Rotterdamská filharmonie a Simon Trpčeski: bouře na pevném základě

10. říjen 2015, 8:42
Rotterdamská filharmonie a Simon Trpčeski: bouře na pevném základě

Moravský podzim včera ozdobila Rotterdamská filharmonie, která svým koncertem připomněla krásu ruské hudby a Sibeliových symfonií. Publikum se i v letošním ročníku festivalu dočkalo zahraničního orchestru vynikající úrovně.

Interprety sedmého večera festivalu Moravský podzim byli Rotterdamská filharmonie spolu s pianistou Simonem Trpčeskim. Téměř stoletý symfonický orchestr vystoupil v Brně poprvé. Soubor pod vedením dirigenta Cristiana Măcelaru zahrál díla Nikolaje Rimského-Korsakova, Sergeje RachmaninovaJeana Sibelia. Pětatřicetiletý Măcelaru původně virtuózní houslista – vtiskl důsledné nastudování všem uváděným skladbám. Hned úvodní devítiminutová předehřa k opeře Májová noc Rimského-Korsakova byla příslibem kvalitní hudební produkce. Ouverturu otevřela sekce dřevěných dechových nástrojů, hobojista pak pak vynikal po celou dobu koncertu. Velmi příjemně zněla violoncella a kontrabasy, k posluchačům doléhal kulatý a jednotný zvuk včetně pasáží v pizzicatu. Výkon byl precizní, přesto však z hudebníků vyzařovala uvolněnost a pohoda.

Pravděpodobně nejočekávanějším kusem večera byl Klavírní koncert č. 3 d moll Sergeje Rachmaninova. Jako sólista se představil makedonský pianista Simon Trpčeski. Trpčeski zezačátku velmi šetřil výrazovostí, jeho hra byla sebevědomá, avšak dynamicky poněkud plochá. Ostinátní motivy sólisty byly hravé, podávané s adekvátní lehkostí. V téměř klasicistním duchu pokračovala skladba až do prvních momentů, v nichž Rachmaninov rytmicky naprosto zásadně přerušuje tok hudby. Poté došlo na romantickou dynamickou pestrost, frázování se však disciplinovaně drželo striktního metra. S kadencí, kdy celý orchestr umlkl, začal Trpčeski zářit a konečně se dotýkal dynamických limitů svého nástroje. Pozoruhodný byl moment, kdy sólista vlastně doprovázel hráče na dřevěné dechové nástroje.

V typicky romantickém duchu začali interpreti frázovat ve druhé větě, zřetelné bylo vzájemné vyčkávání na vrcholné souzvuky. V kombinaci s výrazově méně barevnou předchozí částí šlo o taktickou práci s koncertním materiálem. Třetí věta byla bouřlivá, ale zároveň přesná, souhra orchestru se sólistou byla perfektní. Po skončení koncertu tak Janáčkovo divadlo doslova explodovalo okamžitým potleskem ve stoje. Simon Trpčeski podal mimořádně náročný sólový výkon bravurně, navíc si u toho bezchybně rozuměl s ostatními hudebníky na pódiu. Faktem však je, že v první půli výrazem zrovna neplýtval a na někoho mohla interpretace působit málo romanticky, až chladně.

Druhá polovina koncertu patřila Symfonii č. 2 D dur finského skladatele Jeana Sibelia. Skladba, kterou nejlépe vystihují slova skladatele samotného: „Život jako vír nestálých vášní.“ Sibeliova druhá symfonie je kompozicí plnou zásadních zvratů a o podněty v ní není nouze. Autor se ukazuje jako milovník komplexních rytmických útvarů a rozličných kontrastních prvků.

První věta – ve srovnání s první půlí koncertu – posluchače teprve usazovala do naprosto odlišného hudebního jazyka. Byť byl orchestr stoprocentně jednotný, vyzněla trochu fádně. Ve druhé větě zaujala vybrnkávaná melodie violoncell a kontrabasů, s nimiž téměř polyrytmicky kontrastoval fagot. Druhá věta se svou tajemností připomínala ducha severských ság, které byly Sibeliovy tematicky nanejvýš blízké. Celá symfonie byla provedena s pozoruhodnou prezicností, Cristian Măcelaru měl vedení orchestru pevně v rukou. Těžko říct, koho z přítomných si dílo získalo, reakce publika příliš vřelá nebyla. Jeho původní entuziasmus si interpreti získali zpět až svižným přídavkem.

Byť výkony na pódiu byly vynikající, program jako celek byl nesporně dlouhý. Samotná první polovina měla skoro hodinu, Sibeliova symfonie rovněž, k tomu mohl být leckdo plně saturován Rachmaninovovým hutným klavírním koncertem. Jistá roztěkanost byla totiž v publiku ke konci večera znát.

Brněnskému publiku se dostalo koncertu světového formátu i navzdory stylovým výtkám. Orchestr byl pod Măcelaruho taktovkou suverénní, po technické stránce nedošlo k zaváhání. Dirigent hojně využíval nižších hlasitostních poloh, aby pozdější akcentovaná místa nabyla na působivosti. I v největších forte neztrácel projev kultivovanost, orchestr byl ztělesněním kompaktnosti. A jen tak pro zajímavost – příjemným závanem západních zvyklostí byl fakt, že hráči se v momentech bezprostředně před koncertem již rozehrávali na svých místech, potleskem byl pak vítán až dirigent. Je dobře, že symfonické orchestry špičkových kvalit do Brna někdo vozí, a jak publikum, tak hudebníci dostávají referenční bod. Nizozemský velvyslanec v úvodní zdravici přislíbil četné další koncerty Rotterdamské filharmonie v Čechách – máme se tedy rozhodně na co těšit.

Nikolaj Rimskij-Korsakov: Májová noc, předehra k opeře, Sergej Rachmaninov: Klavírní koncert č. 3 d moll op. 30, Jean Sibelius: Symfonie č. 2 D dur op. 43. Hudební nastudování – Cristian Măcelaru, Simon Trpčeski – klavír, Rotterdamská filharmonie. 9. října 2015, Janáčkovo divadlo, Brno. V rámci festivalu Moravský podzim.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Čtyřicátý osmý ročník mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim zahájila Česká filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka. Leoš Janáček, Josef Suk a především Antonín Dvořák patří ke kmenovým autorům orchestru – ten jejich díla provedl skvěle.  více

Včerejší koncert Brněnských violoncellistů přinesl výhradně hudbu žijících autorů – nikoli však experimentátorů v oblasti elektronických médií, nýbrž již prověřených klasiků. Čtyři skladby východní provenience ukázaly různost přístupů k tradici hudební i duchovní a byly kontrastně orámovány teritoriálně bližšími světskými díly.  více

Středeční večer festivalu Moravský podzim patřil komorní hudbě v podání berlínského Armida Quartettu – energického a technicky suverénního ansámblu. Poprvé se také představil rezidenční skladatel festivalu Erkki-Sven Tüür.  více

Má rád samotu uprostřed přírody i atmosféru velkoměsta, prošel hudebním vývojem od rockové skupiny až po symfonický orchestr. Hostem letošního ročníku festivalu Moravský podzim je estonský skladatel Erkki-Sven Tüür. Když jsme si domlouvali termín telefonického rozhovoru, oba jsme zapomněli na rozdílná časová pásma a málem se minuli. Nakonec jsme se ale přece jen našli – ostatně všechno je dnes provázané, jak sám říkal.  více




Že se letošní Horňácké slavnosti v tradičním termínu (poblíž svátku sv. Máří Magdaleny) a rozsahu (tří až pěti dnů) neuskuteční, rozhodla rada obce Velké na Veličkou už v půli dubna. Pochopitelně se nedal předpovídat vývoj krizových opatření směrem k třetímu červencovému týdnu, ale horňáčtí muzikanti se pokusili vymyslet alespoň částečné náhradní řešení pro zachování kontinuity. Nakonec se oficiálně konaly dva koncerty ve do dvou po sobě následujících sobotách: 18. července se v Kulturním domě ve Velké nad Veličkou uskutečnil přímý přenos veřejné rozhlasové nahrávky Českého rozhlasu Brno pod titulem Hrajte že ně, hrajte aneb Horňácké trochu jinak. O týden později se ve sportovním areálu v Javorníku pořádalo tradiční klání o „najvěčího znalca horňáckých sedláckých“ pod patronací Horňácké cimbálové muziky Libora Supa. Obě akce si pochopitelně našly své diváky a posluchače.  více

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více

Letošní ročník Hudebního festivalu Znojmo se pomalu blíží ke své polovině; stihnul i tak nabídnout řadu pozoruhodných hudebních večerů v čele s koncertem při svíčkách či Divadlem světel Dua Kchun. Včerejší program oslovil ponejvíce milovníky díla Johanna Sebastiana Bacha, jehož kantáty Wachet auf, ruft uns die Stimme a Tönet, ihr Pauken! Erschallet, Trompeten! zazněly v nastudování orchestru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka ve znojemském kostele Nalezení sv. Kříže. V sólových partech vystoupily sopranistky Romana Kružíková a Pavla Radostová, altistka Lucie Netušilová Karafiátová, tenorista Jakub Kubín a basista Jiří Miroslav Procházka.  více

Brněnská rocková skupina Kulturní úderka v čele se zpěvákem a kytaristou Štěpánem Dokoupilem tentokrát své fanoušky nenechala čekat příliš dlouho. Zatímco mezi jejím prvním a druhým albem byla patnáctiletá pauza, novinka Black Metall vyšla necelé dva roky po předchozím albu Sarajevská Katarzija. S názvem nového alba je třeba zacházet opatrně. S black metalem coby hudebním žánrem totiž Úderka nic společného neměla a nemá. Stále máme co do činění nikoli s metalem, ale s poměrně syrovým rockem, který ovšem v některých momentech příjemně zjemňují klávesy Omera Blentiče, případně trubka hostujícího Jana Kozelka.  více

Kulturní život se pokusil v nerovném boji s virovým přízrakem a vládními nařízeními přesunout do sterilního a „životu bezpečného“ prostředí sociálních sítí. Hudební instituce se v nejtemnějších měsících předháněly v uvádění záznamů památných koncertů a významné operní domy vysílaly do světa divácky nejúspěšnější představení.  více

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Nejčtenější

Kritika

V předvečer premiéry operní pantomimy Der Traum, která se má stát pomyslným vyvrcholením 16. ročníku Hudebního festivalu Znojmo, dostali jeho návštěvníci možnost nahlédnout do prostor impozantního, avšak chátrajícího Louckého kláštera. Toto specifické místo s jedinečnou atmosférou nebylo vybrané náhodou. Jmenovaná přehlídka se totiž nestará pouze o kulturní přítomnost, ale spolufinancuje i řadu rekonstrukcí chátrajících památek. Již několik let je jeho cílem obnova Louckého kláštera, a tak se podobně jako v minulých letech stal včerejší koncert vhodnou příležitostí k dobročinné dražbě vín, jejíž výtěžek je určený právě na opravu devastované budovy. S pestrým programem sestávajícím z děl Henryho Purcella, Giovanniho Battisty Pergolesiho, Šimona Brixiho, Georga Friedricha Händela, Antonia Vivaldiho a Wolfganga Amadea Mozarta se na prosluněném nádvoří a za cinkotu skleniček představil Znojemský komorní orchestr doplněný čestnými hosty, violisty Reinholdem Riegerem a Emilem Machainem. Jako sólisté vystoupili sopranistka Zuzana Barochová a pozounista Tomáš Votava, koncert řídil houslista a pedagog Marek Filip, který je současně uměleckým vedoucím ansámblu.  více