Mladý Frankenstein čili jak na slavné monstrum

Mladý Frankenstein čili jak na slavné monstrum

Nejznámější filmové monstrum ožívá v původním americkém muzikálu Mladý Frankenstein, který ve dvou premiérách o víkendu nabídlo Městské divadlo Brno. Tuto hudební komedii známého režiséra, producenta, spisovatele a herce Mela Brookse zde uvedli v české premiéře. A tak si neoficiální tuzemské centrum muzikálového divadla může připsat zase jedno prvenství. Mladý Frankenstein se už po světové premiéře před sedmi lety stal na Broadwayi hitem (484 repríz). Západní Evropu nyní brázdí po Holandsku a Německu několik produkcí tohoto titulu, který paroduje slavnou látku o šíleném vědátorovi a jeho umělém člověku.

Pro pořádek bude důležité uvést další souvislosti. Autory – v českých vodách nového muzikálu – jsou Thomas MeehanMel Brooks, který už v roce 1974 režíroval stejnojmenný černobílý film Mladý Frankenstein. A právě k němu dopsal hudbu a texty písní a v roce 2007 z něj udělal výpravný muzikál, který se inspiračně napájí u velkolepých tanečních broadwayských show a swingujícího hudebního divadla.

Rozplétat příběh Mladého Frankensteina znamená návrat až k námětu z roku 1818, kdy Mary Shelleyová napsala román o vědci Viktoru Frankensteinovi a jeho monstru. Žena proslulého romantického básníka tak inspirovala řadu dalších literárních, filmových i dramatických děl. A že je tato látka pro divadelníky stále nesmírně aktuální a přitažlivá svědčí nedávné uvedení titulu reFrankenstein v brněnském HaDivadle, kde zase zkoumali, jak ze živých lidí dneška vznikají monstra díky jejich odcizení a izolaci v moderní době.

Muzikál Mladý Frankenstein má v mnoha ohledech na triku Petr Gazdík, který text přeložil, inscenaci režíruje a postavu Viktora von Frankensteina, stvořitele umělého člověka, si dokonce v alternaci zahraje. Šéf muzikálového souboru, herec a režisér Gazdík také rád zdůrazňuje, že viděl tento muzikál jen pár týdnů po jeho premiérovém uvedení v roce 2007 na newyorské Broadwayi.

Mohlo by se zdát, že Gazdík je vlastně už specialistou na podobné parodické záležitosti. Před časem na svojí mateřské scéně už režíroval známou komedii Kvítek z horroru. Také v případě Mladého Frankensteina chce Gazdík publiku nabídnout vše, na co se u podobných produkcí v muzikálové aréně na Lidické ulici sází. Co to je? Profesionálně odvedená podívaná, která diváky strhne na svoji stranu dobrými hereckými a pěveckými čísly, tanečními výkony, ale také naživo hranou muzikou a zajímavou výpravou, jak už ji u muzikálu automaticky čekáme. V případě žánru muzikálové parodie, je však stejně nezbytné najít míru pro vtip a jemné ironizování látky, což se Gazdíkovi ve výsledku z větší části podařilo. V Mladém Frankensteinovi jde vlastně o neustále plynoucí sérii hororových i komických situací. První premiérové představení sice místy postrádalo ještě onu stoprocentní lehkost sehranosti, bezchybné tempo a v některých místech pěvecká sóla zaskřípala, ale fatálního kiksu se divák v dění na jevišti ani orchestřišti nedočkal.

Divadelníci vědí, že dělat vkusnou zábavu je hodně vážná a těžká věc. Gazdík jako jeden z autorů zdařilého překladu míchá slovní hříčky, místy s erotickými narážkami a humorem těžícím z dvojsmyslnosti. Jak už bylo řečeno vše je ale děláno s citem pro žánr i míru.

Na diváka tak čeká tříhodinová zábavná šou, která nabídne vedle řízného swingového zvuku opravdu zábavné choreografie včetně jednoho monstrózního stepařského čísla těžícího z původní produkce. Sborová pěvecká i taneční čísla jsou skutečně magnetem večera, za což může skutečně nápaditá choreografie Lucie Holánkové, která si dělá jemné šoufky z čardášů neb valčíčku. A z hudebních vlivů maďarských, rumunských tyrolských i bavorských si dělá legraci už sám autor, takže se kupříkladu lze těšit i na jódlování jedné z hlavních hrdinek. Chválit lze také nápadité kostýmy Veroniky Hindle, která se vyřádila zejména u ženské company v legračních krojích nebo také v okázalých elegantních šatkách Frankensteinovy snoubenky Elizabeth Bennigové.

Co se týče sólistických výkonů, divák bude (viděl jsem první premiérové obsazení) spokojený. Milan Němec v roli mladého doktora Fredericka Frankensteina už před lety prokázal svůj mimořádný komický talent a je ideálním představitelem pro tuto roli. Až na jedno pěvecké zaváhání mu jeho první oficiální večer s Frankesteinem vyšel a je to právě Němec, kdo umí přesně a jemně dávkovat jemný sarkasmus. Ale ani jeho spoluhráči neselhali. Miroslav Urbánek jako oživený Netvor se zelenou sešitou hlavou je přesně oním neohrabaným monstrem, které se nakonec mentálně vyrovná svému stvořiteli. Opravdu solidní a velmi zkušené výkony předvádí dvě herečky, které stály u počátku zdejšího brněnského muzikálového zázraku: Petra JungmanováJana Musilová. Každá jde na svoji jinak bláznivou hrdinku pochopitelně jinak. První nabídne skutečně legrační poměnu upjaté paničky v poživačnou Netvorovu metresu. Musilová zase skvělým způsobem jako šílená hospodyně a někdejší milenka starého dr. Viktora von Frankenstein balancuje na hranici karikatury a legrační melodramatičnosti. Co tohoto ulítlého obrázku ze strašidelného hradu v Transylvánii skvěle zapadá Igor v podání Jiřího Macha jako zajímavě stylizovaná pohybová kreatura. A zážitkem nejen pro oko bude Viktória Matušovová, která bezvadně sehraje tělesně, vědecky a posléze i citově odevzdanou blond asistentku mladého Frankesteina.

Přimyslíte-li výtečné a šlapající hudební nastudování této muziky na pomezí swingu a jazzu (Dan KalousekEma Mikešková), vyjde vám divácky vděčná kombinace nevtíravé parodie, laskavého hororu, bláznivé komedie a uměřeně cukrkandlového melodramatu o nevyzpytatelných láskách lidí ale i nestvůr. To už za to stojí, nemyslíte?

Foto Jef a Tino Kratochvílovi

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V Brne sa neplánovane, ale predsa odohrala svetová premiéra. Muzikál Flashdance nie je iba jednoduchou napodobeninou filmu, ale vytvára si svoj vlastný svet postavený na oporných dejových pilieroch.   více


Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Nejčtenější

Kritika

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce