Hrůša, Paľa, Stadion. Filharmonie Brno vstoupila do nové sezóny

19. září 2016, 13:00
Hrůša, Paľa, Stadion. Filharmonie Brno vstoupila do nové sezóny

Filharmonie Brno se po dubnovém koncertu vrátila na sokolský Stadion v Kounicově ulici, aby zde pod vedením brněnského rodáka Jakuba Hrůši odehrála vyvedený zahajovací koncert. Na programu byly Dvořákovy symfonické předehry, Janáčkova Žárlivost a Bartókův houslový koncert, ve kterém zazářil sólista Milan Paľa.

Pro návštěvníka koncertů brněnského symfonického orchestru může být zvuk sálu na Stadionu nezvyklý. Není totiž tak intenzivní jako v prostorově skromnějším Besedním domě, zároveň je však v mnoha ohledech živější než zvukově poněkud suché Janáčkovo divadlo (estetické limity Stadionu vybaveného zářivými LED diodami a disko koulemi ponechejme stranou). Sál Sokolovny má nezanedbatelnou odezvu v basových polohách, a tak mohly například tympány velmi snadno přehlušit subtilně hrající housle. To se ale na včerejším koncertě téměř nedělo a krátká operní předehra Žárlivost od Leoše Janáčka si zachovala srozumitelnost, byť ji nový šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša od samého začátku dirigoval s velkou naléhavostí. I když ohnivě provedená skladba s typicky janáčkovskou milostnou tématikou utekla jako voda, účel splnila – posluchačsky nejnáročnější kus večera ve formě Houslového koncertu č. 2 Bély Bartóka měl v Janáčkově dílku důstojnou ouverturu.

Bartókův koncert, napsaný pro houslového virtuosa Zoltána Székelyho, je třívětou skladbou postavenou převážně na variačních principech a extrémní houslové technice. Vidět Milana Paľu sólově hrát stojí za to a jeho jméno v programu se tak logicky pojí s jistým očekáváním. Paľa ve své extatické intenzitě (která je mu tolik vlastní) setrvával od samého začátku a ukázal, jak moc je mu Bartókův skladatelský temperament blízký. Je nepochybně jedním z houslistů, do jehož projevu se návštěvník tak zaposlouchá, že může na orchestr dočista zapomenout. To však v první větě Jakub Hrůša nedopustil a orchestr dovedl k výrazným sforzandovým momentům. V ostinátech pěkně synkopovaly žestě, v nepravidelné akcentaci se zase dařilo nižším smyčcům. Začátek druhé věty oplýval citlivostí, tympány zněly sametově měkce. Škoda nepřesného konce fráze, kdy se houslista lehce minul s flétnami. Jinak však vesměs pomalá věta plynula zdárně dál až do naprostého vyhasnutí. V rytmicky pravidelných pasážích (na Bartóka nezvyklých ) v energické třetí větě si pěkně vzájemně odpovídaly perkuse, v jednom z dynamických vrcholů lehce zakopla trubka. Paľa se mistrně vypořádal s Bartókovou maďarskou zběsilostí v podobě nekončících šestnáctinových figur ve finále, přičemž se Hrůšovi až do posledních taktů dařilo držet orchestr ve střední dynamice. Orchestr tak mohl v posledních chvílích doslova explodovat. Paľa už nejednou „zaskakoval“ za původně avizovaného sólistu (v tomto případě šlo o korejskou houslistku Ju-Young Baek) a vždy - podobně jako včera - zvládnutým partem uhranul.

Jeden by mohl předpokládat, že neofolkloristická skladatelská dvojice Janáček – Bartók v programu vyústí do některého z děl Stravinského. Druhá část večera však patřila cyklu symfonických předeher Příroda, život a láskaAntonína Dvořáka. Po hutném, divokém Bartókově koncertu fungovaly Dvořákovy předehry jako líbivé usazení. Už od začátku předehry V přírodě bylo patrné, že zvuk sálu na Stadionu bude průzračné Dvořákově hudbě nahrávat. Orchestr hrál s působivou zpěvností. Za pochvalu rozhodně stojí perfektní sekce dřevěných dechových nástrojů, a to i v sólových pasážích. Hrůša první brněnský orchestr přiměl k důslednému „vlnění“, při němž těleso v romantickém duchu prudce zesilovalo a zeslabovalo.

Karneval měl energický a čitelný začátek, výkon orchestru byl jednotný a důrazný. Dvořákově rozjásané skladbě se dostalo mimořádné jiskry, ze skvostného závěru radost přímo sálala. V lyrickém houslovém sóle si zdatně vedl koncertní mistr Pavel Wallinger, Jakub Hrůša výborně ukočíroval rázné změny tempa.

Othello je oproti Karnevalu předehrou o poznání tajemnější, s místy nepokrytou melancholií. Dramatické vrcholy skladby však znamenitě vynikly, rytmika držela pevně pospolu. Hrůšovo závěrečné accelerando bylo pak troufalé a bravurní.

Zahajovací koncert sezóny nabídnul opravdu syté menu. Milan Paľa dal publiku virtuózní koncert s porcí své příznačné vášnivosti a Jakub Hrůša přiměl orchestr k zápalu, který není u filharmonie samozřejmostí. Publikum si také po čase připomnělo prostory Stadionu, kde se v nadcházejících dvou letech kvůli rekonstrukci Janáčkova divadla bude zřejmě odehrávat nejeden symfonický koncert. Plánovaný koncertní sál v Brně totiž ještě zdaleka nebude realitou.

Filharmonie Brno, Jakub Hrůša/ foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Vídeňská státní opera chystá první uvedení Věci Makropulos. Slavný operní dům se neseznámí poprvé jen s touto operou Leoše Janáčka, ale také s dirigentem Jakubem Hrůšou. Sešli jsme se spolu dva dny před začátkem zkoušek, kromě očekávané inscenace jsme mluvili o práci v opeře obecně. Ale také o šéfdirigentském postu u Bamberských symfoniků, na který Jakub Hrůša nastoupí od příští sezóny, a jak se dostat z brněnského gymnázia ke světové dirigentské kariéře. A nakonec i trochu o fracích a jiných oděvech.  více


Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Nejčtenější

Kritika

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více