Made in USA. Moderna a současnost amerického tance

2. listopad 2015, 0:26
Made in USA. Moderna a současnost amerického tance

Balet Národního divadla Brno přivedl do Janáčkova divadla klasika dvacátého století spolu se současnými tvůrci. Úrovní nastudování tří rozmanitých choreografií brněnský soubor prokázal svou konkurenceschopnost ve světě současného tance.

Snová nálada, „klasicistní“ hříčka a vizuální efekt – tak by se daly charakterizovat jednotlivé části večera. Pojítkem tří částí představujících rozličné přístupy k tanci je jejich americký původ, jenž dal večeru i jméno – Made in USA.

První ze tří částí je dílem George Balanchina – významného choreografa, který se z Mariinského divadla v Petrohradu dostal přes slavný pařížský soubor Sergeje Ďagileva až do New Yorku. Zde založil baletní školu i soubor a pro obé stvořil mnoho choreografií. Právě pro studenty byla původně určena i choreografie Serenade na hudbu Petra Iljiče Čajkovského. Balanchine v ní pracuje s prostorem, který až architektonicky zaplňuje mizanscénami dvaceti osmi tanečníků. Pohybové kompozice jednotlivých výstupů jsou přesně ukotvené v hudbě a tvoří prostorové obrazce měnící se postupně jako části skládačky. I v brněnském nastudování Serenáda dýchá odrazem starých časů, divák se cítí jako na baletním představení v New Yorku třicátých let. Celkovému vyznění napomáhá způsob baletního přednesu, atmosféra celé choreografie i kostýmy věrně imitující originál.

Brněnské nastudování předává radost z propracovaného pohybu a ctí tradice neoklasického díla. Prázdný prostor zaplněný pouze modrým světlem umožňuje vyniknout jednotlivým částem choreografie střídající sborové scény a sóla. Lehkosti celého díla jistě napomáhá i fakt, že jde o choreografii nezatíženou dramatickým příběhem.

Hned v druhé části večera se přesouváme o celých osmdesát let přímo do současnosti, kdy mizí tanečníkům z nohou špičkovky a v duchu moderny je nahrazují ponožky. Sofa je němým svědectvím lidských příběhů rozehrávajících se před divákem v teatrálních gestech. Hudebně nás kus zavede do období klasicismu, čemuž odpovídají i sametové oděvy tanečníků, starodávná pohovka a kostýmy dvou hlavních sólistů. Snad právě Mozartova hudba či vycpané boky Ivony Jeličkové připomínají dílo Jiřího Kyliána.

Oliver Wevers využívá ve své choreografii silné expresivity lehce hraničící s muzikálovým projevem. Jeho postavy nesou emoce, které předávají skrze výrazná gesta a mimiku. Rekvizita na jevišti je dokonale prozkoumaná ze všech stran a každé její další přemístění a otočení se stává inspirací pro nový vývoj událostí. Celá dramatická hříčka o čase tráveném na pohovce končí až antickým odletem sedačky ze scény.

Spolupráce se současnými světovými umělci je pro soubor vždy přínosem. Každá taneční osobnost s sebou přináší nový pohybový repertoár, který rozvíjí již naučené pohyby a posouvá každého tanečníka k dalším možnostem interpretace. Podobně jako spolupráce s Oliverem Weversem je velkým přínosem pro brněnský soubor i nastudování tanečně vizuálního díla Mosese Pendletona.

Třetí část večera pod názvem Lunar Sea – Noir Blanc nepřináší jen prožitek z pohybu, ale neobvyklý zážitek oscilující mezi video artem a současným tancem. Využití jednoduchých principů černého divadla doplněné o fosforeskující textilie a přesné pohyby vytvořilo imaginaci něčeho nadpozemského a neskutečného.

Taneční úryvek z repertoáru souboru MOMIX přináší i novátorské pojetí partneringu, kdy oba tanečníci mají rovnocenné role a fyzickým dialogem vznikají na jevišti obrazce z jejich těl. Iluzi představení posiluje i přední projekce, která by ale mohla ubrat na intenzitě, se kterou se někdy dostává do dominantní role na úkor tanečníků. Celý kus plyne společně s hudbou několika současných skladatelů v pulsujícím tempu a strhuje divákovu veškerou pozornost.

Made in USA je originálně pojatým průhledem do moderních a současných přístupů k tanci a milovníci pohybového divadla by si jej rozhodně neměli nechat ujít. Další komponovaný večer se současným tancem připravuje brněnský soubor na leden.

Made in USA – Serenade, Sofa, Lunar Sea – Noir Blanc. Choreografie: George Balanchine, Olivier Wevers, Moses Pendleton. Balet Národního divadla Brno. 29. října 2015, Janáčkovo divadlo, Brno, premiéra.

Foto archiv ND Brno

Komentáře

Reagovat
  • Richard

    8. listopad 2015, 10:13
    Jiří Kylián - tvrdé Y!! Opravte si. Zvlášť v případě takovéto hvězdy je to opravdu smutné, kulturní portále...

Dále si přečtěte

Balet je věnován choreografům ze Spojených států amerických. Hudba je koláží z děl skladatelů jako Petr Iljič Čajkovskij, Wolfgang Amadeus Mozart a další.  více

Z konkurzu do baletního souboru Národního divadla Brno jsem si odnesl především jeden poznatek: balet je strašlivá dřina. Umění je to pro mě pořád stejně záhadné a neproniknutelné, ale z lidského hlediska jsem si jej přinejmenším začal o hodně víc vážit.  více

Oslavy Mezinárodního dne tance obkroužily v tanečním průvodu centrum Brna.  více




K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více

Dvěma vyprodanými sobotními koncerty se zaplnil sál břeclavského kina Koruna, kde oslavil Národopisný soubor Břeclavan svoje pětašedesáté výročí existence a připojil se tak k řadě letos jubilujících folklorních těles. Odpolední koncert musel být nakonec přidán pro obrovský divácký zájem, což jen utvrzuje v tom, že na jižní Moravě je folklor stále v širokém povědomí a neutuchající oblibě.  více

Pět děl vzniklých ve 20. století a doplněných novou premiérovanou skladbou zaznělo v rámci podzimního koncertu Ensemble Opera Diversa, konaného v sále Konventu Milosrdných bratří. Na provedení dramaturgicky vyváženého a pestrého programu se kromě čistě smyčcového orchestru podílela také flétnistka Michaela Koudelková a harfenistka Dominika Kvardová, vše se odehrálo pod vedením Gabriely Tardonové.  více

Mezinárodně proslulý muzikálový hit Mamma Mia! nasadilo jako trhák sezony Městské divadlo Brno. Neukojitelný celosvětový hlad diváků po muzikálu sešitém z písní skupiny ABBA bude jistě producentskou trefou do černého také v jihomoravské metropoli. Většina z padesáti repríz až do konce kalendářního roku na divadelním webu nese štítek Vyprodáno! Trojí alternace každé z hlavní rolí naznačuje také velké a dlouhodobé obchodní plány s titulem, kterému v divadelní i filmové podobě dal název známý song slavné švédské čtyřky. A přece: Není všechno zlato, co se třpytí. To bude ohledně brněnské verze konstatovat tento text s vědomím, že proti masovému šílenství diváků a většinovému vkusu se dnes stavět snad ani nelze. Mamma mia!  více

Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více

Nejčtenější

Kritika

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více