Jazz & World Music v Besedním domě úspěšně zakončil druhou sezónu

Jazz & World Music v Besedním domě úspěšně zakončil druhou sezónu

Po loňském úspěchu se do koncertního abonmá Filharmonie Brno vrátila koncertní série Jazz & World Music. Ve své druhé půli přinesla polsko - izraelskou spolupráci, indický pop i český folklór v jazzovém kabátě.

Vyhledávání či inciování zajimavých hudebních spoluprací je jedna z předností tohoto koncertního cyklu. Proto se není čemu divit, když se po roce opět objevil izraelský pianista Yaron Herman a na svůj loňský sólový recitál navázal koncertem v duu s polským houslistou Adamem Bałdychem. Brněnskému publiku přijeli představit společnou desku The new Tradition, která začala vznikat téměř hned po jejich prvním setkání před dvěma lety v Berlíně. Klasické duo piana a houslí v podání jazzových duší mělo hloubku i lehkost.

The New Tradition tedy nová tradice je především dílem Bałdycha, ať už se jedná o vlastní tvorbu nebo zaranžování převzatých skladeb. Zřejmě proto se ujal také průvodního slova. Koncert zahájili autorskými kompozicemi Riverendings a Letter for E, které představily oba umělce jako mistry svých nástrojů a také jejich vzájemné hudební souznění a porozumnění. V dalších písních energie z podia zesílila natolik, že nadzvedávala některé posluchače ze židlí a v sedě je drželo zřejmě jen prostředí Besedního domu. To nastávalo obvzlášť ve chvílích, kdy muzikanti používali své nástroje jako bicí. Aby bubnování na piano či housle vyznělo jak má, bylo třeba koncert nazvučit. Což obecně v tomoto sále není lehký úkol a ani tentokrát se to uplně nepovedlo. Především u houslí se nedařilo najít správnou polohu a dost často zněly plechově a nepřirozeně. Tento nedostatek ovšem Adam Bałdych nahradil svým expresivním výrazem a při silné závěrečné skladběposlkého skladatele Zbigniewa Seiferta Quo Vadis žíně jen lítaly. Diváci si samozřejmě vyžádali příavek a asertivní divačka dokonce růži od Yarona Hermana.

Na vystoupení z pomezí jazzu a klasické hudby navázal březnový koncert, který se naopak nesl především v duchu world music okořeněné jazzovou kytarou. Kiran Ahluwalia v doprovodu svého manžela a kytaristy Rez Abbasiho a Nitin Mitty na tabla představila své pojetí indické a pákistánské ghazaly, tedy zhudebněné básně, jejichž historie sahá až do 10. století.

Repertoár večera se točil kolem posledních tří desek, které Kiran v posledních letech vydala. Největší prostor dostala samozřejmě nejnovější z nich s názvem Sanata: Stillness. Z této desky byla také úvodní píseň Hayat se zpěvem přes megafon a rockovou kytarou. Což naznačilo, jak moc je tradiční indická hudba, kterou zpěvačka skládá, ovlivněna západní kulturou a emigrací do Ameriky. Texty jsou ovšem stále v jejím mateřském jazyce, a proto se před každou písní snažila publiku přiblížit jejich obsah. Většinou se jednalo o témata užívaní si života, kdy chcete roztočit celý svět nebo se jen pobavit s přáteli. Ale zpívala také příběhy o vnitřních bojích a samozřejmě nechyběly vyprávění o touhách i lásce.

K indické hudbě neodmyslitelně patří tabla a tak umění Nitin Mitty diváci vždy ocenili velmi bouřlivým potleskem. Další nástroj, bez ktereho si indickou hudbu téměř nelze představit, je sitár, ten byl místy v písních využit pouze reprodukovaně, což je velká škoda. Částečněho ho ale svým uměním nahradil Rez Abbasi a jeho kytara putující od rág až po jazz.

Závěrečný koncert byl stejně jako loni inciován ze strany organizátorů respektive dramaturgem tohoto filharmonického abonomá Vilémem Spilkou. Minulý rok vyzval ke společnému vystoupení Beatu Hlavenkovou, Lenku Dusilovou a Dorotu Barovou. Dohromady sice běžně spolupracují, ale na živo v takovém složení vystoupily v rámci série Jazz & World Music vůbec poprvé. A letos nastala obdobná situace. I když Emil Viklický a Zuzana Lapčíková pracovali na společných projektech nesčetněkrát, především v devadesátých letech, v samostatném duu zahráli v Besedním domě taktéž poprvé.

V úvodu sama Zuzana Lapčíková připomněla, že je to právě Vilém Spilka, na jehož přání vznikl tento večer a že je pro posluchače připraven repertoár ze starých desek jako Prší déšť , Moravské milostné písně, Uspávanky, Zrcadlení , Strom života nebo Morava.

Lidová hudba v jazzových aranžích v podání klavíru, cimblálu a ženského hlasu je nepochybně strhující záležitost a diváci si celý večer náležitě užívali. Každý blok písní ocenili mohutným potleskem, i když především první půle koncertu byla spíše o sehrávání muzikantů a bojem se zvukem. Specifická barva a intenzita lidového zpěvu rezonovala sálem tak, že si někteří posluchači místy zacpávali uši a mikrofon omezoval Lapčíkovou také při hře na cimbál. Myslím , že piano, cimbál i folklórní zpěv by bez problému fungovali v sále besedního domu i bez ozvučovací techniky a koncert by určitě vyzněl mnohem lépe.

Letošní sezóna Jazz & World Music potvrdila, že cyklus si našel  své publikum a že příznivci filharmonie stojí táke o tyto hudební přesahy. Opět nabídla zajimavé a neotřelé hudební zážitky a nám nezbývá než se těšit, co přinese příští rok.

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V Besedním domě se rozběhnou dva netypické abonentní cykly. Jeden je věnován jazzu a world music, ve druhém bude Brno Contemporary Orchestra uvádět vážnou hudbu současnosti.  více

Zítra začíná v Besedním domě nový abonentní cyklus Jazz a world music v rámci letošní sezóny Filharmonie Brno.  více


Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější

Kritika

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více