Made in USA. Moderna a současnost amerického tance

2. listopad 2015, 0:26
Made in USA. Moderna a současnost amerického tance

Balet Národního divadla Brno přivedl do Janáčkova divadla klasika dvacátého století spolu se současnými tvůrci. Úrovní nastudování tří rozmanitých choreografií brněnský soubor prokázal svou konkurenceschopnost ve světě současného tance.

Snová nálada, „klasicistní“ hříčka a vizuální efekt – tak by se daly charakterizovat jednotlivé části večera. Pojítkem tří částí představujících rozličné přístupy k tanci je jejich americký původ, jenž dal večeru i jméno – Made in USA.

První ze tří částí je dílem George Balanchina – významného choreografa, který se z Mariinského divadla v Petrohradu dostal přes slavný pařížský soubor Sergeje Ďagileva až do New Yorku. Zde založil baletní školu i soubor a pro obé stvořil mnoho choreografií. Právě pro studenty byla původně určena i choreografie Serenade na hudbu Petra Iljiče Čajkovského. Balanchine v ní pracuje s prostorem, který až architektonicky zaplňuje mizanscénami dvaceti osmi tanečníků. Pohybové kompozice jednotlivých výstupů jsou přesně ukotvené v hudbě a tvoří prostorové obrazce měnící se postupně jako části skládačky. I v brněnském nastudování Serenáda dýchá odrazem starých časů, divák se cítí jako na baletním představení v New Yorku třicátých let. Celkovému vyznění napomáhá způsob baletního přednesu, atmosféra celé choreografie i kostýmy věrně imitující originál.

Brněnské nastudování předává radost z propracovaného pohybu a ctí tradice neoklasického díla. Prázdný prostor zaplněný pouze modrým světlem umožňuje vyniknout jednotlivým částem choreografie střídající sborové scény a sóla. Lehkosti celého díla jistě napomáhá i fakt, že jde o choreografii nezatíženou dramatickým příběhem.

Hned v druhé části večera se přesouváme o celých osmdesát let přímo do současnosti, kdy mizí tanečníkům z nohou špičkovky a v duchu moderny je nahrazují ponožky. Sofa je němým svědectvím lidských příběhů rozehrávajících se před divákem v teatrálních gestech. Hudebně nás kus zavede do období klasicismu, čemuž odpovídají i sametové oděvy tanečníků, starodávná pohovka a kostýmy dvou hlavních sólistů. Snad právě Mozartova hudba či vycpané boky Ivony Jeličkové připomínají dílo Jiřího Kyliána.

Oliver Wevers využívá ve své choreografii silné expresivity lehce hraničící s muzikálovým projevem. Jeho postavy nesou emoce, které předávají skrze výrazná gesta a mimiku. Rekvizita na jevišti je dokonale prozkoumaná ze všech stran a každé její další přemístění a otočení se stává inspirací pro nový vývoj událostí. Celá dramatická hříčka o čase tráveném na pohovce končí až antickým odletem sedačky ze scény.

Spolupráce se současnými světovými umělci je pro soubor vždy přínosem. Každá taneční osobnost s sebou přináší nový pohybový repertoár, který rozvíjí již naučené pohyby a posouvá každého tanečníka k dalším možnostem interpretace. Podobně jako spolupráce s Oliverem Weversem je velkým přínosem pro brněnský soubor i nastudování tanečně vizuálního díla Mosese Pendletona.

Třetí část večera pod názvem Lunar Sea – Noir Blanc nepřináší jen prožitek z pohybu, ale neobvyklý zážitek oscilující mezi video artem a současným tancem. Využití jednoduchých principů černého divadla doplněné o fosforeskující textilie a přesné pohyby vytvořilo imaginaci něčeho nadpozemského a neskutečného.

Taneční úryvek z repertoáru souboru MOMIX přináší i novátorské pojetí partneringu, kdy oba tanečníci mají rovnocenné role a fyzickým dialogem vznikají na jevišti obrazce z jejich těl. Iluzi představení posiluje i přední projekce, která by ale mohla ubrat na intenzitě, se kterou se někdy dostává do dominantní role na úkor tanečníků. Celý kus plyne společně s hudbou několika současných skladatelů v pulsujícím tempu a strhuje divákovu veškerou pozornost.

Made in USA je originálně pojatým průhledem do moderních a současných přístupů k tanci a milovníci pohybového divadla by si jej rozhodně neměli nechat ujít. Další komponovaný večer se současným tancem připravuje brněnský soubor na leden.

Made in USA – Serenade, Sofa, Lunar Sea – Noir Blanc. Choreografie: George Balanchine, Olivier Wevers, Moses Pendleton. Balet Národního divadla Brno. 29. října 2015, Janáčkovo divadlo, Brno, premiéra.

Foto archiv ND Brno

Komentáře

Reagovat
  • Richard

    8. listopad 2015, 10:13
    Jiří Kylián - tvrdé Y!! Opravte si. Zvlášť v případě takovéto hvězdy je to opravdu smutné, kulturní portále...

Dále si přečtěte

Balet je věnován choreografům ze Spojených států amerických. Hudba je koláží z děl skladatelů jako Petr Iljič Čajkovskij, Wolfgang Amadeus Mozart a další.  více

Z konkurzu do baletního souboru Národního divadla Brno jsem si odnesl především jeden poznatek: balet je strašlivá dřina. Umění je to pro mě pořád stejně záhadné a neproniknutelné, ale z lidského hlediska jsem si jej přinejmenším začal o hodně víc vážit.  více

Oslavy Mezinárodního dne tance obkroužily v tanečním průvodu centrum Brna.  více




Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Nejčtenější

Kritika

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více