Minulost, současnost, fotbal. Concentus Moraviae pokračuje v cestě moravskými městy

14. červen 2016, 1:11

Minulost, současnost, fotbal. Concentus Moraviae pokračuje v cestě moravskými městy

Festival Concentus Moraviae měl minulý týden na programu první světovou premiéru v podání Miloslav Ištvan Quartetu. Posluchači možná s překvapením zjistili, že hrát a poslouchat Beethovena může být ještě větší výkon než hrát a poslouchat soudobou hudbu. A francouzský Van Kuijk Quartet jim připomněl i začátek fotbalového Mistrovství Evropy.

William Shakespeare a John Lennon pro čtyři hlasy

První světovou premiéru letošního ročníku Concentu Moraviae slyšelo podkroví Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem čili Galerie na půdě. A především samozřejmě lidé, kteří tam přišli. Neměli to jednoduché – dostali zatím možná největší nakládačku, co se týká náročnosti repertoáru. Pořádně se zapotil i Miloslav Ištvan Quartet.

Ištvanovci se programově zaměřují na hudbu druhé poloviny dvacátého století až současnosti. Odpovídala tomu i větší část programu, který odehráli v Bystřici. Navíc ale přibyl jeden z největších problémů celé kvartetní literatury – Beethovenova Velká fuga. Kvarteto si tak po třech těžkých věcech mohlo zahrát ještě jednu strašně těžkou.

Nejlaskavější k publiku i interpretům byl smyčcový kvartet Quadricinium fidium skladatele Jana Nováka. Je to typická ukázka jeho uvažování, v němž se stýkají ohromné melodické nápady, skladatelská technika, srozumitelná struktura díla i smysl pro ironii a humor. A také expresivita a lehkost. Jan Novák dovede být neuvěřitelně zábavný i hluboký najednou a v Quadriciniu se mu podařilo obě polohy rafinovaně vyvážit. Nezapírá inspirace velkými předchůdci – ozve se janáčkovský motiv i banální melodie zpracovaná do smutečního pochodu jako u Mahlera. Vzniká nečekané napětí, které baví i dojímá.

Novinku Words Without Thoughts si u Slavomíra Hořínky objednal festival a konečně tak došlo i na jeho třetí letošní téma. Kromě smyčcového kvarteta a Beethovena je jím Shakespeare. Hořínkově skladbě dal název citát z Hamleta, skladatel podle svých slov vycházel také z analýzy hlasu Johna Lennona. V hudebních souvislostech název Slova bez myšlenek paradoxně evokuje spíš absolutní hudbu, která žádný mimohudební výklad nemá. Skladba přináší proud krátkých myšlenek, které se opakují, blýskají, vracejí a skřípou. Přitom se vzájemně pořád dokola podněcují, inspirují a iritují v horečně přemýšlejícím mozku. Občas se sejdou v kolísavém a klouzavém souzvuku, aby nakonec vyvrcholily v pětinásobném forte závěrečných akordů.

Nervní a vybuzenou atmosféru Hořínkovy skladby ještě umocnila následující Zatemněná krajina Miloslava Ištvana. Ten patřil stejně jako Jan Novák do stylově velmi volné skladatelské Skupiny A. Miloslav Ištvan Quartet jí věnoval jedno CD a Zatemněná krajina byla druhým z jeho repertoárových kusů, které v Bystřici hrál. Jedná se o chmurný obraz země zatemněné zákazy a nemožností svobodně se projevit. Inspirací byly vzpomínky na německou okupaci v Žandovském mlýně ve Skaličce u Tišnova. Ištvanovo zatemnění se ale týká komunistické diktatury, která po té nacistické bezprostředně následovala.

Pokud někdo čekal, že si od temných vzpomínek konečně odpočine u staletími ověřeného Ludwiga van Beethovena, krutě se zklamal. Jestli ho dosavadní nálož zmátla, Beethoven ho teď chytil za ruku, odtáhl doprostřed hlubokého lesa a nechal ho tam, ať nějak trefí zpátky. Velká fuga B dur op. 133 je těžká nejen na hraní, ale i na soustředěný poslech. Poučné mohlo být zjištění, že je vlastně stejně těžká jako ta stále proklínaná a obávaná soudobá hudba. Kromě jednoho posluchače, který skoro celý koncert slyšitelně spal, to mohli procítit všichni.

Miloslav Ištvan Quartet měl nejednoduchou pozici. Zaprvé v těžkém repertoáru, zadruhé v nutnosti nastudovat dvě skladby speciálně pro toto vystoupení. Kromě Hořínkovy novinky hrál poprvé i Velkou fugu. Kvarteto hraje s entuziasmem, zvuk má spíš přímočarý a ostřejší, což především k současnějšímu repertoáru sedí. Novák vyzněl vysloveně radostně, tragickou protiváhou mu byl Ištvan. Na obou skladbách bylo znát, že je má soubor zažité. Hořínkova Words Without Thoughts potřebovala hodně soustředěného počítání a Velká fuga místy držela pohromadě poněkud se štěstím. Koncert ale zanechal silný dojem a opakovaná provedení by novinkám v repertoáru měla dodat jistotu. Pokud ale soubor myslí svou existenci vážně, měl by se mnohem více soustředit na společný hudební život a nerozptylovat se množstvím angažmá všude možně.

Francouzský přídavek nad vycházejícím sluncem

Jak vypadal východ slunce před Straussovým Zarathustrou se mohlo přesvědčit publikum v boskovickém zámku, kde koncertoval Van Kuijk Quartet. Z úvodu Smyčcového kvartetu B dur op. 76/4 Josepha Haydna by sice znělku České sody nikdo neudělal, ale i tak je to hudba zářivá. Angličtí posluchači jí kdysi nedali jméno „Sunrise“ bezdůvodně. Haydnovo slunce nebodá do očí, ale vyhoupne se nad obzor s pozvolnou laskavostí vzestupného motivu na začátku. Haydn v jednom ze svých vrcholných kvartetů nepřetržitě vyzařuje přívětivou energii.

Vrcholný Haydn se v Boskovicích střetl s pozdním Beethovenem, konkrétně se Smyčcovým kvartetem č. 12 Es dur. Jeho rozměr i mnohoznačnost připomíná spíš symfonii. Ovšem takovou, v níž se nelze schovat za mohutný zvuk symfonického orchestru. Žádné efekty, žádné zvukové obžerství, jen velké myšlenky pevně provázané v nejvyšších sférách. „Škoda, že nerozumím válečnictví stejně jako hudbě; porazil bych ho,“ prohlásil Beethoven o Napoleonovi. O pravdivosti výroku není při poslechu Beethovenových pozdních kvartetů pochyb.

Celý Van Kuijk Quartet spěchal po svém koncertě v boskovickém zámku sledovat zahájení Mistrovství Evropy ve fotbale. Název souboru sice zní nizozemsky, ale jeho členové jsou doma ve Francii. Během koncertu to také občas vypadalo, že myslí víc na fotbal než na muziku. Chyb nebylo málo a první housle by je neměly dělat už vůbec. Zdálo se, že Haydn ani Beethoven nejsou pro Van Kuijk Quartet blízcí autoři – přidaná věta z Kvartetu F dur Maurice Ravela vyzněla z celého koncertu nejlépe. Sice to byla pěkná tečka, ale přídavek by hlavní program koncertu přece jen převálcovat neměl.

Jan Novák: Quadricinium fidium, Slavomír Hořínka: Words Without Thoughts (nová skladba pro festival Concentus Moraviae inspirovaná Shakespearovým Hamletem), Miloslav Ištvan: Zatemněná krajina, Ludwig van Beethoven: Velká fuga B dur op. 133. Miloslav Ištvan Quartett (Alexej Aslamas – 1. housle, Jan Bělohlávek – 2. housle, Stanislav Vacek – viola, Štěpán Filípek – violoncello). 9. června 2016, Bystřice nad Pernštejnem, Městské muzeum.

Joseph Haydn: Smyčcový kvartet B dur op. 76/4 „Východ slunce“, Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet č. 12 Es dur op. 127. Van Kuijk Quartet (Nicolas Van Kuijk – 1. housle, Sylvain Favre-Bulle – 2. housle, Grégoire Vecchioni – viola, François Robin – violoncello). 10. června 2016, Boskovice, zámek. Vše v rámci festivalu Concentus Moraviae.

Miloslav Ištvan Quartet, Slavomír Hořínka, Van Kuijk Quartet, foto Adam Dušek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Concentus Moraviae si pro letošní ročník zvolil tři témata: Shakespeara, Beethovena a českou kvartetní tradici. Už první tři koncerty po slavnostním zahájení ukázaly, jak široce lze takové náměty pojmout, i když se velký dramatik prozatím vynechá.  více

Úspěchy na mezinárodní scéně i česká kvartetní tradice – k souboru, který si dal jméno podle skladatele Pavla Haase, patří obojí. Svou první cenu BBC Music Magazine dostal Pavel Haas Quartet před několika dny za nahrávku kvartetů Bedřicha Smetany, ceny časopisu Gramophone už sbírá téměř systematicky. Důležitým tématem rozhovoru byl ale také festival Concentus Moraviae. Ten je letos tematicky věnován především smyčcovému kvartetu a Beethovenovi, a Pavel Haas Quartet je rezidenčním souborem letošního ročníku.  více



Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti.  více

Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy.  více

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.  více

V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti.  více

Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě.  více

Komorní program 53. ročníku mezinárodního festivalu Moravský podzim ve čtvrtek představil písně Franze Schuberta v úpravě pro kytaru a zpěv vystoupilo duo ve složení María Cristina Kiehr (soprán) a Pablo Márquez (romantická kytara). Večer nazvaný Touha se odehrál v brněnském Besedním domě.  více

Zahájení letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim patřilo památce sira Charlese Mackerrase přesně řečeno připomenutí stého výročí od Mistrova narození. Právě program úvodního nedělního koncertu zaplnily skladby převážně z britské provenience, které měly zásadní podíl na dirigentově kariéře nebo byly blízké jeho srdci. Sir Mackerras se však nesoustředil pouze na autory z britských ostrovů, ale věnoval také důkladnou péči rozšiřování povědomí o Leoši Janáčkovi ve světě. BBC Concert Orchestra, který vystoupil pod vedením své šéfdirigentky Anny-Marie Helsing, má k Mackerrasovi a jeho odkazu ostatně také blízko – na počátku své dirigentské dráhy zastával totiž právě zde svůj šéfdirigentský post.  více

Brno se v roce 2017 stalo součástí prestižní Sítě kreativních měst UNESCO v oblasti hudby. Ocenění získalo díky dlouhodobé podpoře hudebních aktivit a mimořádně pestré i kvalitní reprezentaci mnoha hudebních žánrů – od folkloru a klasické hudby až po jazz, rock či experimentální projekty.  více

Nejčtenější

Kritika

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce