií. Publikum se i v letošním ročníku festivalu dočkalo zahraničního orchestru vynikající úrovně.  více





Ten večer byl nejen slavnostní, mimořádně obsazený, ale zejména v mnoha optikách hodnotný, přínosný i významný. Nablýskané baletní gala souboru Národního divadla Brno včera v Janáčkově divadle totiž ukázalo mnoho důležitých věcí. Jednak se galakoncert odkázal k úctyhodnému stému výročí baletního souboru v Brně, dále představil město jako respektované ohnisko tanečního umění, kam neváhají přijet největší hvězdy současnosti. A  konečně: v této prvoligové konkurenci obstál i domácí soubor, který se poměřil s evropskou špičkou. Připočtěte k tomu ještě opravdu bouřící nabitý sál Janáčkovy opery čili přes tisícovku spokojených diváků a výše avizované umělecké zisky jsou završené.  více

Stylově rozkročený je abonentský cyklus Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ už v názvu a dramaturgický plán staví na uvádění hudby starších období do souvislostí s hudbou (post)moderní. Po zahajovacím koncertu abonmá, na kterém si posluchači mohli vychutnat díla Antonína Dvořáka a Laurie Anderson vedle sebe, na koncertech 23. a 24. ledna pořadatelé postavili skladby vzdálené bezmála tři století. První polovina večera patřila kantátám Liebster Jesu, mein Verlangen a Also hat Gott die Welt geliebt Johanna Sebastiana Bacha, ta druhá pak Requiem nejvýznamnějšího současného arménského skladatele Tigrana Mansurjana, který byl provedení přítomen. Ve všech skladbách vystoupili sopranistka Anja Petersen a barytonista Andrew Redmond, kteří stanuli také u premiéry Mansurjanova díla v roce 2011, a sbor Czech Ensemble Baroque Choir pod vedením Terezy Válkové. Koncert řídil Alexander Liebreich, na jehož objednávku bylo pro Mnichovský komorní orchestr a berlínský sbor RIAS toto Requiem zkomponováno. Společně s Anjou Petersen a Andrewem Redmondem nahrál Alexander Liebreich v minulém roce Requiem pro ECM Records. Výsledný nosič byl nominován nejen na cenu Grammy, ale obdržel také prestižní International Classical Music Award.  více

Jurovi Hradilovi se před několika lety stal zázrak. Tento vyznavač elektronické nu jazzové alternativy přijel do zvlněné karpatské krajiny kamsi na pomezí Moravy a Slovenska a uslyšel píseň, jednu, dvě, stovky. Nebyla to rozostřená ozvěna starých časů, ale jasný tón horňácké písničky.  více

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více

Původně mělo jít o třetí část projektu YM, v jehož rámci jednotliví členové skupiny Květy natáčejí sólové desky různých žánrů a kolegové z kapely je doprovázejí. Po Lorenzových hoších Martina Kyšperského ve stylu country a po elektronickém Japonci Aleše Pilgra vyšlo žánrově těžko zařaditelné Solárium Ondřeje Kyase. Jako sólová deska, s epizodní účastí Aleše Pilgra a bez hráčského vkladu Martina Kyšperského.  více

Malý hudební klub Ponava V Brně je již několik let znám svou velmi kvalitní hudební produkcí. Místy se v jeho rozmanitém programu objevují také folklorní projekty. Ve čtvrtek zde vystoupilo duo známého multiinstrumentalisty Mariana Friedla a lašské zpěvačky Sabriny Pasičnyk.  více

Zatímco brněnskému jazzovému publiku je trumpetista Jiří Kotača znám především jako kapelník progresivního big bandu Cotatcha Orchestra, na svém prvním CD se představuje s jinou formací. Švédského kytaristu Alfa Carlssona poznal při studiích v Nizozemsku, znovu se potkali a kapelu založili při Alfově turistické cestě do Česka. Na společný výlet za hudbou pak pozvali dva velmi talentované slovenské hráče, bubeníka Kristiána Kuruce a kontrabasistu Petera Kormana, který je ostatně členem Kotačova big bandu. Mezinárodní formace hraje Kotačovy i Carlssonovy autorské skladby a inspiruje se více či méně také moravským, slovenským a především skandinávským folklorem. Album dostalo název Journeys, protože kolem cest – za hudbou, za poznáním i do nitra duší – se život nejen této kapely točí především.  více

Návratem do Janáčkova divadla po třech letech a s první předzvěstí nadcházejících oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena vstoupila Filharmonie Brno do nového roku tradičním, v historii již 65. novoročním koncertem. Pro tuto příležitost si vybrala program vskutku noblesní a patřičný, korunovaný evropsky proslavenou Ódou na radost. Celý slavnostní večer se odehrál pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese.  více

Původně to měly být instrumentální demonahrávky jen tak pro radost. Nakonec z toho vznikl jeden z nejambicióznějších hudebních projektů, na kterých se kdy podíleli brněnští muzikanti. Album King’n’doom s účastí velkých hvězd západoafrické hudby už znají posluchači rádií v Senegalu a jeho tvůrci, Pavel Šmíd a Martin Piro z brněnského studia a vydavatelství Rustical Records, dostávají pozvánky na velké festivaly u nás i za hranicemi.  více

V adventním čase se Czech Ensemble Baroque uvedl svátečním programem, jehož jádrem byly duchovní písně Adama Michny z Otradovic a pásmo barokních koled z českých kancionálů v úpravě Martina Jakubíčka. Středeční vystoupení doplnila sonáta Nicolase Chédevilla v podání Michaely Koudelkové, Marka Čermáka a Dalibora Pimka. Zpěvní část provedli Czech Ensemble Baroque Quintet ve složení Pavla Radostová, Tereza Válková, Lucie Netušilová Karafiátová, Jakub Kubín a Jiří Miroslav Procházka za doprovodu osmičlenného Czech Ensemble Baroque Orchestra pod vedením dirigenta Romana Válka. Při koncertu soubor pokřtil své nejnovější CD Super Flumina Babylonis Františka Xavera Richtra.  více

V záplavě předvánočních hudebních akcí (včetně těch bezplatných na všech náměstích) se ta, s níž přišel Cotatcha Orchestra s hostující zpěvačkou Mar Vilasecou z Barcelony, rozhodně neztratila. Pestrý koktejl českých barokních pastorel, amerických vánočních písní a starobylé katalánské koledy měl ve víceméně zaplněném sále Husy na provázku odezvu.  více

Po pouhých dvou letech se brněnská bluesová kapela Band of Heysek přihlásila se svým druhým albem. Jeho název, který naznačuje radost ze setkání (I’m Glad I Met You), můžeme brát jako symbolický. Výsledkem cesty frontmana Jana Švihálka do oblasti Severního Mississippi bylo totiž nejen jeho setkání se současnými hvězdami tamního syrového blues (mj. na Grammy nominovaný RL Boyce nebo tamější bílá superhvězda Kenny Brown), ale také cesta těchto venkovských bluesmanů na český festival Blues Alive. Letošní další výlet celé „bandy hejsků“ na prestižní festival do Mississippi – už po natočení druhého alba – je pak jen pokračováním, ale nikoli závěrem krásného příběhu. Za oceánem totiž znovu došlo k zajímavým setkáním a Švihálek a spol. si do Brna přivezli společnou nahrávku své kapely s oběma výše zmíněnými obdivovanými americkými bluesmany.  více

Prostory brněnské katedrály svatých Petra a Pavla včera rozezněla Jazzová Mše od Jaromíra Hniličky. Poselstvím večera byla především vzpomínka na autora díla. Znovuuvedení této specifické kompozice bylo taktéž připomínkou tří let od jeho úmrtí. Brněnské provedení na Petrově pak navázalo na sobotní uvedení ve Valticích, které se zároveň konalo přesně na den skladatelova úmrtí. Na společném nastudování se kromě dominujícího B Side Bandu podíleli také členové Filharmonie Brno, sbor Ars Brunesis Chorus, herec Zdeněk Junák a trumpetista Juraj Bartoš, vše pod taktovkou Dana Kalouska.  více

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Nejčtenější

Kritika

Stylově rozkročený je abonentský cyklus Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ už v názvu a dramaturgický plán staví na uvádění hudby starších období do souvislostí s hudbou (post)moderní. Po zahajovacím koncertu abonmá, na kterém si posluchači mohli vychutnat díla Antonína Dvořáka a Laurie Anderson vedle sebe, na koncertech 23. a 24. ledna pořadatelé postavili skladby vzdálené bezmála tři století. První polovina večera patřila kantátám Liebster Jesu, mein Verlangen a Also hat Gott die Welt geliebt Johanna Sebastiana Bacha, ta druhá pak Requiem nejvýznamnějšího současného arménského skladatele Tigrana Mansurjana, který byl provedení přítomen. Ve všech skladbách vystoupili sopranistka Anja Petersen a barytonista Andrew Redmond, kteří stanuli také u premiéry Mansurjanova díla v roce 2011, a sbor Czech Ensemble Baroque Choir pod vedením Terezy Válkové. Koncert řídil Alexander Liebreich, na jehož objednávku bylo pro Mnichovský komorní orchestr a berlínský sbor RIAS toto Requiem zkomponováno. Společně s Anjou Petersen a Andrewem Redmondem nahrál Alexander Liebreich v minulém roce Requiem pro ECM Records. Výsledný nosič byl nominován nejen na cenu Grammy, ale obdržel také prestižní International Classical Music Award.  více