Rejchův Gusman na Olomouckých barokních slavnostech – podívaná se silným pěveckým i hereckým obsazením

17. červenec 2021, 12:00
Rejchův Gusman na Olomouckých barokních slavnostech – podívaná se silným pěveckým i hereckým obsazením

Novodobé premiéry zapomenutých či méně známých hudebních děl se většinou těší velké pozornosti posluchačů, publicistů i muzikologů. Nezřídka se stává, že badatelé či umělečtí vedoucí ansámblů objeví ztracený klenot, který plným právem patří i na současná jeviště. Někdy však – a to je případ komické opery Gusman skladatele Antonína Rejchy – k dobovému provedení ani nedošlo. A tak na Olomouckých barokních slavnostech ve čtvrtek 15. července na nádvoří Tereziánské zbrojnice v provedení Volantes Orchestra pod taktovkou Jakuba Kydlíčka zazněla poctivá a tradiční světová premiéra. Dochovaná podoba Rejchovy opery neumožňovala její kompletní scénické provedení a bylo tedy nutno sáhnout k rozsáhlým rekonstrukcím, kterých se ujaly muzikoložka Jana Franková a umělecká vedoucí orchestru Veronika Manová. Vzhledem k absenci původního libreta tak olomoucká premiéra vycházela z úpravy libreta Eugèna Scribe a Jeana-Henryho Dupin. Oba jmenovaní původní jednoaktový text přepracovali do podoby dvouaktové vaudevillové komedie, která měla premiéru 22. října 1816 v pařížském divadle Théâtre du Vaudeville. Scházející árie byly doplněny a přetextovány z Rejchových dobových komických oper Cagliostro ou les Illuminés (1810) a Bégri ou le chanteur à Constantinople (ca 1816). V titulní roli vystoupil Roman Hoza, jeho společníka Pedrilla ztvárnil Tadeáš Hoza, Bertranda – chamtivého zlatníka a strýce Guzmána – pak Václav Barth a Lucii, Guzmánovu milou a Bertrandovu neteř, Dagmar Šašková. Postavy hospodského Cuistadora se ujal Michal Marhold a ženicha Lucie Cobarda Michael Robotka. Tetu Ragondu zpívala Kamila Zbořilová a tetu Clorindu Barbora Garzinová. Operu režíroval Tomáš Studený a kostýmy a scénu navrhla Sylva Marková.

Operu Gusman otvírá předehra, která již sama o sobě zasluhuje pozornost. Od počátku totiž konfrontuje posluchače s Rejchovým bohatým kompozičním jazykem – chytře užité stylové prvky jiných skladatelů, náhlé barevné i tempové změny, nezvyklá prořídnutí či zmohutnění hudební sazby, práce s tichem a také vytříbený cit pro hudební komiku. Rejchova hudba je zkrátka inteligentní a přitom vtipná, plná proměnlivých hudebních ploch a kontrastních výrazů, a přesto pochopitelná a přirozená, spojuje v sobě skladatelovu přirozenou hudební invenci i jeho analytické znalosti coby hudebního teoretika. A všechny tyto aspekty Rejchovy hudby nalézají svá uplatnění mj. právě v předehře opery Gusman. Celkovému vyznění rozhodně napomohl i fakt, že orchestr pod vedením Jakuba Kydlíčka držel výtečně pohromadě a výrazově dokázal bezchybně vystihnout delikátní komiku Rejchova díla. Pochvalu zaslouží umělecká vedoucí ansámblu Veronika Manová, která dílo s orchestrem nastudovala. Je nutno dodat, že orchestr si vysoké interpretační nasazení udržel po celou dobu opery.

OBS Gusman_03

Mohlo-li se čtvrteční provedení Rejchova Gusmana chlubit skvělou úrovní orchestru, pěvecké výkony na tom byly srovnatelně dobře. Roman Hoza v titulní roli Guzmána z Alfarache dokázal účelnou prací s barvou hlasu a dynamikou zcela přirozeně hýřit vtipem a šibalstvím, stejně jako něžným citem k Lucii. Obzvláště árie, v níž Guzmán tvrdí, že chce pouze pohostit svoji rodinu, byla po všech „taškařicích“ nezvykle sladkou a něžnou. Úspěšně mu sekundoval jeho bratr Tadeáš Hoza v roli společníka Pedrilla, jehož role rozšafnou komiku přivádí ještě dál. Je třeba dodat, že oba zpěváci podali také velmi dobrý činoherní výkon bez křečovitosti a přehrávání. Také jejich sladění akce s hudbou bylo prvotřídní – v jedné z částí vyskočí Tadeáš Hoza na záda svému bratrovi, a to přesně v souladu s orchestrem. Výsledek je vlivem přirozené chemie obou bratrů současně bezprostřední i komický. Také hospodský Cuistador v interpretaci Michala Marholda zaslouží pochvalu – postava vychytralého, avšak ve výsledku obelhaného prospěcháře umožnila Marholdovi sáhnout k pěveckým i hereckým extrémům, které se skvěle hodily k režisérovu uchopení. Trio v podání bratrů Hozových s Michalem Marholdem patřilo mezi mé nejoblíbenější části opery vůbec. Rovněž Michael Robotka coby ženich Cobardo a příbuzný klenotníka Algasil podal herecky i pěvecky přesvědčivý výkon s precizní artikulací a skvělou dynamikou. Václav Barth (zlatník Bertrand) měl velmi jasnou artikulaci a čistou barvu tónu, trochu nejistá mi však přišla výslovnost. Byla to nicméně Dagmar Šašková, která stanula na pomyslném pěveckém vrcholu – její sametově jemný, přesto však jasný zpěv korunovaný skvěle vystavěnými a užitými dynamickými odstíny byl silným protipólem povedené mužské sekce. Nevyhnutelné spojení Roman Hoza – Dagmar Šašková pak bylo třešničkou na chutném operním dortu.

OBS Gusman_02

Režie Tomáše Studeného dokázala využít nejen pěveckých možností umělců, ale i zmiňované herecké kvality – velká část humoru a celkového efektu opery totiž stála na jemném balancování mezi uvěřitelným chováním postav a neskrývanou operní rozpustilostí. Výsledný mix pak byl dostatečně vtipný, a přitom nezabíhal k ponižujícímu pitvoření se. Na několika místech pak režisér zastavil či zpomalil čas, čímž dosáhl zajímavého vizuálního efektu. V případě úplného zastavení tak opera připomínala barokní obraz s typickým rozevlátým pohybem, na jehož popředí se postupně různě procházely jednotlivé postavy, zatímco zpomalená scéna vycházela spíše z moderní kinematografie. Zmínku zaslouží také scéna Sylvy Markové, které dominoval hostinec s funkčními okny v patře. Kdyby bylo však dílo provedeno jinde, možná by účinek nebyl takový – nádvoří Tereziánské zbrojnice poskytlo scéně velmi působivé orámování. Břečťanem porostlé zdi zbrojnice zdánlivě splývaly se scénou a rozšiřovaly divadelní iluzi daleko za operní rekvizity.

Komická opera Gusman na Olomouckých barokních slavnostech tedy nejenže potvrdila Rejchovo všeobecně uznávané kompoziční mistrovství. Vznikla také kvalitní inscenace v povedených kulisách, se skvělou režií a výtečnými instrumentálními, pěveckými i hereckými výkony. Ještě dnes - 17. července – je na témže místě možné navštívit reprízu. Osobně doufám, že život komické opery Gusman neskončí na Olomouckých barokních slavnostech a že se objeví také při jiných příležitostech. Bylo to totiž více než příjemné setkání, Guzmáne z Alfarache...

Guzmán z Alfarache, pícaro (šibal): Roman Hoza

Pedrille, jeho společník: Tadeáš Hoza

Bertrand, bohatý zlatník a strýc Guzmána: Václav Barth

Lucie, neteř pana Bertranda: Dagmar Šašková

Cuistador, hospodský / Corregidor, příbuzný Bertranda: Michal Marhold

Cobardo, ženich Lucie / Algasil, příbuzný Bertranda: Michael Robotka

teta Ragonda, příbuzná Bertranda: Kamila Zbořilová

teta Clorinda, příbuzná Bertranda: Barbora Garzinová

dirigent: Jakub Kydlíček

Volantes Orchestra

Partituru rekonstruovaly: Jana Franková a Veronika Manová

Textová a dramaturgická úprava Jana Franková, Veronika Manová, Tomáš Studený

Hudební nastudování: Veronika Manová

Režie: Tomáš Studený

Scéna a kostýmy: Sylva Marková

Produkce: Studio Volantes

Obsazení orchestru:

flétna: Radka Kubínová, Michaela Koudelková

hoboj: Rastislav Kozoň, Tereza Samsonová

klarinet: Ludmila Darjaninová Peterková

fagot: Michaela Bieglerová, Petr Budín

Přirozený lesní roh: Mateusz Cendlak, Dániel Palkövi

housle: Veronika Manová, Ivan Iliev, Paulina Woś-Gucik, Mateusz Janus, Petra Ščevková, Sarah Flögel, Peter Zelenka

viola: Jakub Verner, Jana Vavřínková

violoncello: Libor Mašek, Dalibor Pimek

kontrabas: Tadeáš Mesany

nádvoří Tereziánské zbrojnice, Olomouc

  1. 7. 2021, 20:30

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Za tradiční vánoční událost by se dala označit akce Kapr na provázku, kterou každoročně pořádá Cotatcha Orchestra v Divadle Husa na provázku. Na těchto koncertech big band společně s hostem hraje zaranžované koledy. Na letošního Kapra na provázku, který se konal již po čtvrté, si orchestr pozval oceňovanou bosensko-slovinskou jazzovou zpěvačku Mirnu Bogdanović.V pondělí spolu přednesli výběr z českých, amerických a slovinských koled.  více

Nejčtenější

Kritika

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více