Minulost, současnost, fotbal. Concentus Moraviae pokračuje v cestě moravskými městy

14. červen 2016, 1:11

Minulost, současnost, fotbal. Concentus Moraviae pokračuje v cestě moravskými městy

Festival Concentus Moraviae měl minulý týden na programu první světovou premiéru v podání Miloslav Ištvan Quartetu. Posluchači možná s překvapením zjistili, že hrát a poslouchat Beethovena může být ještě větší výkon než hrát a poslouchat soudobou hudbu. A francouzský Van Kuijk Quartet jim připomněl i začátek fotbalového Mistrovství Evropy.

William Shakespeare a John Lennon pro čtyři hlasy

První světovou premiéru letošního ročníku Concentu Moraviae slyšelo podkroví Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem čili Galerie na půdě. A především samozřejmě lidé, kteří tam přišli. Neměli to jednoduché – dostali zatím možná největší nakládačku, co se týká náročnosti repertoáru. Pořádně se zapotil i Miloslav Ištvan Quartet.

Ištvanovci se programově zaměřují na hudbu druhé poloviny dvacátého století až současnosti. Odpovídala tomu i větší část programu, který odehráli v Bystřici. Navíc ale přibyl jeden z největších problémů celé kvartetní literatury – Beethovenova Velká fuga. Kvarteto si tak po třech těžkých věcech mohlo zahrát ještě jednu strašně těžkou.

Nejlaskavější k publiku i interpretům byl smyčcový kvartet Quadricinium fidium skladatele Jana Nováka. Je to typická ukázka jeho uvažování, v němž se stýkají ohromné melodické nápady, skladatelská technika, srozumitelná struktura díla i smysl pro ironii a humor. A také expresivita a lehkost. Jan Novák dovede být neuvěřitelně zábavný i hluboký najednou a v Quadriciniu se mu podařilo obě polohy rafinovaně vyvážit. Nezapírá inspirace velkými předchůdci – ozve se janáčkovský motiv i banální melodie zpracovaná do smutečního pochodu jako u Mahlera. Vzniká nečekané napětí, které baví i dojímá.

Novinku Words Without Thoughts si u Slavomíra Hořínky objednal festival a konečně tak došlo i na jeho třetí letošní téma. Kromě smyčcového kvarteta a Beethovena je jím Shakespeare. Hořínkově skladbě dal název citát z Hamleta, skladatel podle svých slov vycházel také z analýzy hlasu Johna Lennona. V hudebních souvislostech název Slova bez myšlenek paradoxně evokuje spíš absolutní hudbu, která žádný mimohudební výklad nemá. Skladba přináší proud krátkých myšlenek, které se opakují, blýskají, vracejí a skřípou. Přitom se vzájemně pořád dokola podněcují, inspirují a iritují v horečně přemýšlejícím mozku. Občas se sejdou v kolísavém a klouzavém souzvuku, aby nakonec vyvrcholily v pětinásobném forte závěrečných akordů.

Nervní a vybuzenou atmosféru Hořínkovy skladby ještě umocnila následující Zatemněná krajina Miloslava Ištvana. Ten patřil stejně jako Jan Novák do stylově velmi volné skladatelské Skupiny A. Miloslav Ištvan Quartet jí věnoval jedno CD a Zatemněná krajina byla druhým z jeho repertoárových kusů, které v Bystřici hrál. Jedná se o chmurný obraz země zatemněné zákazy a nemožností svobodně se projevit. Inspirací byly vzpomínky na německou okupaci v Žandovském mlýně ve Skaličce u Tišnova. Ištvanovo zatemnění se ale týká komunistické diktatury, která po té nacistické bezprostředně následovala.

Pokud někdo čekal, že si od temných vzpomínek konečně odpočine u staletími ověřeného Ludwiga van Beethovena, krutě se zklamal. Jestli ho dosavadní nálož zmátla, Beethoven ho teď chytil za ruku, odtáhl doprostřed hlubokého lesa a nechal ho tam, ať nějak trefí zpátky. Velká fuga B dur op. 133 je těžká nejen na hraní, ale i na soustředěný poslech. Poučné mohlo být zjištění, že je vlastně stejně těžká jako ta stále proklínaná a obávaná soudobá hudba. Kromě jednoho posluchače, který skoro celý koncert slyšitelně spal, to mohli procítit všichni.

Miloslav Ištvan Quartet měl nejednoduchou pozici. Zaprvé v těžkém repertoáru, zadruhé v nutnosti nastudovat dvě skladby speciálně pro toto vystoupení. Kromě Hořínkovy novinky hrál poprvé i Velkou fugu. Kvarteto hraje s entuziasmem, zvuk má spíš přímočarý a ostřejší, což především k současnějšímu repertoáru sedí. Novák vyzněl vysloveně radostně, tragickou protiváhou mu byl Ištvan. Na obou skladbách bylo znát, že je má soubor zažité. Hořínkova Words Without Thoughts potřebovala hodně soustředěného počítání a Velká fuga místy držela pohromadě poněkud se štěstím. Koncert ale zanechal silný dojem a opakovaná provedení by novinkám v repertoáru měla dodat jistotu. Pokud ale soubor myslí svou existenci vážně, měl by se mnohem více soustředit na společný hudební život a nerozptylovat se množstvím angažmá všude možně.

Francouzský přídavek nad vycházejícím sluncem

Jak vypadal východ slunce před Straussovým Zarathustrou se mohlo přesvědčit publikum v boskovickém zámku, kde koncertoval Van Kuijk Quartet. Z úvodu Smyčcového kvartetu B dur op. 76/4 Josepha Haydna by sice znělku České sody nikdo neudělal, ale i tak je to hudba zářivá. Angličtí posluchači jí kdysi nedali jméno „Sunrise“ bezdůvodně. Haydnovo slunce nebodá do očí, ale vyhoupne se nad obzor s pozvolnou laskavostí vzestupného motivu na začátku. Haydn v jednom ze svých vrcholných kvartetů nepřetržitě vyzařuje přívětivou energii.

Vrcholný Haydn se v Boskovicích střetl s pozdním Beethovenem, konkrétně se Smyčcovým kvartetem č. 12 Es dur. Jeho rozměr i mnohoznačnost připomíná spíš symfonii. Ovšem takovou, v níž se nelze schovat za mohutný zvuk symfonického orchestru. Žádné efekty, žádné zvukové obžerství, jen velké myšlenky pevně provázané v nejvyšších sférách. „Škoda, že nerozumím válečnictví stejně jako hudbě; porazil bych ho,“ prohlásil Beethoven o Napoleonovi. O pravdivosti výroku není při poslechu Beethovenových pozdních kvartetů pochyb.

Celý Van Kuijk Quartet spěchal po svém koncertě v boskovickém zámku sledovat zahájení Mistrovství Evropy ve fotbale. Název souboru sice zní nizozemsky, ale jeho členové jsou doma ve Francii. Během koncertu to také občas vypadalo, že myslí víc na fotbal než na muziku. Chyb nebylo málo a první housle by je neměly dělat už vůbec. Zdálo se, že Haydn ani Beethoven nejsou pro Van Kuijk Quartet blízcí autoři – přidaná věta z Kvartetu F dur Maurice Ravela vyzněla z celého koncertu nejlépe. Sice to byla pěkná tečka, ale přídavek by hlavní program koncertu přece jen převálcovat neměl.

Jan Novák: Quadricinium fidium, Slavomír Hořínka: Words Without Thoughts (nová skladba pro festival Concentus Moraviae inspirovaná Shakespearovým Hamletem), Miloslav Ištvan: Zatemněná krajina, Ludwig van Beethoven: Velká fuga B dur op. 133. Miloslav Ištvan Quartett (Alexej Aslamas – 1. housle, Jan Bělohlávek – 2. housle, Stanislav Vacek – viola, Štěpán Filípek – violoncello). 9. června 2016, Bystřice nad Pernštejnem, Městské muzeum.

Joseph Haydn: Smyčcový kvartet B dur op. 76/4 „Východ slunce“, Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet č. 12 Es dur op. 127. Van Kuijk Quartet (Nicolas Van Kuijk – 1. housle, Sylvain Favre-Bulle – 2. housle, Grégoire Vecchioni – viola, François Robin – violoncello). 10. června 2016, Boskovice, zámek. Vše v rámci festivalu Concentus Moraviae.

Miloslav Ištvan Quartet, Slavomír Hořínka, Van Kuijk Quartet, foto Adam Dušek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Concentus Moraviae si pro letošní ročník zvolil tři témata: Shakespeara, Beethovena a českou kvartetní tradici. Už první tři koncerty po slavnostním zahájení ukázaly, jak široce lze takové náměty pojmout, i když se velký dramatik prozatím vynechá.  více

Úspěchy na mezinárodní scéně i česká kvartetní tradice – k souboru, který si dal jméno podle skladatele Pavla Haase, patří obojí. Svou první cenu BBC Music Magazine dostal Pavel Haas Quartet před několika dny za nahrávku kvartetů Bedřicha Smetany, ceny časopisu Gramophone už sbírá téměř systematicky. Důležitým tématem rozhovoru byl ale také festival Concentus Moraviae. Ten je letos tematicky věnován především smyčcovému kvartetu a Beethovenovi, a Pavel Haas Quartet je rezidenčním souborem letošního ročníku.  více



V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více