Postní koncert Českého filharmonického sboru Brno

1. duben 2014, 0:37

Postní koncert Českého filharmonického sboru Brno

Dobře sestavený i výborně provedený program duchovní hudby jsme mohli slyšet v neděli večer v Besedním domě. Český filharmonický sbor Brno pod vedením Jana Ocetka uzavřel pro tuto sezónu svůj abonentní cyklus.

Skladby čtyř autorů se tematicky všechny hodily do postního období, hudebně by se daly velmi obecně zařadit do umírněného proudu evropské moderny dvacátého století. První polovina koncertu patřila takřka celá dílu Francise Poulenca. Jeho Litanie k černé Madoně pro tříhlasý ženský sbor s varhanami (hrál Martin Jakubíček) jsou niterná skladba, která svou atmosférou a barvou připomene fantastické Salve Regina ze závěru Dialogů karmelitek. Ženská část ČFSB zněla průzračně a křehce a v tomto duchu koncert pokračoval i po příchodu mužské části. Čtyři postní moteta pro smíšený sbor bez doprovodu umožnila filharmonickému sboru, aby se ukázal tak, jak ho mám nejraději. Čistý, krásně znějící zpěv vyrovnaných hlasů, bezvadná výslovnost, dynamický rozsah i kázeň, nic netrčí ven, všechno je tam, kde má být. V posledním motetu Tristis est anima mea zasvítilo krátké sopránové sólo členky sboru. Poulencovskou část večera uzavřela modlitba Salve Regina. Jako ne úplně šťastné mi přišlo zařazení menší oslavné skladby Totus tuus (Celý tvůj) Henryka Góreckého. Jedná se o příležitostnou kompozici na počest cesty Jana Pavla II. do Polska v roce 1987. Skladba se i při malém rozsahu opakuje a ztrácí napětí. Provedení – především krásné, dlouhé pianissimo v závěru – mě s ní částečně smířilo, ale nadšený jsem z ní stejně nebyl.

Ve druhé polovině se koncert přelomil k dramatičtějším kompozicím. Na prvním místě to byla kantáta Bohuslava Martinů Hora tří světel, která kombinuje texty lidových vánočních písní, Henryho Vollama Mortona a Matoušova evangelia. Kantáta konfrontuje lidově podávanou radostnou zvěst o Kristově narození s naléhavou reflexí jeho smrti na kříži. Sólový part zazpíval pěkným, světlým barytonem Tomáš Badura. Rušila mě recitace zesílená přes mikrofon – škoda, že ji Vladimír Krátký nezvládl akusticky. Koncert uzavřel Otče náš Leoše Janáčka pro smíšený sbor, tenor, varhany a harfu. Skladba svým charakterem i dramatickým výrazem hezky navázala na předchozího Martinů, uzavřít koncert duchovní hudby modlitbou Páně má navíc i obecnější logiku. Provedení bylo výborné, tenorista Petr Levíček i harfistka Pavla Kopecká se přidali k vysoké úrovni sboru.

Český filharmonický sbor Brno je těleso špičkové kvality, ale na koncertě bylo vidět, že zápasí s existenčními potížemi, a připadá mi skoro jako zázrak, že se neprojevují na jeho umělecké úrovni. Když si musí harfistka sama připravovat notový pult, gratulovat sólistům chodí členky sboru a další člen sboru stojí před koncertem i o přestávce ve foyer u prodejního stolku s nahrávkami, tak je jasné, že tu cosi chybí. Konkrétně aspoň jedna nebo dvě technické síly, které by hudebníkům ušetřily tyto mimohudební zádrhele. Jistě, jsou to maličkosti, ale bylo by fajn, kdyby si profesionálové, kteří spolupracují s Berlínskou filharmonií, nemuseli dělat všechno sami jako undergroundová kapela. Přál bych v tomto směru ČFSB snadnější život skrz sponzora, větší přízeň magistrátu – cokoliv, co by pomohlo. Některé věci by se ale na koncertech mohly i tak lépe pohlídat. Byl bych pro to, aby se zvlášť při takto meditativních večerech v sále zšeřilo nebo možná úplně zhaslo a světlo by se soustředilo jenom na jeviště. Kromě atmosféry to vytvoří i pocit koncentrovanějšího zvuku, když se světlem zdůrazní, kde je jeho zdroj. A z římsy nad manuálem varhan bych odstranil ten umělohmotný kelímek, fakt to nevypadá dobře.

Český filharmonický sbor Brno i se svým šéfem Petrem Fialou pokračuje v činnosti a abonentní cyklus pro příští sezónu je připraven. Pokud bych měl brát nedělní koncert jako pozvánku, rozhodně se podařila.

Sborový koncert. Francis Poulenc: Litanies a la vierge noire, Quatre motets pour un temps de pénitence, Salve regina, Henryk Górecki: Totus tuus, Bohuslav Martinů: Hora tří světel, Leoš Janáček: Otče náš. Petr Levíček – tenor, Tomáš Badura – baryton, Vladimír Krátký – recitace, Pavla Kopecká – harfa, Martin Jakubíček – varhany, Český filharmonický sbor Brno (sbormistr Petr Fiala), dirigent Jan Ocetek. 30. 3. 2014, Besední dům, Brno.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Digital Concert Hall má v neděli na programu přímý přenos Janáčkovy Glagolské mše. Na provedení se s Berlínskými filharmoniky a Simonem Rattlem podílí i Český filharmonický sbor Brno a varhanní virtuos Christian Schmitt, jehož jste mohli slyšet s Magdalenou Koženou při jejím Koncertu pro Brno.  více

Zakladatel Českého filharmonického sboru Brno Petr Fiala dnes slaví sedmdesáté narozeniny. Kromě gratulace to pokládám za dobrou příležitost k rozhovoru o jeho práci současné, minulé i budoucí.  více

Abonentní sezónu Českého filharmonického sboru Brno zahájili hosté: Kühnův dětský sbor se sbormistrem Jiřím Chválou. Pěvecká kvalita koncertu byla jednoznačná, repertoár konzervativní. Slabinou bylo scénické ztvárnění druhé části koncertu.  více


Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Velké finále 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby se již pomalu a jistě blíží – pomyslný odpočet trojice posledních koncertů zahájil čtvrteční večer 4. dubna v kostele sv. Janů s podtitulem Kantiléna: Zemek Novák, Graham, Emmert. Jak je již z názvu zjevné, dramaturgii koncertu tvořila díla Pavla Zemka Nováka, Petera Grahama a Františka Gregora Emmerta. Stejně patrné však již není, že skladby Zemka Nováka a Grahama se po více než třiceti letech – a právě na 31. ročníku festivalu – dočkaly své světové premiéry. Není bez zajímavosti, že původně měly skladby zaznít společně v rámci vigilie o Bílé sobotě. Samotné interpretace duchovních kompozic brněnských skladatelů se ujaly sopranistky Aneta Podracká Bendová a Jana Vondrů, s nimiž vystoupili varhaník Petr Kolář, dětský sbor Kantiléna pod vedením sbormistra Michala Jančíka a soubor Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdravíce

Podobně jako každý rok, byl i v rámci letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby jeden z večerů věnován sólovému varhannímu recitálu. V úterý 2. dubna za varhany ve starobrněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie usedl původem slovenský varhaník Marek Paľa a provedl výběr z varhanních skladeb českých autorů vrcholného a pozdního romantismu, čímž doplnil stávající Rok české hudby. Několik děl úterního programu navíc zaznělo v přinejmenším brněnské premiéře.  více

Neodmyslitelnou součástí Velikonočního festivalu duchovní hudby jsou tři večery tzv. tenebrae obsahem navracející se ke křesťanským obřadům ve Svatém týdnu. Tento rok temné hodinky připadly na středu 27. března – pátek 29. března, a jak už je tradicí, konají se v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Letos jsou tyto tři večery výjimečné především z hlediska dramaturgie, jelikož si pořadatelé festivalu objednali nové zhudebnění liturgických textů. Recenze se ohlíží za prvním ze tří večerů, při kterém ve světové premiéře zazněla díla od skladatelů Zdeňka Klaudy a Lukáše Hurníka. Provedení se ujali zpěváci Kristýna Fílová (soprán), Zuzana Čurmová (soprán), Alžběta Symerská (alt), Ondřej Holub (tenor) a Jiří Miroslav Procházka (bas) za doprovodu varhanního pozitivu a sbormistrovského dohledu Zdeňka Klaudy a recitace P. Jana Pacneravíce

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.  více

Koncertem s názvem Ensemble Inégal: Zelenka včera v kostele sv. Janů zahájil 31. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, tentokrát s přízviskem Terroir. Toto napůl záhadné slovo, které se s oblibou používá v souvislosti s vínem, pochází z latinského označení pro zemi, půdu a nese v sobě souhrn všech vlivů, zejména pak přírodních podmínek konkrétního místa na zde pěstované rostliny. Tento výraz je tedy metonymicky přenesená na program letošního ročníku VFDH, neboť se skládá výhradně z děl tuzemských autorů, čímž doplňuje probíhající Rok české hudbyvíce

Největší doménou Filharmonie Brno je bezesporu pořádání koncertů klasické hudby. Přesto se občas pod její hlavičkou odehraje koncert, který se tomuto okruhu vymyká a naláká i posluchače, kterým je bližší spíše hudba populární, zejména jazzová. Jednou z těchto akcí byl recitál klavíristy Bojana Z, který se odehrál v úterý 19. března v sále Besedního domu.  více

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Nejčtenější

Kritika

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více