Rotterdamská filharmonie a Simon Trpčeski: bouře na pevném základě

10. říjen 2015, 8:42
Rotterdamská filharmonie a Simon Trpčeski: bouře na pevném základě

Moravský podzim včera ozdobila Rotterdamská filharmonie, která svým koncertem připomněla krásu ruské hudby a Sibeliových symfonií. Publikum se i v letošním ročníku festivalu dočkalo zahraničního orchestru vynikající úrovně.

Interprety sedmého večera festivalu Moravský podzim byli Rotterdamská filharmonie spolu s pianistou Simonem Trpčeskim. Téměř stoletý symfonický orchestr vystoupil v Brně poprvé. Soubor pod vedením dirigenta Cristiana Măcelaru zahrál díla Nikolaje Rimského-Korsakova, Sergeje RachmaninovaJeana Sibelia. Pětatřicetiletý Măcelaru původně virtuózní houslista – vtiskl důsledné nastudování všem uváděným skladbám. Hned úvodní devítiminutová předehřa k opeře Májová noc Rimského-Korsakova byla příslibem kvalitní hudební produkce. Ouverturu otevřela sekce dřevěných dechových nástrojů, hobojista pak pak vynikal po celou dobu koncertu. Velmi příjemně zněla violoncella a kontrabasy, k posluchačům doléhal kulatý a jednotný zvuk včetně pasáží v pizzicatu. Výkon byl precizní, přesto však z hudebníků vyzařovala uvolněnost a pohoda.

Pravděpodobně nejočekávanějším kusem večera byl Klavírní koncert č. 3 d moll Sergeje Rachmaninova. Jako sólista se představil makedonský pianista Simon Trpčeski. Trpčeski zezačátku velmi šetřil výrazovostí, jeho hra byla sebevědomá, avšak dynamicky poněkud plochá. Ostinátní motivy sólisty byly hravé, podávané s adekvátní lehkostí. V téměř klasicistním duchu pokračovala skladba až do prvních momentů, v nichž Rachmaninov rytmicky naprosto zásadně přerušuje tok hudby. Poté došlo na romantickou dynamickou pestrost, frázování se však disciplinovaně drželo striktního metra. S kadencí, kdy celý orchestr umlkl, začal Trpčeski zářit a konečně se dotýkal dynamických limitů svého nástroje. Pozoruhodný byl moment, kdy sólista vlastně doprovázel hráče na dřevěné dechové nástroje.

V typicky romantickém duchu začali interpreti frázovat ve druhé větě, zřetelné bylo vzájemné vyčkávání na vrcholné souzvuky. V kombinaci s výrazově méně barevnou předchozí částí šlo o taktickou práci s koncertním materiálem. Třetí věta byla bouřlivá, ale zároveň přesná, souhra orchestru se sólistou byla perfektní. Po skončení koncertu tak Janáčkovo divadlo doslova explodovalo okamžitým potleskem ve stoje. Simon Trpčeski podal mimořádně náročný sólový výkon bravurně, navíc si u toho bezchybně rozuměl s ostatními hudebníky na pódiu. Faktem však je, že v první půli výrazem zrovna neplýtval a na někoho mohla interpretace působit málo romanticky, až chladně.

Druhá polovina koncertu patřila Symfonii č. 2 D dur finského skladatele Jeana Sibelia. Skladba, kterou nejlépe vystihují slova skladatele samotného: „Život jako vír nestálých vášní.“ Sibeliova druhá symfonie je kompozicí plnou zásadních zvratů a o podněty v ní není nouze. Autor se ukazuje jako milovník komplexních rytmických útvarů a rozličných kontrastních prvků.

První věta – ve srovnání s první půlí koncertu – posluchače teprve usazovala do naprosto odlišného hudebního jazyka. Byť byl orchestr stoprocentně jednotný, vyzněla trochu fádně. Ve druhé větě zaujala vybrnkávaná melodie violoncell a kontrabasů, s nimiž téměř polyrytmicky kontrastoval fagot. Druhá věta se svou tajemností připomínala ducha severských ság, které byly Sibeliovy tematicky nanejvýš blízké. Celá symfonie byla provedena s pozoruhodnou prezicností, Cristian Măcelaru měl vedení orchestru pevně v rukou. Těžko říct, koho z přítomných si dílo získalo, reakce publika příliš vřelá nebyla. Jeho původní entuziasmus si interpreti získali zpět až svižným přídavkem.

Byť výkony na pódiu byly vynikající, program jako celek byl nesporně dlouhý. Samotná první polovina měla skoro hodinu, Sibeliova symfonie rovněž, k tomu mohl být leckdo plně saturován Rachmaninovovým hutným klavírním koncertem. Jistá roztěkanost byla totiž v publiku ke konci večera znát.

Brněnskému publiku se dostalo koncertu světového formátu i navzdory stylovým výtkám. Orchestr byl pod Măcelaruho taktovkou suverénní, po technické stránce nedošlo k zaváhání. Dirigent hojně využíval nižších hlasitostních poloh, aby pozdější akcentovaná místa nabyla na působivosti. I v největších forte neztrácel projev kultivovanost, orchestr byl ztělesněním kompaktnosti. A jen tak pro zajímavost – příjemným závanem západních zvyklostí byl fakt, že hráči se v momentech bezprostředně před koncertem již rozehrávali na svých místech, potleskem byl pak vítán až dirigent. Je dobře, že symfonické orchestry špičkových kvalit do Brna někdo vozí, a jak publikum, tak hudebníci dostávají referenční bod. Nizozemský velvyslanec v úvodní zdravici přislíbil četné další koncerty Rotterdamské filharmonie v Čechách – máme se tedy rozhodně na co těšit.

Nikolaj Rimskij-Korsakov: Májová noc, předehra k opeře, Sergej Rachmaninov: Klavírní koncert č. 3 d moll op. 30, Jean Sibelius: Symfonie č. 2 D dur op. 43. Hudební nastudování – Cristian Măcelaru, Simon Trpčeski – klavír, Rotterdamská filharmonie. 9. října 2015, Janáčkovo divadlo, Brno. V rámci festivalu Moravský podzim.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Čtyřicátý osmý ročník mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim zahájila Česká filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka. Leoš Janáček, Josef Suk a především Antonín Dvořák patří ke kmenovým autorům orchestru – ten jejich díla provedl skvěle.  více

Včerejší koncert Brněnských violoncellistů přinesl výhradně hudbu žijících autorů – nikoli však experimentátorů v oblasti elektronických médií, nýbrž již prověřených klasiků. Čtyři skladby východní provenience ukázaly různost přístupů k tradici hudební i duchovní a byly kontrastně orámovány teritoriálně bližšími světskými díly.  více

Středeční večer festivalu Moravský podzim patřil komorní hudbě v podání berlínského Armida Quartettu – energického a technicky suverénního ansámblu. Poprvé se také představil rezidenční skladatel festivalu Erkki-Sven Tüür.  více

Má rád samotu uprostřed přírody i atmosféru velkoměsta, prošel hudebním vývojem od rockové skupiny až po symfonický orchestr. Hostem letošního ročníku festivalu Moravský podzim je estonský skladatel Erkki-Sven Tüür. Když jsme si domlouvali termín telefonického rozhovoru, oba jsme zapomněli na rozdílná časová pásma a málem se minuli. Nakonec jsme se ale přece jen našli – ostatně všechno je dnes provázané, jak sám říkal.  více




Jen zřídka je hlavním tématem pro rozhovor jedna jediná skladba. V případě violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Národního divadla v Brně, se to však nabízelo. Nestává se každý den, že by se český skladatel se svou písní dostal do finále celosvětové soutěže. Důvodů pro povídání však bylo víc – vzpomínky na zesnulého Jaroslava Erika Friče, Josefovo zaměstnání v Janáčkově divadle i připravované nové album.  více

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více