Kytice. Erben, Fibich a Martinů k 95. narozeninám Konzervatoře Brno

21. říjen 2014, 0:01

Kytice. Erben, Fibich a Martinů k 95. narozeninám Konzervatoře Brno

Konzervatoř Brno oslavila své narozeniny prací a dala si povedený dárek: koláž z erbenovských inspirací završenou jejich zdrojem, tedy lidovými texty. Dobře si spolu rozuměla i hudba Zdeňka FibichaBohuslava Martinů, divadelní ztvárnění bylo neokázalé, ale mělo ducha – nebo snad spíš společnou duši.

Pokud jsem mluvil o oslavě prací, muselo jí být jako na kostele. Scénické ztvárnění dvou Fibichových melodramů a k tomu jedné kantáty a části opery od Martinů je úkol pro velké profesionální divadlo, orchestr také nebyl žádná komořina. Už to velké úsilí stojí samo o sobě za zmínku, taková akce daleko převyšovala běžné školní produkce.

Ambiciózní koncepce večera poskládala do jednoho nepřerušovaného proudu čtyři díla: Vodníka, Svatební košile, Štědrý denNarození páně. Fibichovy melodramy se střídaly s vokálními díly Martinů, světoobčanský romantismus kontrastoval s folklorními vlivy, ve střídání nálad a spojení výsostné individuality s „přízemním“ lidovým živlem bylo cosi barokního.

Scéna si vystačila s hlubokým, tmavým prostorem, základními rekvizitami byly bíle obarvené větvičky a větve, které visely v prostoru i ležely na zemi. Stávaly se z nich kosti zemřelých ve Svatebních košilích nebo děti v náručí svých matek v Narození Páně. Spojoval se v nich život se smrtí, představovaly křehkou hranici mezi nimi.

Jednoduché režné kostýmy neodlišovaly postavy, představitelé jednotlivých rolí vystupovali ze sboru a zase se do něj vraceli. Budoucí pěvkyně a pěvci ztvárnili i recitované melodramy, s dobře secvičenými a srozumitelnými sborovými recitacemi dráždivě kontrastovaly úmyslně „rozfázované“ pasáže. Používané s rozmyslem, bez nadužívání. Vnější uměřenost a silný vnitřní obsah se projevovaly prakticky ve všem.

Dirigent Tomáš Krejčí, režisér Tomáš Studený a choreografka Ladislava Košíková umějí s nehotovými interprety pracovat. V provedení by se pochopitelně našla spousta chyb, ale dobře vystavěná koncepce společně s dobře vedenými a motivovanými herečkami/herci – pěvkyněmi/pěvci – hudebnicemi/hudebníky na ně nechala zapomenout. Člověk se mohl nechat představením unést, i když neměl mezi účinkujícími dítě nebo vnouče.

Všichni zúčastnění si během Kytice sáhnou hodně hluboko do svých sil: představení trvá hodinu a půl bez přestávky. Hrát tak dlouho na jeden zátah a udržet přitom koncentraci není žádný med. Nechci moc vyzdvihovat jednotlivosti ani jednotlivé lidi, představení samo se to podle mého názoru snažilo vyloučit už z principu. Přece jen ale musím zmínit alespoň čistě dámskou sekci bicích v orchestru – to se jen tak nevidí. Kolektivní pojetí i jistá uniformita kostýmů nutily účinkující hrát pro role, ne pro sebe. Myslím, že v tom byl i kus pedagogického záměru, stejně jako v kombinování mluvených a zpívaných partů.

Orchestr hřměl Dělnickým domem v Židenicích jako rocková kapela, hlasy byly decentně ozvučené přes mikroporty. Intenzivní zvukový nápor mi nevadil ani v nejmenším, horší to bylo s mnohými diváky, kteří nepochopili, že nejsou na školní besídce. Focení s bleskem a polohlasné žvanění v podstatě neustávalo, čert vem všechny dobytky, kterých se to týká.

Na tragicky završený Štědrý den navázala zcela přirozeně hra o narození Páně na lidové texty. Všechny tři Erbenovy balady se buď přímo nebo nepřímo točí kolem odklonu od Božího řádu. Nerespektování rodičů, zahozené modlení, pověry… nakonec ale stejně přišla naděje a spása zvěstovaná ve finále andělským sborem z balkónu. Bylo to krásné a ve své naivitě dojemné.

Brněnské konzervatoři přeji ještě aspoň dalších devadesát pět let. A víc takových projektů i lidí.

Kytice „Z kvítí vonného i býlí hořkého…“ Hudební nastudování – Tomáš Krejčí, choreografie – Ladislava Košíková, režie – Tomáš Studený. Zdeněk Fibich: Vodník (melodram); Vodník: Michael Robotka, Dcera: Aneta Bendová, Matka: Lucie Hubená. Bohuslav Martinů: Svatební košila (kantáta); Dívka: Doubravka Součková, Ženich: Michal Marhold. Zdeněk Fibich: Štědrý den (melodram); Marie: Barbora Grůzová, Hana: Eva Gieslová, Dívka: Lucie Hubená. Bohuslav Martinů: Narození páně (část z opery Hry o Marii); Marie: Eva Gieslová, Kovář: Michael Robotka, Kovářova dcera: Marie Mičánová. 19. října 2014, Dělnický dům, Židenice, Brno.

Komentáře

Reagovat
  • vlasta

    24. říjen 2014, 16:47
    Záčastnili jsme se hned v pondělí a naštěstí tam nebyly špatní diváci a tak byl klid.Jinak hodnocení 1*
    • Jura

      28. říjen 2014, 16:23
      Ad diváci: Byl jsem tam taktéž 19tého. A to, co se dělo přede mnou asi zcela přemazalo to, co se dělo bokem či za mnou: diváky jsem nevnímal. Bravo!

Dále si přečtěte

Studenti Konzervatoře Brno scénicky provedou kantáty a melodramy Bohuslava Martinů a Zdeňka Fibicha pod názvem Kytice „Z kvítí vonného i býlí hořkého...“. Dramaturgicky odvážně koncipovaný projekt spojuje v jednom večeru erbenovské inspirace dvou významných českých skladatelů.  více


Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více

Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae přináší již dvacátým osmým rokem dramaturgicky pestré a interpretačně vybroušené večery, které navíc zasazuje nejen do koncertních sálů, ale rovněž na nádvoří či do zámeckých salónů, hradních sálů, bazilik, kostelů či synagog. Letošní 28. ročník zastřešuje téma Mezi Kroměříží a Vídní. Kulturní centrum Evropy tedy Vídeň sloužila jako sídelní město habsburských císařů a Kroměříž zase byla domovem olomouckých arcibiskupů. Na dramaturgii letošního ročníku se podílela trojice respektovaných odborníků: děkanka Hudební fakulty JAMU, cembalistka, varhanice a muzikoložka Barbara Maria Willi, historik, muzikolog a sbormistr Vladimír Maňas a Otto Biba, rakouský hudební vědec a dlouholetý ředitel vídeňského archivu Gesellschaft der Musikfreunde.  více

Letos v únoru se Filharmonie Brno vydala na nesmírně úspěšné americké turné; na programu měla výběr základních českých klasiků a současnou americkou hudbu. Orchestr vystoupil v legendární Carnegie Hall, v Ann Arbor, poté následovaly tři koncerty v Kalifornii a dále v Kansas City a v texaském Lubbocku. Na koncertech se představili někteří z vůdčích sólistů dnešní doby, jmenovitě Angélique KidjoLaurie Anderson a Christian Schmitt. To vše se odehrálo pod taktovkou šéfdirigenta a uměleckého ředitele Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. Strávil jsem s ním několik fascinujících minut, během nichž mi o tomto velkém mezinárodním úspěchu vyprávěl.  více

Původně mělo jít o dvojalbum, na kterém Druhá tráva pracovala s britským producentem Eddiem Stevensem a které mělo přinést převzaté i autorské skladby. Vinou epidemie covidu vznikly obě části odděleně: Díl první vyšel v roce 2020 a obsahoval především coververze. Díl druhý se na trhu objevil v roce 2022 a převažují na něm skladby původní. Osoba producenta, jinak špičkového odborníka na indiepop a elektronickou hudbu, je u obou částí stejná. Přístup a způsob nahrávání se však liší a to, co kapela se Stevensem na prvním albu pouze naznačila, na „dvojce“ vyzrálo do intenzivnějších barev, zvuků a vůní.  více

Oslavy stopadesátí let brněnského Besedního domu, které se konají nejen v jeho prostorách, vynikají zajímavou dramaturgií. Ta dokáže posluchače přenést do počátků existence tohoto koncertního prostoru. Dva koncerty, které se odehrály 4. a 5. května, nesly název Janáček a Horňácká muzika. Já jsem se zúčastnila toho prvního a šlo o skutečně povedený zážitek, který mi Filharmonie Brna a Horňácká muzika Petra Mičky připravila. Páteční reprízu koncertu přenášela Česká televize. Oba večery byly vyprodané a do prodeje se dokonce přidávaly vstupenky na stání.  více

Sídlo Filharmonie Brno a jedna z nejdůležitějších historických i kulturních dominant Brna – tedy Besední dům – letos slaví 150. roků od svého vzniku. Přesně 3. dubnu 1873, kdy byla slavnostně otevřena dvorana (velký sál) budovy od architekta Theophila von Hansena, autora mj. proslulého vídeňského Musikvereinu, se tento honosný objekt stal středobodem brněnské kultury a zdejšího osobitého uměleckého života. O půldruhého století později – v pondělí 1. května 2023 – zahájila odpolední sešlost a následný koncert s podtitulem Když Smetana v Brně poprvé hrál… sérii koncertů, které vzdají hold jedinečným milníkům v kulturní historii města.  více

Písničkářka Martina Trchová, držitelka Anděla za album Holobyt, nedávno rozpustila svou kapelu a nově vystupuje především jako sólistka. Pomalu pracuje na novém albu a věnuje se také výtvarnému umění. Brzy vyjde její nová kniha s názvem Babi a také se bude konat další ročník festiválku, který pořádá v brněnské čtvrti Obřany.  více

Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dancevíce

Na velké Hudební scéně Městského divadla Brno se včera odehrála česká premiéra broadwayského muzikálu Velká ryba (Big Fish). Druhé obsazení velké a technicky náročné produkce se odehraje dnes. Dílo scenáristy Johna Augusta vypráví příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o světě fantazie, lásky a magie. Hudbu složil Andrew Lippa, autor muzikálu Adamsova rodina. Muzikál vychází ze stejnojmenné prózy Daniela Wallise s podtitulem Román mytických rozměrů a z oceňovaného filmu Tima Burtona. Na newyorskou Broadway se muzikál poprvé dostal před deseti lety, a ještě o deset let dříve vznikl vzpomínaný film slavného režiséra.  více

Ze spolupráce hudebního souboru Ensemble Opera Diversa a houslového virtuóze Milana Paľy vznikla již celá řada nahrávek i nezapomenutelných hudebních večerů. Na loňský komorní diptych světových premiér pro sólové housle od Adriána Demoče a Jany Kmiťové navázal v pondělí 17. dubna v sále Místodržitelského paláce v Brně další koncert s celovečerní sólovou kompozicí. Také Dandelion (Pampeliška) kanadsko-americké skladatelky Lindy Catlin Smith zazněl v sídle Moravské galerie v Brně ve světové premiéře. Dílo navíc vzniklo speciálně z podnětu Milana Paľy.  více

Už sedmým koncertem pokračoval Velikonoční festival duchovní hudby, který se takto překlenul do poslední třetiny. Včerejší večer se uskutečnil v Českobratrském evangelickém chrámu J. A. Komenského (známý také pod názvem Červený kostel). Pro jubilejní 30. ročník festivalu vznikly dvě skladby. První od Slavomíra Hořínky diváci slyšeli zkraje minulého týdne. Druhou premiérovanou kompozici s názvem Mysterium paschale od brněnského skladatele a varhaníka Františka Fialy představil recenzovaný koncert nazvaný veršem Zajásejte již, zástupy. Velikonoční oratorium v sobě skrývá rafinovanost v podobě práce s prostorem chrámu, kombinování české a latinské verze zhudebněných textů a vložených recitací.  více

O jubilejním 20. ročníku hudebního cyklu Barbara Maria Willi uvádí…, také o historicky poučené interpretaci a dalších plánech jsem na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění hovořil s děkankou Hudební fakulty JAMU, dramaturgyní, pedagožkou, popularizátorkou klasické hudby, cembalistkou, varhanicí a specialistkou na kladívkový klavír Barbarou Marií Willi. O tom, jak nabitý program tato žena má, vypovídá nejlépe fakt, že těsně před začátkem našeho povídání aktivně vyučovala zahraničního studenta.  více

Velikonoční festival duchovní hudby možná nejvýrazněji reflektuje svátky ze svého názvu v tzv. tenebrae (temných hodinkách). Jedná se o tři večery od Škaredé středy po Velký pátek, během nichž posluchači mají možnost si vyslechnout rozmanitá zhudebnění lamentací (nářků) z knihy Pláč nebo také responzorií věnovaných Kristovu utrpení. Ke zpěvům původně náležely obřady, ze kterých se při koncertech zachovává symbolické zhasínání svící.  více

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.  více

Protnutí staré a nové hudby přinesl třetí koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál 4. dubna v brněnském kostele sv. Janů. Večer s podtitulem Hlásám milost patřil komornímu orchestru L´Armonia Terrena fungujícího pod vedením kmenového dirigenta Zdeňka Klaudy. Basového partu v jediné vokálně-instrumentální skladbě se ujal sólista Jan Martiník. Koncert z hlediska dramaturgie byl nápaditě orámovaný dílem Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) v instrumentačně novodobém hávu.  více

Nejčtenější

Kritika

Premiérou inscenace Krokodýl ze Svratky aneb Mozart v Brně o víkendu začalo už čtrnácté Léto na Biskupském dvoře. V seriálu produkcí Městského divadla Brno (MdB) přibyla atypická hudební inscenace s bláznivě překombinovaným příběhem, jehož díry naštěstí zaceluje muzika: klasická i její svérázné aranže.  více