David proti Goliáši – zápas uvnitř i vně baziliky na Svatém Kopečku

David proti Goliáši – zápas uvnitř i vně baziliky na Svatém Kopečku

Jedním z největších lákadel letošního ročníku Olomouckých barokních slavností bylo uvedení oratoria David rakouského skladatele Karla Ditterse. Nabízela se k tomu ostatně ideální příležitost – letos totiž dílo slaví rovných 250 let od svého vzniku. Oratorium na text Ignazia Pinta zkomponoval Ditters roku 1771 a ještě v témže roce mělo svoji premiéru na zámku vratislavského biskupa Philippa Gottharda Schaffgotsche na Jánském Vrchu u Javorníka. V hudebním nastudování umělecké vedoucí Volantes Orchestra houslistky Veroniky Manové a dirigentky Emy Mikešové zaznělo oratorium nejprve v koncertním provedení v Brně v kostele sv. Janů (4. srpna), dále pak 7. srpna scénicky v Podzámecké zahradě Arcibiskupského zámku v Kroměříži a nakonec ve dnech 12.–14. srpna v ambitu a bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v Olomouci. Právě uvedení 12. srpna jsem navštívil. Kromě Volantes Orchestra vystoupili také členové ansámblů Arte dei Suonatori (PL), Il Cuore Barocco (SK), Musica Aeterna (HU) a Societas Incognitorum (CZ). Jedná se tak o další z řady koncertů pod záštitou festivalu, které spojují hudební tělesa členů Visegrádské čtyřky. Objevují se však interpreti také z dalších zemí – Slovinsko, Severní Makedonie či Británie. V sólových rolích se představili: Doubravka Součková (David), Aco Bišćević (Saul, izraelský král), Helena Hozová (Jonatán, syn Saula), Jiří Miroslav Procházka (Abner, vojevůdce) a Aneta Petrasová (Eliab, Davidův bratr). Režie se chopil Rocc, choreografii navrhla Sanja Nešković Peršin, kostýmy Borjan Litovski.

Dittersovo oratorium vypráví příběh o mladém pastýři a budoucím králi Davidovi a jeho boji s obrem Goliášem, o Davidově příteli Jonatánovi, synu krále, a samotném královském otci Saulovi. Starozákonní vyprávění o nezlomné víře a odvaze tváří v tvář zdánlivě neporazitelnému protivníkovi je svým sdělením věčně aktuální a obzvláště silně rezonuje v době nepřízně či útlaku. (Ostatně i Voskovci a Werichovi sloužil příběh o kolosálním nepoměru sil k poukázání na nebezpečnou – a ve výsledku i nešťastnou – politickou situaci 30. let minulého století). Jak však dokázal čtvrteční večer, i bez číhající válečné hrozby může být Davidův boj s obrem Goliášem strhujícím zážitkem.

První polovina představení se odehrávala přímo v bazilice – zpěváci byli na vyvýšeném pódiu nad orchestrem, před kterým se odehrávala připravená choreografie v provedení tanečníků: Sanja Nešković Peršin (Víra/Fides), Luka Bokšan (Naděje/Spes), Ivana Percan Kodarin (Láska/Caritas), kterým vévodila Andrea Miltner ztvárňující postavu Davida inspirujícího. Vezměme to tedy popořadě: pěvecké výkony byly na výtečné úrovni – ať již se zaměříme na výrazově pestrého Saula v interpretaci Aca Bišćeviće, který ve své árii sice v dynamických vlnách nebyl vždy přesně s orchestrem, zato dokázal perfektně zvládnout širokou škálu emocí. Zmínit je nutné skvělého Jonatána v podání Heleny Hozové, jejíž jemný a sladký soprán bez přílišného zdobení se perfektně hodil k princově truchlivé árii ve druhé polovině, ve které sice tvrdí, že Davida podporuje v jeho rozhodnutí k boji s obrem, neboť „oběť pro zemi a jeho lid je důležitější než láska k vlastní rodině“, přesto však je celou situací viditelně otřesen. Kvalitní výkon podal také Jiří Miroslav Procházka v roli vojevůdce Abnera, obzvláště ve druhé půli dostal více prostoru k představení svých interpretačních schopností, a to jak z hlediska tónového rozsahu, tak barevné palety. Drobné, avšak neméně dobře nastudované role Davidova bratra Eliaba se altistka Aneta Petrasová zhostila se ctí a její silná místa přišla také ve druhé polovině. Pěvecký trůn však právem náležel Doubravce Součkové, která ztvárnila Davida – její citově i dynamicky silný přednes byl přesně to, co postava mladého pastevce, který se rozhodne čelit takřka jisté smrti, potřebovala. Ačkoliv jsem se nejprve domníval, že by se Součková svým hlasem hodila spíše ke ztvárnění Jonatána a Hozová křehkým projevem k interpretaci Davida, právě svým sveřepým heroismem byla Doubravka Součková pro titulní postavu tou nejlepší volbou. Také sbor byl velmi dobrý, a přestože v závěru díla nenastoupil s orchestrem úplně přesně, jindy byl skvělý dynamicky i intonačně. Celkový dojem však výrazně kazila absence titulků. Na obrazovce se sice tu a tam objevil text, který rámcově popisoval, co se v příběhu momentálně odehrává, vůbec se ale nejednalo o podrobný popis. V situaci, kdy král Saul během jedné árie vystřídá – navíc nanejvýš skvěle! – celou řádku emocí a afektů a posluchač nemá šanci pochopit, proč tomu tak je, to skutečně zamrzí. Stejně tak v celé závěrečné části, kde se objevují árie Abnera i Davida. Davidova árie navíc končí relativně „zkroušeně“ a bez titulků nemá posluchač nejmenší šanci pochopit, proč tomu tak je. Něco jiného je to na CD, kde člověk nepočítá s tím, že něčemu porozumí bez bookletu, ale sledovat zpěváky, jak se vehementně snaží předat i textové sdělení a absence titulků jim podráží nohy, bylo až nečekaně tristní. Možná by navíc text dokázal alespoň částečně vysvětlit režijní pojetí a choreografii – v první polovině obcházeli tanečníci „krabici“, na které gestikovala Andrea Miltner. Některé kreace dávaly smysl okamžitě – například simulovaná střelba prakem, jiné svojí abstrakcí znemožňovaly jakýkoliv konkrétní výklad. Spojení vysoce symbolické choreografie s emočním vypětím zpěvu, kterému nebylo bez titulků možno rozumět, vedlo k nebývalé frustraci. Je však důležité zdůraznit, že její herecký výkon byl fantastický. Expresivita, kterou vkládala i do sebemenšího gesta či výrazu byla dechberoucí. Každý její pohyb jako by zosobňoval vnitřní zápas a napětí. Když se pak ve druhé polovině vyšlo ven na nádvoří, věřil jsem, že dojde k velkému rozuzlení, místo toho jsem si však říkal: „Proč ta paní na tom promítacím plátně tak dramaticky křičí, zrovna když postava Abnera zpívá svoji árii? Má to nějakou spojitost?“ Vysvětlení jsem se nedočkal.

Poslední zmínka patří orchestru, který musel dirigentce Emě Mikeškové určitě dělat radost. Až na pár drobností, které se vyskytly převážně ve druhé části, kdy na hudebníky a jejich nástroje ještě působil chlad a vlhkost vzduchu, byli hráči skvěle sehraní, intonačně i rytmicky pevní a dynamicky pestří.

Oratorium David se dočkalo výtečného nastudování se skvělými pěveckými výkony a netradičním režijním zpracováním. Mé naříkání nad absencí textu může působit přehnaně a až malicherně. Věřím však, že když již zpěváci libretu věnovali takovou pozornost, měl by mít i posluchač možnost nechat nahlédnout do myšlenek a emocí jednotlivých postav. (Alespoň závěr by si to zasloužil!) Odhlédneme-li však od tohoto, jednalo se o vyšperkovaný večer skrz na skrz a je dobře, že se skladatelskému dílu Karla Ditterse věnuje více a více pozornosti, neboť tu si totiž rozhodně zaslouží.

Doubravka Součková – David
Aco Aleksander Bišćević (SLV) – Saul, izraelský král
Helena Hozová – Jonatán, syn Saula
Jiří Miroslav Procházka – Abner, vojevůdce

Aneta Petrasová – Eliab, Davidův bratr

Andrea Miltner – David inspirující

Víra/Fides: Sanja Nešković Peršin (SVN) Naděje/Spes: Luka Bokšan (SVN) Láska/Caritas: Ivana Percan Kodarin (SVN)

Ema Mikešková – dirigent
Volantes Orchestra (CZ)
Arte dei Suonatori (PL)
Il Cuore barocco (SK)
Musica Aeterna (HU)
Musa / Muza (NMK)

Societas Incognitorum (CZ)

Veronika Manová – hudební nastudování
Rocc – režie a scénografie
Sanja Nešković Peršin – choreografie
Borjan Litovski – kostýmy
Tomáš Hrůza – projekce
Ondřej Zunt – osvětlení
Studio Volantes – produkce

Veronika Manová – příprava notového materiálu

  1. srpna 2021

Foto Daniel Berka

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Arménský jazzový pianista Tigran Hamasyan se dlouho věnoval buď vlastní tvorbě, nebo inspiraci arménským folklorem. Až na svém desátém albu StandArt se rozhodl pracovat s jazzovými standardy, skladbami, které fungují u většiny jazzových hudebníků jako základní průprava a jako materiál, na kterém se shodnou hráči z celého světa při společném jamování. Své aktuální album pianista představí v pátek 24. března 2023 v brněnském Sono Centru v rámci festivalu JazzFestBrno.  více

Po americkém turné Filharmonie Brno vedená šéfdirigentem Dennisem Russel Daviesem připravila minifestival tří propojených večerů s názvem Dialogy. Každý z těchto večerů nabízel ojedinělou dramaturgii s mimořádným repertoárem. Částečně se vázal ke zmiňovanému turné (např. koncert Z Ameriky do Česka). Závěrečný koncert trilogie, který se konal v pátek 10. března v Janáčkově divadle, nabídl domácímu publiku monumentální orchestrální díla z per skladatelů Alfreda Schnittkeho a Sergeje Rachmaninova. Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Vltava Českého rozhlasu.  více

La Cantiga de la Serena je trio z jižní Itálie, které se zaměřuje na hudbu Středomoří, chápaného jako most mezi Západem a Východem. Repertoár souboru tvoří středověké tance a písně, písně duchovní včetně poutnických, středověké světské písně i písně sefardských židů, kteří museli na konci 15. století opustit dnešní Španělsko a Portugalsko. V roce 2021 skupina vydala své třetí a zatím nejnovější album La Mar a v létě 2022 vystoupila v Brně na festivalu Maraton Hudby. Koncert si můžete připomenout i díky tomuto rozhovoru. Na naše otázky odpovídají Fabrizio Piepoli, který zpívá a hraje na italskou chitarru battente, dále Giorgia Santoro, hráčka na nejrůznější druhy fléten a píšťal včetně indické bansuri nebo irské tin whistle, a také na keltskou harfu. A konečně třetím členem je Adolfo La Volpe, který hraje na arabskou loutnu, na klasickou kytaru nebo irské buzuki.  více

Koncert s podtitulem „Soudružnost, spolupráce, podvratnost a pořádná bitka na konec“ v režii souboru Brno Contemporary orchestra (BCO) nabídl pozoruhodný program soudobé hudby. Jednalo se o tři české a jednu světovou premiéru, které zazněly v Besedním domě 27. února pod taktovkou kmenového dirigenta Pavla Šnajdra. Výběr koncertního sálu nebyl náhodný. Besední dům letos slaví 150 let od otevření a těleso uspořádalo výroční, komunitní koncert k důležitému jubileu.  více

Loňské album Morytáty a romance brněnského písničkáře a televizního dramaturga Ivo Cicvárka boduje ve výročních anketách nejen v čistě folkovém žánru. Ivo svůj velký projekt natočil se svou přejmenovanou kapelou, které nyní říká Živo, a s řadou hostů. V rozhovoru vysvětluje, co se skrývá za jednotlivými písněmi výpravného alba, a hovoří také o svých dalších plánech.  více

Dvanáct studentů, šest skladatelů, šest skladeb, střet šesti naprosto odlišných světů. I tak by se dal popsat projekt Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU) ve spolupráci s Royal Conservatoire The Hague (RC). Dle úvodních slov prorektora pro strategie a rozvoj JAMU a pedagoga kompozice na Katedře kompozice a multimediální tvorby Ivo Medka, projekt trvá již šestým rokem a je založen na výběru tří skladatelů z obou škol. Kromě nich se také pro každý ročník vybírá originální obsazení – letos sestavené z houslí, violoncella, elektrické kytary, trombonu, příčné flétny a bicích nástrojů – opět namíchané po třech lidech z obou zemí a doplněno o dirigenta. Spolupráce vyvrcholila pátečním koncertem v Komorním sále Hudební fakulty JAMU.  více

Tento rok tomu bude přesně tři sta let, co dvorní vicekapelník císaře Karla VI. Antonio Caldara zkomponoval pro oslavu jmenin císařovny Alžběty Kristýny gratulační serenatu La concordia de' pianeti (Harmonie planet). Císařský pár však měl ještě jeden významný důvod k oslavě. Alžběta Kristýna čekala potomka a naděje manželů se upínali k mužskému dědici trůnu. Že vláda bude souzena Marii Terezii, tehdy ještě nikdo netušil. Novodobé koncertní premiéry, která se uskutečnila 7. února v brněnském Besedním domě se ujal orchestr Czech Ensemble Baroque pod vedením dirigenta a uměleckého vedoucího souboru Romana Válka. Sbor řídila sbormistryně Tereza Válková. Rolí planet, které opěvují císařovnu se ujali Dagmar Šašková (Venuše), Hana Blažíková (Diana), Andreas Scholl (Jupiter), Valer Sabadus (Apollon), Franco Klisovic (Mars), Jaroslav Březina (Merkur) a Adam Plachetka (Saturn).  více

V polovině 20. let 20. století se začala psát historie jedné z nejsvéráznějších čtvrtí Brna. Ve vytěženém pískovcovém lomu se postupně usazovali dělníci z nedaleké cihelny. O pár let později už na tomto místě s výhledem na tehdy vznikající veletržní areál a Staré Brno bylo možné napočítat stovku domků. Čtvrť existuje dodnes a nese název Kamenná kolonie. V neděli 5. února se v Kamence, jak ji Brňané nazývají, konala už tradiční fašanková obchůzka.  více

Ještě koncem ledna byly v Galerii města Blanska zahájeny dvě výstavy. Obě částečně vychází z našich kořenů, ale i lidové kultury. Krojové veselí s cimbálovkou na nich však rozhodně nečekejte. Svá díla zde vystavuje Eva Juračková a David Severa. Absolvovala jsem první část doprovodného programu k výstavám, který se odehrál prvního února v prostorách galerie. V debatě na téma Folklor a ochrana přírody se zde s návštěvníky sešla ředitelka ekologické Nadace Veronica Helena Továrková.  více

Téměř po třiceti letech se na brněnské jeviště vrací opereta Veselá vdova maďarského skladatele s moravskými kořeny Franze Lehára. Inscenace režijního tandemu Magdalena Švecová a Martin Pacek měla premiéru 3. února v Janáčkově divadle.  více

Naloučany jsou malá obec na řece Oslavě v kraji Vysočina a mají svého fotografa. Portréty zdejších obyvatel se díky němu dostaly do Knihovny amerického kongresu a staly se tak součástí největší sbírky tohoto média od jeho počátků. Necelé dvě stovky místních jsou na to náležitě hrdí. Proto společnými silami uspořádali svému fotografovi akci, na kterou jen tak nezapomenou nejen oni, sám pan fotograf, ale i všichni ostatní návštěvníci, kteří se rozhodli zvlněnou zasněženou krajinou dojet až před místní kulturní dům.  více

Ve zrekonstruovaném sále největší české Sokolovny na Kounicově ulici v Brně se setkali folklorní nadšenci z celé Moravy. Tradiční už sedmdesátý první ples zde v sobotu 21. ledna uspořádal Slovácký krúžek Brno. Propojily se tak dva spolky s hlubokou prvorepublikovou tradicí. Dohromady jim to ladilo, jako by po celou tu dobu až dodnes patřily k sobě.  více

Městské divadlo Brno vyrukovalo s českou premiérou muzikálu Matilda podle slavné, stejnojmenné knihy Roalda Dahla, jednoho z nejprodávanějších autorů světa. Rodinné představení v režii Petra Gazdíka v hledišti aspiruje na podívanou pro všechny věkové kategorie. Na jevišti však v této náročné produkci vítězí děti v čele s představitelkou hlavní role Maruškou Juráčkovou, jejíž výkon budí nejen co do kvantity textu, kvality zpěvu a zvládání pohybu respekt. Pro spravedlnost: dětské role jsou však třikrát alternovány a jejich představitelé prošli stejnou přípravou.  více

Noam Vazana, vystupující pod přezdívkou Nani, je izraelská zpěvačka, která se věnuje písním v židovském jazyce ladino. Na album Andalusian Brew z roku 2017 shromáždila lidové písně, z nichž některé slýchala jako malá od své babičky. V roce 2021 natočila své první autorské album s písněmi v ladinu, nazvané Ke Haber. Na podzim 2022 vystoupila v Brně v klubu Music Lab v duu s brněnským perkusistou Jakubem Škrhou. Před koncertem vznikl následující rozhovor.  více

Drama, filozofii nebo zajímavě nastíněnou psychologii děl nabízel poslední velký koncert Filharmonie Brno v Janáčkově divadle. Posluchačsky přívětivý program s příhodným názvem Dávné nordické příběhy nastudoval a s orchestrem provedl dánský dirigent Michael Schønwandt (*1953), nynější šéfdirigent Orchestru Národní opery Montpellier. Jeho obliba propagování soudobých skladatelů se projevila v samotné dramaturgii. Kromě známých děl od Edvarda Griega nebo Jeana Sibelia měli posluchači možnost se seznámit i s dánským autorem Hansem Abrahamsenem (*1952). Publiku se v jeho díle představila také americká sopranistka Nicole Chevaliervíce

Nejčtenější

Kritika

Po americkém turné Filharmonie Brno vedená šéfdirigentem Dennisem Russel Daviesem připravila minifestival tří propojených večerů s názvem Dialogy. Každý z těchto večerů nabízel ojedinělou dramaturgii s mimořádným repertoárem. Částečně se vázal ke zmiňovanému turné (např. koncert Z Ameriky do Česka). Závěrečný koncert trilogie, který se konal v pátek 10. března v Janáčkově divadle, nabídl domácímu publiku monumentální orchestrální díla z per skladatelů Alfreda Schnittkeho a Sergeje Rachmaninova. Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Vltava Českého rozhlasu.  více