Minulost, současnost, fotbal. Concentus Moraviae pokračuje v cestě moravskými městy

14. červen 2016, 1:11

Minulost, současnost, fotbal. Concentus Moraviae pokračuje v cestě moravskými městy

Festival Concentus Moraviae měl minulý týden na programu první světovou premiéru v podání Miloslav Ištvan Quartetu. Posluchači možná s překvapením zjistili, že hrát a poslouchat Beethovena může být ještě větší výkon než hrát a poslouchat soudobou hudbu. A francouzský Van Kuijk Quartet jim připomněl i začátek fotbalového Mistrovství Evropy.

William Shakespeare a John Lennon pro čtyři hlasy

První světovou premiéru letošního ročníku Concentu Moraviae slyšelo podkroví Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem čili Galerie na půdě. A především samozřejmě lidé, kteří tam přišli. Neměli to jednoduché – dostali zatím možná největší nakládačku, co se týká náročnosti repertoáru. Pořádně se zapotil i Miloslav Ištvan Quartet.

Ištvanovci se programově zaměřují na hudbu druhé poloviny dvacátého století až současnosti. Odpovídala tomu i větší část programu, který odehráli v Bystřici. Navíc ale přibyl jeden z největších problémů celé kvartetní literatury – Beethovenova Velká fuga. Kvarteto si tak po třech těžkých věcech mohlo zahrát ještě jednu strašně těžkou.

Nejlaskavější k publiku i interpretům byl smyčcový kvartet Quadricinium fidium skladatele Jana Nováka. Je to typická ukázka jeho uvažování, v němž se stýkají ohromné melodické nápady, skladatelská technika, srozumitelná struktura díla i smysl pro ironii a humor. A také expresivita a lehkost. Jan Novák dovede být neuvěřitelně zábavný i hluboký najednou a v Quadriciniu se mu podařilo obě polohy rafinovaně vyvážit. Nezapírá inspirace velkými předchůdci – ozve se janáčkovský motiv i banální melodie zpracovaná do smutečního pochodu jako u Mahlera. Vzniká nečekané napětí, které baví i dojímá.

Novinku Words Without Thoughts si u Slavomíra Hořínky objednal festival a konečně tak došlo i na jeho třetí letošní téma. Kromě smyčcového kvarteta a Beethovena je jím Shakespeare. Hořínkově skladbě dal název citát z Hamleta, skladatel podle svých slov vycházel také z analýzy hlasu Johna Lennona. V hudebních souvislostech název Slova bez myšlenek paradoxně evokuje spíš absolutní hudbu, která žádný mimohudební výklad nemá. Skladba přináší proud krátkých myšlenek, které se opakují, blýskají, vracejí a skřípou. Přitom se vzájemně pořád dokola podněcují, inspirují a iritují v horečně přemýšlejícím mozku. Občas se sejdou v kolísavém a klouzavém souzvuku, aby nakonec vyvrcholily v pětinásobném forte závěrečných akordů.

Nervní a vybuzenou atmosféru Hořínkovy skladby ještě umocnila následující Zatemněná krajina Miloslava Ištvana. Ten patřil stejně jako Jan Novák do stylově velmi volné skladatelské Skupiny A. Miloslav Ištvan Quartet jí věnoval jedno CD a Zatemněná krajina byla druhým z jeho repertoárových kusů, které v Bystřici hrál. Jedná se o chmurný obraz země zatemněné zákazy a nemožností svobodně se projevit. Inspirací byly vzpomínky na německou okupaci v Žandovském mlýně ve Skaličce u Tišnova. Ištvanovo zatemnění se ale týká komunistické diktatury, která po té nacistické bezprostředně následovala.

Pokud někdo čekal, že si od temných vzpomínek konečně odpočine u staletími ověřeného Ludwiga van Beethovena, krutě se zklamal. Jestli ho dosavadní nálož zmátla, Beethoven ho teď chytil za ruku, odtáhl doprostřed hlubokého lesa a nechal ho tam, ať nějak trefí zpátky. Velká fuga B dur op. 133 je těžká nejen na hraní, ale i na soustředěný poslech. Poučné mohlo být zjištění, že je vlastně stejně těžká jako ta stále proklínaná a obávaná soudobá hudba. Kromě jednoho posluchače, který skoro celý koncert slyšitelně spal, to mohli procítit všichni.

Miloslav Ištvan Quartet měl nejednoduchou pozici. Zaprvé v těžkém repertoáru, zadruhé v nutnosti nastudovat dvě skladby speciálně pro toto vystoupení. Kromě Hořínkovy novinky hrál poprvé i Velkou fugu. Kvarteto hraje s entuziasmem, zvuk má spíš přímočarý a ostřejší, což především k současnějšímu repertoáru sedí. Novák vyzněl vysloveně radostně, tragickou protiváhou mu byl Ištvan. Na obou skladbách bylo znát, že je má soubor zažité. Hořínkova Words Without Thoughts potřebovala hodně soustředěného počítání a Velká fuga místy držela pohromadě poněkud se štěstím. Koncert ale zanechal silný dojem a opakovaná provedení by novinkám v repertoáru měla dodat jistotu. Pokud ale soubor myslí svou existenci vážně, měl by se mnohem více soustředit na společný hudební život a nerozptylovat se množstvím angažmá všude možně.

Francouzský přídavek nad vycházejícím sluncem

Jak vypadal východ slunce před Straussovým Zarathustrou se mohlo přesvědčit publikum v boskovickém zámku, kde koncertoval Van Kuijk Quartet. Z úvodu Smyčcového kvartetu B dur op. 76/4 Josepha Haydna by sice znělku České sody nikdo neudělal, ale i tak je to hudba zářivá. Angličtí posluchači jí kdysi nedali jméno „Sunrise“ bezdůvodně. Haydnovo slunce nebodá do očí, ale vyhoupne se nad obzor s pozvolnou laskavostí vzestupného motivu na začátku. Haydn v jednom ze svých vrcholných kvartetů nepřetržitě vyzařuje přívětivou energii.

Vrcholný Haydn se v Boskovicích střetl s pozdním Beethovenem, konkrétně se Smyčcovým kvartetem č. 12 Es dur. Jeho rozměr i mnohoznačnost připomíná spíš symfonii. Ovšem takovou, v níž se nelze schovat za mohutný zvuk symfonického orchestru. Žádné efekty, žádné zvukové obžerství, jen velké myšlenky pevně provázané v nejvyšších sférách. „Škoda, že nerozumím válečnictví stejně jako hudbě; porazil bych ho,“ prohlásil Beethoven o Napoleonovi. O pravdivosti výroku není při poslechu Beethovenových pozdních kvartetů pochyb.

Celý Van Kuijk Quartet spěchal po svém koncertě v boskovickém zámku sledovat zahájení Mistrovství Evropy ve fotbale. Název souboru sice zní nizozemsky, ale jeho členové jsou doma ve Francii. Během koncertu to také občas vypadalo, že myslí víc na fotbal než na muziku. Chyb nebylo málo a první housle by je neměly dělat už vůbec. Zdálo se, že Haydn ani Beethoven nejsou pro Van Kuijk Quartet blízcí autoři – přidaná věta z Kvartetu F dur Maurice Ravela vyzněla z celého koncertu nejlépe. Sice to byla pěkná tečka, ale přídavek by hlavní program koncertu přece jen převálcovat neměl.

Jan Novák: Quadricinium fidium, Slavomír Hořínka: Words Without Thoughts (nová skladba pro festival Concentus Moraviae inspirovaná Shakespearovým Hamletem), Miloslav Ištvan: Zatemněná krajina, Ludwig van Beethoven: Velká fuga B dur op. 133. Miloslav Ištvan Quartett (Alexej Aslamas – 1. housle, Jan Bělohlávek – 2. housle, Stanislav Vacek – viola, Štěpán Filípek – violoncello). 9. června 2016, Bystřice nad Pernštejnem, Městské muzeum.

Joseph Haydn: Smyčcový kvartet B dur op. 76/4 „Východ slunce“, Ludwig van Beethoven: Smyčcový kvartet č. 12 Es dur op. 127. Van Kuijk Quartet (Nicolas Van Kuijk – 1. housle, Sylvain Favre-Bulle – 2. housle, Grégoire Vecchioni – viola, François Robin – violoncello). 10. června 2016, Boskovice, zámek. Vše v rámci festivalu Concentus Moraviae.

Miloslav Ištvan Quartet, Slavomír Hořínka, Van Kuijk Quartet, foto Adam Dušek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Concentus Moraviae si pro letošní ročník zvolil tři témata: Shakespeara, Beethovena a českou kvartetní tradici. Už první tři koncerty po slavnostním zahájení ukázaly, jak široce lze takové náměty pojmout, i když se velký dramatik prozatím vynechá.  více

Úspěchy na mezinárodní scéně i česká kvartetní tradice – k souboru, který si dal jméno podle skladatele Pavla Haase, patří obojí. Svou první cenu BBC Music Magazine dostal Pavel Haas Quartet před několika dny za nahrávku kvartetů Bedřicha Smetany, ceny časopisu Gramophone už sbírá téměř systematicky. Důležitým tématem rozhovoru byl ale také festival Concentus Moraviae. Ten je letos tematicky věnován především smyčcovému kvartetu a Beethovenovi, a Pavel Haas Quartet je rezidenčním souborem letošního ročníku.  více



Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více

Koncerty vážné hudby nám asociují především večerní hodiny, formální ustrojení a v některých případech i skleničku vína. Včerejší sobota dokázala, že dopoledne představuje stejně vhodný čas na uměleckou produkci. Hodinu před polednem zazněly v Křišťálovém sále brněnské Staré radnice violoncellové sonáty Ludwiga van Beethovena, Clauda Debussyho a Dmitrije Šostakoviče v provedení violoncellisty Štěpána Filípka a klavíristy Marka Pinzowa. Koncert pořádalo Národní divadlo Brno.  více

„Dát si občas porci romantiky neškodí. Navíc za takovouto romantiku se stydět nemusíte,“ psal jsem v recenzi bilančního alba Střípky příběhů, které si brněnská skupina F.T.Prim vydala v roce 2013 u příležitosti čtvrtstoletí od svého vzniku. O pět let později, tedy k třicátým narozeninám, si skupina v čele se zpívajícím autorem a kytaristou nadělali novinkovou desku Labyrint. Platí opět vše, co jsem napsal minule. Opět by se dala vyzdvihnout romantika i trampská témata, stejně jako pozvolný posun od akustické „tulácké“ hudby k popu. I to balancování na samé hraně kýče v některých momentech zůstává, stejně jako nezpochybnitelná hráčská zručnost členů kapely. Skoro by se zdálo, že Labyrint nic nového nepřináší. Ale není to tak. Stačí dobrovolně zabloudit a v labyrintu tónů a slov najdeme zajímavé momenty. Jen si skutečně musíme připustit, že romantika občas není na škodu.  více

Skupinou Dunaj prošla řada důležitých osobností brněnské alternativní scény, například Pavel Fajt a Iva Bittová. Po jejich odchodu skupinu dlouho tvořila čtveřice Jiří Kolšovský, Vladimír Václavek, Josef Ostřanský a Pavel Koudelka. V roce 1998 legendární kapela ukončila činnost a krátce nato ve věku pouhých 43 let zemřel její zpěvák a kytarista Kolšovský. Nyní se jako Dunaj vracejí na scénu zbylí tři členové. Před koncem roku se v Brně předvedli jako hosté Tata Bojs a 17. ledna je čeká na Flédě samostatný koncert v rámci aktuálního turné. V létě se pak obnovený Dunaj představí například na festivalech Hradecký slunovrat (Hradec nad Moravicí) nebo Eurotrialog (Mikulov).  více

Když kapela vydá první řadové album po třiceti letech, navíc v roce svých padesátých narozenin, je to samozřejmě obrovská událost. Brněnská legenda Progres 2 sice na novou desku pomýšlela dlouho, ale – jak mi před časem řekl kytarista a zpěvák Pavel Váně – nemohla najít vhodné téma. Nakonec se námět našel: slavná kniha Jacka Londona na pomezí filosofického románu a sci-fi Tulák po hvězdách. Na půdorysu pobytu ve vězení, přemítání o životě a smrti, spravedlnosti a milosrdenství a – což je ta fantastická část – návštěv nadpozemských světů vznikl příběh, který je pojítkem celkem sedmnácti skladeb přibližně hodinového alba.  více

Druhý, tedy večerní Novoroční koncert Filharmonie Brno přinesl Dvořákův violoncellový koncert v podání Raphaella Wallfische a operní předehry od Stanisława Moniuzska, Jacquese Offenbacha, Franze von Suppého nebo Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova. Filharmonie Brno vkročila do roku 2019 pod taktovkou dirigenta Roberta Kružíka.  více

Známou humoristickou prózu Klapzubova jedenáctka od spisovatele Eduarda Basse přivedli nyní na jeviště v Městském divadle Brno. Nejde ovšem o činohru. Vznikla tady rozverná zpěvohra, která divadelně není žádným dech beroucím spektáklem. Užijete si však chytlavou swingující muziku známého jazzmana a pianisty Jiřího Levíčka v živém provedení devítičlenného orchestru, jak je tady dobrým zvykem.  více

Aktuální sestava skupiny Květy má tři členy. Poté, co v roce 2017 vydali hned dvě řadová alba (Komik do půl osmé a Spí vánoční pták), se dohodli, že každý složí sólovou desku v jiném žánru a s pomocí svých kolegů z kapely a přizvaných hostů tato alba nahrají a vydají. Projekt souhrnně nazvali YM („my“ pozpátku) a na konci roku 2018 vydali první dvě ze tří zamýšlených alb – CD Japonec s elektronickými nahrávkami Aleše Pilgra a LP desku Lorenzovi hoši s country písněmi Martina E. Kyšperského. Obě alba nás sice zvou do velmi odlišných hudebních světů, ale některé drobné detaily je spojují. A nejedná se jen o to, že na obou najdeme píseň s názvem Kamarádi.  více

Nenápadně se rodí v Brně další skvělý big band. Vedle pozvolna mizícího Gustav Brom Big Bandu, který koncertuje jen několikrát za rok, a silně expandujícího B-Side Bandu, jehož pozice se ustálila na doprovodném orchestru domácích a zahraničních zpěváckých hvězd, je The Cotatcha Orchestra založený v roce 2014 povýtce instrumentální, stále lépe sehraná jazzová formace se širokým záběrem od jazzových standardů přes skladby věhlasných zahraničních autorů (mj. Stan Kenton, Quincy Jones, Charles Mingus) až po tvorbu soudobých českých komponistů (mj. Miroslav Hloucal). Pro The Cotatcha Orchestra upravuje a komponuje i kontrabasista Vincenc Kummer. Jeho sedmasedmdesátiny (oslavil je už v červenci) odrážel i program koncertu, který byl symbolickou poctou jeho práci pro mladou brněnskou kapelu.  více

Strážnická zpěvačka a cimbalistka Magdalena Múčková se už v útlém věku projevila jako výrazný talent: v soutěži dětských zpěváků si ve finále zazpívala s brněnským BROLNem – a nahrávka to byla natolik vydařená, že ji Český rozhlas Brno dodnes uchovává jako tzv. trvalku. Dětský hlásek vyzrál v krásně zabarvený, nezaměnitelný hlas mladé ženy, která si velmi brzy osvojila disciplínu pro lidovou zpěvačku nejnáročnější, totiž interpretaci lidových balad: kupříkladu její vlastní úpravy baladických příběhů z rodného strážnického Dolňácka Vydala máti, vydala dcéru a V širém poli hruščička jsou čisté a působivé. Ve dvaceti se nebojácně postavila do čela mladé strážnické cimbálové muziky Danaj, která letos oslavila třicetiny, a natočila s ní devět CD – mezi jinými ceněná tematická alba Písničky z malířovy palety (2000, reedice 2018), vánoční Nenechte nás dlúho státi (1996), Vladimíru Úlehlovi dedikované CD Písňovou zahradou (2008) nebo letošní Desatero (2018).  V BROLNu na čas zakotvila jako kmenová cimbalistka a zpěvačka, dodnes se současným “malým” BROLNem občas hostuje. Kromě hraní na cimbál, zpívání, komponování muzikantských pásem a úprav písní pro “svou” CM Danaj vyučuje hru na cimbál na ZUŠ ve Veselí a ve Skalici - a našla si i práci redaktorskou a scénáristickou: v pořadu U nás aneb Od cimbálu k lidové kultuře v TV Noe představuje divákům výrazné osobnosti české a moravské lidové muziky. Jak je zřejmé, kulaté narozeniny nemá vlastně ani čas oslavit v klidu … V rámci letošního festivalu Janáček Brno prezentovala svůj autorský pořad Kvítí milodějné – takže bylo o čem si povídat.  více

Když trio Ponk v obsazení housle, cimbál a kontrabas přišlo se svým prvním albem Postfolklor a konceptem mrtvého folkloru, psal jsem, že se kapele podařilo „vnést do vybraného [folklorního] materiálu kus sama sebe, použít v písních spoustu hudebních vtípků a jasně čitelných i méně nápadných obratů z jiných žánrů, a přitom zachovat jejich podstatu“. Ponk tehdy hrál úpravy lidových písní, kterým sice ponechal texty a melodie, ale s velmi úsporným a čistě akustickým instrumentářem dokázal tento tradiční repertoár obohatit o prvky rocku a dalších žánrů. Vtip spočíval ve využití netradičních rytmických vzorců, způsobu hry a energie. Na podobném principu by se dalo vystavět hned několik alb, a tak po debutu s písněmi o smrti mohl Ponk natočit kolekce lidových písní svatebních nebo vánočních. Nestalo se tak a je to dobře.  více

Ve čtvrtek a v pátek proběhly v Brně dva zcela odlišné koncerty, avšak s jedním společným jmenovatelem. Byla jím Horňácká muzika Petra Mičky. První čtvrteční akce se konala v klubu Leitnerka a šlo o dvojkoncert s kapelou Lesní zvěř. Páteční program hostil husovický klub Musilka a za doprovodu zmíněné kapely se na něm představili zpěváci a zpěvačky z horňácké obce Hrubá Vrbka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018 vyvrcholil operním představením Výlety páně Broučka v nastudování Národního divadla (Praha) v režii Slávy Daubnerové se scénografií Pavla Boráka a s kostýmy Simony Vachálkové. V hlavních rolích se představili Jaroslav Březina, Aleš Briscein, František Zahradníček, Alžběta Poláčková, Jiří Sulženko, Andrea Široká, Stanislava Jirků, Martin Šrejma, Roman Janál a Josef Moravec. Orchestr a sbor Národního divadla řídil Jaroslav Kyzlink, o taneční čísla se postarali členové Baletu Národního divadla a externisté.  více

První prosincový víkend se na Mezinárodním festivalu Janáček Brno 2018 nesl ve znamení krásy a poetiky lidové písně, tak jak ji vnímal skladatel sám. Sobotní odpoledne v Mahenově divadle patřilo folkloru ryzímu přímo ze skladatelova rodného kraje. Neděle potom patřila slavnostnímu představení jednoho z jeho největších folklorem inspirovaných děl – Moravská lidová poezie v písních – v působivých prostorách vily Tugendhat.  více

Ze soutěže Blues Aperitiv postoupil letos na mezinárodní festival Blues Alive do Šumperka slovenská skupina Kiero Grande, dále dvě polské kapely a brněnský hudebník Jan Fic se svým sólovým projektem. Honza, který si pod značkou Red Bird Instruments sám vyrábí kytary z krabic od doutníků (cigar box guitars) a další nástroje, je jinak známý jako frontman skupiny The Weathermakers, s níž si syrové blues zahrál i na Portě. A na několika festivalech se mihl i jako kapelník recesistické trampské skupiny The Honzíci. Následující rozhovor vznikl u příležitosti vydání sólového alba Město, které Jan Fic společně s producentem Martinem Kyšperským oficiálně představí 17. prosince v brněnském obchůdku Stereo – Vinyl Culture Shop.  více

Nejčtenější

Kritika

Vyprodaná Fléda. Hlava na hlavě. A přesto v tom davu potkáte šest spolužáků, se kterými jste v první polovině 90. let sdíleli budovu gymnázia, i kolegyni, se kterou jste později studovali žurnalistiku. Skupina Dunaj se dvacet let po svém rozpadu vrátila na pódia a její někdejší domovské město bylo pochopitelně jednou z prvních důležitých zastávek.  více