Made in USA. Moderna a současnost amerického tance

2. listopad 2015, 0:26
Made in USA. Moderna a současnost amerického tance

Balet Národního divadla Brno přivedl do Janáčkova divadla klasika dvacátého století spolu se současnými tvůrci. Úrovní nastudování tří rozmanitých choreografií brněnský soubor prokázal svou konkurenceschopnost ve světě současného tance.

Snová nálada, „klasicistní“ hříčka a vizuální efekt – tak by se daly charakterizovat jednotlivé části večera. Pojítkem tří částí představujících rozličné přístupy k tanci je jejich americký původ, jenž dal večeru i jméno – Made in USA.

První ze tří částí je dílem George Balanchina – významného choreografa, který se z Mariinského divadla v Petrohradu dostal přes slavný pařížský soubor Sergeje Ďagileva až do New Yorku. Zde založil baletní školu i soubor a pro obé stvořil mnoho choreografií. Právě pro studenty byla původně určena i choreografie Serenade na hudbu Petra Iljiče Čajkovského. Balanchine v ní pracuje s prostorem, který až architektonicky zaplňuje mizanscénami dvaceti osmi tanečníků. Pohybové kompozice jednotlivých výstupů jsou přesně ukotvené v hudbě a tvoří prostorové obrazce měnící se postupně jako části skládačky. I v brněnském nastudování Serenáda dýchá odrazem starých časů, divák se cítí jako na baletním představení v New Yorku třicátých let. Celkovému vyznění napomáhá způsob baletního přednesu, atmosféra celé choreografie i kostýmy věrně imitující originál.

Brněnské nastudování předává radost z propracovaného pohybu a ctí tradice neoklasického díla. Prázdný prostor zaplněný pouze modrým světlem umožňuje vyniknout jednotlivým částem choreografie střídající sborové scény a sóla. Lehkosti celého díla jistě napomáhá i fakt, že jde o choreografii nezatíženou dramatickým příběhem.

Hned v druhé části večera se přesouváme o celých osmdesát let přímo do současnosti, kdy mizí tanečníkům z nohou špičkovky a v duchu moderny je nahrazují ponožky. Sofa je němým svědectvím lidských příběhů rozehrávajících se před divákem v teatrálních gestech. Hudebně nás kus zavede do období klasicismu, čemuž odpovídají i sametové oděvy tanečníků, starodávná pohovka a kostýmy dvou hlavních sólistů. Snad právě Mozartova hudba či vycpané boky Ivony Jeličkové připomínají dílo Jiřího Kyliána.

Oliver Wevers využívá ve své choreografii silné expresivity lehce hraničící s muzikálovým projevem. Jeho postavy nesou emoce, které předávají skrze výrazná gesta a mimiku. Rekvizita na jevišti je dokonale prozkoumaná ze všech stran a každé její další přemístění a otočení se stává inspirací pro nový vývoj událostí. Celá dramatická hříčka o čase tráveném na pohovce končí až antickým odletem sedačky ze scény.

Spolupráce se současnými světovými umělci je pro soubor vždy přínosem. Každá taneční osobnost s sebou přináší nový pohybový repertoár, který rozvíjí již naučené pohyby a posouvá každého tanečníka k dalším možnostem interpretace. Podobně jako spolupráce s Oliverem Weversem je velkým přínosem pro brněnský soubor i nastudování tanečně vizuálního díla Mosese Pendletona.

Třetí část večera pod názvem Lunar Sea – Noir Blanc nepřináší jen prožitek z pohybu, ale neobvyklý zážitek oscilující mezi video artem a současným tancem. Využití jednoduchých principů černého divadla doplněné o fosforeskující textilie a přesné pohyby vytvořilo imaginaci něčeho nadpozemského a neskutečného.

Taneční úryvek z repertoáru souboru MOMIX přináší i novátorské pojetí partneringu, kdy oba tanečníci mají rovnocenné role a fyzickým dialogem vznikají na jevišti obrazce z jejich těl. Iluzi představení posiluje i přední projekce, která by ale mohla ubrat na intenzitě, se kterou se někdy dostává do dominantní role na úkor tanečníků. Celý kus plyne společně s hudbou několika současných skladatelů v pulsujícím tempu a strhuje divákovu veškerou pozornost.

Made in USA je originálně pojatým průhledem do moderních a současných přístupů k tanci a milovníci pohybového divadla by si jej rozhodně neměli nechat ujít. Další komponovaný večer se současným tancem připravuje brněnský soubor na leden.

Made in USA – Serenade, Sofa, Lunar Sea – Noir Blanc. Choreografie: George Balanchine, Olivier Wevers, Moses Pendleton. Balet Národního divadla Brno. 29. října 2015, Janáčkovo divadlo, Brno, premiéra.

Foto archiv ND Brno

Komentáře

Reagovat
  • Richard

    8. listopad 2015, 10:13
    Jiří Kylián - tvrdé Y!! Opravte si. Zvlášť v případě takovéto hvězdy je to opravdu smutné, kulturní portále...

Dále si přečtěte

Balet je věnován choreografům ze Spojených států amerických. Hudba je koláží z děl skladatelů jako Petr Iljič Čajkovskij, Wolfgang Amadeus Mozart a další.  více

Z konkurzu do baletního souboru Národního divadla Brno jsem si odnesl především jeden poznatek: balet je strašlivá dřina. Umění je to pro mě pořád stejně záhadné a neproniknutelné, ale z lidského hlediska jsem si jej přinejmenším začal o hodně víc vážit.  více

Oslavy Mezinárodního dne tance obkroužily v tanečním průvodu centrum Brna.  více




Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více

Brno jako město hudby zapsané v UNESCO, má za sebou čtyři festivalové dny plné hudby a tance. Na celkem dvaadvaceti hudebních stanovištích probíhaly desítky koncertů a vystoupení se stovkami účinkujících. Hudba v ulicích zněla na každém rohu, nejvíce pozornosti však letos poutaly čtyři pokoje od výtvarnice Kateřiny Šedé, ve kterých se střídali umělci různých žánrů i národností. Lákadlem byly také vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, kteří opakovaně uhranuli náměstí Svobody svými akrobatickými kousky a dechberoucím představením. Nově vznikly také dvě velké scény – Dominik stage na Dominikánském náměstí a Django stage na Malinovského náměstí. Tady se vystřídali umělci jako Jana Kirschner, Monika Bagárová, minus123minut nebo Jan P. Muchow & The Antagonists. Již tradičně festival doprovázel zvuk flašinetářů, kteří se v Brně sešli v rámci svého 10. Mezinárodního setkání. Letos premiérově vystoupili na Maratonu hudby Brno také umělci partnerských měst hudby UNESCO. Zpěvačka a multiinstrumentalistka Tinatin Tsereteli (Hannover) a houslista Nicola Manzan (Bologna). Atmosféru celého festivalu zachycuje video, které najdete níže.

Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou jsou výjimečný festival. Dramaturgií, strukturou, atmosférou. Každý ročník má své téma, každý večer má své téma, a dokonce i některá jednotlivá vystoupení mají svá témata. Dlouholetému dramaturgovi festivalu Michalu Schmidtovi se i letos podařilo skvěle vyvážit české premiéry a skutečně mimořádné projekty s návraty a jistotami. Letošní téma Folkových prázdnin bylo O duši, ale tato týdenní přehlídka má duši každý rok.  více

Po téměř magickém zjevení v podobě CD Moravské hlasy - Jihomoravský kraj, které vyšlo před dvěma lety, jsme se konečně dočkali jeho pokračování. Autor tohoto odvážného počinu Jiří Plocek se v něm vydal dále, severně česko - slovenským pomezím až do kraje Zlínského.  více

Monumentální dílo Saul od Georga Friedricha Händela se v české premiéře dočkalo také scénického zpracování. Na závěr Hudebního festivalu Znojmo (po lednovém koncertním provedení v Brně a v Praze) jej nyní nastudoval soubor Czech Ensemble Baroque v čele s předními pěveckými osobnostmi působícími na české i zahraniční scéně.   více

Skupina Nebeztebe na brněnské scéně před pár lety doslova zazářila. Pětičlenná sestava s výraznou rytmikou, která se s nadhledem pohybovala nad styly, slavila vítězství na Portě a mířila na obrovské multižánrové festivaly. Zdánlivě v nejlepším kapelník Štěpán Hulc kapelu uspal a vrátil se až letos s úplně novou, tříčlennou sestavou. Noví Nebeztebe ve složení kytara, housle a mandolína nerezignovali na multižánrovost. Znovu koncertují a chystají konceptuální album Zásobování duše.  více

V rámci Olomouckých barokních slavností představil jako v pořadí pátou inscenaci programu domácí soubor Ensemble Damian. Čtyři po sobě jdoucí večery byla uvedena komická opera ĽElice skladatele Pietra Andrea Zianiho, která v režijním zpracování (a pod vedením) Tomáše Hanzlíka zazněla v obnovené premiéře.  více

Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Nejčtenější

Kritika

Pro včerejší zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku Festivalu Špilberk zvolila Filharmonie Brno dramaturgii sestávající z osvědčených i méně známých kusů. Podtitul Romantický karneval celý večer ponořil do karnevalového duchu, spjatého s oslavami před začátkem masopustu. Program si tedy vytyčil za cíl charakterizovat právě období veselí, oslav a masek skladbami, které svou náladou vypovídají o této periodě v roce. Téměř zaplněné nádvoří tak mělo příležitost vychutnat si nenáročný a líbivý program, který se také svou nižší teplotou snáze přiblížil onomu chladnému masopustní období.  více