Mladý Frankenstein čili jak na slavné monstrum

Mladý Frankenstein čili jak na slavné monstrum

Nejznámější filmové monstrum ožívá v původním americkém muzikálu Mladý Frankenstein, který ve dvou premiérách o víkendu nabídlo Městské divadlo Brno. Tuto hudební komedii známého režiséra, producenta, spisovatele a herce Mela Brookse zde uvedli v české premiéře. A tak si neoficiální tuzemské centrum muzikálového divadla může připsat zase jedno prvenství. Mladý Frankenstein se už po světové premiéře před sedmi lety stal na Broadwayi hitem (484 repríz). Západní Evropu nyní brázdí po Holandsku a Německu několik produkcí tohoto titulu, který paroduje slavnou látku o šíleném vědátorovi a jeho umělém člověku.

Pro pořádek bude důležité uvést další souvislosti. Autory – v českých vodách nového muzikálu – jsou Thomas MeehanMel Brooks, který už v roce 1974 režíroval stejnojmenný černobílý film Mladý Frankenstein. A právě k němu dopsal hudbu a texty písní a v roce 2007 z něj udělal výpravný muzikál, který se inspiračně napájí u velkolepých tanečních broadwayských show a swingujícího hudebního divadla.

Rozplétat příběh Mladého Frankensteina znamená návrat až k námětu z roku 1818, kdy Mary Shelleyová napsala román o vědci Viktoru Frankensteinovi a jeho monstru. Žena proslulého romantického básníka tak inspirovala řadu dalších literárních, filmových i dramatických děl. A že je tato látka pro divadelníky stále nesmírně aktuální a přitažlivá svědčí nedávné uvedení titulu reFrankenstein v brněnském HaDivadle, kde zase zkoumali, jak ze živých lidí dneška vznikají monstra díky jejich odcizení a izolaci v moderní době.

Muzikál Mladý Frankenstein má v mnoha ohledech na triku Petr Gazdík, který text přeložil, inscenaci režíruje a postavu Viktora von Frankensteina, stvořitele umělého člověka, si dokonce v alternaci zahraje. Šéf muzikálového souboru, herec a režisér Gazdík také rád zdůrazňuje, že viděl tento muzikál jen pár týdnů po jeho premiérovém uvedení v roce 2007 na newyorské Broadwayi.

Mohlo by se zdát, že Gazdík je vlastně už specialistou na podobné parodické záležitosti. Před časem na svojí mateřské scéně už režíroval známou komedii Kvítek z horroru. Také v případě Mladého Frankensteina chce Gazdík publiku nabídnout vše, na co se u podobných produkcí v muzikálové aréně na Lidické ulici sází. Co to je? Profesionálně odvedená podívaná, která diváky strhne na svoji stranu dobrými hereckými a pěveckými čísly, tanečními výkony, ale také naživo hranou muzikou a zajímavou výpravou, jak už ji u muzikálu automaticky čekáme. V případě žánru muzikálové parodie, je však stejně nezbytné najít míru pro vtip a jemné ironizování látky, což se Gazdíkovi ve výsledku z větší části podařilo. V Mladém Frankensteinovi jde vlastně o neustále plynoucí sérii hororových i komických situací. První premiérové představení sice místy postrádalo ještě onu stoprocentní lehkost sehranosti, bezchybné tempo a v některých místech pěvecká sóla zaskřípala, ale fatálního kiksu se divák v dění na jevišti ani orchestřišti nedočkal.

Divadelníci vědí, že dělat vkusnou zábavu je hodně vážná a těžká věc. Gazdík jako jeden z autorů zdařilého překladu míchá slovní hříčky, místy s erotickými narážkami a humorem těžícím z dvojsmyslnosti. Jak už bylo řečeno vše je ale děláno s citem pro žánr i míru.

Na diváka tak čeká tříhodinová zábavná šou, která nabídne vedle řízného swingového zvuku opravdu zábavné choreografie včetně jednoho monstrózního stepařského čísla těžícího z původní produkce. Sborová pěvecká i taneční čísla jsou skutečně magnetem večera, za což může skutečně nápaditá choreografie Lucie Holánkové, která si dělá jemné šoufky z čardášů neb valčíčku. A z hudebních vlivů maďarských, rumunských tyrolských i bavorských si dělá legraci už sám autor, takže se kupříkladu lze těšit i na jódlování jedné z hlavních hrdinek. Chválit lze také nápadité kostýmy Veroniky Hindle, která se vyřádila zejména u ženské company v legračních krojích nebo také v okázalých elegantních šatkách Frankensteinovy snoubenky Elizabeth Bennigové.

Co se týče sólistických výkonů, divák bude (viděl jsem první premiérové obsazení) spokojený. Milan Němec v roli mladého doktora Fredericka Frankensteina už před lety prokázal svůj mimořádný komický talent a je ideálním představitelem pro tuto roli. Až na jedno pěvecké zaváhání mu jeho první oficiální večer s Frankesteinem vyšel a je to právě Němec, kdo umí přesně a jemně dávkovat jemný sarkasmus. Ale ani jeho spoluhráči neselhali. Miroslav Urbánek jako oživený Netvor se zelenou sešitou hlavou je přesně oním neohrabaným monstrem, které se nakonec mentálně vyrovná svému stvořiteli. Opravdu solidní a velmi zkušené výkony předvádí dvě herečky, které stály u počátku zdejšího brněnského muzikálového zázraku: Petra JungmanováJana Musilová. Každá jde na svoji jinak bláznivou hrdinku pochopitelně jinak. První nabídne skutečně legrační poměnu upjaté paničky v poživačnou Netvorovu metresu. Musilová zase skvělým způsobem jako šílená hospodyně a někdejší milenka starého dr. Viktora von Frankenstein balancuje na hranici karikatury a legrační melodramatičnosti. Co tohoto ulítlého obrázku ze strašidelného hradu v Transylvánii skvěle zapadá Igor v podání Jiřího Macha jako zajímavě stylizovaná pohybová kreatura. A zážitkem nejen pro oko bude Viktória Matušovová, která bezvadně sehraje tělesně, vědecky a posléze i citově odevzdanou blond asistentku mladého Frankesteina.

Přimyslíte-li výtečné a šlapající hudební nastudování této muziky na pomezí swingu a jazzu (Dan KalousekEma Mikešková), vyjde vám divácky vděčná kombinace nevtíravé parodie, laskavého hororu, bláznivé komedie a uměřeně cukrkandlového melodramatu o nevyzpytatelných láskách lidí ale i nestvůr. To už za to stojí, nemyslíte?

Foto Jef a Tino Kratochvílovi

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V Brne sa neplánovane, ale predsa odohrala svetová premiéra. Muzikál Flashdance nie je iba jednoduchou napodobeninou filmu, ale vytvára si svoj vlastný svet postavený na oporných dejových pilieroch.   více


Radek Zapadlo je brněnský jazzový saxofonista, který působí například ve skupinách Two-Generation Trio nebo Vilém Spilka Quartet. Kromě toho stojí v čele vlastní kapely Four in Blue, která funguje v obsazení saxofon, kytara, varhany a bicí. Debutové album této skupiny vyšlo jako první titul nového brněnského vydavatelství Bivak Records.  více

Pres Veselé je chodníček, aj po něm jezdil na kole nebo chodil s typicky opřenou basou na rameni Jaroslav Smutný. Od středy 5. ledna 2022 už ho tam ale nepotkáte. Sběratel lidových písní, muzikant, zpěvák a hlavně tělem, duší i srdcem zapálený milovník folkloru nás totiž právě onoho dne opustil. Svým úsilím a neutuchající vášní dokázal vzkřísit dávno zapomenuté písně, které následně ožily a znovu se staly součástí repertoáru lidových muzik. Písně, které sám složil, v některých případech navíc zlidověly.  více

Na počátku třetího adventního týdne dýchla slavnostní atmosféra při společném vystoupení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu. Koncert se konal v Konventu milosrdných bratří v Brně a představil dvě alba, která tato tělesa společně natočila.  více

Jevištní adaptaci jedné z nejslavnějších filmových komedií Světáci představilo pod stejným názvem Městské divadlo Brno. Na zdejší činoherní scéně vznikla sice pocta ikonickému snímku, ale také průměrná a spotřební hudební komedie, jejíž nová písničková náplň, způsob vyprávění i herecké výkony neskutečné jiskrnosti originálu nedosahují. Není navíc moc jasné, koho, čím a jak chce tento legrační obrázek ze socialistických dob oslovit.  více

Když přibližně před třemi lety hudební těleso Brno Contemporary Orchestra uvádělo v sále Konventu Milosrdných bratří šestivětý cyklus Má vlast vzniklý na objednávku orchestru a vycházející ze Smetanovy stejnojmenné symfonické básně, bylo tomu ke stému výročí vzniku naší republiky. Skladatelé Petr Kofroň, Marek Piaček, Miloš Štědroň, Pavel Zemek Novák, Miroslav Tóth a Daniel Forró si „rozebrali“ původní věty (v některých případech spíše tematické inspirace) Smetanovy Mé vlasti a pokusili se sdělit, jak tato hudba rezonuje u dnešních autorů. V říjnu 2021 vyšla pod hlavičkou Navona Records (NV6349) nahrávka „nové“ Mé vlasti šestice skladatelů a Brno Contemporary Orchestra (řídí Pavel Šnajdr) pod názvem My Country – A cycle of symphonic poems after Bedřich Smetanavíce

Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Daviesvíce

V pořadí druhý koncert slavnostní desáté sezóny hudebního tělesa Brno Contemporary Orchestra nazvaný Kamenné mantry představil v pondělí 22. listopadu v brněnském pavilonu Anthropos skladby Fausta Romitelliho, Michala Rataje, Miloslava Ištvana a nedávno zesnulého (brněnským posluchačům dobře známého) litevského skladatele Bronia Kutavičiuse. Vedle samotného orchestru vystoupili také sopranistka Irena Troupová, hráč na marimbu Martin Opršál a recitátor Pavel Zajíc, který nahradil v programu původně uvedeného Otakara Blahu. Koncert pořádaný ve spolupráci s Moravským zemským muzeem řídil umělecký vedoucí tělesa Pavel Šnajdrvíce

Součástí Českého rozhlasu Brno je už téměř sedmdesát let také folklorní redakce. V rozhovoru s jejím současným dramaturgem, ale také cimbalistou a pedagogem Jaroslavem Kneislem se dozvíte, co se v nově zrekonstruované budově brněnského rozhlasu právě chystá. A dále vám kupříkladu prozradíme, proč by měl každý milovník lidové hudby ladit tuto stanici právě v listopadu.  více

Sváteční večer 28. října oslavila část brněnských folklorních nadšenců v honosném prostoru Mahenova divadla. Hned dvakrát po sobě zde stejným programem oslavil své půlkulaté čtyřicáté páté výročí Dětský národopisný soubor brněnský Valášek.  více

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.  více

Slavný román Jane Eyrová od spisovatelky Charlotte Brontëové inspiroval řadu umělců. Mimořádná próza patří k vrcholům romantické literatury. O jejím významu svědčí také přes třicet filmových, televizních a muzikálových adaptací. A právě v české premiéře uvedlo o víkendu Městské divadlo Brno (MdB) její muzikálové zpracování. Inscenace režiséra Petra Gazdíka představuje silné a působivé hudební divadlo, které zaujme hudebním nastudováním, pěveckými i hereckými výkony, ale také kostýmním, scénografickým i pohybovým zpracováním.  více

Pod „šifrou“ 29/2 (čti „Dvacátý devátý únor“) se skrývá kapela, která vznikla tak trochu z legrace. Použila kompoziční postupy, které by při psaní písní vůbec neměly fungovat. Sjednotila muzikanty, kteří si už z podstaty snad ani nemohou navzájem rozumět. A přitom vzniklo album velmi silných písní, které při vší experimentálnosti mají hlavu a patu a funguji i jako celek.  více

Hudební festival Moravský podzim včera došel do finále – v průběhu sedmnácti dní zazněla hudba skladatele Jana Nováka, díla světových minimalistů i tvorba arménských umělců. A právě arménská dramaturgická linka 51. ročník festivalu v sále Janáčkova divadla uzavřela. Nejednalo se však o arménskou hudbu v nastudování Filharmonie Brno, která festival pořádá, ale o skutečnou Arménskou filharmonii v čele s dirigentem Eduardem Topčjanem. Jako sólista vystoupil violista Luca Ranieri a zazněla díla Tigrana Mansurjana, Aveta Terterjana a Arama Chačaturjana. Koncert se konal při příležitosti 30. výročí arménské nezávislosti a byl zaštítěn J. E. Ashotem Hovakimianem, velvyslancem Arménské republiky v tuzemsku.  více

Letošní ročník hudebního festivalu Moravský podzim se svým tematickým ukotvením ani okrajově nedotýká skladatelského odkazu Antonína Rejchy. Jeho Umění variace aneb 57 variací pro klavír (L’Art de varier ou 57 Variations pour le piano-forte), op. 57, věnované knížeti Louisi-Ferdinandovi Pruskému, se však objevilo na program úterního koncertu 12. října v Besedním domě. Není se čemu divit: Filharmonie Brno, která festival pořádá, se propagaci díla tohoto českého rodáka poměrně intenzivně věnuje ve svých abonentních koncertech či nedávno vydanou nahrávkou skladatelovy Lenory. Tento rok si navíc připomínáme výročí 185 let od Rejchova úmrtí. S celovečerním cyklem variací vystoupil srbsko-americký klavírista Ivan Ilić, který momentálně pracuje na pětidílné řadě kompaktních disků s názvem Reicha Rediscovered, z níž třetí a momentálně nejnovější přírůstek vyšel v lednu tohoto roku.  více

Brněnskému kytaristovi Milanu Kašubovi, se kterým v poslední době koncertuje, připravila knihu k osmdesátinám. Současně dala dohromady další knížku s vlastními texty a ilustracemi. Vyšlo jí živé album a průběžně připravuje videoklipy, ve které jsou její texty tlumočeny do českého znakového jazyka. Zpěvačka, textařka a výtvarnice Dáša Ubrová prožívá pestré tvůrčí období.  více

Nejčtenější

Kritika

Jevištní adaptaci jedné z nejslavnějších filmových komedií Světáci představilo pod stejným názvem Městské divadlo Brno. Na zdejší činoherní scéně vznikla sice pocta ikonickému snímku, ale také průměrná a spotřební hudební komedie, jejíž nová písničková náplň, způsob vyprávění i herecké výkony neskutečné jiskrnosti originálu nedosahují. Není navíc moc jasné, koho, čím a jak chce tento legrační obrázek ze socialistických dob oslovit.  více