David proti Goliáši – zápas uvnitř i vně baziliky na Svatém Kopečku

David proti Goliáši – zápas uvnitř i vně baziliky na Svatém Kopečku

Jedním z největších lákadel letošního ročníku Olomouckých barokních slavností bylo uvedení oratoria David rakouského skladatele Karla Ditterse. Nabízela se k tomu ostatně ideální příležitost – letos totiž dílo slaví rovných 250 let od svého vzniku. Oratorium na text Ignazia Pinta zkomponoval Ditters roku 1771 a ještě v témže roce mělo svoji premiéru na zámku vratislavského biskupa Philippa Gottharda Schaffgotsche na Jánském Vrchu u Javorníka. V hudebním nastudování umělecké vedoucí Volantes Orchestra houslistky Veroniky Manové a dirigentky Emy Mikešové zaznělo oratorium nejprve v koncertním provedení v Brně v kostele sv. Janů (4. srpna), dále pak 7. srpna scénicky v Podzámecké zahradě Arcibiskupského zámku v Kroměříži a nakonec ve dnech 12.–14. srpna v ambitu a bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v Olomouci. Právě uvedení 12. srpna jsem navštívil. Kromě Volantes Orchestra vystoupili také členové ansámblů Arte dei Suonatori (PL), Il Cuore Barocco (SK), Musica Aeterna (HU) a Societas Incognitorum (CZ). Jedná se tak o další z řady koncertů pod záštitou festivalu, které spojují hudební tělesa členů Visegrádské čtyřky. Objevují se však interpreti také z dalších zemí – Slovinsko, Severní Makedonie či Británie. V sólových rolích se představili: Doubravka Součková (David), Aco Bišćević (Saul, izraelský král), Helena Hozová (Jonatán, syn Saula), Jiří Miroslav Procházka (Abner, vojevůdce) a Aneta Petrasová (Eliab, Davidův bratr). Režie se chopil Rocc, choreografii navrhla Sanja Nešković Peršin, kostýmy Borjan Litovski.

Dittersovo oratorium vypráví příběh o mladém pastýři a budoucím králi Davidovi a jeho boji s obrem Goliášem, o Davidově příteli Jonatánovi, synu krále, a samotném královském otci Saulovi. Starozákonní vyprávění o nezlomné víře a odvaze tváří v tvář zdánlivě neporazitelnému protivníkovi je svým sdělením věčně aktuální a obzvláště silně rezonuje v době nepřízně či útlaku. (Ostatně i Voskovci a Werichovi sloužil příběh o kolosálním nepoměru sil k poukázání na nebezpečnou – a ve výsledku i nešťastnou – politickou situaci 30. let minulého století). Jak však dokázal čtvrteční večer, i bez číhající válečné hrozby může být Davidův boj s obrem Goliášem strhujícím zážitkem.

První polovina představení se odehrávala přímo v bazilice – zpěváci byli na vyvýšeném pódiu nad orchestrem, před kterým se odehrávala připravená choreografie v provedení tanečníků: Sanja Nešković Peršin (Víra/Fides), Luka Bokšan (Naděje/Spes), Ivana Percan Kodarin (Láska/Caritas), kterým vévodila Andrea Miltner ztvárňující postavu Davida inspirujícího. Vezměme to tedy popořadě: pěvecké výkony byly na výtečné úrovni – ať již se zaměříme na výrazově pestrého Saula v interpretaci Aca Bišćeviće, který ve své árii sice v dynamických vlnách nebyl vždy přesně s orchestrem, zato dokázal perfektně zvládnout širokou škálu emocí. Zmínit je nutné skvělého Jonatána v podání Heleny Hozové, jejíž jemný a sladký soprán bez přílišného zdobení se perfektně hodil k princově truchlivé árii ve druhé polovině, ve které sice tvrdí, že Davida podporuje v jeho rozhodnutí k boji s obrem, neboť „oběť pro zemi a jeho lid je důležitější než láska k vlastní rodině“, přesto však je celou situací viditelně otřesen. Kvalitní výkon podal také Jiří Miroslav Procházka v roli vojevůdce Abnera, obzvláště ve druhé půli dostal více prostoru k představení svých interpretačních schopností, a to jak z hlediska tónového rozsahu, tak barevné palety. Drobné, avšak neméně dobře nastudované role Davidova bratra Eliaba se altistka Aneta Petrasová zhostila se ctí a její silná místa přišla také ve druhé polovině. Pěvecký trůn však právem náležel Doubravce Součkové, která ztvárnila Davida – její citově i dynamicky silný přednes byl přesně to, co postava mladého pastevce, který se rozhodne čelit takřka jisté smrti, potřebovala. Ačkoliv jsem se nejprve domníval, že by se Součková svým hlasem hodila spíše ke ztvárnění Jonatána a Hozová křehkým projevem k interpretaci Davida, právě svým sveřepým heroismem byla Doubravka Součková pro titulní postavu tou nejlepší volbou. Také sbor byl velmi dobrý, a přestože v závěru díla nenastoupil s orchestrem úplně přesně, jindy byl skvělý dynamicky i intonačně. Celkový dojem však výrazně kazila absence titulků. Na obrazovce se sice tu a tam objevil text, který rámcově popisoval, co se v příběhu momentálně odehrává, vůbec se ale nejednalo o podrobný popis. V situaci, kdy král Saul během jedné árie vystřídá – navíc nanejvýš skvěle! – celou řádku emocí a afektů a posluchač nemá šanci pochopit, proč tomu tak je, to skutečně zamrzí. Stejně tak v celé závěrečné části, kde se objevují árie Abnera i Davida. Davidova árie navíc končí relativně „zkroušeně“ a bez titulků nemá posluchač nejmenší šanci pochopit, proč tomu tak je. Něco jiného je to na CD, kde člověk nepočítá s tím, že něčemu porozumí bez bookletu, ale sledovat zpěváky, jak se vehementně snaží předat i textové sdělení a absence titulků jim podráží nohy, bylo až nečekaně tristní. Možná by navíc text dokázal alespoň částečně vysvětlit režijní pojetí a choreografii – v první polovině obcházeli tanečníci „krabici“, na které gestikovala Andrea Miltner. Některé kreace dávaly smysl okamžitě – například simulovaná střelba prakem, jiné svojí abstrakcí znemožňovaly jakýkoliv konkrétní výklad. Spojení vysoce symbolické choreografie s emočním vypětím zpěvu, kterému nebylo bez titulků možno rozumět, vedlo k nebývalé frustraci. Je však důležité zdůraznit, že její herecký výkon byl fantastický. Expresivita, kterou vkládala i do sebemenšího gesta či výrazu byla dechberoucí. Každý její pohyb jako by zosobňoval vnitřní zápas a napětí. Když se pak ve druhé polovině vyšlo ven na nádvoří, věřil jsem, že dojde k velkému rozuzlení, místo toho jsem si však říkal: „Proč ta paní na tom promítacím plátně tak dramaticky křičí, zrovna když postava Abnera zpívá svoji árii? Má to nějakou spojitost?“ Vysvětlení jsem se nedočkal.

Poslední zmínka patří orchestru, který musel dirigentce Emě Mikeškové určitě dělat radost. Až na pár drobností, které se vyskytly převážně ve druhé části, kdy na hudebníky a jejich nástroje ještě působil chlad a vlhkost vzduchu, byli hráči skvěle sehraní, intonačně i rytmicky pevní a dynamicky pestří.

Oratorium David se dočkalo výtečného nastudování se skvělými pěveckými výkony a netradičním režijním zpracováním. Mé naříkání nad absencí textu může působit přehnaně a až malicherně. Věřím však, že když již zpěváci libretu věnovali takovou pozornost, měl by mít i posluchač možnost nechat nahlédnout do myšlenek a emocí jednotlivých postav. (Alespoň závěr by si to zasloužil!) Odhlédneme-li však od tohoto, jednalo se o vyšperkovaný večer skrz na skrz a je dobře, že se skladatelskému dílu Karla Ditterse věnuje více a více pozornosti, neboť tu si totiž rozhodně zaslouží.

Doubravka Součková – David
Aco Aleksander Bišćević (SLV) – Saul, izraelský král
Helena Hozová – Jonatán, syn Saula
Jiří Miroslav Procházka – Abner, vojevůdce

Aneta Petrasová – Eliab, Davidův bratr

Andrea Miltner – David inspirující

Víra/Fides: Sanja Nešković Peršin (SVN) Naděje/Spes: Luka Bokšan (SVN) Láska/Caritas: Ivana Percan Kodarin (SVN)

Ema Mikešková – dirigent
Volantes Orchestra (CZ)
Arte dei Suonatori (PL)
Il Cuore barocco (SK)
Musica Aeterna (HU)
Musa / Muza (NMK)

Societas Incognitorum (CZ)

Veronika Manová – hudební nastudování
Rocc – režie a scénografie
Sanja Nešković Peršin – choreografie
Borjan Litovski – kostýmy
Tomáš Hrůza – projekce
Ondřej Zunt – osvětlení
Studio Volantes – produkce

Veronika Manová – příprava notového materiálu

  1. srpna 2021

Foto Daniel Berka

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce