Rande s Finkem na Flédě číslo 2

 Rande s Finkem na Flédě číslo 2

Fin Greenall alias Fink se svou kapelou intenzivně experimentují na mezinárodní hudební scéně zhruba deset let. Minulý měsíc vyšlo poslední studiové album Resurgram, které začerstva přijeli představit Brnu v tradiční sestavě navíc posílené o druhé bicí. Folk s přesahem snad do všech žánrů se na Flédě rozezněl již podruhé.

Vzpomínky jako by byly ještě živé, jako by to bylo teprve loni. Ale ono to bylo už téměř přede dvěma lety. V listopadu 2015 si Fink a Fléda spolu vyšli poprvé (čtěte zde). Setkání bylo vzrušující, plné emocí ze silného alba Hard Beliver a skončilo velkým očekáváním do budoucna. Rok se s rokem sešel a přišel čas se posunout dál. Vztahy se utužily, posluchačů sice viditelně ubylo, zato jejich nadšení pro Finkovu věc vzrostlo. Vztahovou rétorikou řečeno, opadly prvotní iluze, ale vztah, na kterém obě strany celou dobu viditelně pracovaly, se prohloubil. Charismatický Fink svým spřízněným duším nabídl na úvod místo předkapely film s pohledem do zákulisí, hlav i duší a s pocitem, že jsme si v tomto partnerském soužití konečně řekli všechno, mohl koncert začít.

fink_2017_TomasValnoha_1Kapela, pro tour k čerstvé desce Resurgram posílená o druhého bubeníka, plynule navázala na zmiňovaný retrospektivní film. Bez zbytečných prodlev zahalila Flédu Teplým stínem a vzpomínkou na rok 2011 a album Perfect Darkness, které se v duchu večera kombinovaného ze starých i zbrusu nových skladeb objevilo ještě prostřednictvím titulní skladby a YesterdayWas Hard on AllofUs. Pak už setlist osciloval v podstatě mezi novinkou Resurgram a „starým dobrým“ Hard Believer.

Zdvojená bicí souprava, stage doplněná o Fender Rhodes a perfektně nazvučená baskytara, místy dokonce v akustické podobě, dokonale využily svůj potenciál ve starých i nových skladbách a téměř vzorově se v tomto případě ukázalo, jaká je přidaná hodnota poslechu kapely naživo. Zvuk, který se Flédou linul, byl dle reakcí publika nejlepší duševní potravou, kterou mohl Fink naservírovat. Spontánní výkřiky z přetlaku emocí se průběžně ozývaly po celou dobu koncertu, v druhé půli večera se obecenstvo dostávalo až do téměř euforických stavů a ovace byly místy srovnatelné se sportovním publikem. Po téměř dvou hodinách hutného zvuku v kombinaci se silnými texty se vlastně ale není čemu divit.

fink_2017_TomasValnoha_2Oproti Finkově premiéře trošku pokulhával spád při navazování skladeb. Proměny nástrojů i pozic muzikantů sice ubraly na plynulosti koncertu a trošku rušily soustředění těch, co se chtěli ponořit a nechat unášet medovým hlasem frontmana. Pro některé to ale naopak byl příhodný moment kokamžitému sdělování dojmů, včetně samotného Finka. A tak jsme se z předloňské intenzivní hudební masáže posunuli do písničkářské pohody. A díky tomu se dozvěděli, jak se kapele líbí Brno, že se na dnešek stihli vyspat i osprchovat, doslechli o osudu zvuku „indie banga“, který producent desky zakázal nebo u které písně Fink nikdy nelitoval jejího vzniku. A když věnoval titulní píseň nové desky konkrétní brněnské fanynce, která před koncertem svým komplimentem zahrála Finkovi na tu správnou strunu, bylo jasné, že nejen díky ní by tenhle britsko-moravský relationship mohl ještě nějakou chvíli vydržet. Upřímnými díky a tematickým přídavkem This is the Thing kapela poděkovala za pozorný poslech a opětovanou energii. Nezbývá než s napětím očekávat, kam se tenhle vztah posune příště. Vydrží?

Playlist:

  1. Warm Shadow(PerfectDarkness 2011)
  2. Day 22 (Resurgam 2017)
  3. Shakespeare (Hard Believer 2014)
  4. Not Everything Was Better In the Past (Resurgam 2017)
  5. Perfect Darkness(PerfectDarkness 2011)
  6. Resurgram (Resurgam 2017)
  7. Godhead(Resurgam 2017)
  8. Fall Into The Light(Horizontalism2015)
  9. This Isn’t A Mistake(Resurgam 2017)
  10. Looking Too Closely(Hard Believer 2014)
  11. YesterdayWas Hard on AllofUs(PerfectDarkness 2011)
  12. Word To The Wise(Resurgam 2017)
  13. Pilgrim (Hard Believer 2014)

přídavek

  1. This Is The Thing(Distance and Time2007)

Fink/ foto Tomáš Valnoha

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více