Rande s Finkem na Flédě číslo 2

 Rande s Finkem na Flédě číslo 2

Fin Greenall alias Fink se svou kapelou intenzivně experimentují na mezinárodní hudební scéně zhruba deset let. Minulý měsíc vyšlo poslední studiové album Resurgram, které začerstva přijeli představit Brnu v tradiční sestavě navíc posílené o druhé bicí. Folk s přesahem snad do všech žánrů se na Flédě rozezněl již podruhé.

Vzpomínky jako by byly ještě živé, jako by to bylo teprve loni. Ale ono to bylo už téměř přede dvěma lety. V listopadu 2015 si Fink a Fléda spolu vyšli poprvé (čtěte zde). Setkání bylo vzrušující, plné emocí ze silného alba Hard Beliver a skončilo velkým očekáváním do budoucna. Rok se s rokem sešel a přišel čas se posunout dál. Vztahy se utužily, posluchačů sice viditelně ubylo, zato jejich nadšení pro Finkovu věc vzrostlo. Vztahovou rétorikou řečeno, opadly prvotní iluze, ale vztah, na kterém obě strany celou dobu viditelně pracovaly, se prohloubil. Charismatický Fink svým spřízněným duším nabídl na úvod místo předkapely film s pohledem do zákulisí, hlav i duší a s pocitem, že jsme si v tomto partnerském soužití konečně řekli všechno, mohl koncert začít.

fink_2017_TomasValnoha_1Kapela, pro tour k čerstvé desce Resurgram posílená o druhého bubeníka, plynule navázala na zmiňovaný retrospektivní film. Bez zbytečných prodlev zahalila Flédu Teplým stínem a vzpomínkou na rok 2011 a album Perfect Darkness, které se v duchu večera kombinovaného ze starých i zbrusu nových skladeb objevilo ještě prostřednictvím titulní skladby a YesterdayWas Hard on AllofUs. Pak už setlist osciloval v podstatě mezi novinkou Resurgram a „starým dobrým“ Hard Believer.

Zdvojená bicí souprava, stage doplněná o Fender Rhodes a perfektně nazvučená baskytara, místy dokonce v akustické podobě, dokonale využily svůj potenciál ve starých i nových skladbách a téměř vzorově se v tomto případě ukázalo, jaká je přidaná hodnota poslechu kapely naživo. Zvuk, který se Flédou linul, byl dle reakcí publika nejlepší duševní potravou, kterou mohl Fink naservírovat. Spontánní výkřiky z přetlaku emocí se průběžně ozývaly po celou dobu koncertu, v druhé půli večera se obecenstvo dostávalo až do téměř euforických stavů a ovace byly místy srovnatelné se sportovním publikem. Po téměř dvou hodinách hutného zvuku v kombinaci se silnými texty se vlastně ale není čemu divit.

fink_2017_TomasValnoha_2Oproti Finkově premiéře trošku pokulhával spád při navazování skladeb. Proměny nástrojů i pozic muzikantů sice ubraly na plynulosti koncertu a trošku rušily soustředění těch, co se chtěli ponořit a nechat unášet medovým hlasem frontmana. Pro některé to ale naopak byl příhodný moment kokamžitému sdělování dojmů, včetně samotného Finka. A tak jsme se z předloňské intenzivní hudební masáže posunuli do písničkářské pohody. A díky tomu se dozvěděli, jak se kapele líbí Brno, že se na dnešek stihli vyspat i osprchovat, doslechli o osudu zvuku „indie banga“, který producent desky zakázal nebo u které písně Fink nikdy nelitoval jejího vzniku. A když věnoval titulní píseň nové desky konkrétní brněnské fanynce, která před koncertem svým komplimentem zahrála Finkovi na tu správnou strunu, bylo jasné, že nejen díky ní by tenhle britsko-moravský relationship mohl ještě nějakou chvíli vydržet. Upřímnými díky a tematickým přídavkem This is the Thing kapela poděkovala za pozorný poslech a opětovanou energii. Nezbývá než s napětím očekávat, kam se tenhle vztah posune příště. Vydrží?

Playlist:

  1. Warm Shadow(PerfectDarkness 2011)
  2. Day 22 (Resurgam 2017)
  3. Shakespeare (Hard Believer 2014)
  4. Not Everything Was Better In the Past (Resurgam 2017)
  5. Perfect Darkness(PerfectDarkness 2011)
  6. Resurgram (Resurgam 2017)
  7. Godhead(Resurgam 2017)
  8. Fall Into The Light(Horizontalism2015)
  9. This Isn’t A Mistake(Resurgam 2017)
  10. Looking Too Closely(Hard Believer 2014)
  11. YesterdayWas Hard on AllofUs(PerfectDarkness 2011)
  12. Word To The Wise(Resurgam 2017)
  13. Pilgrim (Hard Believer 2014)

přídavek

  1. This Is The Thing(Distance and Time2007)

Fink/ foto Tomáš Valnoha

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více

V sále Konventu Milosrdných bratří uzavřel soubor Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra svoji devátou sezonu koncertem nazvaným Con certo: s jistotou nebo s čertem?. Program uvedl díla ve světě současné klasické hudby již zavedených autorů Alexeje Frieda, Olgy Neuwirth a György Ligetiho, jehož koncert pro housle provedl s orchestrem houslový virtuóz Milan Paľa.  více

Hudební pohádku O statečném kováři nasadilo jako letošní novinku svého open air festivalu na Biskupském dvoře Městské divadlo Brno. V pondělí měla oficiální odloženou premiéru. Pod úchvatnými kulisami brněnské katedrály vznikla inscenace, která si malé i velké diváky získá jadrnou muzikou Petra Ulrycha, svojí prostou poetikou, hravou divadelností a také jednoduše, ale působivě stavěnou atmosférou.  více

Každému, kdo měl donedávna co do činění s českomoravskou scénou folk a country, se při vyslovení jména Jiří moravský Brabec (1955-2018) vybaví nepřehlédnutelná postava mohutného vousáče, silný hlas a nevyčerpatelný zdroj informací se záviděníhodným přehledem nejen o jmenovaném hudebním žánru. Řeč je o složité, ale právem respektované osobnosti, která uměla překvapit znalostmi v celé řadě odvětví, ale také sebeironickým humorem i nečekanou tělesnou obratností. Bohužel, naposledy udivil okolí náhlým odchodem a to pár dnů před svými třiašedesátými narozeninami v červnu 2018, takřka nepovšimnut veřejnoprávními médii, pro která tolik let pracoval.  více

Po trojici koncertů, které posluchačům v rámci komorního minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! připravila Filharmonie Brno, se v pátek uskutečnil závěrečný večer nejen tohoto neobvyklého projektu, ale prakticky vzato celé sezóny 2019/2020. Po violoncellové sekci s harfou, harfě s kontrabasem a po bicích nástrojích s projekcí a tancem rozeznělo sál Besedního domu mnohem tradičnější obsazení v podobě smyčcového kvarteta. To samo o sobě ničemu nevadí, ostatně právě smyčcová kvarteta zaujímají v rámci evropské hudební tradice zvláštní místo a v průběhu více než dvou a půl století vzniklo od dob „Papa“ Haydna až po současnost impozantní množství kvalitní hudební literatury. Rozhodně si členové smyčcových kvartet nemohou stěžovat na nedostatek zajímavých děl určených pro jejich obsazení, jako tomu tu a tam bývá u jiných komorních těles. Hudebníci Marie Pšenicová (housle), Jan Rybka (housle), Petr Pšenica (viola) a Lukáš Svoboda (violoncello) však šli (ať již z vlastní, či cizí iniciativy) zcela jinou cestou. Samotná dramaturgie koncertu připomínala spíše zkoušku na blížící se svatební sezónu než závěrečný koncert cyklu, který má uzavřít ročník 2019/2020 i Besední dům.  více

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.  více

Devátý a zároveň poslední díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Electro, beat, multimediavíce

Jsou tomu již takřka tři měsíce, co pandemie koronaviru vtrhla do České republiky, otřásla národní ekonomikou, školstvím i kulturou; bezohledně devalvovala měnu, poslala děti do improvizovaných domácích lavic a pozavírala galerie, divadla, operní domy i hudební sály. Od té doby jsme si museli zvyknout na proměnlivá vládní nařízení, ale také na jistý kulturní půst. Streamovaná videa nezahnala hlad a ani sebelepší nahrávky neutišily žízeň. V posledním květnovém týdnu se společenský i kulturní život opatrně probouzí k životu; otevírají se také dveře brněnského Besedního domu, kde ve čtyřech dnech soubor odehraje celkem osm koncertů. V nově vzniklém komorním „minicyklu“ Konec streamu. Hrajeme zase živě! nabízí Filharmonie Brno koncerty s podnázvy: Cellisté & harfaHarfa & kontrabas duoBicisté & projekce a Smyčcové kvarteto. Prvně jmenovaný se v pondělní podvečer dokonce dočkal nezvyklé předpremiéry, když hudebníci brněnské filharmonie usedli na střeše tržnice na Zelném trhu. Se stejným programem také včera odpoledne zahájili violoncellisté v čele s koncertním mistrem Pavlem Šabackým a harfenistka Dominika Svozilová poslední sérii koncertů v Besedním domě v této nešťastné sezoně.  více

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.  více

Krátce po natočení svého minulého alba I’m Glad I Met You absolvovala brněnská bluesová kapela cestu do severního Mississippi, na místa, kde se blues stále ještě hraje jako lidová hudba na zápražích a o nedělních piknicích. Že během pobytu vznikl materiál na dvě nová alba, prozradil kytarista Jan Švihálek loni v rozhovoru pro náš web. „Bude to skvělá nahrávka, moc se na to těším,“ sliboval. První ze dvou avízovaných desek je nyní na světě.  více

Osmý díl ze seriálu Průvodce Brno – město hudby UNESCO nese podtitul Spojení průseremvíce

Nejčtenější

Kritika

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více