Rejchův Gusman na Olomouckých barokních slavnostech – podívaná se silným pěveckým i hereckým obsazením

17. červenec 2021, 12:00
Rejchův Gusman na Olomouckých barokních slavnostech – podívaná se silným pěveckým i hereckým obsazením

Novodobé premiéry zapomenutých či méně známých hudebních děl se většinou těší velké pozornosti posluchačů, publicistů i muzikologů. Nezřídka se stává, že badatelé či umělečtí vedoucí ansámblů objeví ztracený klenot, který plným právem patří i na současná jeviště. Někdy však – a to je případ komické opery Gusman skladatele Antonína Rejchy – k dobovému provedení ani nedošlo. A tak na Olomouckých barokních slavnostech ve čtvrtek 15. července na nádvoří Tereziánské zbrojnice v provedení Volantes Orchestra pod taktovkou Jakuba Kydlíčka zazněla poctivá a tradiční světová premiéra. Dochovaná podoba Rejchovy opery neumožňovala její kompletní scénické provedení a bylo tedy nutno sáhnout k rozsáhlým rekonstrukcím, kterých se ujaly muzikoložka Jana Franková a umělecká vedoucí orchestru Veronika Manová. Vzhledem k absenci původního libreta tak olomoucká premiéra vycházela z úpravy libreta Eugèna Scribe a Jeana-Henryho Dupin. Oba jmenovaní původní jednoaktový text přepracovali do podoby dvouaktové vaudevillové komedie, která měla premiéru 22. října 1816 v pařížském divadle Théâtre du Vaudeville. Scházející árie byly doplněny a přetextovány z Rejchových dobových komických oper Cagliostro ou les Illuminés (1810) a Bégri ou le chanteur à Constantinople (ca 1816). V titulní roli vystoupil Roman Hoza, jeho společníka Pedrilla ztvárnil Tadeáš Hoza, Bertranda – chamtivého zlatníka a strýce Guzmána – pak Václav Barth a Lucii, Guzmánovu milou a Bertrandovu neteř, Dagmar Šašková. Postavy hospodského Cuistadora se ujal Michal Marhold a ženicha Lucie Cobarda Michael Robotka. Tetu Ragondu zpívala Kamila Zbořilová a tetu Clorindu Barbora Garzinová. Operu režíroval Tomáš Studený a kostýmy a scénu navrhla Sylva Marková.

Operu Gusman otvírá předehra, která již sama o sobě zasluhuje pozornost. Od počátku totiž konfrontuje posluchače s Rejchovým bohatým kompozičním jazykem – chytře užité stylové prvky jiných skladatelů, náhlé barevné i tempové změny, nezvyklá prořídnutí či zmohutnění hudební sazby, práce s tichem a také vytříbený cit pro hudební komiku. Rejchova hudba je zkrátka inteligentní a přitom vtipná, plná proměnlivých hudebních ploch a kontrastních výrazů, a přesto pochopitelná a přirozená, spojuje v sobě skladatelovu přirozenou hudební invenci i jeho analytické znalosti coby hudebního teoretika. A všechny tyto aspekty Rejchovy hudby nalézají svá uplatnění mj. právě v předehře opery Gusman. Celkovému vyznění rozhodně napomohl i fakt, že orchestr pod vedením Jakuba Kydlíčka držel výtečně pohromadě a výrazově dokázal bezchybně vystihnout delikátní komiku Rejchova díla. Pochvalu zaslouží umělecká vedoucí ansámblu Veronika Manová, která dílo s orchestrem nastudovala. Je nutno dodat, že orchestr si vysoké interpretační nasazení udržel po celou dobu opery.

OBS Gusman_03

Mohlo-li se čtvrteční provedení Rejchova Gusmana chlubit skvělou úrovní orchestru, pěvecké výkony na tom byly srovnatelně dobře. Roman Hoza v titulní roli Guzmána z Alfarache dokázal účelnou prací s barvou hlasu a dynamikou zcela přirozeně hýřit vtipem a šibalstvím, stejně jako něžným citem k Lucii. Obzvláště árie, v níž Guzmán tvrdí, že chce pouze pohostit svoji rodinu, byla po všech „taškařicích“ nezvykle sladkou a něžnou. Úspěšně mu sekundoval jeho bratr Tadeáš Hoza v roli společníka Pedrilla, jehož role rozšafnou komiku přivádí ještě dál. Je třeba dodat, že oba zpěváci podali také velmi dobrý činoherní výkon bez křečovitosti a přehrávání. Také jejich sladění akce s hudbou bylo prvotřídní – v jedné z částí vyskočí Tadeáš Hoza na záda svému bratrovi, a to přesně v souladu s orchestrem. Výsledek je vlivem přirozené chemie obou bratrů současně bezprostřední i komický. Také hospodský Cuistador v interpretaci Michala Marholda zaslouží pochvalu – postava vychytralého, avšak ve výsledku obelhaného prospěcháře umožnila Marholdovi sáhnout k pěveckým i hereckým extrémům, které se skvěle hodily k režisérovu uchopení. Trio v podání bratrů Hozových s Michalem Marholdem patřilo mezi mé nejoblíbenější části opery vůbec. Rovněž Michael Robotka coby ženich Cobardo a příbuzný klenotníka Algasil podal herecky i pěvecky přesvědčivý výkon s precizní artikulací a skvělou dynamikou. Václav Barth (zlatník Bertrand) měl velmi jasnou artikulaci a čistou barvu tónu, trochu nejistá mi však přišla výslovnost. Byla to nicméně Dagmar Šašková, která stanula na pomyslném pěveckém vrcholu – její sametově jemný, přesto však jasný zpěv korunovaný skvěle vystavěnými a užitými dynamickými odstíny byl silným protipólem povedené mužské sekce. Nevyhnutelné spojení Roman Hoza – Dagmar Šašková pak bylo třešničkou na chutném operním dortu.

OBS Gusman_02

Režie Tomáše Studeného dokázala využít nejen pěveckých možností umělců, ale i zmiňované herecké kvality – velká část humoru a celkového efektu opery totiž stála na jemném balancování mezi uvěřitelným chováním postav a neskrývanou operní rozpustilostí. Výsledný mix pak byl dostatečně vtipný, a přitom nezabíhal k ponižujícímu pitvoření se. Na několika místech pak režisér zastavil či zpomalil čas, čímž dosáhl zajímavého vizuálního efektu. V případě úplného zastavení tak opera připomínala barokní obraz s typickým rozevlátým pohybem, na jehož popředí se postupně různě procházely jednotlivé postavy, zatímco zpomalená scéna vycházela spíše z moderní kinematografie. Zmínku zaslouží také scéna Sylvy Markové, které dominoval hostinec s funkčními okny v patře. Kdyby bylo však dílo provedeno jinde, možná by účinek nebyl takový – nádvoří Tereziánské zbrojnice poskytlo scéně velmi působivé orámování. Břečťanem porostlé zdi zbrojnice zdánlivě splývaly se scénou a rozšiřovaly divadelní iluzi daleko za operní rekvizity.

Komická opera Gusman na Olomouckých barokních slavnostech tedy nejenže potvrdila Rejchovo všeobecně uznávané kompoziční mistrovství. Vznikla také kvalitní inscenace v povedených kulisách, se skvělou režií a výtečnými instrumentálními, pěveckými i hereckými výkony. Ještě dnes - 17. července – je na témže místě možné navštívit reprízu. Osobně doufám, že život komické opery Gusman neskončí na Olomouckých barokních slavnostech a že se objeví také při jiných příležitostech. Bylo to totiž více než příjemné setkání, Guzmáne z Alfarache...

Guzmán z Alfarache, pícaro (šibal): Roman Hoza

Pedrille, jeho společník: Tadeáš Hoza

Bertrand, bohatý zlatník a strýc Guzmána: Václav Barth

Lucie, neteř pana Bertranda: Dagmar Šašková

Cuistador, hospodský / Corregidor, příbuzný Bertranda: Michal Marhold

Cobardo, ženich Lucie / Algasil, příbuzný Bertranda: Michael Robotka

teta Ragonda, příbuzná Bertranda: Kamila Zbořilová

teta Clorinda, příbuzná Bertranda: Barbora Garzinová

dirigent: Jakub Kydlíček

Volantes Orchestra

Partituru rekonstruovaly: Jana Franková a Veronika Manová

Textová a dramaturgická úprava Jana Franková, Veronika Manová, Tomáš Studený

Hudební nastudování: Veronika Manová

Režie: Tomáš Studený

Scéna a kostýmy: Sylva Marková

Produkce: Studio Volantes

Obsazení orchestru:

flétna: Radka Kubínová, Michaela Koudelková

hoboj: Rastislav Kozoň, Tereza Samsonová

klarinet: Ludmila Darjaninová Peterková

fagot: Michaela Bieglerová, Petr Budín

Přirozený lesní roh: Mateusz Cendlak, Dániel Palkövi

housle: Veronika Manová, Ivan Iliev, Paulina Woś-Gucik, Mateusz Janus, Petra Ščevková, Sarah Flögel, Peter Zelenka

viola: Jakub Verner, Jana Vavřínková

violoncello: Libor Mašek, Dalibor Pimek

kontrabas: Tadeáš Mesany

nádvoří Tereziánské zbrojnice, Olomouc

  1. 7. 2021, 20:30

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Josef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce

Dlouholetá spolupráce houslového virtuosa Milana Paľy a souboru Ensemble Opera Diversa přinesla milovníkům soudobé hudební tvorby celou řadu pozoruhodných (a v mnoha případech i premiérových) koncertů. Jejich zatím posledním společným projektem se stala dvojice sólových recitálů Milana Paľy. První projekt nesl název Dotyky. Za zrkadlom (30. dubna) se stejnojmennou skladbou Adriána Demoče a středeční koncert v prostorách brněnské Káznice se jmenoval O tvojej tvári (11. května) a představil dílo Dve vety o tvojej tvári skladatelky Jany Kmiťové, která kompozici Milanu Paľovi věnovala. Nahrávky obou kompozic jsou již nějakou dobu dostupné – obě vyšly u nakladatelství Pavlík Records v roce 2021. Svých světových premiér se však díla dočkala až nyní.  více

Brněnští muzikanti rozmanitých žánrů jsou dlouhověcí a vitální jedinci. Potvrdila to také oslava životního jubilea pedagoga, skladatele, aranžéra a především virtuózního hráče na trombon Mojmíra Bártka. Jubilejní koncert s pracovním názvem Mojda Bártek 80 do brněnského Sono Centra připravili jeho přátelé pod vedením trumpetisty a kapelníka B-Side Bandu Josefa Buchty. Oslavenec, ač si dvouapůlhodinový program nepokrytě (a s dojetím) užíval, až na krátké okamžiky oddechu zůstával aktivním účastníkem celé hudební produkce. Představil se jako autor mnohých skladeb, ale především hráč, s trombonem v rukách a v plném nasazení.  více

Závěrečný koncert abonentní řady brněnských filharmoniků Filharmonie v divadle II udělal bezpochyby radost všem fanouškům animátorského studia Ghibli. Přestože dramaturgie večera nebyla vystavěna na melodiích z nespočtu filmových partitur, které hlavní hvězda večera dirigent a skladatel Joe Hisaishi pro studio Ghibli zkomponoval, již jen samotná přítomnost oblíbeného umělce přilákala celou řadu posluchačů, kteří koncerty artificiální hudby pravděpodobně pravidelně nenavštěvují. Program dvou koncertů v Janáčkově divadle (28. a 29. dubna) zahrnoval Symfonii č. 7 cis moll Sergeje Prokofjeva, českou premiéru Hisaishiho skladby Variace 57 pro dva klavíry a orchestr, v níž se jako sólisté představili Dennis Russell Davies a Maki Namekawa, a českou premiéru Symfonie č. 2 estonského skladatele Lepa Sumery. (Autor recenze navštívil čtvrteční provedení).  více

Po rozeznění pádové zkušebny FSI VUT sestoupila desátá slavnostní sezona ansámblu Brno Contemporary Orchestra s podtitulem We are the world do podzemí. Odpolední nedělní koncert totiž zavedl milovníky soudobé hudební tvorby do jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Koncert s díly Šarūnase Nakase, Giacinta Scelsiho, Michala Wróblewského a Miroslava Tótha vznikl v rámci speciálního environmentálního projektu v režii Radima Nejedlého a koncipovaného u příležitosti Světového dne vody. Součástí koncertu bylo také literární pásmo z textů Radka Štěpánka napsaných pro tuto akci, které recitoval Petr Kubes. Texty tvořily na vhodných místech předěly mezi jednotlivými skladbami či větami. Přednes skladby Rany, kterou na objednávku Brno Contemporary Orchestra složil Miroslav Tóth, zajistila sama autorka předlohy Zuzana Husárová. Koncert řídil dirigent a umělecký vedoucí orchestru Pavel Šnajdrvíce

Brněnskou stopu najdeme na jednom z nejpozoruhodnějších mezinárodních hudebních alb roku 2021. Na nahrávce Live at Tou skupiny Angrusori, která nedávno získala na Slovensku ocenění Radio_Head Award v kategorii World music a folk, se totiž výraznou měrou podílela Iva Bittová. Houslistka a zpěvačka, kterou si už několik dekád spojujeme s brněnskou scénou.  více

Na čtyři stovky diváků si s nadšením užily mimořádný koncert čtveřice špičkových muzikantů v čele s frontmanem Deanem Brownem, už několik desetiletí výrazného protagonisty fusion stylu, a jeho tří rovnocenných spoluhráčů: saxofonisty Boba Franceschiniho, baskytaristy Victora Wootena a bubeníka Dennise Chamberse. Jarní otvírák 15. ročníku festivalu Groove Brno tak byl mimořádný především hudební extratřídou, v níž čtyři sólisté v naprostém souznění mezi sebou vzájemně, a především s publikem po dvě hodiny prolínali jazz, rock, funk i blues v gejzíru energie a nevázané muzikantské radosti.  více

Nejnovější operní inscenace Národního divadla Brno přenesla Mozartovu Kouzelnou flétnu v režii Miroslava Krobota do mezihvězdného prostoru a do daleké budoucnosti: vesmírná loď Sedm slunečních kruhů se tady střetne s pásem asteroidů a záchranné moduly dopraví cestovatele na povrch nejbližší obyvatelné planety. Posádka lodi se marně snaží navázat spojení s vesmírným plavidlem a již tak problematickou situaci umocní smrt kapitána, který přenechá velení druhému důstojníkovi Sarastrovi, a nikoliv své manželce a první důstojnici přezdívané Královna noci. Rozdělení na dvě znepřátelené frakce je nevyhnutelné a Královna noci i se svými stoupenci opouští tábor. Vzájemná nevraživost ani po deseti letech, které od nehody již uplynuly, nevyvanula. Když však Sarastro unese Paminu, dceru Královny noci, uvede tím do chodu záchrannou misi, která změní osudy trosečníků i původních obyvatel planety. Modernizovanou podobu Mozartova singspielu pomohli Miroslavu Krobotovi vytvořit Andrej Ďurík (scéna), Jana Preková (kostýmy), Přemysl Janda (světelný design), Hana Achilles (choreografie) a Patricie Částková (dramaturgie). Hudebního nastudování se chopil Pavel Šnajdr a druhou premiéru (14. dubna), kterou autor textu navštívil, dirigoval Ondrej Olos. Sbor řídila Klára Složilová Roztočilová a sólově vystoupili David Szendiuch (Sarastro), Daniel Matoušek (Tamino), Martina Masaryková (Královna noci), Andrea Široká (Pamina), Tadeáš Hoza (Papageno), Eva Esterková (Papagena), Vít Nosek (Monostatos), Eliška Gattringerová (První dáma), Jana Hrochová (Druhá dáma), Jarmila Balážová (Třetí dáma), Josef Škarka (Mluvčí/Kněz) a Eliška CrhákováZuzana Vítková a Markéta Kolářová v rolích Tří géniů.  více

Třetí koncert 29. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby s tématem Tělo / Vtělení / Oslavení rozezněly 12. dubna skladby Antona Brucknera, Knuta Nystedta, Vytautase Barkauskase a Toivo Tuleva v brněnské katedrále svatých Petra a Pavla. Večer s názvem Rozjímání pro orchestr představil posluchačům tři odlišné hudební polohy – ryze instrumentální, vokální a jejich kombinaci. Kromě orchestru Filharmonie Brno s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vystoupil také sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kollera. Sólových partů v nově nastudované a po třech letech festivalem znovu uvedené kantátě So Shall He Descend Toivo Tuleva se chopili sopranistka Claudia Goebl, altistka Johanna Krokovay, tenorista Jan Petryka a barytonista Wolfgang Resch. Malý sbor obsadily Lucie Netušilová KarafiátováJana Vondrů a Pavla Radostová. Kvůli nemoci museli být zastoupeni původně ohlášení sólisté Martina Fender (soprán) a Klemens Sander (baryton). Změny zaznamenal také program, ze kterého byly vynechány původně plánované sborové skladby Antona Brucknera (In jener letzten der Nächte) a Josefa Gabriela Rheinbergera (Sanctus z Cantus Misae Es dur).  více

Po dvouleté pauze vynucené covidovou pandemií se včera do brněnských chrámů vrátil Velikonoční festival duchovní hudby. Letošní 29. ročník se nese v dramaturgické linii Tělo / Vtělení / Oslavení a svým způsobem se jedná o symbolické splynutí neuskutečněných programů z minulých let. Původní emblémy umučeného i oslaveného těla se tak staly ještě aktuálnějšími. Festival zahájil v kostele sv. Janů na Květnou neděli ansámbl Musica Figuralis s uměleckým vedoucím a hráčem na klávesové nástroje Markem Čermákem. Kromě instrumentalistů a choralistů (pod vedením Vladimíra Maňase, hru na pozitiv obstaral Ondřej Múčka) vystoupili také sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová, mezzosopranistka Monika Jägerová, tenorista Matúš Šimko a basista Tomáš Šelc. Lákadlem klasicistního programu s názvem Affettuoso („s mocným vzruchem duševním“ dle Ottova slovníku naučeného) bylo nejen Haydnovo málo známé, přesto hudebně fascinující Salve Regina, ale především premiéry děl Josepha Puschmanna (novodobá) a Antona Zimmermanna (česká novodobá).  více

Osmdesáté narozeniny bývají pro jubilanta obvykle příležitostí k bilancování a retrospektivě. U výročního úterního koncertu Miloše Štědroně, stále aktivně píšícího, přednášejícího, vyučujícího a komponujícího, však tento přístup nehrozil. Program večera na jeho počest v Divadle Husa na provázku naopak nabídl několik méně známých hudebních miniatur z pera skladatelů, kteří byli s formováním tvůrčí osobnosti Miloše Štědroně různou měrou spojeni – jubilantova úhlavního skladatele a objektu bádání tedy Leoše Janáčka a trojice jeho učitelů i pozdějších kolegů Miroslava Ištvana, Ctirada Kohoutka a Jana Kapra. Přímo pro svůj narozeninový koncert zkomponoval oslavenec cyklus písní pro soprán a komorní orchestr na slova básní dalšího svého spřízněnce, básníka Jana Skácela.  více

Ve čtvrtek 24. března diváci v Brně dostali možnost zažít opravdu výjimečný večer. Režisér Břetislav Rychlík se svojí ženou připravili na hudební scéně Městského divadla Brno koncert na podporu ukrajinských umělců, kteří utekli před válkou ze své země. Večer nesl název Společné kořeny a publiku měl přiblížit analogie lidové kultury Ukrajiny a Moravy. Já jsem při programu cítila zejména paralely v hudbě obecně. Výjimeční umělci navrch dokážou předávat krásu kdekoliv na světě.  více

V těchto dnech spatřilo světlo světa nové CD; nahrávka folklorních muzikantů muzikanty se však v žánru trochu vymyká. Autory desky jsou členové kapely Lilium liste Luďka Běťáka a její název zní Dovolte eště malučkovíce

Duo Ensoi tvoří zpěvačka Tereza Kopecká a bubeník a producent elektronické hudby Martin Čech. I když je jejich společný projekt stále ještě nový, oba mají bohaté zkušenosti z různých (nejen) brněnských kapel. Terezu si můžeme pamatovat především z Narcotic Fields, případně z jejich akustické odnože Acoustic Fields. Martin hraje ve skupině Lesní zvěř. Díky těmto zkušenostem je debutové album dua Ensoi hudebně vyzrálé a přesvědčivé, i když je určitě méně rockové než Narcotic Fields a méně (nu)jazzové než Lesní zvěř. Ensoi sice používají výrazové a zvukové prostředky elektronické hudby, ale hrají pop. Příjemný pop založený na pocitech a náladách více než na příbězích.  více

V prvních měsících roku 2022 se Filharmonie Brno může pyšnit již dvěma novými hudebními nosiči z vlastní produkce. První nahrávkou je CD s hudbou estonského skladatele Arvo Pärta, tou druhou záznam Symfonie č. 12 „Lodger“ Philipa Glasse, kterou brněnští filharmonici pod taktovkou Dennise Russella Daviese natočili dokonce jako první na světě. Věnujme se první ze zmiňovaných nahrávek se skladbami LamentateNekrolog a Symfonie č. 3 Arva Pärta v nastudování šéfdirigenta Daviese. V díle Lamentate vystoupila jako sólistka klavíristka Maki Namekawa. Nahrávka vznikla v Besedním domě v Brně v listopadu 2020 a v únoru 2021.  více

Nejčtenější

Kritika

V dramaturgické linii chrámových koncertů se hudební těleso Ensemble Opera Diversa v úterý 17. května vydalo do prostor nového brněnského kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. Zde na koncertě s názvem Misericordia představilo duchovní tvorbu současných britských autorů – Davida Matthewse, Jamese MacMillana – v kontrastu k dílům vycházejícím z tradice evropského kontinentálního minimalismu v podobě skladeb lotyšského autora Pēterise Vaskse a slovenského skladatele Lukáše Borzíka. Kromě instrumentalistů orchestru Ensemble Opera Diversa a sboru Ensemble Versus pod vedením Vladimíra Maňase vystoupili sólově trumpetisté Vít Otáhal a Josef Zimka. Koncert řídila dirigentka souboru Gabriela Tardonovávíce