Minulost, současnost, fotbal. Concentus Moraviae pokračuje v cestě moravskými městy

14. červen 2016, 1:11

Minulost, současnost, fotbal. Concentus Moraviae pokračuje v cestě moravskými městy

Festival Concentus Moraviae měl minulý týden na programu první světovou premiéru v podání Miloslav Ištvan Quartetu. Posluchači možná s překvapením zjistili, že hrát a poslouchat Beethovena může být ještě větší výkon než hrát a poslouchat soudobou hudbu. A francouzský Van Kuijk Quartet jim připomněl i začátek fotbalového Mistrovství Evropy.

William Shakespeare a John Lennon pro čtyři hlasy

První světovou premiéru letošního ročníku Concentu Moraviae slyšelo podkroví Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem čili Galerie na půdě. A především samozřejmě lidé, kteří tam přišli. Neměli to jednoduché – dostali zatím možná největší nakládačku, co se týká náročnosti repertoáru. Pořádně se zapotil i Miloslav Ištvan Quartet.

Ištvanovci se programově zaměřují na hudbu druhé poloviny dvacátého století až současnosti. Odpovídala tomu i větší část programu, který odehráli v Bystřici. Navíc ale přibyl jeden z největších problémů celé kvartetní literatury – Beethovenova Velká fuga. Kvarteto si tak po třech těžkých věcech mohlo zahrát ještě jednu strašně těžkou.

Nejlaskavější k publiku i interpretům byl smyčcový kvartet Quadricinium fidium skladatele Jana Nováka. Je to typická ukázka jeho uvažování, v němž se stýkají ohromné melodické nápady, skladatelská technika, srozumitelná struktura díla i smysl pro ironii a humor. A také expresivita a lehkost. Jan Novák dovede být neuvěřitelně zábavný i hluboký najednou a v Quadriciniu se mu podařilo obě polohy rafinovaně vyvážit. Nezapírá inspirace velkými předchůdci – ozve se janáčkovský motiv i banální melodie zpracovaná do smutečního pochodu jako u Mahlera. Vzniká nečekané napětí, které baví i dojímá.

Novinku Words Without Thoughts si u Slavomíra Hořínky objednal festival a konečně tak došlo i na jeho třetí letošní téma. Kromě smyčcového kvarteta a Beethovena je jím Shakespeare. Hořínkově skladbě dal název citát z Hamleta, skladatel podle svých slov vycházel také z analýzy hlasu Johna Lennona. V hudebních souvislostech název Slova bez myšlenek paradoxně evokuje spíš absolutní hudbu, která žádný mimohudební výklad nemá. Skladba přináší proud krátkých myšlenek, které se opakují, blýskají, vracejí a skřípou. Přitom se vzájemně pořád dokola podněcují, inspirují a iritují v horečně přemýšlejícím mozku. Občas se sejdou v kolísavém a klouzavém souzvuku, aby nakonec vyvrcholily v pětinásobném forte závěrečných akordů.

Nervní a vybuzenou atmosféru Hořínkovy skladby ještě umocnila následující Zatemněná krajina Miloslava Ištvana. Ten patřil stejně jako Jan Novák do stylově velmi volné skladatelské Skupiny A. Miloslav Ištvan Quartet jí věnoval jedno CD a Zatemněná krajina byla druhým z jeho repertoárových kusů, které v Bystřici hrál. Jedná se o chmurný obraz země zatemněné zákazy a nemožností svobodně se projevit. Inspirací byly vzpomínky na německou okupaci v Žandovském mlýně ve Skaličce u Tišnova. Ištvanovo zatemnění se ale týká komunistické diktatury, která po té nacistické bezprostředně následovala.

Pokud někdo čekal, že si od temných vzpomínek konečně odpočine u staletími ověřeného Ludwiga van Beethovena, krutě se zklamal. Jestli ho dosavadní nálož zmátla, Beethoven ho teď chytil za ruku, odtáhl doprostřed hlubokého lesa a nechal ho tam, ať nějak trefí zpátky. Velká fuga B dur op. 133 je těžká nejen na hraní, ale i na soustředěný poslech. Poučné mohlo být zjištění, že je vlastně stejně těžká jako ta stále proklínaná a obávaná soudobá hudba. Kromě jednoho posluchače, který skoro celý koncert slyšitelně spal, to mohli procítit všichni.

Miloslav Ištvan Quartet měl nejednoduchou pozici. Zaprvé v těžkém repertoáru, zadruhé v nutnosti nastudovat dvě skladby speciálně pro toto vystoupení. Kromě Hořínkovy novinky hrál poprvé i Velkou fugu. Kvarteto hraje s entuziasmem, zvuk má spíš přímočarý a ostřejší, což především k současnějšímu repertoáru sedí. Novák vyzněl vysloveně radostně, tragickou protiváhou mu byl Ištvan. Na obou skladbách bylo znát, že je má soubor zažité. Hořínkova Words Without Thoughts potřebovala hodně soustředěného počítání a Velká fuga místy držela pohromadě poněkud se štěstím. Koncert ale zanechal silný dojem a opakovaná provedení by novinkám v repertoáru měla dodat jistotu. Pokud ale soubor myslí svou existenci vážně, měl by se mnohem více soustředit na společný hudební život a nerozptylovat se množstvím angažmá všude možně.

Francouzský přídavek nad vycházejícím sluncem

Jak vypadal východ slunce před Straussovým Zarathustrou se mohlo přesvědčit publikum v boskovickém zámku, kde koncertoval Van Kuijk Quartet. Z úvodu Smyčcového kvartetu B dur op. 76/4 Josepha Haydna by sice znělku České sody nikdo neudělal, ale i tak je to hudba zářivá. Angličtí posluchači jí kdysi nedali jméno „Sunrise“ bezdůvodně. Haydnovo slunce nebodá do očí, ale vyhoupne se nad obzor s pozvolnou laskavostí vzestupného motivu na začátku. Haydn v jednom ze svých vrcholných kvartetů nepřetržitě vyzařuje přívětivou energii.

Vrcholný Haydn se v Boskovicích střetl s pozdním Beethovenem, konkrétně se Smyčcovým kvartetem č. 12 Es dur. Jeho rozměr i mnohoznačnost připomíná spíš symfonii. Ovšem takovou, v níž se nelze schovat za mohutný zvuk symfonického orchestru. Žádné efekty, žádné zvukové obžerství, jen velké myšlenky pevně provázané v nejvyšších sférách. „Škoda, že nerozumím válečnictví stejně jako hudbě; porazil bych ho,“ prohlásil Beethoven o Napoleonovi. O pravdivosti výroku není při poslechu Beethovenových pozdních kvartetů pochyb.

Celý Van Kuijk Quartet spěchal po svém koncertě v boskovickém zámku sledovat zahájení Mistrovství Evropy ve fotbale. Název souboru sice zní nizozemsky, ale jeho členové jsou doma ve Francii. Během koncertu to také občas vypadalo, že myslí víc na fotbal než na muziku. Chyb nebylo málo a první housle by je neměly dělat už vůbec. Zdálo se, že Haydn ani Beethoven nejsou pro Van Kuijk Quartet blízcí autoři – přidaná věta z Kvartetu F dur Maurice Ravela vyzněla z celého koncertu nejlépe. Sice to byla pěkná tečka, ale přídavek by hlavní program koncertu přece jen převálcovat neměl.

Jan Novák: Quadricinium fidium, Slavomír Hořínka: Words Without Thoughts (nová skladba pro festival Concentus Moraviae inspirovaná Shakespearovým Hamletem), Miloslav Ištvan: Zatemněná krajina, Ludwig van Beethoven: Velká fuga B dur op. 133. Miloslav Ištvan Quartett (Alexej Aslamas – 1. housle, Jan Bělohlávek – 2. housle, Stanislav Vacek – viola, Štěpán Filípek – violoncello). 9. června 2016, Bystřice nad Pernštejnem, Městské muzeum.

Joseph Haydn: Smyčcový kvartet B dur op. 76/4 „Východ slunce“, Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet č. 12 Es dur op. 127. Van Kuijk Quartet (Nicolas Van Kuijk – 1. housle, Sylvain Favre-Bulle – 2. housle, Grégoire Vecchioni – viola, François Robin – violoncello). 10. června 2016, Boskovice, zámek. Vše v rámci festivalu Concentus Moraviae.

Miloslav Ištvan Quartet, Slavomír Hořínka, Van Kuijk Quartet, foto Adam Dušek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Concentus Moraviae si pro letošní ročník zvolil tři témata: Shakespeara, Beethovena a českou kvartetní tradici. Už první tři koncerty po slavnostním zahájení ukázaly, jak široce lze takové náměty pojmout, i když se velký dramatik prozatím vynechá.  více

Úspěchy na mezinárodní scéně i česká kvartetní tradice – k souboru, který si dal jméno podle skladatele Pavla Haase, patří obojí. Svou první cenu BBC Music Magazine dostal Pavel Haas Quartet před několika dny za nahrávku kvartetů Bedřicha Smetany, ceny časopisu Gramophone už sbírá téměř systematicky. Důležitým tématem rozhovoru byl ale také festival Concentus Moraviae. Ten je letos tematicky věnován především smyčcovému kvartetu a Beethovenovi, a Pavel Haas Quartet je rezidenčním souborem letošního ročníku.  více



Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Nejčtenější

Kritika

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více